Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Trump se na sociálních sítích snaží bagatelizovat dopady na energetické trhy a tvrdí, že krátkodobý nárůst cen ropy je malou daní za světový mír. Podle něj ceny prudce klesnou, jakmile bude íránská jaderná hrozba definitivně zničena. Jeho pocit neohroženosti posiluje i fakt, že americká ekonomika doposud vykazovala značnou odolnost vůči jeho dřívějším krokům, včetně cel nebo deportací pracovníků z řad imigrantů.
Spojené státy jsou dnes sice lépe chráněny proti energetickým šokům než během krize v roce 1973, ale nejsou vůči nim imunní. Podíl ropy na celkové spotřebě energie v USA klesl, zatímco role zemního plynu vzrostla. To sice částečně tlumí dopady globálních výkyvů, ale cena ropy se stále určuje na světových trzích bez ohledu na to, zda pochází z Texasu nebo z Perského zálivu.
Když Írán ochromil dopravu v Hormuzském průlivu a Katar přerušil dodávky zkapalněného plynu, evropské trhy se otřásly. V USA se sice index S&P 500 stále drží blízko svých historických maxim, ale běžní Američané začínají pociťovat dopady na čerpacích stanicích. Cena běžného benzinu již překonala hranici 3,50 dolaru za galon, což je nejvíce za celou dobu Trumpova úřadování.
Vládní prognózy nyní naznačují, že maloobchodní ceny pohonných hmot se na úroveň z roku 2025 vrátí nejdříve na podzim roku 2027. Cena nafty má zůstat nad předválečnou úrovní minimálně do konce příštího roku. To s sebou nese dominový efekt, kdy přepravní společnosti, zemědělci i letecké společnosti přenesou vyšší náklady přímo na zákazníky v podobě dražších potravin a služeb.
Tento vývoj se nevyhnutelně projeví v březnových číslech o inflaci, která se přitom v únoru zdála být stabilizovaná na 2,4 %. Rostoucí náklady na život a drahé palivo pravděpodobně zablokují plánované snižování úrokových sazeb Federálním rezervním systémem. Pro Trumpa to znamená přímý zásah do jeho preferencí u voličů, pro které je cena benzinu klíčovým ukazatelem stavu země.
Prezident se sice snaží situaci řešit plánem na doprovod tankerů průlivem nebo uvolněním sankcí na vývoz ruské ropy, ale tyto kroky k rychlému sražení cen stačit nemusí. Trump věří v „bezpodmínečnou kapitulaci“ Teheránu a prohlašuje, že válka je téměř u konce. Historické zkušenosti však ukazují, že samotné letecké bombardování k trvalému vítězství a nastolení klidu v regionu málokdy vede.
Íránské revoluční gardy ani milice Basídž se pravděpodobně nevzdají jen proto, že byla zničena infrastruktura země. Tisíce ozbrojených bojovníků jsou stále schopny klást odpor a udržovat nepřátelský režim u moci. Trumpovi poradci by si měli uvědomit, že rozbití země na kusy automaticky neznamená konec hrozby pro ropné tankery pohybující se v blízkosti íránských břehů.
Trump má nyní několik možností, z nichž žádná není ideální. Může ustoupit ze svých maximalistických požadavků, vyhlásit vítězství a stáhnout loďstvo, což by ale působilo jako projev slabosti. Další variantou je nasazení pozemních sil, které zatím nevyloučil, nebo pokračování v bombardování civilních cílů. Obě cesty jsou však zdlouhavé a politicky riskantní.
Zdlouhavý konflikt znamená i dlouhodobou ekonomickou bolest pro americké domácnosti. Trump tak může tvrdě narazit na zjištění, že svrhnout rivaly v Latinské Americe bylo podstatně snazší než dosáhnout vítězství na Blízkém východě. Právě odpor americké veřejnosti k nekonečným a drahým válkám může být tou silou, která ukončí jeho politickou kariéru.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
Německá policie zastřelila podezřelého muže, který v neděli během pochodu hrdosti Berlin Pride najel automobilem do davu účastníků. Útok si vyžádal jednu oběť na životě a dvě desítky zraněných. Vyšetřování ukázalo, že útočník měl již v minulosti záznam v policejních registrech kvůli pokusu připojit se k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku.