Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Trump se na sociálních sítích snaží bagatelizovat dopady na energetické trhy a tvrdí, že krátkodobý nárůst cen ropy je malou daní za světový mír. Podle něj ceny prudce klesnou, jakmile bude íránská jaderná hrozba definitivně zničena. Jeho pocit neohroženosti posiluje i fakt, že americká ekonomika doposud vykazovala značnou odolnost vůči jeho dřívějším krokům, včetně cel nebo deportací pracovníků z řad imigrantů.
Spojené státy jsou dnes sice lépe chráněny proti energetickým šokům než během krize v roce 1973, ale nejsou vůči nim imunní. Podíl ropy na celkové spotřebě energie v USA klesl, zatímco role zemního plynu vzrostla. To sice částečně tlumí dopady globálních výkyvů, ale cena ropy se stále určuje na světových trzích bez ohledu na to, zda pochází z Texasu nebo z Perského zálivu.
Když Írán ochromil dopravu v Hormuzském průlivu a Katar přerušil dodávky zkapalněného plynu, evropské trhy se otřásly. V USA se sice index S&P 500 stále drží blízko svých historických maxim, ale běžní Američané začínají pociťovat dopady na čerpacích stanicích. Cena běžného benzinu již překonala hranici 3,50 dolaru za galon, což je nejvíce za celou dobu Trumpova úřadování.
Vládní prognózy nyní naznačují, že maloobchodní ceny pohonných hmot se na úroveň z roku 2025 vrátí nejdříve na podzim roku 2027. Cena nafty má zůstat nad předválečnou úrovní minimálně do konce příštího roku. To s sebou nese dominový efekt, kdy přepravní společnosti, zemědělci i letecké společnosti přenesou vyšší náklady přímo na zákazníky v podobě dražších potravin a služeb.
Tento vývoj se nevyhnutelně projeví v březnových číslech o inflaci, která se přitom v únoru zdála být stabilizovaná na 2,4 %. Rostoucí náklady na život a drahé palivo pravděpodobně zablokují plánované snižování úrokových sazeb Federálním rezervním systémem. Pro Trumpa to znamená přímý zásah do jeho preferencí u voličů, pro které je cena benzinu klíčovým ukazatelem stavu země.
Prezident se sice snaží situaci řešit plánem na doprovod tankerů průlivem nebo uvolněním sankcí na vývoz ruské ropy, ale tyto kroky k rychlému sražení cen stačit nemusí. Trump věří v „bezpodmínečnou kapitulaci“ Teheránu a prohlašuje, že válka je téměř u konce. Historické zkušenosti však ukazují, že samotné letecké bombardování k trvalému vítězství a nastolení klidu v regionu málokdy vede.
Íránské revoluční gardy ani milice Basídž se pravděpodobně nevzdají jen proto, že byla zničena infrastruktura země. Tisíce ozbrojených bojovníků jsou stále schopny klást odpor a udržovat nepřátelský režim u moci. Trumpovi poradci by si měli uvědomit, že rozbití země na kusy automaticky neznamená konec hrozby pro ropné tankery pohybující se v blízkosti íránských břehů.
Trump má nyní několik možností, z nichž žádná není ideální. Může ustoupit ze svých maximalistických požadavků, vyhlásit vítězství a stáhnout loďstvo, což by ale působilo jako projev slabosti. Další variantou je nasazení pozemních sil, které zatím nevyloučil, nebo pokračování v bombardování civilních cílů. Obě cesty jsou však zdlouhavé a politicky riskantní.
Zdlouhavý konflikt znamená i dlouhodobou ekonomickou bolest pro americké domácnosti. Trump tak může tvrdě narazit na zjištění, že svrhnout rivaly v Latinské Americe bylo podstatně snazší než dosáhnout vítězství na Blízkém východě. Právě odpor americké veřejnosti k nekonečným a drahým válkám může být tou silou, která ukončí jeho politickou kariéru.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.