Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Trump se na sociálních sítích snaží bagatelizovat dopady na energetické trhy a tvrdí, že krátkodobý nárůst cen ropy je malou daní za světový mír. Podle něj ceny prudce klesnou, jakmile bude íránská jaderná hrozba definitivně zničena. Jeho pocit neohroženosti posiluje i fakt, že americká ekonomika doposud vykazovala značnou odolnost vůči jeho dřívějším krokům, včetně cel nebo deportací pracovníků z řad imigrantů.
Spojené státy jsou dnes sice lépe chráněny proti energetickým šokům než během krize v roce 1973, ale nejsou vůči nim imunní. Podíl ropy na celkové spotřebě energie v USA klesl, zatímco role zemního plynu vzrostla. To sice částečně tlumí dopady globálních výkyvů, ale cena ropy se stále určuje na světových trzích bez ohledu na to, zda pochází z Texasu nebo z Perského zálivu.
Když Írán ochromil dopravu v Hormuzském průlivu a Katar přerušil dodávky zkapalněného plynu, evropské trhy se otřásly. V USA se sice index S&P 500 stále drží blízko svých historických maxim, ale běžní Američané začínají pociťovat dopady na čerpacích stanicích. Cena běžného benzinu již překonala hranici 3,50 dolaru za galon, což je nejvíce za celou dobu Trumpova úřadování.
Vládní prognózy nyní naznačují, že maloobchodní ceny pohonných hmot se na úroveň z roku 2025 vrátí nejdříve na podzim roku 2027. Cena nafty má zůstat nad předválečnou úrovní minimálně do konce příštího roku. To s sebou nese dominový efekt, kdy přepravní společnosti, zemědělci i letecké společnosti přenesou vyšší náklady přímo na zákazníky v podobě dražších potravin a služeb.
Tento vývoj se nevyhnutelně projeví v březnových číslech o inflaci, která se přitom v únoru zdála být stabilizovaná na 2,4 %. Rostoucí náklady na život a drahé palivo pravděpodobně zablokují plánované snižování úrokových sazeb Federálním rezervním systémem. Pro Trumpa to znamená přímý zásah do jeho preferencí u voličů, pro které je cena benzinu klíčovým ukazatelem stavu země.
Prezident se sice snaží situaci řešit plánem na doprovod tankerů průlivem nebo uvolněním sankcí na vývoz ruské ropy, ale tyto kroky k rychlému sražení cen stačit nemusí. Trump věří v „bezpodmínečnou kapitulaci“ Teheránu a prohlašuje, že válka je téměř u konce. Historické zkušenosti však ukazují, že samotné letecké bombardování k trvalému vítězství a nastolení klidu v regionu málokdy vede.
Íránské revoluční gardy ani milice Basídž se pravděpodobně nevzdají jen proto, že byla zničena infrastruktura země. Tisíce ozbrojených bojovníků jsou stále schopny klást odpor a udržovat nepřátelský režim u moci. Trumpovi poradci by si měli uvědomit, že rozbití země na kusy automaticky neznamená konec hrozby pro ropné tankery pohybující se v blízkosti íránských břehů.
Trump má nyní několik možností, z nichž žádná není ideální. Může ustoupit ze svých maximalistických požadavků, vyhlásit vítězství a stáhnout loďstvo, což by ale působilo jako projev slabosti. Další variantou je nasazení pozemních sil, které zatím nevyloučil, nebo pokračování v bombardování civilních cílů. Obě cesty jsou však zdlouhavé a politicky riskantní.
Zdlouhavý konflikt znamená i dlouhodobou ekonomickou bolest pro americké domácnosti. Trump tak může tvrdě narazit na zjištění, že svrhnout rivaly v Latinské Americe bylo podstatně snazší než dosáhnout vítězství na Blízkém východě. Právě odpor americké veřejnosti k nekonečným a drahým válkám může být tou silou, která ukončí jeho politickou kariéru.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech hrozil dalšími masivními údery na Írán, které však na poslední chvíli odvolal, aby vzápětí oznámil, že se blíží podpis mírové dohody. K obratu měli zásadně přispět zástupci zemí Perského zálivu, odhalil web Politico.
Druhá červnová sobota patřila ve Velké Británii každoroční akci zvané Trooping the Colour, při které se slaví narozeniny monarchy. Králi Karlovi III. ovšem bude 78 let až v listopadu. Tradice se ale musí dodržovat.
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Po květnové oslavě narozenin nebylo o Jiřině Bohdalové nějaký čas slyšet. Až nyní se zase objevila informace, která se jí týká. Legendární herečka totiž nemohla chybět na zásadní rodinné události na prominentním místě v Praze.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.
Policie od minulého víkendu vyšetřuje nevídaný případ napadení ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Političce se naštěstí nic nestalo, obviněná žena je momentálně ve zdravotnickém zařízení. Podle policistů zřejmě nešlo o politicky motivovaný čin.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.