Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Trump se na sociálních sítích snaží bagatelizovat dopady na energetické trhy a tvrdí, že krátkodobý nárůst cen ropy je malou daní za světový mír. Podle něj ceny prudce klesnou, jakmile bude íránská jaderná hrozba definitivně zničena. Jeho pocit neohroženosti posiluje i fakt, že americká ekonomika doposud vykazovala značnou odolnost vůči jeho dřívějším krokům, včetně cel nebo deportací pracovníků z řad imigrantů.
Spojené státy jsou dnes sice lépe chráněny proti energetickým šokům než během krize v roce 1973, ale nejsou vůči nim imunní. Podíl ropy na celkové spotřebě energie v USA klesl, zatímco role zemního plynu vzrostla. To sice částečně tlumí dopady globálních výkyvů, ale cena ropy se stále určuje na světových trzích bez ohledu na to, zda pochází z Texasu nebo z Perského zálivu.
Když Írán ochromil dopravu v Hormuzském průlivu a Katar přerušil dodávky zkapalněného plynu, evropské trhy se otřásly. V USA se sice index S&P 500 stále drží blízko svých historických maxim, ale běžní Američané začínají pociťovat dopady na čerpacích stanicích. Cena běžného benzinu již překonala hranici 3,50 dolaru za galon, což je nejvíce za celou dobu Trumpova úřadování.
Vládní prognózy nyní naznačují, že maloobchodní ceny pohonných hmot se na úroveň z roku 2025 vrátí nejdříve na podzim roku 2027. Cena nafty má zůstat nad předválečnou úrovní minimálně do konce příštího roku. To s sebou nese dominový efekt, kdy přepravní společnosti, zemědělci i letecké společnosti přenesou vyšší náklady přímo na zákazníky v podobě dražších potravin a služeb.
Tento vývoj se nevyhnutelně projeví v březnových číslech o inflaci, která se přitom v únoru zdála být stabilizovaná na 2,4 %. Rostoucí náklady na život a drahé palivo pravděpodobně zablokují plánované snižování úrokových sazeb Federálním rezervním systémem. Pro Trumpa to znamená přímý zásah do jeho preferencí u voličů, pro které je cena benzinu klíčovým ukazatelem stavu země.
Prezident se sice snaží situaci řešit plánem na doprovod tankerů průlivem nebo uvolněním sankcí na vývoz ruské ropy, ale tyto kroky k rychlému sražení cen stačit nemusí. Trump věří v „bezpodmínečnou kapitulaci“ Teheránu a prohlašuje, že válka je téměř u konce. Historické zkušenosti však ukazují, že samotné letecké bombardování k trvalému vítězství a nastolení klidu v regionu málokdy vede.
Íránské revoluční gardy ani milice Basídž se pravděpodobně nevzdají jen proto, že byla zničena infrastruktura země. Tisíce ozbrojených bojovníků jsou stále schopny klást odpor a udržovat nepřátelský režim u moci. Trumpovi poradci by si měli uvědomit, že rozbití země na kusy automaticky neznamená konec hrozby pro ropné tankery pohybující se v blízkosti íránských břehů.
Trump má nyní několik možností, z nichž žádná není ideální. Může ustoupit ze svých maximalistických požadavků, vyhlásit vítězství a stáhnout loďstvo, což by ale působilo jako projev slabosti. Další variantou je nasazení pozemních sil, které zatím nevyloučil, nebo pokračování v bombardování civilních cílů. Obě cesty jsou však zdlouhavé a politicky riskantní.
Zdlouhavý konflikt znamená i dlouhodobou ekonomickou bolest pro americké domácnosti. Trump tak může tvrdě narazit na zjištění, že svrhnout rivaly v Latinské Americe bylo podstatně snazší než dosáhnout vítězství na Blízkém východě. Právě odpor americké veřejnosti k nekonečným a drahým válkám může být tou silou, která ukončí jeho politickou kariéru.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.