Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
Na rozdíl od obvyklého protokolu, kde jako první mluví hostitel, v Anchorage zahájil tiskovou konferenci Vladimir Putin, zatímco Donald Trump poslouchal. Jednání, kterých se zúčastnili ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump, probíhala ve velmi konstruktivní atmosféře a vzájemné úctě.
V úvodu své tiskové konference ruský prezident potvrdil, že vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy za poslední roky značně utrpěly. Podle něj je to dáno tím, že se nejvyšší představitelé těchto zemí nesetkali už čtyři roky.
Během tohoto období se bilaterální vztahy dostaly na historicky nejnižší úroveň od dob studené války. Tento stav podle něj neprospívá ani oběma zemím, ani celému světu. Proto bylo setkání obou prezidentů velmi potřebné.
Podle Putina byla jednání velmi důkladná a prospěšná. Zopakoval své poděkování Trumpovi za pozvání na Aljašku, protože je logické se setkat na místě, kde jsou obě země, i když oddělené oceány, ve skutečnosti blízcí sousedé.
Trump sdělil, že s Putinem dosáhli značného pokroku a udělali velký kus práce. Dodal ovšem, že „žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena“, a prohlásil, že brzy zavolá do NATO, Volodymyru Zelenskému a dalším příslušným osobám. Podle něj je rozhodnutí nakonec na nich.
Trump dále uvedl, že se jim sice nepodařilo dosáhnout cíle, ale mají velmi dobrou šanci na to, že se k němu přiblíží. Mnohé body byly sice podle něj dojednány, ale k celkovému porozumění zatím nedospěli. Trump také řekl, že měl vždy s Putinem skvělý vztah. Ten byl však narušen vyšetřováním ruského vměšování do amerických voleb v roce 2016 během jeho prvního funkčního období.
Putin uvedl, že souhlasí s nutností zajistit bezpečnost Ukrajiny, na čemž jsou připraveni pracovat. Doufá, že dohoda, které společně dosáhli, přispěje k naplnění tohoto cíle a povede k míru na Ukrajině. Putin také uvedl, že pro ukončení války na Ukrajině je nutné odstranit její prvotní příčiny.
Situace na Ukrajině podle Putina souvisí se základními hrozbami pro ruskou bezpečnost. Rusko má podle něj zájem na ukončení konfliktu, ale je přesvědčeno, že pro trvalé a dlouhodobé urovnání je nutné odstranit veškeré kořeny a prvotní příčiny tohoto konfliktu. Také je potřeba zohlednit oprávněné obavy Ruska a obnovit spravedlivou rovnováhu bezpečnosti v Evropě a ve světě.
Ruský prezident během tiskové konference v Anchorage následně vzkázal ukrajinským a evropským představitelům, aby nezasahovali. Očekává, že Kyjev a evropské metropole přijmou vše konstruktivním způsobem a nebudou klást překážky. Také by se neměli pokoušet narušit dosažený pokrok provokacemi a intrikami v zákulisí.
Podle Putina je setkání s Trumpem „výchozím bodem pro řešení“ konfliktu. Vztah s Trumpem popsal jako „věcný“ a souhlasil s jeho tvrzením, že válka by nezačala, kdyby zůstal v úřadu po volbách v roce 2020.
Putin prý navrhl další setkání s Donaldem Trumpem v Moskvě, a to v angličtině. Trump na tento návrh reagoval s jistou nejednoznačností. Uvědomil si, že souhlas s tímto návrhem by byl velmi kontroverzní, přesto tuto možnost zcela nezavrhl. Podle něj by to mohlo být zajímavé, i když s tím bude mít problémy. Uvedl, že si dovede představit, že se to stane.
Trump zakončil tiskovou konferenci s tím, že se s ruským vůdcem „pravděpodobně“ brzy uvidí znovu. Putin odpověděl, že „příště v Moskvě“. Oba prezidenti se po svých prohlášeních nezdržovali a neodpovídali na otázky novinářů, Trump Putina poplácal po zádech a poté oba odešli. Tím pádem zůstal obsah jejich jednání prozatím utajen, i když ho oba hodnotili velmi pozitivně.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.