Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
Na rozdíl od obvyklého protokolu, kde jako první mluví hostitel, v Anchorage zahájil tiskovou konferenci Vladimir Putin, zatímco Donald Trump poslouchal. Jednání, kterých se zúčastnili ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump, probíhala ve velmi konstruktivní atmosféře a vzájemné úctě.
V úvodu své tiskové konference ruský prezident potvrdil, že vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy za poslední roky značně utrpěly. Podle něj je to dáno tím, že se nejvyšší představitelé těchto zemí nesetkali už čtyři roky.
Během tohoto období se bilaterální vztahy dostaly na historicky nejnižší úroveň od dob studené války. Tento stav podle něj neprospívá ani oběma zemím, ani celému světu. Proto bylo setkání obou prezidentů velmi potřebné.
Podle Putina byla jednání velmi důkladná a prospěšná. Zopakoval své poděkování Trumpovi za pozvání na Aljašku, protože je logické se setkat na místě, kde jsou obě země, i když oddělené oceány, ve skutečnosti blízcí sousedé.
Trump sdělil, že s Putinem dosáhli značného pokroku a udělali velký kus práce. Dodal ovšem, že „žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena“, a prohlásil, že brzy zavolá do NATO, Volodymyru Zelenskému a dalším příslušným osobám. Podle něj je rozhodnutí nakonec na nich.
Trump dále uvedl, že se jim sice nepodařilo dosáhnout cíle, ale mají velmi dobrou šanci na to, že se k němu přiblíží. Mnohé body byly sice podle něj dojednány, ale k celkovému porozumění zatím nedospěli. Trump také řekl, že měl vždy s Putinem skvělý vztah. Ten byl však narušen vyšetřováním ruského vměšování do amerických voleb v roce 2016 během jeho prvního funkčního období.
Putin uvedl, že souhlasí s nutností zajistit bezpečnost Ukrajiny, na čemž jsou připraveni pracovat. Doufá, že dohoda, které společně dosáhli, přispěje k naplnění tohoto cíle a povede k míru na Ukrajině. Putin také uvedl, že pro ukončení války na Ukrajině je nutné odstranit její prvotní příčiny.
Situace na Ukrajině podle Putina souvisí se základními hrozbami pro ruskou bezpečnost. Rusko má podle něj zájem na ukončení konfliktu, ale je přesvědčeno, že pro trvalé a dlouhodobé urovnání je nutné odstranit veškeré kořeny a prvotní příčiny tohoto konfliktu. Také je potřeba zohlednit oprávněné obavy Ruska a obnovit spravedlivou rovnováhu bezpečnosti v Evropě a ve světě.
Ruský prezident během tiskové konference v Anchorage následně vzkázal ukrajinským a evropským představitelům, aby nezasahovali. Očekává, že Kyjev a evropské metropole přijmou vše konstruktivním způsobem a nebudou klást překážky. Také by se neměli pokoušet narušit dosažený pokrok provokacemi a intrikami v zákulisí.
Podle Putina je setkání s Trumpem „výchozím bodem pro řešení“ konfliktu. Vztah s Trumpem popsal jako „věcný“ a souhlasil s jeho tvrzením, že válka by nezačala, kdyby zůstal v úřadu po volbách v roce 2020.
Putin prý navrhl další setkání s Donaldem Trumpem v Moskvě, a to v angličtině. Trump na tento návrh reagoval s jistou nejednoznačností. Uvědomil si, že souhlas s tímto návrhem by byl velmi kontroverzní, přesto tuto možnost zcela nezavrhl. Podle něj by to mohlo být zajímavé, i když s tím bude mít problémy. Uvedl, že si dovede představit, že se to stane.
Trump zakončil tiskovou konferenci s tím, že se s ruským vůdcem „pravděpodobně“ brzy uvidí znovu. Putin odpověděl, že „příště v Moskvě“. Oba prezidenti se po svých prohlášeních nezdržovali a neodpovídali na otázky novinářů, Trump Putina poplácal po zádech a poté oba odešli. Tím pádem zůstal obsah jejich jednání prozatím utajen, i když ho oba hodnotili velmi pozitivně.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.