Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
Na rozdíl od obvyklého protokolu, kde jako první mluví hostitel, v Anchorage zahájil tiskovou konferenci Vladimir Putin, zatímco Donald Trump poslouchal. Jednání, kterých se zúčastnili ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump, probíhala ve velmi konstruktivní atmosféře a vzájemné úctě.
V úvodu své tiskové konference ruský prezident potvrdil, že vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy za poslední roky značně utrpěly. Podle něj je to dáno tím, že se nejvyšší představitelé těchto zemí nesetkali už čtyři roky.
Během tohoto období se bilaterální vztahy dostaly na historicky nejnižší úroveň od dob studené války. Tento stav podle něj neprospívá ani oběma zemím, ani celému světu. Proto bylo setkání obou prezidentů velmi potřebné.
Podle Putina byla jednání velmi důkladná a prospěšná. Zopakoval své poděkování Trumpovi za pozvání na Aljašku, protože je logické se setkat na místě, kde jsou obě země, i když oddělené oceány, ve skutečnosti blízcí sousedé.
Trump sdělil, že s Putinem dosáhli značného pokroku a udělali velký kus práce. Dodal ovšem, že „žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena“, a prohlásil, že brzy zavolá do NATO, Volodymyru Zelenskému a dalším příslušným osobám. Podle něj je rozhodnutí nakonec na nich.
Trump dále uvedl, že se jim sice nepodařilo dosáhnout cíle, ale mají velmi dobrou šanci na to, že se k němu přiblíží. Mnohé body byly sice podle něj dojednány, ale k celkovému porozumění zatím nedospěli. Trump také řekl, že měl vždy s Putinem skvělý vztah. Ten byl však narušen vyšetřováním ruského vměšování do amerických voleb v roce 2016 během jeho prvního funkčního období.
Putin uvedl, že souhlasí s nutností zajistit bezpečnost Ukrajiny, na čemž jsou připraveni pracovat. Doufá, že dohoda, které společně dosáhli, přispěje k naplnění tohoto cíle a povede k míru na Ukrajině. Putin také uvedl, že pro ukončení války na Ukrajině je nutné odstranit její prvotní příčiny.
Situace na Ukrajině podle Putina souvisí se základními hrozbami pro ruskou bezpečnost. Rusko má podle něj zájem na ukončení konfliktu, ale je přesvědčeno, že pro trvalé a dlouhodobé urovnání je nutné odstranit veškeré kořeny a prvotní příčiny tohoto konfliktu. Také je potřeba zohlednit oprávněné obavy Ruska a obnovit spravedlivou rovnováhu bezpečnosti v Evropě a ve světě.
Ruský prezident během tiskové konference v Anchorage následně vzkázal ukrajinským a evropským představitelům, aby nezasahovali. Očekává, že Kyjev a evropské metropole přijmou vše konstruktivním způsobem a nebudou klást překážky. Také by se neměli pokoušet narušit dosažený pokrok provokacemi a intrikami v zákulisí.
Podle Putina je setkání s Trumpem „výchozím bodem pro řešení“ konfliktu. Vztah s Trumpem popsal jako „věcný“ a souhlasil s jeho tvrzením, že válka by nezačala, kdyby zůstal v úřadu po volbách v roce 2020.
Putin prý navrhl další setkání s Donaldem Trumpem v Moskvě, a to v angličtině. Trump na tento návrh reagoval s jistou nejednoznačností. Uvědomil si, že souhlas s tímto návrhem by byl velmi kontroverzní, přesto tuto možnost zcela nezavrhl. Podle něj by to mohlo být zajímavé, i když s tím bude mít problémy. Uvedl, že si dovede představit, že se to stane.
Trump zakončil tiskovou konferenci s tím, že se s ruským vůdcem „pravděpodobně“ brzy uvidí znovu. Putin odpověděl, že „příště v Moskvě“. Oba prezidenti se po svých prohlášeních nezdržovali a neodpovídali na otázky novinářů, Trump Putina poplácal po zádech a poté oba odešli. Tím pádem zůstal obsah jejich jednání prozatím utajen, i když ho oba hodnotili velmi pozitivně.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.