Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
Na rozdíl od obvyklého protokolu, kde jako první mluví hostitel, v Anchorage zahájil tiskovou konferenci Vladimir Putin, zatímco Donald Trump poslouchal. Jednání, kterých se zúčastnili ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump, probíhala ve velmi konstruktivní atmosféře a vzájemné úctě.
V úvodu své tiskové konference ruský prezident potvrdil, že vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy za poslední roky značně utrpěly. Podle něj je to dáno tím, že se nejvyšší představitelé těchto zemí nesetkali už čtyři roky.
Během tohoto období se bilaterální vztahy dostaly na historicky nejnižší úroveň od dob studené války. Tento stav podle něj neprospívá ani oběma zemím, ani celému světu. Proto bylo setkání obou prezidentů velmi potřebné.
Podle Putina byla jednání velmi důkladná a prospěšná. Zopakoval své poděkování Trumpovi za pozvání na Aljašku, protože je logické se setkat na místě, kde jsou obě země, i když oddělené oceány, ve skutečnosti blízcí sousedé.
Trump sdělil, že s Putinem dosáhli značného pokroku a udělali velký kus práce. Dodal ovšem, že „žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena“, a prohlásil, že brzy zavolá do NATO, Volodymyru Zelenskému a dalším příslušným osobám. Podle něj je rozhodnutí nakonec na nich.
Trump dále uvedl, že se jim sice nepodařilo dosáhnout cíle, ale mají velmi dobrou šanci na to, že se k němu přiblíží. Mnohé body byly sice podle něj dojednány, ale k celkovému porozumění zatím nedospěli. Trump také řekl, že měl vždy s Putinem skvělý vztah. Ten byl však narušen vyšetřováním ruského vměšování do amerických voleb v roce 2016 během jeho prvního funkčního období.
Putin uvedl, že souhlasí s nutností zajistit bezpečnost Ukrajiny, na čemž jsou připraveni pracovat. Doufá, že dohoda, které společně dosáhli, přispěje k naplnění tohoto cíle a povede k míru na Ukrajině. Putin také uvedl, že pro ukončení války na Ukrajině je nutné odstranit její prvotní příčiny.
Situace na Ukrajině podle Putina souvisí se základními hrozbami pro ruskou bezpečnost. Rusko má podle něj zájem na ukončení konfliktu, ale je přesvědčeno, že pro trvalé a dlouhodobé urovnání je nutné odstranit veškeré kořeny a prvotní příčiny tohoto konfliktu. Také je potřeba zohlednit oprávněné obavy Ruska a obnovit spravedlivou rovnováhu bezpečnosti v Evropě a ve světě.
Ruský prezident během tiskové konference v Anchorage následně vzkázal ukrajinským a evropským představitelům, aby nezasahovali. Očekává, že Kyjev a evropské metropole přijmou vše konstruktivním způsobem a nebudou klást překážky. Také by se neměli pokoušet narušit dosažený pokrok provokacemi a intrikami v zákulisí.
Podle Putina je setkání s Trumpem „výchozím bodem pro řešení“ konfliktu. Vztah s Trumpem popsal jako „věcný“ a souhlasil s jeho tvrzením, že válka by nezačala, kdyby zůstal v úřadu po volbách v roce 2020.
Putin prý navrhl další setkání s Donaldem Trumpem v Moskvě, a to v angličtině. Trump na tento návrh reagoval s jistou nejednoznačností. Uvědomil si, že souhlas s tímto návrhem by byl velmi kontroverzní, přesto tuto možnost zcela nezavrhl. Podle něj by to mohlo být zajímavé, i když s tím bude mít problémy. Uvedl, že si dovede představit, že se to stane.
Trump zakončil tiskovou konferenci s tím, že se s ruským vůdcem „pravděpodobně“ brzy uvidí znovu. Putin odpověděl, že „příště v Moskvě“. Oba prezidenti se po svých prohlášeních nezdržovali a neodpovídali na otázky novinářů, Trump Putina poplácal po zádech a poté oba odešli. Tím pádem zůstal obsah jejich jednání prozatím utajen, i když ho oba hodnotili velmi pozitivně.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.