Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
Na rozdíl od obvyklého protokolu, kde jako první mluví hostitel, v Anchorage zahájil tiskovou konferenci Vladimir Putin, zatímco Donald Trump poslouchal. Jednání, kterých se zúčastnili ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump, probíhala ve velmi konstruktivní atmosféře a vzájemné úctě.
V úvodu své tiskové konference ruský prezident potvrdil, že vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy za poslední roky značně utrpěly. Podle něj je to dáno tím, že se nejvyšší představitelé těchto zemí nesetkali už čtyři roky.
Během tohoto období se bilaterální vztahy dostaly na historicky nejnižší úroveň od dob studené války. Tento stav podle něj neprospívá ani oběma zemím, ani celému světu. Proto bylo setkání obou prezidentů velmi potřebné.
Podle Putina byla jednání velmi důkladná a prospěšná. Zopakoval své poděkování Trumpovi za pozvání na Aljašku, protože je logické se setkat na místě, kde jsou obě země, i když oddělené oceány, ve skutečnosti blízcí sousedé.
Trump sdělil, že s Putinem dosáhli značného pokroku a udělali velký kus práce. Dodal ovšem, že „žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena“, a prohlásil, že brzy zavolá do NATO, Volodymyru Zelenskému a dalším příslušným osobám. Podle něj je rozhodnutí nakonec na nich.
Trump dále uvedl, že se jim sice nepodařilo dosáhnout cíle, ale mají velmi dobrou šanci na to, že se k němu přiblíží. Mnohé body byly sice podle něj dojednány, ale k celkovému porozumění zatím nedospěli. Trump také řekl, že měl vždy s Putinem skvělý vztah. Ten byl však narušen vyšetřováním ruského vměšování do amerických voleb v roce 2016 během jeho prvního funkčního období.
Putin uvedl, že souhlasí s nutností zajistit bezpečnost Ukrajiny, na čemž jsou připraveni pracovat. Doufá, že dohoda, které společně dosáhli, přispěje k naplnění tohoto cíle a povede k míru na Ukrajině. Putin také uvedl, že pro ukončení války na Ukrajině je nutné odstranit její prvotní příčiny.
Situace na Ukrajině podle Putina souvisí se základními hrozbami pro ruskou bezpečnost. Rusko má podle něj zájem na ukončení konfliktu, ale je přesvědčeno, že pro trvalé a dlouhodobé urovnání je nutné odstranit veškeré kořeny a prvotní příčiny tohoto konfliktu. Také je potřeba zohlednit oprávněné obavy Ruska a obnovit spravedlivou rovnováhu bezpečnosti v Evropě a ve světě.
Ruský prezident během tiskové konference v Anchorage následně vzkázal ukrajinským a evropským představitelům, aby nezasahovali. Očekává, že Kyjev a evropské metropole přijmou vše konstruktivním způsobem a nebudou klást překážky. Také by se neměli pokoušet narušit dosažený pokrok provokacemi a intrikami v zákulisí.
Podle Putina je setkání s Trumpem „výchozím bodem pro řešení“ konfliktu. Vztah s Trumpem popsal jako „věcný“ a souhlasil s jeho tvrzením, že válka by nezačala, kdyby zůstal v úřadu po volbách v roce 2020.
Putin prý navrhl další setkání s Donaldem Trumpem v Moskvě, a to v angličtině. Trump na tento návrh reagoval s jistou nejednoznačností. Uvědomil si, že souhlas s tímto návrhem by byl velmi kontroverzní, přesto tuto možnost zcela nezavrhl. Podle něj by to mohlo být zajímavé, i když s tím bude mít problémy. Uvedl, že si dovede představit, že se to stane.
Trump zakončil tiskovou konferenci s tím, že se s ruským vůdcem „pravděpodobně“ brzy uvidí znovu. Putin odpověděl, že „příště v Moskvě“. Oba prezidenti se po svých prohlášeních nezdržovali a neodpovídali na otázky novinářů, Trump Putina poplácal po zádech a poté oba odešli. Tím pádem zůstal obsah jejich jednání prozatím utajen, i když ho oba hodnotili velmi pozitivně.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.