Americký prezident Donald Trump vyjádřil názor, že USA musí vlastnit Grónsko, aby Rusku a Číně zabránili v ovládnutí ostrovní země. Naznačil také, že Washington je připraven dosáhnout svého prakticky jakýmkoliv způsobem.
"Země musí mít vlastnictví. Bráníte vlastnictví, nebráníte pronájem. A my musíme bránit Grónsko," řekl Trump v pátek na otázku britské stanice BBC. Podle svých slov je připraven na jednodušší, ale i složitější cestu k výsledku.
Americký prezident podotkl, že smlouva o pronájmu by mu nebyla dost dobrá. "Země nemohou udělat dohody na devět nebo snad dokonce sto let," zdůraznil. "Miluji lidi z Číny, miluji lidi z Ruska, ale nechci je mít jako sousedy v Grónsku. To se nestane," prohlásil s tím, že NATO to musí pochopit.
Trump opakovaně řekl, že Grónsko je klíčové pro americkou národní bezpečnost. Tvrdí, že se kolem ostrova vyskytují samé ruské a čínské lodě. Bílý dům v uplynulých dnech sdělil, že zvažuje koupi území od Dánska, které je spojencem Spojených států amerických v rámci NATO. Zároveň nevyloučil možnost anexe oblasti.
Stále přitom zůstává v platnosti dohoda mezi Washington a Kodaní, podle které mohou Američané umístit do Grónska tolik vojáků, kolik si usmyslí. Momentálně se na ostrově nahází přes sto amerických vojáků na základně Pituffik, která funguje nepřetržitě od druhé světové války.
Dánsko i Grónsko vzkazují do zámoří, že území není na prodej. Kodaň varovala, že případná vojenská akce by znamenala konec Severoatlantické aliance. Šéf americké diplomacie Marco Rubio má v příštím týdnu jednat v Dánsku.
Český prezident Petr Pavel by považoval za správné, aby se Česko připojilo ke společnému prohlášení evropských států ke Grónsku. "Informoval jsem o tom také předsedu vlády Andreje Babiše na společném obědě. Klíčové je, abychom bezpečnostní otázky týkající se Grónska řešili prostřednictvím dialogu mezi spojenci a v rámci NATO," napsal v týdnu na síti X.
Pavel podotkl, že Dánsko rozhodně nepředstavuje hrozbu či nepřítele. Naopak ho označil za blízkého partnera a spojence v rámci NATO. Zároveň poznamenal, že Grónsko je nedílnou součástí dánského království. Hlava státu nicméně naznačila, že má pochopení i pro Washington. "Zájem Spojených států amerických na bezpečnosti v oblasti severního Atlantiku je pochopitelný a je naším sdíleným zájmem," uvedl.
"Spojenci jistě budou připravení k diskusi, jak k bezpečnosti nejlépe společně přispět a zabránit tomu, aby se region stal pro Spojené státy a spojenecké území hrozbou," dodal Pavel.
Přestože jde o nejřidčeji obývané území na světě, je poloha Grónska mezi Severní Amerikou a Arktidou výhodná pro umístění systémů včasného varování pro případ raketového útoku i pro monitorování lodí v oblasti.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.