Tragédie, která se odehrála na Long Islandu ve státě New York, otřásla jak odbornou veřejností, tak laickou společností. Šedesátijednaletý muž zemřel po děsivé nehodě, když ho během probíhajícího vyšetření vcucl silný magnetický tah přístroje magnetické rezonance (MRI). Na krku měl v tu chvíli masivní kovový řetěz, který se podle svědků proměnil ve smrtící torpédo.
K nehodě došlo ve středu odpoledne v zařízení Nassau Open MRI. Muž byl podle prvních informací v místnosti, kde právě probíhalo vyšetření MRI, což je za běžných okolností přísně zakázáno pro každého, kdo není součástí vyšetřovacího procesu – a zejména pro osoby s kovovými předměty na těle. Zranění, která muž při incidentu utrpěl, byla natolik vážná, že o den později v nemocnici zemřel.
Zda byl sám pacientem, nebo do místnosti vstoupil z jiného důvodu, zůstává nejasné. Podle svědků se však pokusil vběhnout dovnitř poté, co zaslechl křik příbuzného. To, co následovalo, bylo fatální. Řetěz kolem krku okamžitě zareagoval na silné magnetické pole přístroje, přitáhl muže neovladatelnou silou a způsobil mu vážná vnitřní i vnější poranění.
„Pokud měl řetěz omotaný kolem krku, mohlo snadno dojít ke škrcení, poranění krční páteře nebo k asfyxii,“ vysvětlila doktorka Payal Sud z North Shore University Hospital. „Právě proto existují velmi přísná bezpečnostní opatření, jejichž porušení může mít katastrofální následky.“
MRI přístroje využívají extrémně silné magnetické pole, které je aktivní neustále, i když zrovna žádné vyšetření neprobíhá. I drobné kovové předměty, jako jsou prstýnky, náušnice, ale i magnetické přezky, mohou způsobit nebezpečné situace. O to víc to platí pro velké kovové řetězy.
Charles Winterfeldt, ředitel radiologických služeb v nemocnici, k tomu uvedl: „Ten řetěz se doslova promění v torpédo. Snaží se dostat do středu magnetického pole a nic ho nezastaví.“
Newyorské ministerstvo zdravotnictví již oznámilo, že celou situaci prošetřuje. Zajímavostí však je, že MRI zařízení v tomto státě nespadají pod klasickou regulaci diagnostických a terapeutických center, a tudíž nepodléhají rutinním kontrolám.
Odborníci upozorňují, že podobné nehody jsou extrémně vzácné, přestože každý pacient i návštěvník MRI zařízení je povinen před vstupem do vyšetřovací místnosti odložit veškeré kovové a elektronické předměty. Na riziko jsou navíc speciálně upozorňováni lidé s kyslíkovými lahvemi, invalidními vozíky nebo kovovými implantáty.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.