Toaleta, náš každodenní společník z porcelánu, je podle odborníků nejen zastaralá, ale i plýtvající. A jak tvrdí architekti, inženýři i specialisté na sanitaci, právě teď je na čase změnit náš přístup k tomu, jak nakládáme s lidským odpadem.
Splachování odpadu představuje téměř třetinu spotřeby vody v domácnostech v USA, uvádí Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). S postupující klimatickou krizí a častějšími obdobími sucha i povodněmi se ukazuje, že tradiční toalety jsou neudržitelné.
V krizových oblastech nebo tam, kde není přístup k tekoucí vodě, je potřeba inovací ještě naléhavější. Odborníci přitom upozorňují, že lidský odpad nemusí být jen problémem, ale může se stát zdrojem obnovitelné energie či přírodního hnojiva.
Finská architektka Arja Renell, která na Benátském bienále představila „suchou toaletu“, ukazuje jednu z cest. Tento typ toalety odděluje moč od stolice a pomocí větrání brání šíření zápachu. V zemi jako Finsko jsou takové toalety běžné zejména na venkově.
Po použití suché toalety se obsah zasype rašelinou nebo pilinami a následně se nechá několik měsíců uzrát, aby zničil mikroorganismy. Výsledkem je materiál bohatý na dusík a fosfor, ideální pro přírodní hnojení.
V USA se suché kompostovací toalety často používají na místech bez kanalizace. Podle inženýrky Kelsey McWilliams roste zájem o tyto systémy i v oblastech postižených suchem či záplavami. McWilliams založila společnost Point of Shift, která se zaměřuje na udržitelné sanitární systémy.
Instalace takových zařízení však naráží na řadu překážek. Legislativa, prostorové možnosti ve městech i odpor veřejnosti, která vnímá lidský odpad jako něco odpudivého, brzdí širší rozšíření těchto technologií.
Startup Change:WATER Labs, vedený vědkyní Dianou Yousef, se snaží tento problém obejít novým přístupem. Jejich produkt „iThrone“ využívá materiál, který dokáže odpad zmenšit až o 97 % během jediného dne.
„Vyvinuli jsme technologii, které s láskou říkáme ‘smršťovací fólie na exkrementy’,“ uvedla Yousef. iThrone ukládá odpad do speciálního vaku a díky odpařování výrazně snižuje jeho objem, čímž zjednodušuje hygienickou správu odpadu.
iThrone už prošel testováním v komunitách v Ugandě a Panamě, kde lidé nemají přístup k bezpečné kanalizaci. Přestože zatím neumí odpad přímo využít, Change:WATER Labs plánuje budoucí verze, které by mohly vodu z odpadu recyklovat nebo produkovat energii.
Mezitím v USA a Evropě začínají některá města měnit pravidla hry. V San Francisku například nová legislativa vyžaduje, aby budovy nad 100 000 čtverečních stop měly vlastní systémy recyklace odpadní vody.
Ve švédském Helsingborgu vzniklo inovativní zařízení RecoLab, které odděluje odpadní vody už na zdroji. Projekt počítá s využitím recyklované vody pro bazény a s výrobou bioplynu z lidského odpadu.
RecoLab ukazuje, že pokud odpad separujeme už při vzniku, je jeho recyklace výrazně snazší. Cílem projektu je mimo jiné vzdělávat veřejnost o hodnotě odpadních vod a o možnostech jejich využití.
Arja Renell i Amanda Haux z RecoLabu se shodují, že ačkoliv změna městských kanalizačních systémů působí náročně, existují inspirativní příklady, které ukazují, že to možné je. Podle Renell však nové technologie musí být pro uživatele stejně jednoduché jako tradiční toalety.
„Chození na toaletu musí zůstat jednoduché,“ uzavírá Renell. Pokud chceme změnit svět kanalizace, musíme nabídnout řešení, která nebudou uživatele zatěžovat, ale přirozeně je přijmou za své.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
