Gavin Newsom čelí zkoušce, která může rozhodnout o jeho politické budoucnosti. Kalifornský guvernér se staví proti prezidentovi Trumpovi kvůli nasazení Národní gardy v Los Angeles, čímž si znovu získává pozornost jako možný lídr demokratické opozice. Deník The Independent se zjišťuje, zda má skutečně sílu a podporu, aby v roce 2028 vystoupil jako prezidentský kandidát?
Nasazení Národní gardy do Los Angeles bez žádosti kalifornského guvernéra Gavina Newsoma rozpoutalo politický střet mezi státem a federální vládou. Prezident Donald Trump vyslal do města 4 000 členů Národní gardy a 700 mariňáků, aby podpořili akce imigrační a celní správy (ICE) při raziích proti nelegálním migrantům. Zásah, který Trump obhajuje jako nezbytný pro obnovení pořádku po násilných protestech, vyvolal kritiku ze strany státu.
Newsom pohrozil právními kroky proti federálnímu zásahu, který označil za ústavně sporný. Postavil se také proti raziím ICE a argumentoval, že federální vláda překročila své pravomoci. Přesto současně deklaroval ochotu spolupracovat s prezidentem v oblastech, kde je shoda možná.
Situace v Los Angeles, kde došlo k zatýkání tisíců lidí, ukazuje hluboké rozpory mezi Bílým domem a kalifornským vedením. Přestože Trumpův postup může posílit jeho pozici u konzervativních voličů, podle politických pozorovatelů zároveň opět zvýšil profil Newsoma, který už v minulosti vystupoval jako prominentní kritik republikánského prezidenta.
Demokratická strana podle analytiků postrádá výrazného lídra a Newsom by mohl vyplnit toto vakuum, zejména s ohledem na možnou kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2028. Jeho dřívější nominace na post viceprezidenta po boku Kamaly Harrisové ale nevyšla kvůli tomu, že oba pocházejí z Kalifornie.
Opozice vůči Trumpovi je pro Newsoma politickou příležitostí i rizikem. Jeho odpor vůči federálním zásahům může posílit jeho pozici uvnitř strany, ale téma migrace zůstává v americké společnosti kontroverzní a Trumpova rétorika v této oblasti si udržuje silnou podporu.
Zda Newsom dokáže proměnit střet s Trumpem ve startovací pozici pro Bílý dům, ukáže až další vývoj – a ochota demokratů sjednotit se za novým lídrem.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.
Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.