Gavin Newsom čelí zkoušce, která může rozhodnout o jeho politické budoucnosti. Kalifornský guvernér se staví proti prezidentovi Trumpovi kvůli nasazení Národní gardy v Los Angeles, čímž si znovu získává pozornost jako možný lídr demokratické opozice. Deník The Independent se zjišťuje, zda má skutečně sílu a podporu, aby v roce 2028 vystoupil jako prezidentský kandidát?
Nasazení Národní gardy do Los Angeles bez žádosti kalifornského guvernéra Gavina Newsoma rozpoutalo politický střet mezi státem a federální vládou. Prezident Donald Trump vyslal do města 4 000 členů Národní gardy a 700 mariňáků, aby podpořili akce imigrační a celní správy (ICE) při raziích proti nelegálním migrantům. Zásah, který Trump obhajuje jako nezbytný pro obnovení pořádku po násilných protestech, vyvolal kritiku ze strany státu.
Newsom pohrozil právními kroky proti federálnímu zásahu, který označil za ústavně sporný. Postavil se také proti raziím ICE a argumentoval, že federální vláda překročila své pravomoci. Přesto současně deklaroval ochotu spolupracovat s prezidentem v oblastech, kde je shoda možná.
Situace v Los Angeles, kde došlo k zatýkání tisíců lidí, ukazuje hluboké rozpory mezi Bílým domem a kalifornským vedením. Přestože Trumpův postup může posílit jeho pozici u konzervativních voličů, podle politických pozorovatelů zároveň opět zvýšil profil Newsoma, který už v minulosti vystupoval jako prominentní kritik republikánského prezidenta.
Demokratická strana podle analytiků postrádá výrazného lídra a Newsom by mohl vyplnit toto vakuum, zejména s ohledem na možnou kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2028. Jeho dřívější nominace na post viceprezidenta po boku Kamaly Harrisové ale nevyšla kvůli tomu, že oba pocházejí z Kalifornie.
Opozice vůči Trumpovi je pro Newsoma politickou příležitostí i rizikem. Jeho odpor vůči federálním zásahům může posílit jeho pozici uvnitř strany, ale téma migrace zůstává v americké společnosti kontroverzní a Trumpova rétorika v této oblasti si udržuje silnou podporu.
Zda Newsom dokáže proměnit střet s Trumpem ve startovací pozici pro Bílý dům, ukáže až další vývoj – a ochota demokratů sjednotit se za novým lídrem.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
