Gavin Newsom čelí zkoušce, která může rozhodnout o jeho politické budoucnosti. Kalifornský guvernér se staví proti prezidentovi Trumpovi kvůli nasazení Národní gardy v Los Angeles, čímž si znovu získává pozornost jako možný lídr demokratické opozice. Deník The Independent se zjišťuje, zda má skutečně sílu a podporu, aby v roce 2028 vystoupil jako prezidentský kandidát?
Nasazení Národní gardy do Los Angeles bez žádosti kalifornského guvernéra Gavina Newsoma rozpoutalo politický střet mezi státem a federální vládou. Prezident Donald Trump vyslal do města 4 000 členů Národní gardy a 700 mariňáků, aby podpořili akce imigrační a celní správy (ICE) při raziích proti nelegálním migrantům. Zásah, který Trump obhajuje jako nezbytný pro obnovení pořádku po násilných protestech, vyvolal kritiku ze strany státu.
Newsom pohrozil právními kroky proti federálnímu zásahu, který označil za ústavně sporný. Postavil se také proti raziím ICE a argumentoval, že federální vláda překročila své pravomoci. Přesto současně deklaroval ochotu spolupracovat s prezidentem v oblastech, kde je shoda možná.
Situace v Los Angeles, kde došlo k zatýkání tisíců lidí, ukazuje hluboké rozpory mezi Bílým domem a kalifornským vedením. Přestože Trumpův postup může posílit jeho pozici u konzervativních voličů, podle politických pozorovatelů zároveň opět zvýšil profil Newsoma, který už v minulosti vystupoval jako prominentní kritik republikánského prezidenta.
Demokratická strana podle analytiků postrádá výrazného lídra a Newsom by mohl vyplnit toto vakuum, zejména s ohledem na možnou kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2028. Jeho dřívější nominace na post viceprezidenta po boku Kamaly Harrisové ale nevyšla kvůli tomu, že oba pocházejí z Kalifornie.
Opozice vůči Trumpovi je pro Newsoma politickou příležitostí i rizikem. Jeho odpor vůči federálním zásahům může posílit jeho pozici uvnitř strany, ale téma migrace zůstává v americké společnosti kontroverzní a Trumpova rétorika v této oblasti si udržuje silnou podporu.
Zda Newsom dokáže proměnit střet s Trumpem ve startovací pozici pro Bílý dům, ukáže až další vývoj – a ochota demokratů sjednotit se za novým lídrem.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.