Gavin Newsom čelí zkoušce, která může rozhodnout o jeho politické budoucnosti. Kalifornský guvernér se staví proti prezidentovi Trumpovi kvůli nasazení Národní gardy v Los Angeles, čímž si znovu získává pozornost jako možný lídr demokratické opozice. Deník The Independent se zjišťuje, zda má skutečně sílu a podporu, aby v roce 2028 vystoupil jako prezidentský kandidát?
Nasazení Národní gardy do Los Angeles bez žádosti kalifornského guvernéra Gavina Newsoma rozpoutalo politický střet mezi státem a federální vládou. Prezident Donald Trump vyslal do města 4 000 členů Národní gardy a 700 mariňáků, aby podpořili akce imigrační a celní správy (ICE) při raziích proti nelegálním migrantům. Zásah, který Trump obhajuje jako nezbytný pro obnovení pořádku po násilných protestech, vyvolal kritiku ze strany státu.
Newsom pohrozil právními kroky proti federálnímu zásahu, který označil za ústavně sporný. Postavil se také proti raziím ICE a argumentoval, že federální vláda překročila své pravomoci. Přesto současně deklaroval ochotu spolupracovat s prezidentem v oblastech, kde je shoda možná.
Situace v Los Angeles, kde došlo k zatýkání tisíců lidí, ukazuje hluboké rozpory mezi Bílým domem a kalifornským vedením. Přestože Trumpův postup může posílit jeho pozici u konzervativních voličů, podle politických pozorovatelů zároveň opět zvýšil profil Newsoma, který už v minulosti vystupoval jako prominentní kritik republikánského prezidenta.
Demokratická strana podle analytiků postrádá výrazného lídra a Newsom by mohl vyplnit toto vakuum, zejména s ohledem na možnou kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2028. Jeho dřívější nominace na post viceprezidenta po boku Kamaly Harrisové ale nevyšla kvůli tomu, že oba pocházejí z Kalifornie.
Opozice vůči Trumpovi je pro Newsoma politickou příležitostí i rizikem. Jeho odpor vůči federálním zásahům může posílit jeho pozici uvnitř strany, ale téma migrace zůstává v americké společnosti kontroverzní a Trumpova rétorika v této oblasti si udržuje silnou podporu.
Zda Newsom dokáže proměnit střet s Trumpem ve startovací pozici pro Bílý dům, ukáže až další vývoj – a ochota demokratů sjednotit se za novým lídrem.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.