Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Z pohledu Washingtonu se tento postup jeví jako logický a nevyhnutelný. Každý národ, ať už jde o teokracii nebo západní demokracii, se podle této úvahy musí zhroutit, pokud ztratí přístup k základním potravinám, energiím a práci. Američtí představitelé pozorují raketovou inflaci a katastrofální ztrátu pracovních míst v Teheránu a usuzují, že dvoutýdenní blokáda nese své ovoce.
Sám Trump označil blokádu za geniální tah a v rozhovorech s poradci vyjádřil odhodlání v ní setrvat i delší dobu. Tento přístup mu umožňuje vyvíjet tlak, aniž by riskoval americké životy v pozemních operacích. Navíc se jedná o pokus obnovit americkou dominanci v ekonomické válce, která byla narušena íránským uzavřením strategického Hormuzského průlivu.
I když je americká ekonomika mnohem silnější, dosavadní průběh konfliktu ukazuje, že ani zdrcující letecké útoky nepřinesly strategické vítězství. Trumpův optimismus nyní naráží na otázku, jak dlouho dokáže americká veřejnost snášet vedlejší účinky války. Ceny benzínu v USA přesahují čtyři dolary za galon a rostoucí inflace dráždí voliče před blížícími se volbami do Kongresu.
Dalším otazníkem podle CNN zůstává, zda Washington správně vyhodnocuje uvažování íránských lídrů. Existuje totiž dlouhodobá tendence uplatňovat americkou logiku na blízkovýchodní společnosti, které často reagují jinak, než prezidenti očekávají. Trump sází na to, že íránské vedení bude jednat čistě na základě ekonomických motivů, což však v teokratickém systému nemusí platit.
Důkazy o vážných problémech íránského hospodářství se nicméně množí. Podle ekonomických zpráv vedla válka k milionu nezaměstnaných, nedostatku masa a ochromení on-line ekonomiky kvůli vypnutí internetu. Íránský ministr ropného průmyslu již varoval veřejnost před energetickou krizí a vládní úřady musí po poledni omezovat spotřebu elektřiny o 70 procent.
Zpravodajské služby naznačují, že íránská ekonomika může v tomto stavu přežít jen několik týdnů, možná i dní. Trump navíc tvrdí, že nemožnost vyvážet ropu donutí Írán k zastavení těžby, což může nevratně poškodit vrty. Analytik Alex Vatanka z Middle East Institute však varuje, že přetavení ekonomické bolesti v politickou změnu může trvat měsíce.
Vatanka upozorňuje, že se nacházíme v neprobádaném teritoriu, které Írán nezažil ani během krvavé války s Irákem. Režim sice může čelit milionům nespokojených dělníků v ulicích, ale jeho schopnost přežít díky represím je stále vysoká. Úspěch protestů by vyžadoval míru organizace a zběhnutí v bezpečnostních složkách, které se zatím neprojevily.
Trump si je vědom, že nemá neomezený čas, protože jeho popularita klesá a hrozí mu politické ztráty v Senátu i Sněmovně reprezentantů. Svou roli hraje i jeho osobní psychologie a snaha o budování odkazu v posledních tisíci dnech v úřadu. Pro muže, který se vidí jako vítěz, by bylo nepřijatelné odejít z íránského konfliktu jako poražený.
Stále však existuje možnost, že je celá strategie blokády chybná. Pokud resolved režimu nezlomilo zabití nejvyššího vůdce ani týdny bombardování, nemusí to dokázat ani ekonomická krize. Islámská republika za desítky let existence prokázala fanatickou odolnost a její ideologie je postavena právě na odporu proti Spojeným státům.
Odborníci jako Trita Parsi připomínají, že každá americká administrativa marně hledala zázračný recept, jak Írán donutit ke kapitulaci. Pokud se Trumpovi podaří tento cyklus zlomit, ukončí půlstoletí trvající nepřátelství. V opačném případě jen znovu potvrdí, že ochota Íránu snášet rány dokáže neutralizovat i mnohem větší americkou moc.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
