Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Z pohledu Washingtonu se tento postup jeví jako logický a nevyhnutelný. Každý národ, ať už jde o teokracii nebo západní demokracii, se podle této úvahy musí zhroutit, pokud ztratí přístup k základním potravinám, energiím a práci. Američtí představitelé pozorují raketovou inflaci a katastrofální ztrátu pracovních míst v Teheránu a usuzují, že dvoutýdenní blokáda nese své ovoce.
Sám Trump označil blokádu za geniální tah a v rozhovorech s poradci vyjádřil odhodlání v ní setrvat i delší dobu. Tento přístup mu umožňuje vyvíjet tlak, aniž by riskoval americké životy v pozemních operacích. Navíc se jedná o pokus obnovit americkou dominanci v ekonomické válce, která byla narušena íránským uzavřením strategického Hormuzského průlivu.
I když je americká ekonomika mnohem silnější, dosavadní průběh konfliktu ukazuje, že ani zdrcující letecké útoky nepřinesly strategické vítězství. Trumpův optimismus nyní naráží na otázku, jak dlouho dokáže americká veřejnost snášet vedlejší účinky války. Ceny benzínu v USA přesahují čtyři dolary za galon a rostoucí inflace dráždí voliče před blížícími se volbami do Kongresu.
Dalším otazníkem podle CNN zůstává, zda Washington správně vyhodnocuje uvažování íránských lídrů. Existuje totiž dlouhodobá tendence uplatňovat americkou logiku na blízkovýchodní společnosti, které často reagují jinak, než prezidenti očekávají. Trump sází na to, že íránské vedení bude jednat čistě na základě ekonomických motivů, což však v teokratickém systému nemusí platit.
Důkazy o vážných problémech íránského hospodářství se nicméně množí. Podle ekonomických zpráv vedla válka k milionu nezaměstnaných, nedostatku masa a ochromení on-line ekonomiky kvůli vypnutí internetu. Íránský ministr ropného průmyslu již varoval veřejnost před energetickou krizí a vládní úřady musí po poledni omezovat spotřebu elektřiny o 70 procent.
Zpravodajské služby naznačují, že íránská ekonomika může v tomto stavu přežít jen několik týdnů, možná i dní. Trump navíc tvrdí, že nemožnost vyvážet ropu donutí Írán k zastavení těžby, což může nevratně poškodit vrty. Analytik Alex Vatanka z Middle East Institute však varuje, že přetavení ekonomické bolesti v politickou změnu může trvat měsíce.
Vatanka upozorňuje, že se nacházíme v neprobádaném teritoriu, které Írán nezažil ani během krvavé války s Irákem. Režim sice může čelit milionům nespokojených dělníků v ulicích, ale jeho schopnost přežít díky represím je stále vysoká. Úspěch protestů by vyžadoval míru organizace a zběhnutí v bezpečnostních složkách, které se zatím neprojevily.
Trump si je vědom, že nemá neomezený čas, protože jeho popularita klesá a hrozí mu politické ztráty v Senátu i Sněmovně reprezentantů. Svou roli hraje i jeho osobní psychologie a snaha o budování odkazu v posledních tisíci dnech v úřadu. Pro muže, který se vidí jako vítěz, by bylo nepřijatelné odejít z íránského konfliktu jako poražený.
Stále však existuje možnost, že je celá strategie blokády chybná. Pokud resolved režimu nezlomilo zabití nejvyššího vůdce ani týdny bombardování, nemusí to dokázat ani ekonomická krize. Islámská republika za desítky let existence prokázala fanatickou odolnost a její ideologie je postavena právě na odporu proti Spojeným státům.
Odborníci jako Trita Parsi připomínají, že každá americká administrativa marně hledala zázračný recept, jak Írán donutit ke kapitulaci. Pokud se Trumpovi podaří tento cyklus zlomit, ukončí půlstoletí trvající nepřátelství. V opačném případě jen znovu potvrdí, že ochota Íránu snášet rány dokáže neutralizovat i mnohem větší americkou moc.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.