Taktika s nejistým výsledkem. Trump chce zlomit Írán námořní blokádou

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 30. dubna 2026 08:53
Sdílej:

Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.

Z pohledu Washingtonu se tento postup jeví jako logický a nevyhnutelný. Každý národ, ať už jde o teokracii nebo západní demokracii, se podle této úvahy musí zhroutit, pokud ztratí přístup k základním potravinám, energiím a práci. Američtí představitelé pozorují raketovou inflaci a katastrofální ztrátu pracovních míst v Teheránu a usuzují, že dvoutýdenní blokáda nese své ovoce.

Sám Trump označil blokádu za geniální tah a v rozhovorech s poradci vyjádřil odhodlání v ní setrvat i delší dobu. Tento přístup mu umožňuje vyvíjet tlak, aniž by riskoval americké životy v pozemních operacích. Navíc se jedná o pokus obnovit americkou dominanci v ekonomické válce, která byla narušena íránským uzavřením strategického Hormuzského průlivu.

I když je americká ekonomika mnohem silnější, dosavadní průběh konfliktu ukazuje, že ani zdrcující letecké útoky nepřinesly strategické vítězství. Trumpův optimismus nyní naráží na otázku, jak dlouho dokáže americká veřejnost snášet vedlejší účinky války. Ceny benzínu v USA přesahují čtyři dolary za galon a rostoucí inflace dráždí voliče před blížícími se volbami do Kongresu.

Dalším otazníkem podle CNN zůstává, zda Washington správně vyhodnocuje uvažování íránských lídrů. Existuje totiž dlouhodobá tendence uplatňovat americkou logiku na blízkovýchodní společnosti, které často reagují jinak, než prezidenti očekávají. Trump sází na to, že íránské vedení bude jednat čistě na základě ekonomických motivů, což však v teokratickém systému nemusí platit.

Důkazy o vážných problémech íránského hospodářství se nicméně množí. Podle ekonomických zpráv vedla válka k milionu nezaměstnaných, nedostatku masa a ochromení on-line ekonomiky kvůli vypnutí internetu. Íránský ministr ropného průmyslu již varoval veřejnost před energetickou krizí a vládní úřady musí po poledni omezovat spotřebu elektřiny o 70 procent.

Zpravodajské služby naznačují, že íránská ekonomika může v tomto stavu přežít jen několik týdnů, možná i dní. Trump navíc tvrdí, že nemožnost vyvážet ropu donutí Írán k zastavení těžby, což může nevratně poškodit vrty. Analytik Alex Vatanka z Middle East Institute však varuje, že přetavení ekonomické bolesti v politickou změnu může trvat měsíce.

Vatanka upozorňuje, že se nacházíme v neprobádaném teritoriu, které Írán nezažil ani během krvavé války s Irákem. Režim sice může čelit milionům nespokojených dělníků v ulicích, ale jeho schopnost přežít díky represím je stále vysoká. Úspěch protestů by vyžadoval míru organizace a zběhnutí v bezpečnostních složkách, které se zatím neprojevily.

Trump si je vědom, že nemá neomezený čas, protože jeho popularita klesá a hrozí mu politické ztráty v Senátu i Sněmovně reprezentantů. Svou roli hraje i jeho osobní psychologie a snaha o budování odkazu v posledních tisíci dnech v úřadu. Pro muže, který se vidí jako vítěz, by bylo nepřijatelné odejít z íránského konfliktu jako poražený.

Stále však existuje možnost, že je celá strategie blokády chybná. Pokud resolved režimu nezlomilo zabití nejvyššího vůdce ani týdny bombardování, nemusí to dokázat ani ekonomická krize. Islámská republika za desítky let existence prokázala fanatickou odolnost a její ideologie je postavena právě na odporu proti Spojeným státům.

Odborníci jako Trita Parsi připomínají, že každá americká administrativa marně hledala zázračný recept, jak Írán donutit ke kapitulaci. Pokud se Trumpovi podaří tento cyklus zlomit, ukončí půlstoletí trvající nepřátelství. V opačném případě jen znovu potvrdí, že ochota Íránu snášet rány dokáže neutralizovat i mnohem větší americkou moc.

Témata:
Stalo se
Novinky
Pentagon

Pentagon skrývá skutečná data? Údaje o počtu obětí války v Íránu nesedí, varuje CNN

Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.

Novinky
Friedrich Merz

Dva biliony eur a tisíce nových úředníků? Návrh rozpočtu Evropské unie u Merze narazil

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Válka v Íránu na mrtvém bodě? Americká administrativa stojí před zásadním rozhodnutím

Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj

Protesty na Ukrajině nejsou jen o Fedorovi. Odhalují hlubší problém zakořeněný ve společnosti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.