Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Z pohledu Washingtonu se tento postup jeví jako logický a nevyhnutelný. Každý národ, ať už jde o teokracii nebo západní demokracii, se podle této úvahy musí zhroutit, pokud ztratí přístup k základním potravinám, energiím a práci. Američtí představitelé pozorují raketovou inflaci a katastrofální ztrátu pracovních míst v Teheránu a usuzují, že dvoutýdenní blokáda nese své ovoce.
Sám Trump označil blokádu za geniální tah a v rozhovorech s poradci vyjádřil odhodlání v ní setrvat i delší dobu. Tento přístup mu umožňuje vyvíjet tlak, aniž by riskoval americké životy v pozemních operacích. Navíc se jedná o pokus obnovit americkou dominanci v ekonomické válce, která byla narušena íránským uzavřením strategického Hormuzského průlivu.
I když je americká ekonomika mnohem silnější, dosavadní průběh konfliktu ukazuje, že ani zdrcující letecké útoky nepřinesly strategické vítězství. Trumpův optimismus nyní naráží na otázku, jak dlouho dokáže americká veřejnost snášet vedlejší účinky války. Ceny benzínu v USA přesahují čtyři dolary za galon a rostoucí inflace dráždí voliče před blížícími se volbami do Kongresu.
Dalším otazníkem podle CNN zůstává, zda Washington správně vyhodnocuje uvažování íránských lídrů. Existuje totiž dlouhodobá tendence uplatňovat americkou logiku na blízkovýchodní společnosti, které často reagují jinak, než prezidenti očekávají. Trump sází na to, že íránské vedení bude jednat čistě na základě ekonomických motivů, což však v teokratickém systému nemusí platit.
Důkazy o vážných problémech íránského hospodářství se nicméně množí. Podle ekonomických zpráv vedla válka k milionu nezaměstnaných, nedostatku masa a ochromení on-line ekonomiky kvůli vypnutí internetu. Íránský ministr ropného průmyslu již varoval veřejnost před energetickou krizí a vládní úřady musí po poledni omezovat spotřebu elektřiny o 70 procent.
Zpravodajské služby naznačují, že íránská ekonomika může v tomto stavu přežít jen několik týdnů, možná i dní. Trump navíc tvrdí, že nemožnost vyvážet ropu donutí Írán k zastavení těžby, což může nevratně poškodit vrty. Analytik Alex Vatanka z Middle East Institute však varuje, že přetavení ekonomické bolesti v politickou změnu může trvat měsíce.
Vatanka upozorňuje, že se nacházíme v neprobádaném teritoriu, které Írán nezažil ani během krvavé války s Irákem. Režim sice může čelit milionům nespokojených dělníků v ulicích, ale jeho schopnost přežít díky represím je stále vysoká. Úspěch protestů by vyžadoval míru organizace a zběhnutí v bezpečnostních složkách, které se zatím neprojevily.
Trump si je vědom, že nemá neomezený čas, protože jeho popularita klesá a hrozí mu politické ztráty v Senátu i Sněmovně reprezentantů. Svou roli hraje i jeho osobní psychologie a snaha o budování odkazu v posledních tisíci dnech v úřadu. Pro muže, který se vidí jako vítěz, by bylo nepřijatelné odejít z íránského konfliktu jako poražený.
Stále však existuje možnost, že je celá strategie blokády chybná. Pokud resolved režimu nezlomilo zabití nejvyššího vůdce ani týdny bombardování, nemusí to dokázat ani ekonomická krize. Islámská republika za desítky let existence prokázala fanatickou odolnost a její ideologie je postavena právě na odporu proti Spojeným státům.
Odborníci jako Trita Parsi připomínají, že každá americká administrativa marně hledala zázračný recept, jak Írán donutit ke kapitulaci. Pokud se Trumpovi podaří tento cyklus zlomit, ukončí půlstoletí trvající nepřátelství. V opačném případě jen znovu potvrdí, že ochota Íránu snášet rány dokáže neutralizovat i mnohem větší americkou moc.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.