Nová analýza odhalila, že polovina světových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv vyráběných pouhými 36 společnostmi. Tato data posilují argumenty pro to, aby tyto firmy nesly odpovědnost za svůj podíl na klimatické krizi. Studie, která sleduje emise jednotlivých producentů, již byla v minulosti využita v právních sporech proti těmto společnostem i jejich investorům.
Mezi hlavní producenty uhlí, ropy a zemního plynu patří společnosti jako Saudi Aramco, Coal India, ExxonMobil nebo Shell, ale také řada čínských státních podniků. V roce 2023 byly tyto firmy zodpovědné za více než 20 miliard tun emisí CO2.
Pokud by byla společnost Saudi Aramco samostatnou zemí, stala by se čtvrtým největším znečišťovatelem na světě, hned po Číně, Spojených státech a Indii. ExxonMobil zase produkuje emise srovnatelné s celým Německem, které je devátým největším producentem emisí na světě.
Podle mezinárodních klimatických závazků by se globální emise měly do roku 2030 snížit o 45 %, aby bylo možné udržet oteplení planety pod hranicí 1,5 °C. Navzdory těmto cílům však emise nadále rostou, což přispívá k extrémním klimatickým jevům, které mají devastující dopad na životy a ekonomiky po celém světě.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) varovala, že jakýkoli nový fosilní projekt zahájený po roce 2021 je neslučitelný s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050. Přesto většina ze 169 firem sledovaných v databázi Carbon Majors své emise v roce 2023 zvýšila. Loňský rok se přitom stal nejteplejším v historii měření.
Bývalá šéfka OSN pro klima Christiana Figueres, která vedla vyjednávání o Pařížské dohodě z roku 2015, varovala, že svět se nemůže vracet k fosilním palivům, ale naopak musí urychleně přejít k nízkoemisní ekonomice. „Tyto firmy drží svět v závislosti na fosilních palivech a neplánují zpomalit. Věda je přitom jasná: nemůžeme se vracet zpět, musíme postupovat kupředu,“ uvedla.
Think tank InfluenceMap, který se na analýze podílel, zdůraznil, že navzdory globálním klimatickým závazkům největší producenti fosilních paliv nejenže pokračují v produkci, ale dokonce ji rozšiřují. „Tato studie ukazuje, jak obrovský dopad mají tyto firmy na klimatickou krizi, a posiluje snahy o jejich právní odpovědnost,“ uvedl analytik Emmett Connaire.
Některé vlády již podnikají právní kroky proti fosilnímu průmyslu. Data z Carbon Majors byla například využita jako podklad pro zákony přijaté ve státech New York a Vermont, které se snaží vymáhat kompenzace za klimatické škody od fosilních korporací. Právní skupiny také zvažují možnost podání trestních oznámení na vedoucí představitele těchto firem.
Reakce samotných firem jsou smíšené. Shell uvedl, že se zavázal k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a investuje do technologií snižujících emise. Saudi Aramco se k výsledkům studie nevyjádřilo. Firmy jako Coal India, ExxonMobil, Chevron, TotalEnergies a BP na žádosti o komentář vůbec nereagovaly.
Databáze Carbon Majors mapuje emise od roku 1854 a ukazuje, že dvě třetiny všech emisí způsobených spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce pocházejí od 180 společností, z nichž 11 již neexistuje.
Z 36 největších znečišťovatelů je 25 státních společností, z nichž deset sídlí v Číně, která je největším znečišťovatelem na světě. Emise v roce 2023 pocházely z 41 % z uhlí, 32 % z ropy, 23 % ze zemního plynu a 4 % z výroby cementu.
Kumi Naidoo, prezident iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty Initiative, zdůraznil, že svět se nachází v kritickém bodě a je třeba rázně jednat. „Je zásadní, aby vlády využily svou moc a zastavily hlavní příčinu krize, kterou je expanze fosilních paliv,“ prohlásil.
Tlak na fosilní společnosti i jejich investory se tak nadále stupňuje, ať už prostřednictvím regulací, soudních sporů nebo rostoucího zájmu veřejnosti o klimatickou odpovědnost firem. Otázkou zůstává, zda budou vlády ochotny podniknout dostatečně razantní kroky k omezení těžby fosilních paliv dříve, než budou klimatické dopady nevratné.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.