Nová analýza odhalila, že polovina světových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv vyráběných pouhými 36 společnostmi. Tato data posilují argumenty pro to, aby tyto firmy nesly odpovědnost za svůj podíl na klimatické krizi. Studie, která sleduje emise jednotlivých producentů, již byla v minulosti využita v právních sporech proti těmto společnostem i jejich investorům.
Mezi hlavní producenty uhlí, ropy a zemního plynu patří společnosti jako Saudi Aramco, Coal India, ExxonMobil nebo Shell, ale také řada čínských státních podniků. V roce 2023 byly tyto firmy zodpovědné za více než 20 miliard tun emisí CO2.
Pokud by byla společnost Saudi Aramco samostatnou zemí, stala by se čtvrtým největším znečišťovatelem na světě, hned po Číně, Spojených státech a Indii. ExxonMobil zase produkuje emise srovnatelné s celým Německem, které je devátým největším producentem emisí na světě.
Podle mezinárodních klimatických závazků by se globální emise měly do roku 2030 snížit o 45 %, aby bylo možné udržet oteplení planety pod hranicí 1,5 °C. Navzdory těmto cílům však emise nadále rostou, což přispívá k extrémním klimatickým jevům, které mají devastující dopad na životy a ekonomiky po celém světě.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) varovala, že jakýkoli nový fosilní projekt zahájený po roce 2021 je neslučitelný s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050. Přesto většina ze 169 firem sledovaných v databázi Carbon Majors své emise v roce 2023 zvýšila. Loňský rok se přitom stal nejteplejším v historii měření.
Bývalá šéfka OSN pro klima Christiana Figueres, která vedla vyjednávání o Pařížské dohodě z roku 2015, varovala, že svět se nemůže vracet k fosilním palivům, ale naopak musí urychleně přejít k nízkoemisní ekonomice. „Tyto firmy drží svět v závislosti na fosilních palivech a neplánují zpomalit. Věda je přitom jasná: nemůžeme se vracet zpět, musíme postupovat kupředu,“ uvedla.
Think tank InfluenceMap, který se na analýze podílel, zdůraznil, že navzdory globálním klimatickým závazkům největší producenti fosilních paliv nejenže pokračují v produkci, ale dokonce ji rozšiřují. „Tato studie ukazuje, jak obrovský dopad mají tyto firmy na klimatickou krizi, a posiluje snahy o jejich právní odpovědnost,“ uvedl analytik Emmett Connaire.
Některé vlády již podnikají právní kroky proti fosilnímu průmyslu. Data z Carbon Majors byla například využita jako podklad pro zákony přijaté ve státech New York a Vermont, které se snaží vymáhat kompenzace za klimatické škody od fosilních korporací. Právní skupiny také zvažují možnost podání trestních oznámení na vedoucí představitele těchto firem.
Reakce samotných firem jsou smíšené. Shell uvedl, že se zavázal k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a investuje do technologií snižujících emise. Saudi Aramco se k výsledkům studie nevyjádřilo. Firmy jako Coal India, ExxonMobil, Chevron, TotalEnergies a BP na žádosti o komentář vůbec nereagovaly.
Databáze Carbon Majors mapuje emise od roku 1854 a ukazuje, že dvě třetiny všech emisí způsobených spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce pocházejí od 180 společností, z nichž 11 již neexistuje.
Z 36 největších znečišťovatelů je 25 státních společností, z nichž deset sídlí v Číně, která je největším znečišťovatelem na světě. Emise v roce 2023 pocházely z 41 % z uhlí, 32 % z ropy, 23 % ze zemního plynu a 4 % z výroby cementu.
Kumi Naidoo, prezident iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty Initiative, zdůraznil, že svět se nachází v kritickém bodě a je třeba rázně jednat. „Je zásadní, aby vlády využily svou moc a zastavily hlavní příčinu krize, kterou je expanze fosilních paliv,“ prohlásil.
Tlak na fosilní společnosti i jejich investory se tak nadále stupňuje, ať už prostřednictvím regulací, soudních sporů nebo rostoucího zájmu veřejnosti o klimatickou odpovědnost firem. Otázkou zůstává, zda budou vlády ochotny podniknout dostatečně razantní kroky k omezení těžby fosilních paliv dříve, než budou klimatické dopady nevratné.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.