Nová analýza odhalila, že polovina světových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv vyráběných pouhými 36 společnostmi. Tato data posilují argumenty pro to, aby tyto firmy nesly odpovědnost za svůj podíl na klimatické krizi. Studie, která sleduje emise jednotlivých producentů, již byla v minulosti využita v právních sporech proti těmto společnostem i jejich investorům.
Mezi hlavní producenty uhlí, ropy a zemního plynu patří společnosti jako Saudi Aramco, Coal India, ExxonMobil nebo Shell, ale také řada čínských státních podniků. V roce 2023 byly tyto firmy zodpovědné za více než 20 miliard tun emisí CO2.
Pokud by byla společnost Saudi Aramco samostatnou zemí, stala by se čtvrtým největším znečišťovatelem na světě, hned po Číně, Spojených státech a Indii. ExxonMobil zase produkuje emise srovnatelné s celým Německem, které je devátým největším producentem emisí na světě.
Podle mezinárodních klimatických závazků by se globální emise měly do roku 2030 snížit o 45 %, aby bylo možné udržet oteplení planety pod hranicí 1,5 °C. Navzdory těmto cílům však emise nadále rostou, což přispívá k extrémním klimatickým jevům, které mají devastující dopad na životy a ekonomiky po celém světě.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) varovala, že jakýkoli nový fosilní projekt zahájený po roce 2021 je neslučitelný s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050. Přesto většina ze 169 firem sledovaných v databázi Carbon Majors své emise v roce 2023 zvýšila. Loňský rok se přitom stal nejteplejším v historii měření.
Bývalá šéfka OSN pro klima Christiana Figueres, která vedla vyjednávání o Pařížské dohodě z roku 2015, varovala, že svět se nemůže vracet k fosilním palivům, ale naopak musí urychleně přejít k nízkoemisní ekonomice. „Tyto firmy drží svět v závislosti na fosilních palivech a neplánují zpomalit. Věda je přitom jasná: nemůžeme se vracet zpět, musíme postupovat kupředu,“ uvedla.
Think tank InfluenceMap, který se na analýze podílel, zdůraznil, že navzdory globálním klimatickým závazkům největší producenti fosilních paliv nejenže pokračují v produkci, ale dokonce ji rozšiřují. „Tato studie ukazuje, jak obrovský dopad mají tyto firmy na klimatickou krizi, a posiluje snahy o jejich právní odpovědnost,“ uvedl analytik Emmett Connaire.
Některé vlády již podnikají právní kroky proti fosilnímu průmyslu. Data z Carbon Majors byla například využita jako podklad pro zákony přijaté ve státech New York a Vermont, které se snaží vymáhat kompenzace za klimatické škody od fosilních korporací. Právní skupiny také zvažují možnost podání trestních oznámení na vedoucí představitele těchto firem.
Reakce samotných firem jsou smíšené. Shell uvedl, že se zavázal k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a investuje do technologií snižujících emise. Saudi Aramco se k výsledkům studie nevyjádřilo. Firmy jako Coal India, ExxonMobil, Chevron, TotalEnergies a BP na žádosti o komentář vůbec nereagovaly.
Databáze Carbon Majors mapuje emise od roku 1854 a ukazuje, že dvě třetiny všech emisí způsobených spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce pocházejí od 180 společností, z nichž 11 již neexistuje.
Z 36 největších znečišťovatelů je 25 státních společností, z nichž deset sídlí v Číně, která je největším znečišťovatelem na světě. Emise v roce 2023 pocházely z 41 % z uhlí, 32 % z ropy, 23 % ze zemního plynu a 4 % z výroby cementu.
Kumi Naidoo, prezident iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty Initiative, zdůraznil, že svět se nachází v kritickém bodě a je třeba rázně jednat. „Je zásadní, aby vlády využily svou moc a zastavily hlavní příčinu krize, kterou je expanze fosilních paliv,“ prohlásil.
Tlak na fosilní společnosti i jejich investory se tak nadále stupňuje, ať už prostřednictvím regulací, soudních sporů nebo rostoucího zájmu veřejnosti o klimatickou odpovědnost firem. Otázkou zůstává, zda budou vlády ochotny podniknout dostatečně razantní kroky k omezení těžby fosilních paliv dříve, než budou klimatické dopady nevratné.
Evropští lídři na čtvrtečním summitu vyslovili souhlas s navýšením výdajů na obranu, které má přispět ke zvýšení bezpečnosti a ochrany občanů. Komplikovanější už byla diskuze o další podpoře napadené Ukrajiny, kdy se nepodařilo přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána.
Česká hudební scéna truchlí. Ve věku 92 let zemřel legendární zpěvák Josef Zíma, který se v poslední době potýkal se zdravotními problémy.
Olga Richterová se stala volební lídryní pražských Pirátů a spolu s předsedou strany Zdeňkem Hřibem povede jejich kandidátku do podzimních sněmovních voleb. Piráti chtějí voliče oslovit zejména tématy moderního státu, kvalitního vzdělávání a dostupného bydlení. Uvedla strana v tiskové zprávě zaslané redakci PRESS1.cz.
Česká republika zažila nejteplejší den letošního roku. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve čtvrtek na sociální síti X oznámil, že na téměř 90 % stanicích, které dlouhodobě měří teplotu, byly překonány rekordy pro 6. březen.
Kateřina Brožová, známá herečka, se ohlíží za svým osobním životem a přiznává, že rozvod s otcem své dcery, podnikatelem Zdeňkem Tomanem, byl možná unáhlený.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k představitelům zemí Evropské unie a ocenil jejich snahy v posledních napjatých dnech. Podporu vyjádřil i unijní iniciativa, jejíž snahou je přezbrojení evropských armád. Prozradil také, jak pokračují jednání Kyjeva s Washingtonem.
Anička Slováčková podruhé bojuje s rakovinou a momentálně žije ze dne na den. Herečka a zpěvačka naznačila, že v květnu nastane zlomový okamžik v její léčbě.
Budoucnost Jaromíra Jágra v kladenském hokeji je zčásti objasněna. Klub oznámil, že Jágr bude i nadále působit ve sportovním vedení, konkrétně jako pomocník nového sportovního ředitele, kterým se stal Tomáš Plekanec.
Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos by se v případě voleb na konci února stalo vítězem hnutí ANO, které by získalo 36,4 procenta hlasů.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na důležitý summit EU, který se koná za účasti předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa vyjádřil přesvědčení, že evropské země musí okamžitě jednat a splnit své závazky, vzhledem k vážnosti současné situace. „Jsme tady, abychom podpořili Ukrajinu na cestě k trvalému, spravedlivému a komplexnímu míru,“ prohlásil.
Před zahájením summitu EU polský premiér Donald Tusk oznámil, že bude jednat s evropskými partnery o možnosti zvýšení vojenské přítomnosti NATO a EU na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Tusk zdůraznil, že jednotná Evropa je silnější než Rusko v oblasti vojenské, finanční a ekonomické moci.
Středeční policejní zásah v Praze 10 skončil tragicky, když podezřelý muž po útoku na policisty zemřel. Událost vyšetřují detektivové z prvního oddělení a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).