Nová analýza odhalila, že polovina světových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv vyráběných pouhými 36 společnostmi. Tato data posilují argumenty pro to, aby tyto firmy nesly odpovědnost za svůj podíl na klimatické krizi. Studie, která sleduje emise jednotlivých producentů, již byla v minulosti využita v právních sporech proti těmto společnostem i jejich investorům.
Mezi hlavní producenty uhlí, ropy a zemního plynu patří společnosti jako Saudi Aramco, Coal India, ExxonMobil nebo Shell, ale také řada čínských státních podniků. V roce 2023 byly tyto firmy zodpovědné za více než 20 miliard tun emisí CO2.
Pokud by byla společnost Saudi Aramco samostatnou zemí, stala by se čtvrtým největším znečišťovatelem na světě, hned po Číně, Spojených státech a Indii. ExxonMobil zase produkuje emise srovnatelné s celým Německem, které je devátým největším producentem emisí na světě.
Podle mezinárodních klimatických závazků by se globální emise měly do roku 2030 snížit o 45 %, aby bylo možné udržet oteplení planety pod hranicí 1,5 °C. Navzdory těmto cílům však emise nadále rostou, což přispívá k extrémním klimatickým jevům, které mají devastující dopad na životy a ekonomiky po celém světě.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) varovala, že jakýkoli nový fosilní projekt zahájený po roce 2021 je neslučitelný s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050. Přesto většina ze 169 firem sledovaných v databázi Carbon Majors své emise v roce 2023 zvýšila. Loňský rok se přitom stal nejteplejším v historii měření.
Bývalá šéfka OSN pro klima Christiana Figueres, která vedla vyjednávání o Pařížské dohodě z roku 2015, varovala, že svět se nemůže vracet k fosilním palivům, ale naopak musí urychleně přejít k nízkoemisní ekonomice. „Tyto firmy drží svět v závislosti na fosilních palivech a neplánují zpomalit. Věda je přitom jasná: nemůžeme se vracet zpět, musíme postupovat kupředu,“ uvedla.
Think tank InfluenceMap, který se na analýze podílel, zdůraznil, že navzdory globálním klimatickým závazkům největší producenti fosilních paliv nejenže pokračují v produkci, ale dokonce ji rozšiřují. „Tato studie ukazuje, jak obrovský dopad mají tyto firmy na klimatickou krizi, a posiluje snahy o jejich právní odpovědnost,“ uvedl analytik Emmett Connaire.
Některé vlády již podnikají právní kroky proti fosilnímu průmyslu. Data z Carbon Majors byla například využita jako podklad pro zákony přijaté ve státech New York a Vermont, které se snaží vymáhat kompenzace za klimatické škody od fosilních korporací. Právní skupiny také zvažují možnost podání trestních oznámení na vedoucí představitele těchto firem.
Reakce samotných firem jsou smíšené. Shell uvedl, že se zavázal k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a investuje do technologií snižujících emise. Saudi Aramco se k výsledkům studie nevyjádřilo. Firmy jako Coal India, ExxonMobil, Chevron, TotalEnergies a BP na žádosti o komentář vůbec nereagovaly.
Databáze Carbon Majors mapuje emise od roku 1854 a ukazuje, že dvě třetiny všech emisí způsobených spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce pocházejí od 180 společností, z nichž 11 již neexistuje.
Z 36 největších znečišťovatelů je 25 státních společností, z nichž deset sídlí v Číně, která je největším znečišťovatelem na světě. Emise v roce 2023 pocházely z 41 % z uhlí, 32 % z ropy, 23 % ze zemního plynu a 4 % z výroby cementu.
Kumi Naidoo, prezident iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty Initiative, zdůraznil, že svět se nachází v kritickém bodě a je třeba rázně jednat. „Je zásadní, aby vlády využily svou moc a zastavily hlavní příčinu krize, kterou je expanze fosilních paliv,“ prohlásil.
Tlak na fosilní společnosti i jejich investory se tak nadále stupňuje, ať už prostřednictvím regulací, soudních sporů nebo rostoucího zájmu veřejnosti o klimatickou odpovědnost firem. Otázkou zůstává, zda budou vlády ochotny podniknout dostatečně razantní kroky k omezení těžby fosilních paliv dříve, než budou klimatické dopady nevratné.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.