Nová analýza odhalila, že polovina světových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv vyráběných pouhými 36 společnostmi. Tato data posilují argumenty pro to, aby tyto firmy nesly odpovědnost za svůj podíl na klimatické krizi. Studie, která sleduje emise jednotlivých producentů, již byla v minulosti využita v právních sporech proti těmto společnostem i jejich investorům.
Mezi hlavní producenty uhlí, ropy a zemního plynu patří společnosti jako Saudi Aramco, Coal India, ExxonMobil nebo Shell, ale také řada čínských státních podniků. V roce 2023 byly tyto firmy zodpovědné za více než 20 miliard tun emisí CO2.
Pokud by byla společnost Saudi Aramco samostatnou zemí, stala by se čtvrtým největším znečišťovatelem na světě, hned po Číně, Spojených státech a Indii. ExxonMobil zase produkuje emise srovnatelné s celým Německem, které je devátým největším producentem emisí na světě.
Podle mezinárodních klimatických závazků by se globální emise měly do roku 2030 snížit o 45 %, aby bylo možné udržet oteplení planety pod hranicí 1,5 °C. Navzdory těmto cílům však emise nadále rostou, což přispívá k extrémním klimatickým jevům, které mají devastující dopad na životy a ekonomiky po celém světě.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) varovala, že jakýkoli nový fosilní projekt zahájený po roce 2021 je neslučitelný s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050. Přesto většina ze 169 firem sledovaných v databázi Carbon Majors své emise v roce 2023 zvýšila. Loňský rok se přitom stal nejteplejším v historii měření.
Bývalá šéfka OSN pro klima Christiana Figueres, která vedla vyjednávání o Pařížské dohodě z roku 2015, varovala, že svět se nemůže vracet k fosilním palivům, ale naopak musí urychleně přejít k nízkoemisní ekonomice. „Tyto firmy drží svět v závislosti na fosilních palivech a neplánují zpomalit. Věda je přitom jasná: nemůžeme se vracet zpět, musíme postupovat kupředu,“ uvedla.
Think tank InfluenceMap, který se na analýze podílel, zdůraznil, že navzdory globálním klimatickým závazkům největší producenti fosilních paliv nejenže pokračují v produkci, ale dokonce ji rozšiřují. „Tato studie ukazuje, jak obrovský dopad mají tyto firmy na klimatickou krizi, a posiluje snahy o jejich právní odpovědnost,“ uvedl analytik Emmett Connaire.
Některé vlády již podnikají právní kroky proti fosilnímu průmyslu. Data z Carbon Majors byla například využita jako podklad pro zákony přijaté ve státech New York a Vermont, které se snaží vymáhat kompenzace za klimatické škody od fosilních korporací. Právní skupiny také zvažují možnost podání trestních oznámení na vedoucí představitele těchto firem.
Reakce samotných firem jsou smíšené. Shell uvedl, že se zavázal k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a investuje do technologií snižujících emise. Saudi Aramco se k výsledkům studie nevyjádřilo. Firmy jako Coal India, ExxonMobil, Chevron, TotalEnergies a BP na žádosti o komentář vůbec nereagovaly.
Databáze Carbon Majors mapuje emise od roku 1854 a ukazuje, že dvě třetiny všech emisí způsobených spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce pocházejí od 180 společností, z nichž 11 již neexistuje.
Z 36 největších znečišťovatelů je 25 státních společností, z nichž deset sídlí v Číně, která je největším znečišťovatelem na světě. Emise v roce 2023 pocházely z 41 % z uhlí, 32 % z ropy, 23 % ze zemního plynu a 4 % z výroby cementu.
Kumi Naidoo, prezident iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty Initiative, zdůraznil, že svět se nachází v kritickém bodě a je třeba rázně jednat. „Je zásadní, aby vlády využily svou moc a zastavily hlavní příčinu krize, kterou je expanze fosilních paliv,“ prohlásil.
Tlak na fosilní společnosti i jejich investory se tak nadále stupňuje, ať už prostřednictvím regulací, soudních sporů nebo rostoucího zájmu veřejnosti o klimatickou odpovědnost firem. Otázkou zůstává, zda budou vlády ochotny podniknout dostatečně razantní kroky k omezení těžby fosilních paliv dříve, než budou klimatické dopady nevratné.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.