Nová analýza odhalila, že polovina světových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv vyráběných pouhými 36 společnostmi. Tato data posilují argumenty pro to, aby tyto firmy nesly odpovědnost za svůj podíl na klimatické krizi. Studie, která sleduje emise jednotlivých producentů, již byla v minulosti využita v právních sporech proti těmto společnostem i jejich investorům.
Mezi hlavní producenty uhlí, ropy a zemního plynu patří společnosti jako Saudi Aramco, Coal India, ExxonMobil nebo Shell, ale také řada čínských státních podniků. V roce 2023 byly tyto firmy zodpovědné za více než 20 miliard tun emisí CO2.
Pokud by byla společnost Saudi Aramco samostatnou zemí, stala by se čtvrtým největším znečišťovatelem na světě, hned po Číně, Spojených státech a Indii. ExxonMobil zase produkuje emise srovnatelné s celým Německem, které je devátým největším producentem emisí na světě.
Podle mezinárodních klimatických závazků by se globální emise měly do roku 2030 snížit o 45 %, aby bylo možné udržet oteplení planety pod hranicí 1,5 °C. Navzdory těmto cílům však emise nadále rostou, což přispívá k extrémním klimatickým jevům, které mají devastující dopad na životy a ekonomiky po celém světě.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) varovala, že jakýkoli nový fosilní projekt zahájený po roce 2021 je neslučitelný s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050. Přesto většina ze 169 firem sledovaných v databázi Carbon Majors své emise v roce 2023 zvýšila. Loňský rok se přitom stal nejteplejším v historii měření.
Bývalá šéfka OSN pro klima Christiana Figueres, která vedla vyjednávání o Pařížské dohodě z roku 2015, varovala, že svět se nemůže vracet k fosilním palivům, ale naopak musí urychleně přejít k nízkoemisní ekonomice. „Tyto firmy drží svět v závislosti na fosilních palivech a neplánují zpomalit. Věda je přitom jasná: nemůžeme se vracet zpět, musíme postupovat kupředu,“ uvedla.
Think tank InfluenceMap, který se na analýze podílel, zdůraznil, že navzdory globálním klimatickým závazkům největší producenti fosilních paliv nejenže pokračují v produkci, ale dokonce ji rozšiřují. „Tato studie ukazuje, jak obrovský dopad mají tyto firmy na klimatickou krizi, a posiluje snahy o jejich právní odpovědnost,“ uvedl analytik Emmett Connaire.
Některé vlády již podnikají právní kroky proti fosilnímu průmyslu. Data z Carbon Majors byla například využita jako podklad pro zákony přijaté ve státech New York a Vermont, které se snaží vymáhat kompenzace za klimatické škody od fosilních korporací. Právní skupiny také zvažují možnost podání trestních oznámení na vedoucí představitele těchto firem.
Reakce samotných firem jsou smíšené. Shell uvedl, že se zavázal k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a investuje do technologií snižujících emise. Saudi Aramco se k výsledkům studie nevyjádřilo. Firmy jako Coal India, ExxonMobil, Chevron, TotalEnergies a BP na žádosti o komentář vůbec nereagovaly.
Databáze Carbon Majors mapuje emise od roku 1854 a ukazuje, že dvě třetiny všech emisí způsobených spalováním fosilních paliv od průmyslové revoluce pocházejí od 180 společností, z nichž 11 již neexistuje.
Z 36 největších znečišťovatelů je 25 státních společností, z nichž deset sídlí v Číně, která je největším znečišťovatelem na světě. Emise v roce 2023 pocházely z 41 % z uhlí, 32 % z ropy, 23 % ze zemního plynu a 4 % z výroby cementu.
Kumi Naidoo, prezident iniciativy Fossil Fuel Non-Proliferation Treaty Initiative, zdůraznil, že svět se nachází v kritickém bodě a je třeba rázně jednat. „Je zásadní, aby vlády využily svou moc a zastavily hlavní příčinu krize, kterou je expanze fosilních paliv,“ prohlásil.
Tlak na fosilní společnosti i jejich investory se tak nadále stupňuje, ať už prostřednictvím regulací, soudních sporů nebo rostoucího zájmu veřejnosti o klimatickou odpovědnost firem. Otázkou zůstává, zda budou vlády ochotny podniknout dostatečně razantní kroky k omezení těžby fosilních paliv dříve, než budou klimatické dopady nevratné.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.