Rok 2025 se začíná zapisovat do historie jako jeden z nejbouřlivějších od konce druhé světové války. Počet současných válek a regionálních konfliktů výrazně narůstá a stále častěji se objevují otázky, zda lidstvo nesměřuje k třetí světové válce. Na pozadí mezinárodní nejistoty, rostoucí vojenské eskalace a obnovené role USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, svět sleduje geopolitický vývoj s rostoucím napětím.
Největší hrozbou pro globální stabilitu zůstává rusko-ukrajinská válka, která eskalovala do nové fáze. Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo nedávno odstranily dosavadní omezení na dolet zbraní dodávaných Ukrajině. Kancléř Friedrich Merz uvedl, že „Ukrajina se teď může bránit útoky na vojenské cíle na ruském území,“ čímž fakticky legitimizoval protiofenzivní údery mimo vlastní hranice. Reakce Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat – označil tento krok za „nebezpečný“ a nepřispívající k mírovému řešení.
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vyhrotil i výbuch v Bílém domě, kdy prezident Trump během schůzky s Volodymyrem Zelenským ostře kritizoval Ukrajinu za údajnou nevděčnost a varoval před „hazardem se třetí světovou válkou“. Incident vedl k přerušení plánované tiskové konference a posílil nejistotu ohledně další americké pomoci Ukrajině.
Na Blízkém východě pokračuje krutý konflikt mezi Izraelem a Hamásem. Od útoku Hamásu na izraelské území v říjnu 2023 a následné ofenzivy Izraele v pásmu Gazy zemřely tisíce civilistů. Navzdory výzvám arabských a muslimských zemí k příměří a dvěma státům jako řešení, válka stále pokračuje a hrozí přerůst do širšího regionálního konfliktu, zejména kvůli zapojení Íránu.
Další katastrofický scénář se odehrává v Kongu, kde se v roce 2025 znovu rozhořel konflikt po ofenzivě M23. Město Goma padlo do rukou rebelů, miliony lidí byly vyhnány z domovů a situace připomíná etnické čistky. Rwandští vojáci byli obviněni z podpory rebelů, a to kvůli snaze ovládnout nerostné suroviny jako kobalt a coltan. Zásahy mírových sil SADC skončily těžkými ztrátami a hrozí další destabilizace regionu.
V Asii se rozhořel vážný konflikt mezi Indií a Pákistánem. Po teroristickém útoku v Kašmíru, při kterém zahynulo 26 civilistů, zahájila Indie leteckou operaci s využitím raket SCALP a bezpilotních letounů. Pákistán odpověděl masivním útokem dronů, raket a kybernetickými útoky. Obě strany hlásí desítky obětí a sestřelení desítek dronů, přičemž hrozba jaderného střetu nikdy nebyla reálnější.
Dalšími ohnisky násilí zůstávají občanská válka v Súdánu, která pustoší hlavní město Chartúm a oblast Dárfúru, a válka v Etiopii, kde se i po krátkém příměří v roce 2022 obnovily boje mezi etnickými skupinami, přičemž země se ocitla na pokraji hladomoru a kolapsu.
V Barmě pokračují střety mezi vojenskou juntou a ozbrojenými opozicemi, které se snaží svrhnout vojenský režim. Země čelí mezinárodní izolaci a domácímu rozkladu.
Zvláštní pozornost si zaslouží i Haiti, kde místo války zuří nelítostná gangová válka. Po vraždě prezidenta v roce 2021 převzaly gangy kontrolu nad hlavním městem a dalšími oblastmi. Mezinárodní pomoc selhává, násilí a únosy se staly každodenní realitou.
Podobně v Mexiku eskaluje násilí mezi drogovými kartely a státem. Střety mezi kartely Sinaloa a CJNG přerostly do bojů o kontrolu nad regiony a obchodními trasami. Zločinecké skupiny rozšířily své aktivity i na obchod s lidmi, vydírání a pašování zbraní. Mexická vláda i přes nasazení Národní gardy selhává ve snaze obnovit pořádek.
Rok 2025 je poznamenán bezprecedentním množstvím paralelních válek. Geopolitická mapa se mění rychleji než kdy jindy. Kombinace jaderných hrozeb, klimatických krizí a kolapsu státních struktur v mnoha částech světa vytváří výbušné prostředí, ve kterém může třetí světová válka začít téměř kdykoli. Ačkoliv svět zatím formálně nevstoupil do globální války, podle mnoha analytiků už jsme její první fázi možná začali sledovat.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
