Rok 2025 se začíná zapisovat do historie jako jeden z nejbouřlivějších od konce druhé světové války. Počet současných válek a regionálních konfliktů výrazně narůstá a stále častěji se objevují otázky, zda lidstvo nesměřuje k třetí světové válce. Na pozadí mezinárodní nejistoty, rostoucí vojenské eskalace a obnovené role USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, svět sleduje geopolitický vývoj s rostoucím napětím.
Největší hrozbou pro globální stabilitu zůstává rusko-ukrajinská válka, která eskalovala do nové fáze. Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo nedávno odstranily dosavadní omezení na dolet zbraní dodávaných Ukrajině. Kancléř Friedrich Merz uvedl, že „Ukrajina se teď může bránit útoky na vojenské cíle na ruském území,“ čímž fakticky legitimizoval protiofenzivní údery mimo vlastní hranice. Reakce Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat – označil tento krok za „nebezpečný“ a nepřispívající k mírovému řešení.
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vyhrotil i výbuch v Bílém domě, kdy prezident Trump během schůzky s Volodymyrem Zelenským ostře kritizoval Ukrajinu za údajnou nevděčnost a varoval před „hazardem se třetí světovou válkou“. Incident vedl k přerušení plánované tiskové konference a posílil nejistotu ohledně další americké pomoci Ukrajině.
Na Blízkém východě pokračuje krutý konflikt mezi Izraelem a Hamásem. Od útoku Hamásu na izraelské území v říjnu 2023 a následné ofenzivy Izraele v pásmu Gazy zemřely tisíce civilistů. Navzdory výzvám arabských a muslimských zemí k příměří a dvěma státům jako řešení, válka stále pokračuje a hrozí přerůst do širšího regionálního konfliktu, zejména kvůli zapojení Íránu.
Další katastrofický scénář se odehrává v Kongu, kde se v roce 2025 znovu rozhořel konflikt po ofenzivě M23. Město Goma padlo do rukou rebelů, miliony lidí byly vyhnány z domovů a situace připomíná etnické čistky. Rwandští vojáci byli obviněni z podpory rebelů, a to kvůli snaze ovládnout nerostné suroviny jako kobalt a coltan. Zásahy mírových sil SADC skončily těžkými ztrátami a hrozí další destabilizace regionu.
V Asii se rozhořel vážný konflikt mezi Indií a Pákistánem. Po teroristickém útoku v Kašmíru, při kterém zahynulo 26 civilistů, zahájila Indie leteckou operaci s využitím raket SCALP a bezpilotních letounů. Pákistán odpověděl masivním útokem dronů, raket a kybernetickými útoky. Obě strany hlásí desítky obětí a sestřelení desítek dronů, přičemž hrozba jaderného střetu nikdy nebyla reálnější.
Dalšími ohnisky násilí zůstávají občanská válka v Súdánu, která pustoší hlavní město Chartúm a oblast Dárfúru, a válka v Etiopii, kde se i po krátkém příměří v roce 2022 obnovily boje mezi etnickými skupinami, přičemž země se ocitla na pokraji hladomoru a kolapsu.
V Barmě pokračují střety mezi vojenskou juntou a ozbrojenými opozicemi, které se snaží svrhnout vojenský režim. Země čelí mezinárodní izolaci a domácímu rozkladu.
Zvláštní pozornost si zaslouží i Haiti, kde místo války zuří nelítostná gangová válka. Po vraždě prezidenta v roce 2021 převzaly gangy kontrolu nad hlavním městem a dalšími oblastmi. Mezinárodní pomoc selhává, násilí a únosy se staly každodenní realitou.
Podobně v Mexiku eskaluje násilí mezi drogovými kartely a státem. Střety mezi kartely Sinaloa a CJNG přerostly do bojů o kontrolu nad regiony a obchodními trasami. Zločinecké skupiny rozšířily své aktivity i na obchod s lidmi, vydírání a pašování zbraní. Mexická vláda i přes nasazení Národní gardy selhává ve snaze obnovit pořádek.
Rok 2025 je poznamenán bezprecedentním množstvím paralelních válek. Geopolitická mapa se mění rychleji než kdy jindy. Kombinace jaderných hrozeb, klimatických krizí a kolapsu státních struktur v mnoha částech světa vytváří výbušné prostředí, ve kterém může třetí světová válka začít téměř kdykoli. Ačkoliv svět zatím formálně nevstoupil do globální války, podle mnoha analytiků už jsme její první fázi možná začali sledovat.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
