Rok 2025 se začíná zapisovat do historie jako jeden z nejbouřlivějších od konce druhé světové války. Počet současných válek a regionálních konfliktů výrazně narůstá a stále častěji se objevují otázky, zda lidstvo nesměřuje k třetí světové válce. Na pozadí mezinárodní nejistoty, rostoucí vojenské eskalace a obnovené role USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, svět sleduje geopolitický vývoj s rostoucím napětím.
Největší hrozbou pro globální stabilitu zůstává rusko-ukrajinská válka, která eskalovala do nové fáze. Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo nedávno odstranily dosavadní omezení na dolet zbraní dodávaných Ukrajině. Kancléř Friedrich Merz uvedl, že „Ukrajina se teď může bránit útoky na vojenské cíle na ruském území,“ čímž fakticky legitimizoval protiofenzivní údery mimo vlastní hranice. Reakce Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat – označil tento krok za „nebezpečný“ a nepřispívající k mírovému řešení.
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vyhrotil i výbuch v Bílém domě, kdy prezident Trump během schůzky s Volodymyrem Zelenským ostře kritizoval Ukrajinu za údajnou nevděčnost a varoval před „hazardem se třetí světovou válkou“. Incident vedl k přerušení plánované tiskové konference a posílil nejistotu ohledně další americké pomoci Ukrajině.
Na Blízkém východě pokračuje krutý konflikt mezi Izraelem a Hamásem. Od útoku Hamásu na izraelské území v říjnu 2023 a následné ofenzivy Izraele v pásmu Gazy zemřely tisíce civilistů. Navzdory výzvám arabských a muslimských zemí k příměří a dvěma státům jako řešení, válka stále pokračuje a hrozí přerůst do širšího regionálního konfliktu, zejména kvůli zapojení Íránu.
Další katastrofický scénář se odehrává v Kongu, kde se v roce 2025 znovu rozhořel konflikt po ofenzivě M23. Město Goma padlo do rukou rebelů, miliony lidí byly vyhnány z domovů a situace připomíná etnické čistky. Rwandští vojáci byli obviněni z podpory rebelů, a to kvůli snaze ovládnout nerostné suroviny jako kobalt a coltan. Zásahy mírových sil SADC skončily těžkými ztrátami a hrozí další destabilizace regionu.
V Asii se rozhořel vážný konflikt mezi Indií a Pákistánem. Po teroristickém útoku v Kašmíru, při kterém zahynulo 26 civilistů, zahájila Indie leteckou operaci s využitím raket SCALP a bezpilotních letounů. Pákistán odpověděl masivním útokem dronů, raket a kybernetickými útoky. Obě strany hlásí desítky obětí a sestřelení desítek dronů, přičemž hrozba jaderného střetu nikdy nebyla reálnější.
Dalšími ohnisky násilí zůstávají občanská válka v Súdánu, která pustoší hlavní město Chartúm a oblast Dárfúru, a válka v Etiopii, kde se i po krátkém příměří v roce 2022 obnovily boje mezi etnickými skupinami, přičemž země se ocitla na pokraji hladomoru a kolapsu.
V Barmě pokračují střety mezi vojenskou juntou a ozbrojenými opozicemi, které se snaží svrhnout vojenský režim. Země čelí mezinárodní izolaci a domácímu rozkladu.
Zvláštní pozornost si zaslouží i Haiti, kde místo války zuří nelítostná gangová válka. Po vraždě prezidenta v roce 2021 převzaly gangy kontrolu nad hlavním městem a dalšími oblastmi. Mezinárodní pomoc selhává, násilí a únosy se staly každodenní realitou.
Podobně v Mexiku eskaluje násilí mezi drogovými kartely a státem. Střety mezi kartely Sinaloa a CJNG přerostly do bojů o kontrolu nad regiony a obchodními trasami. Zločinecké skupiny rozšířily své aktivity i na obchod s lidmi, vydírání a pašování zbraní. Mexická vláda i přes nasazení Národní gardy selhává ve snaze obnovit pořádek.
Rok 2025 je poznamenán bezprecedentním množstvím paralelních válek. Geopolitická mapa se mění rychleji než kdy jindy. Kombinace jaderných hrozeb, klimatických krizí a kolapsu státních struktur v mnoha částech světa vytváří výbušné prostředí, ve kterém může třetí světová válka začít téměř kdykoli. Ačkoliv svět zatím formálně nevstoupil do globální války, podle mnoha analytiků už jsme její první fázi možná začali sledovat.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
