Rok 2025 se začíná zapisovat do historie jako jeden z nejbouřlivějších od konce druhé světové války. Počet současných válek a regionálních konfliktů výrazně narůstá a stále častěji se objevují otázky, zda lidstvo nesměřuje k třetí světové válce. Na pozadí mezinárodní nejistoty, rostoucí vojenské eskalace a obnovené role USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, svět sleduje geopolitický vývoj s rostoucím napětím.
Největší hrozbou pro globální stabilitu zůstává rusko-ukrajinská válka, která eskalovala do nové fáze. Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo nedávno odstranily dosavadní omezení na dolet zbraní dodávaných Ukrajině. Kancléř Friedrich Merz uvedl, že „Ukrajina se teď může bránit útoky na vojenské cíle na ruském území,“ čímž fakticky legitimizoval protiofenzivní údery mimo vlastní hranice. Reakce Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat – označil tento krok za „nebezpečný“ a nepřispívající k mírovému řešení.
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vyhrotil i výbuch v Bílém domě, kdy prezident Trump během schůzky s Volodymyrem Zelenským ostře kritizoval Ukrajinu za údajnou nevděčnost a varoval před „hazardem se třetí světovou válkou“. Incident vedl k přerušení plánované tiskové konference a posílil nejistotu ohledně další americké pomoci Ukrajině.
Na Blízkém východě pokračuje krutý konflikt mezi Izraelem a Hamásem. Od útoku Hamásu na izraelské území v říjnu 2023 a následné ofenzivy Izraele v pásmu Gazy zemřely tisíce civilistů. Navzdory výzvám arabských a muslimských zemí k příměří a dvěma státům jako řešení, válka stále pokračuje a hrozí přerůst do širšího regionálního konfliktu, zejména kvůli zapojení Íránu.
Další katastrofický scénář se odehrává v Kongu, kde se v roce 2025 znovu rozhořel konflikt po ofenzivě M23. Město Goma padlo do rukou rebelů, miliony lidí byly vyhnány z domovů a situace připomíná etnické čistky. Rwandští vojáci byli obviněni z podpory rebelů, a to kvůli snaze ovládnout nerostné suroviny jako kobalt a coltan. Zásahy mírových sil SADC skončily těžkými ztrátami a hrozí další destabilizace regionu.
V Asii se rozhořel vážný konflikt mezi Indií a Pákistánem. Po teroristickém útoku v Kašmíru, při kterém zahynulo 26 civilistů, zahájila Indie leteckou operaci s využitím raket SCALP a bezpilotních letounů. Pákistán odpověděl masivním útokem dronů, raket a kybernetickými útoky. Obě strany hlásí desítky obětí a sestřelení desítek dronů, přičemž hrozba jaderného střetu nikdy nebyla reálnější.
Dalšími ohnisky násilí zůstávají občanská válka v Súdánu, která pustoší hlavní město Chartúm a oblast Dárfúru, a válka v Etiopii, kde se i po krátkém příměří v roce 2022 obnovily boje mezi etnickými skupinami, přičemž země se ocitla na pokraji hladomoru a kolapsu.
V Barmě pokračují střety mezi vojenskou juntou a ozbrojenými opozicemi, které se snaží svrhnout vojenský režim. Země čelí mezinárodní izolaci a domácímu rozkladu.
Zvláštní pozornost si zaslouží i Haiti, kde místo války zuří nelítostná gangová válka. Po vraždě prezidenta v roce 2021 převzaly gangy kontrolu nad hlavním městem a dalšími oblastmi. Mezinárodní pomoc selhává, násilí a únosy se staly každodenní realitou.
Podobně v Mexiku eskaluje násilí mezi drogovými kartely a státem. Střety mezi kartely Sinaloa a CJNG přerostly do bojů o kontrolu nad regiony a obchodními trasami. Zločinecké skupiny rozšířily své aktivity i na obchod s lidmi, vydírání a pašování zbraní. Mexická vláda i přes nasazení Národní gardy selhává ve snaze obnovit pořádek.
Rok 2025 je poznamenán bezprecedentním množstvím paralelních válek. Geopolitická mapa se mění rychleji než kdy jindy. Kombinace jaderných hrozeb, klimatických krizí a kolapsu státních struktur v mnoha částech světa vytváří výbušné prostředí, ve kterém může třetí světová válka začít téměř kdykoli. Ačkoliv svět zatím formálně nevstoupil do globální války, podle mnoha analytiků už jsme její první fázi možná začali sledovat.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
