Rok 2025 se začíná zapisovat do historie jako jeden z nejbouřlivějších od konce druhé světové války. Počet současných válek a regionálních konfliktů výrazně narůstá a stále častěji se objevují otázky, zda lidstvo nesměřuje k třetí světové válce. Na pozadí mezinárodní nejistoty, rostoucí vojenské eskalace a obnovené role USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, svět sleduje geopolitický vývoj s rostoucím napětím.
Největší hrozbou pro globální stabilitu zůstává rusko-ukrajinská válka, která eskalovala do nové fáze. Spojené státy, Velká Británie, Francie a Německo nedávno odstranily dosavadní omezení na dolet zbraní dodávaných Ukrajině. Kancléř Friedrich Merz uvedl, že „Ukrajina se teď může bránit útoky na vojenské cíle na ruském území,“ čímž fakticky legitimizoval protiofenzivní údery mimo vlastní hranice. Reakce Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat – označil tento krok za „nebezpečný“ a nepřispívající k mírovému řešení.
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vyhrotil i výbuch v Bílém domě, kdy prezident Trump během schůzky s Volodymyrem Zelenským ostře kritizoval Ukrajinu za údajnou nevděčnost a varoval před „hazardem se třetí světovou válkou“. Incident vedl k přerušení plánované tiskové konference a posílil nejistotu ohledně další americké pomoci Ukrajině.
Na Blízkém východě pokračuje krutý konflikt mezi Izraelem a Hamásem. Od útoku Hamásu na izraelské území v říjnu 2023 a následné ofenzivy Izraele v pásmu Gazy zemřely tisíce civilistů. Navzdory výzvám arabských a muslimských zemí k příměří a dvěma státům jako řešení, válka stále pokračuje a hrozí přerůst do širšího regionálního konfliktu, zejména kvůli zapojení Íránu.
Další katastrofický scénář se odehrává v Kongu, kde se v roce 2025 znovu rozhořel konflikt po ofenzivě M23. Město Goma padlo do rukou rebelů, miliony lidí byly vyhnány z domovů a situace připomíná etnické čistky. Rwandští vojáci byli obviněni z podpory rebelů, a to kvůli snaze ovládnout nerostné suroviny jako kobalt a coltan. Zásahy mírových sil SADC skončily těžkými ztrátami a hrozí další destabilizace regionu.
V Asii se rozhořel vážný konflikt mezi Indií a Pákistánem. Po teroristickém útoku v Kašmíru, při kterém zahynulo 26 civilistů, zahájila Indie leteckou operaci s využitím raket SCALP a bezpilotních letounů. Pákistán odpověděl masivním útokem dronů, raket a kybernetickými útoky. Obě strany hlásí desítky obětí a sestřelení desítek dronů, přičemž hrozba jaderného střetu nikdy nebyla reálnější.
Dalšími ohnisky násilí zůstávají občanská válka v Súdánu, která pustoší hlavní město Chartúm a oblast Dárfúru, a válka v Etiopii, kde se i po krátkém příměří v roce 2022 obnovily boje mezi etnickými skupinami, přičemž země se ocitla na pokraji hladomoru a kolapsu.
V Barmě pokračují střety mezi vojenskou juntou a ozbrojenými opozicemi, které se snaží svrhnout vojenský režim. Země čelí mezinárodní izolaci a domácímu rozkladu.
Zvláštní pozornost si zaslouží i Haiti, kde místo války zuří nelítostná gangová válka. Po vraždě prezidenta v roce 2021 převzaly gangy kontrolu nad hlavním městem a dalšími oblastmi. Mezinárodní pomoc selhává, násilí a únosy se staly každodenní realitou.
Podobně v Mexiku eskaluje násilí mezi drogovými kartely a státem. Střety mezi kartely Sinaloa a CJNG přerostly do bojů o kontrolu nad regiony a obchodními trasami. Zločinecké skupiny rozšířily své aktivity i na obchod s lidmi, vydírání a pašování zbraní. Mexická vláda i přes nasazení Národní gardy selhává ve snaze obnovit pořádek.
Rok 2025 je poznamenán bezprecedentním množstvím paralelních válek. Geopolitická mapa se mění rychleji než kdy jindy. Kombinace jaderných hrozeb, klimatických krizí a kolapsu státních struktur v mnoha částech světa vytváří výbušné prostředí, ve kterém může třetí světová válka začít téměř kdykoli. Ačkoliv svět zatím formálně nevstoupil do globální války, podle mnoha analytiků už jsme její první fázi možná začali sledovat.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
