Aljaška je nečekaným místem konání summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Z pohledu Moskvy jde o obrovské vítězství. Mnozí ruští propagandisté jsou plni očekávání, jaké výhody toto osobní setkání přinese, a to především pro Putina.
Skutečnost, že se summit s americkým prezidentem vůbec koná, je pro Kreml ohromný úspěch. Alexander Kots, vojenský bloger blízký Kremlu, napsal, že už nikdo nemluví o mezinárodní izolaci Ruska. Podle něj má setkání na Aljašce šanci stát se historickým, uvádí analýza CNN.
Summit umožní Putinovi vrátit se na vrcholnou úroveň mezinárodní diplomacie. Bude tak moci ignorovat kritiky i národy, které volají po jeho zatčení za válečné zločiny na Ukrajině. Setkání na Aljašce navíc posiluje Putinovu nacionalistickou image v očích Rusů, kteří tuto oblast stále považují za své právoplatné území.
Aljaška byla kdysi součástí Ruského impéria, než byla v roce 1867 prodána Spojeným státům za sedm milionů dolarů. V Rusku dodnes panuje přesvědčení, že šlo o velmi špatný obchod. Ruská státní televize označila Aljašku za „naši Aljašku“. Na sociálních sítích se také objevily záznamy, kde Trump před summitem omylem řekl, že jede do „Ruska“, aby se s Putinem setkal. Ruské účty pak tvrdily, že americký prezident konečně přiznal, že Aljaška je „jejich“.
Zbytek světa se soustředí na válku na Ukrajině a na to, zda je Rusko ochotno učinit nějaké ústupky. Bílý dům uvedl, že se Trump zaměří na ukončení války a ostatní témata budou odložena na později. Trump po hovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry dokonce slíbil „velmi vážné následky“, pokud Putin neukončí válku.
Kreml však podle všeho není připraven na kompromisy a domnívá se, že má na bojišti převahu. Putin navíc před měsícem v telefonickém rozhovoru s Trumpem zopakoval, že Rusko bude nadále „usilovat o své cíle, aby vyřešilo základní příčiny konfliktu“. Mezi ně patří existence suverénního ukrajinského státu a rozšíření NATO na východ.
Ukrajinské vedení jasně odmítlo návrh na mír, který údajně Kreml předložil americkému prezidentskému vyslanci Stevu Witkoffovi před summitem. Návrh spočívá v tom, že by Ukrajina předala Rusku území na Donbasu výměnou za příměří. Zelenskyj se však před summitem vyjádřil jasně, že nemá právo vzdát se své země.
Zelenskyj navíc nebyl na summit přizván, ačkoli se Trumpovi nápad na dohodu „území za mír“ zamlouvá. Tato rozdílná stanoviska může Putin využít k tomu, aby ukázal, že překážkou míru nejsou Rusové, ale Ukrajinci a Evropané. Kreml navíc dobře ví, že Trump už jednou ztratil s Ukrajinou trpělivost, a může se to stát znovu. Pokud by USA přestaly poskytovat vojenskou podporu, Ukrajina by v boji nedokázala pokračovat.
Bílý dům se proto snaží mírnit očekávání ohledně výsledků summitu a hovoří o něm jako o „naslouchacím cvičení“. Právě to by mohlo vyhovovat Putinovi. Kreml summit inicioval, aby se vyhnul hrozbě amerických cel a sankcí, které Trump slíbil uvalit. Udržování dialogu s Trumpem by tak mohlo účinně oddálit termín sankcí na neurčito.
Putin navíc vidí v Trumpovi jedinečnou příležitost k resetování vztahů s Washingtonem, a to tak, aby vztahy s USA oddělil od osudu Ukrajiny. To by také rozdělilo západní spojence. Ruská delegace na Aljašku zahrnuje i předního ekonomického vyslance Kirilla Dmitrijeva, což naznačuje, že na programu bude i ekonomická spolupráce.
Pokud Putin dosáhne svého, ukrajinská otázka bude odsunuta do pozadí. Stane se pouze jedním z mnoha bodů jednání mezi dvěma mocnými lídry a přestane být tím nejnaléhavějším.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.