Aljaška je nečekaným místem konání summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Z pohledu Moskvy jde o obrovské vítězství. Mnozí ruští propagandisté jsou plni očekávání, jaké výhody toto osobní setkání přinese, a to především pro Putina.
Skutečnost, že se summit s americkým prezidentem vůbec koná, je pro Kreml ohromný úspěch. Alexander Kots, vojenský bloger blízký Kremlu, napsal, že už nikdo nemluví o mezinárodní izolaci Ruska. Podle něj má setkání na Aljašce šanci stát se historickým, uvádí analýza CNN.
Summit umožní Putinovi vrátit se na vrcholnou úroveň mezinárodní diplomacie. Bude tak moci ignorovat kritiky i národy, které volají po jeho zatčení za válečné zločiny na Ukrajině. Setkání na Aljašce navíc posiluje Putinovu nacionalistickou image v očích Rusů, kteří tuto oblast stále považují za své právoplatné území.
Aljaška byla kdysi součástí Ruského impéria, než byla v roce 1867 prodána Spojeným státům za sedm milionů dolarů. V Rusku dodnes panuje přesvědčení, že šlo o velmi špatný obchod. Ruská státní televize označila Aljašku za „naši Aljašku“. Na sociálních sítích se také objevily záznamy, kde Trump před summitem omylem řekl, že jede do „Ruska“, aby se s Putinem setkal. Ruské účty pak tvrdily, že americký prezident konečně přiznal, že Aljaška je „jejich“.
Zbytek světa se soustředí na válku na Ukrajině a na to, zda je Rusko ochotno učinit nějaké ústupky. Bílý dům uvedl, že se Trump zaměří na ukončení války a ostatní témata budou odložena na později. Trump po hovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry dokonce slíbil „velmi vážné následky“, pokud Putin neukončí válku.
Kreml však podle všeho není připraven na kompromisy a domnívá se, že má na bojišti převahu. Putin navíc před měsícem v telefonickém rozhovoru s Trumpem zopakoval, že Rusko bude nadále „usilovat o své cíle, aby vyřešilo základní příčiny konfliktu“. Mezi ně patří existence suverénního ukrajinského státu a rozšíření NATO na východ.
Ukrajinské vedení jasně odmítlo návrh na mír, který údajně Kreml předložil americkému prezidentskému vyslanci Stevu Witkoffovi před summitem. Návrh spočívá v tom, že by Ukrajina předala Rusku území na Donbasu výměnou za příměří. Zelenskyj se však před summitem vyjádřil jasně, že nemá právo vzdát se své země.
Zelenskyj navíc nebyl na summit přizván, ačkoli se Trumpovi nápad na dohodu „území za mír“ zamlouvá. Tato rozdílná stanoviska může Putin využít k tomu, aby ukázal, že překážkou míru nejsou Rusové, ale Ukrajinci a Evropané. Kreml navíc dobře ví, že Trump už jednou ztratil s Ukrajinou trpělivost, a může se to stát znovu. Pokud by USA přestaly poskytovat vojenskou podporu, Ukrajina by v boji nedokázala pokračovat.
Bílý dům se proto snaží mírnit očekávání ohledně výsledků summitu a hovoří o něm jako o „naslouchacím cvičení“. Právě to by mohlo vyhovovat Putinovi. Kreml summit inicioval, aby se vyhnul hrozbě amerických cel a sankcí, které Trump slíbil uvalit. Udržování dialogu s Trumpem by tak mohlo účinně oddálit termín sankcí na neurčito.
Putin navíc vidí v Trumpovi jedinečnou příležitost k resetování vztahů s Washingtonem, a to tak, aby vztahy s USA oddělil od osudu Ukrajiny. To by také rozdělilo západní spojence. Ruská delegace na Aljašku zahrnuje i předního ekonomického vyslance Kirilla Dmitrijeva, což naznačuje, že na programu bude i ekonomická spolupráce.
Pokud Putin dosáhne svého, ukrajinská otázka bude odsunuta do pozadí. Stane se pouze jedním z mnoha bodů jednání mezi dvěma mocnými lídry a přestane být tím nejnaléhavějším.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.