Aljaška je nečekaným místem konání summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Z pohledu Moskvy jde o obrovské vítězství. Mnozí ruští propagandisté jsou plni očekávání, jaké výhody toto osobní setkání přinese, a to především pro Putina.
Skutečnost, že se summit s americkým prezidentem vůbec koná, je pro Kreml ohromný úspěch. Alexander Kots, vojenský bloger blízký Kremlu, napsal, že už nikdo nemluví o mezinárodní izolaci Ruska. Podle něj má setkání na Aljašce šanci stát se historickým, uvádí analýza CNN.
Summit umožní Putinovi vrátit se na vrcholnou úroveň mezinárodní diplomacie. Bude tak moci ignorovat kritiky i národy, které volají po jeho zatčení za válečné zločiny na Ukrajině. Setkání na Aljašce navíc posiluje Putinovu nacionalistickou image v očích Rusů, kteří tuto oblast stále považují za své právoplatné území.
Aljaška byla kdysi součástí Ruského impéria, než byla v roce 1867 prodána Spojeným státům za sedm milionů dolarů. V Rusku dodnes panuje přesvědčení, že šlo o velmi špatný obchod. Ruská státní televize označila Aljašku za „naši Aljašku“. Na sociálních sítích se také objevily záznamy, kde Trump před summitem omylem řekl, že jede do „Ruska“, aby se s Putinem setkal. Ruské účty pak tvrdily, že americký prezident konečně přiznal, že Aljaška je „jejich“.
Zbytek světa se soustředí na válku na Ukrajině a na to, zda je Rusko ochotno učinit nějaké ústupky. Bílý dům uvedl, že se Trump zaměří na ukončení války a ostatní témata budou odložena na později. Trump po hovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry dokonce slíbil „velmi vážné následky“, pokud Putin neukončí válku.
Kreml však podle všeho není připraven na kompromisy a domnívá se, že má na bojišti převahu. Putin navíc před měsícem v telefonickém rozhovoru s Trumpem zopakoval, že Rusko bude nadále „usilovat o své cíle, aby vyřešilo základní příčiny konfliktu“. Mezi ně patří existence suverénního ukrajinského státu a rozšíření NATO na východ.
Ukrajinské vedení jasně odmítlo návrh na mír, který údajně Kreml předložil americkému prezidentskému vyslanci Stevu Witkoffovi před summitem. Návrh spočívá v tom, že by Ukrajina předala Rusku území na Donbasu výměnou za příměří. Zelenskyj se však před summitem vyjádřil jasně, že nemá právo vzdát se své země.
Zelenskyj navíc nebyl na summit přizván, ačkoli se Trumpovi nápad na dohodu „území za mír“ zamlouvá. Tato rozdílná stanoviska může Putin využít k tomu, aby ukázal, že překážkou míru nejsou Rusové, ale Ukrajinci a Evropané. Kreml navíc dobře ví, že Trump už jednou ztratil s Ukrajinou trpělivost, a může se to stát znovu. Pokud by USA přestaly poskytovat vojenskou podporu, Ukrajina by v boji nedokázala pokračovat.
Bílý dům se proto snaží mírnit očekávání ohledně výsledků summitu a hovoří o něm jako o „naslouchacím cvičení“. Právě to by mohlo vyhovovat Putinovi. Kreml summit inicioval, aby se vyhnul hrozbě amerických cel a sankcí, které Trump slíbil uvalit. Udržování dialogu s Trumpem by tak mohlo účinně oddálit termín sankcí na neurčito.
Putin navíc vidí v Trumpovi jedinečnou příležitost k resetování vztahů s Washingtonem, a to tak, aby vztahy s USA oddělil od osudu Ukrajiny. To by také rozdělilo západní spojence. Ruská delegace na Aljašku zahrnuje i předního ekonomického vyslance Kirilla Dmitrijeva, což naznačuje, že na programu bude i ekonomická spolupráce.
Pokud Putin dosáhne svého, ukrajinská otázka bude odsunuta do pozadí. Stane se pouze jedním z mnoha bodů jednání mezi dvěma mocnými lídry a přestane být tím nejnaléhavějším.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.