Aljaška je nečekaným místem konání summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Z pohledu Moskvy jde o obrovské vítězství. Mnozí ruští propagandisté jsou plni očekávání, jaké výhody toto osobní setkání přinese, a to především pro Putina.
Skutečnost, že se summit s americkým prezidentem vůbec koná, je pro Kreml ohromný úspěch. Alexander Kots, vojenský bloger blízký Kremlu, napsal, že už nikdo nemluví o mezinárodní izolaci Ruska. Podle něj má setkání na Aljašce šanci stát se historickým, uvádí analýza CNN.
Summit umožní Putinovi vrátit se na vrcholnou úroveň mezinárodní diplomacie. Bude tak moci ignorovat kritiky i národy, které volají po jeho zatčení za válečné zločiny na Ukrajině. Setkání na Aljašce navíc posiluje Putinovu nacionalistickou image v očích Rusů, kteří tuto oblast stále považují za své právoplatné území.
Aljaška byla kdysi součástí Ruského impéria, než byla v roce 1867 prodána Spojeným státům za sedm milionů dolarů. V Rusku dodnes panuje přesvědčení, že šlo o velmi špatný obchod. Ruská státní televize označila Aljašku za „naši Aljašku“. Na sociálních sítích se také objevily záznamy, kde Trump před summitem omylem řekl, že jede do „Ruska“, aby se s Putinem setkal. Ruské účty pak tvrdily, že americký prezident konečně přiznal, že Aljaška je „jejich“.
Zbytek světa se soustředí na válku na Ukrajině a na to, zda je Rusko ochotno učinit nějaké ústupky. Bílý dům uvedl, že se Trump zaměří na ukončení války a ostatní témata budou odložena na později. Trump po hovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry dokonce slíbil „velmi vážné následky“, pokud Putin neukončí válku.
Kreml však podle všeho není připraven na kompromisy a domnívá se, že má na bojišti převahu. Putin navíc před měsícem v telefonickém rozhovoru s Trumpem zopakoval, že Rusko bude nadále „usilovat o své cíle, aby vyřešilo základní příčiny konfliktu“. Mezi ně patří existence suverénního ukrajinského státu a rozšíření NATO na východ.
Ukrajinské vedení jasně odmítlo návrh na mír, který údajně Kreml předložil americkému prezidentskému vyslanci Stevu Witkoffovi před summitem. Návrh spočívá v tom, že by Ukrajina předala Rusku území na Donbasu výměnou za příměří. Zelenskyj se však před summitem vyjádřil jasně, že nemá právo vzdát se své země.
Zelenskyj navíc nebyl na summit přizván, ačkoli se Trumpovi nápad na dohodu „území za mír“ zamlouvá. Tato rozdílná stanoviska může Putin využít k tomu, aby ukázal, že překážkou míru nejsou Rusové, ale Ukrajinci a Evropané. Kreml navíc dobře ví, že Trump už jednou ztratil s Ukrajinou trpělivost, a může se to stát znovu. Pokud by USA přestaly poskytovat vojenskou podporu, Ukrajina by v boji nedokázala pokračovat.
Bílý dům se proto snaží mírnit očekávání ohledně výsledků summitu a hovoří o něm jako o „naslouchacím cvičení“. Právě to by mohlo vyhovovat Putinovi. Kreml summit inicioval, aby se vyhnul hrozbě amerických cel a sankcí, které Trump slíbil uvalit. Udržování dialogu s Trumpem by tak mohlo účinně oddálit termín sankcí na neurčito.
Putin navíc vidí v Trumpovi jedinečnou příležitost k resetování vztahů s Washingtonem, a to tak, aby vztahy s USA oddělil od osudu Ukrajiny. To by také rozdělilo západní spojence. Ruská delegace na Aljašku zahrnuje i předního ekonomického vyslance Kirilla Dmitrijeva, což naznačuje, že na programu bude i ekonomická spolupráce.
Pokud Putin dosáhne svého, ukrajinská otázka bude odsunuta do pozadí. Stane se pouze jedním z mnoha bodů jednání mezi dvěma mocnými lídry a přestane být tím nejnaléhavějším.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.