Aljaška je nečekaným místem konání summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Z pohledu Moskvy jde o obrovské vítězství. Mnozí ruští propagandisté jsou plni očekávání, jaké výhody toto osobní setkání přinese, a to především pro Putina.
Skutečnost, že se summit s americkým prezidentem vůbec koná, je pro Kreml ohromný úspěch. Alexander Kots, vojenský bloger blízký Kremlu, napsal, že už nikdo nemluví o mezinárodní izolaci Ruska. Podle něj má setkání na Aljašce šanci stát se historickým, uvádí analýza CNN.
Summit umožní Putinovi vrátit se na vrcholnou úroveň mezinárodní diplomacie. Bude tak moci ignorovat kritiky i národy, které volají po jeho zatčení za válečné zločiny na Ukrajině. Setkání na Aljašce navíc posiluje Putinovu nacionalistickou image v očích Rusů, kteří tuto oblast stále považují za své právoplatné území.
Aljaška byla kdysi součástí Ruského impéria, než byla v roce 1867 prodána Spojeným státům za sedm milionů dolarů. V Rusku dodnes panuje přesvědčení, že šlo o velmi špatný obchod. Ruská státní televize označila Aljašku za „naši Aljašku“. Na sociálních sítích se také objevily záznamy, kde Trump před summitem omylem řekl, že jede do „Ruska“, aby se s Putinem setkal. Ruské účty pak tvrdily, že americký prezident konečně přiznal, že Aljaška je „jejich“.
Zbytek světa se soustředí na válku na Ukrajině a na to, zda je Rusko ochotno učinit nějaké ústupky. Bílý dům uvedl, že se Trump zaměří na ukončení války a ostatní témata budou odložena na později. Trump po hovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry dokonce slíbil „velmi vážné následky“, pokud Putin neukončí válku.
Kreml však podle všeho není připraven na kompromisy a domnívá se, že má na bojišti převahu. Putin navíc před měsícem v telefonickém rozhovoru s Trumpem zopakoval, že Rusko bude nadále „usilovat o své cíle, aby vyřešilo základní příčiny konfliktu“. Mezi ně patří existence suverénního ukrajinského státu a rozšíření NATO na východ.
Ukrajinské vedení jasně odmítlo návrh na mír, který údajně Kreml předložil americkému prezidentskému vyslanci Stevu Witkoffovi před summitem. Návrh spočívá v tom, že by Ukrajina předala Rusku území na Donbasu výměnou za příměří. Zelenskyj se však před summitem vyjádřil jasně, že nemá právo vzdát se své země.
Zelenskyj navíc nebyl na summit přizván, ačkoli se Trumpovi nápad na dohodu „území za mír“ zamlouvá. Tato rozdílná stanoviska může Putin využít k tomu, aby ukázal, že překážkou míru nejsou Rusové, ale Ukrajinci a Evropané. Kreml navíc dobře ví, že Trump už jednou ztratil s Ukrajinou trpělivost, a může se to stát znovu. Pokud by USA přestaly poskytovat vojenskou podporu, Ukrajina by v boji nedokázala pokračovat.
Bílý dům se proto snaží mírnit očekávání ohledně výsledků summitu a hovoří o něm jako o „naslouchacím cvičení“. Právě to by mohlo vyhovovat Putinovi. Kreml summit inicioval, aby se vyhnul hrozbě amerických cel a sankcí, které Trump slíbil uvalit. Udržování dialogu s Trumpem by tak mohlo účinně oddálit termín sankcí na neurčito.
Putin navíc vidí v Trumpovi jedinečnou příležitost k resetování vztahů s Washingtonem, a to tak, aby vztahy s USA oddělil od osudu Ukrajiny. To by také rozdělilo západní spojence. Ruská delegace na Aljašku zahrnuje i předního ekonomického vyslance Kirilla Dmitrijeva, což naznačuje, že na programu bude i ekonomická spolupráce.
Pokud Putin dosáhne svého, ukrajinská otázka bude odsunuta do pozadí. Stane se pouze jedním z mnoha bodů jednání mezi dvěma mocnými lídry a přestane být tím nejnaléhavějším.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
