Válka na Ukrajině přinesla světu jedno zásadní ponaučení: drony již nejsou jen doplňkovým nástrojem, ale ústředním prvkem moderního válčení. Právě díky mistrovskému ovládání levných a rychlých bezpilotních letounů dokáže Ukrajina čelit vojenské supervelmoci a zasazovat jí drtivé údery.
Nyní se tato zkušenost přesouvá z reálného bojiště na obrazovky počítačů. Jak upozornil server Defense One, na platformě Steam se totiž objevila veřejná verze simulátoru, který k výcviku tisíců svých operátorů využívá přímo ukrajinská armáda.
Projekt s názvem Ukrainian Fight Drone Simulator není v žádném případě obyčejnou hrou. Jde o adaptaci vysoce věrného trenažéru od vývojářů ze společnosti Simtech Solutions. Tato platforma má na kontě již přes 5 000 certifikovaných vojenských pilotů, kteří v reálném světě úspěšně zasáhli více než 100 000 cílů.
Software klade extrémní důraz na realismus – od fyziky letu až po neúprosnou taktiku protivníka. Pro skutečný zážitek autoři dokonce doporučují nepoužívat běžný herní ovladač, ale připojit reálnou vysílačku pro drony, jako je například Radiomaster.
V simulátoru si zájemci mohou vyzkoušet různé třídy bojových dronů. K dispozici jsou stroje určené pro shazování munice na pěchotu, ale i obávané kamikaze drony, které pod svým podvozkem nesou dělostřelecké granáty.
Let s takto těžkým nákladem dramaticky mění fyzikální vlastnosti stroje, ale přesný zásah dokáže zničit i obrněná vozidla BMP nebo vyřadit z provozu moderní tanky. Pro ty nejzručnější jsou v nabídce také stíhací drony určené k likvidaci vrtulníků či nepřátelských bezpilotních letounů přímo ve vzduchu.
Úspěch na simulované frontě však nezávisí jen na schopnosti pilotovat. Program učí uživatele komplexnímu plánování misí. Musíte brát v úvahu denní dobu, dohlednost, výdrž baterie a především přítomnost systémů elektronického boje, které mohou váš stroj v okamžiku vyřadit.
Často se stává, že se k vytouženému cíli ani nedostanete, protože zvolíte příliš dlouhou trasu a dronu dojde energie dříve, než stačí zaútočit. Právě tato úroveň detailů ukazuje, proč je výcvik v moderním konfliktu stejně důležitý jako hardware samotný.
Význam tohoto simulátoru sahá daleko za hranice Ukrajiny. Obranné agentury po celém světě, včetně pobaltských států, které plánují stavbu „dronové zdi“ na svých hranicích, si uvědomují, že hardware lze vyrobit rychle, ale vycvičit schopného operátora trvá týdny a měsíce.
Simulace jako tato nabízejí bezpečný způsob, jak pochopit technologii, která je na skutečném bojišti všechno, jen ne bezpečná. Pro každého, kdo chce pochopit, jak se vyvíjejí moderní konflikty, je pohled z virtuálního kokpitu ukrajinského dronu tím nejlepším začátkem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.