Válka na Ukrajině přinesla světu jedno zásadní ponaučení: drony již nejsou jen doplňkovým nástrojem, ale ústředním prvkem moderního válčení. Právě díky mistrovskému ovládání levných a rychlých bezpilotních letounů dokáže Ukrajina čelit vojenské supervelmoci a zasazovat jí drtivé údery.
Nyní se tato zkušenost přesouvá z reálného bojiště na obrazovky počítačů. Jak upozornil server Defense One, na platformě Steam se totiž objevila veřejná verze simulátoru, který k výcviku tisíců svých operátorů využívá přímo ukrajinská armáda.
Projekt s názvem Ukrainian Fight Drone Simulator není v žádném případě obyčejnou hrou. Jde o adaptaci vysoce věrného trenažéru od vývojářů ze společnosti Simtech Solutions. Tato platforma má na kontě již přes 5 000 certifikovaných vojenských pilotů, kteří v reálném světě úspěšně zasáhli více než 100 000 cílů.
Software klade extrémní důraz na realismus – od fyziky letu až po neúprosnou taktiku protivníka. Pro skutečný zážitek autoři dokonce doporučují nepoužívat běžný herní ovladač, ale připojit reálnou vysílačku pro drony, jako je například Radiomaster.
V simulátoru si zájemci mohou vyzkoušet různé třídy bojových dronů. K dispozici jsou stroje určené pro shazování munice na pěchotu, ale i obávané kamikaze drony, které pod svým podvozkem nesou dělostřelecké granáty.
Let s takto těžkým nákladem dramaticky mění fyzikální vlastnosti stroje, ale přesný zásah dokáže zničit i obrněná vozidla BMP nebo vyřadit z provozu moderní tanky. Pro ty nejzručnější jsou v nabídce také stíhací drony určené k likvidaci vrtulníků či nepřátelských bezpilotních letounů přímo ve vzduchu.
Úspěch na simulované frontě však nezávisí jen na schopnosti pilotovat. Program učí uživatele komplexnímu plánování misí. Musíte brát v úvahu denní dobu, dohlednost, výdrž baterie a především přítomnost systémů elektronického boje, které mohou váš stroj v okamžiku vyřadit.
Často se stává, že se k vytouženému cíli ani nedostanete, protože zvolíte příliš dlouhou trasu a dronu dojde energie dříve, než stačí zaútočit. Právě tato úroveň detailů ukazuje, proč je výcvik v moderním konfliktu stejně důležitý jako hardware samotný.
Význam tohoto simulátoru sahá daleko za hranice Ukrajiny. Obranné agentury po celém světě, včetně pobaltských států, které plánují stavbu „dronové zdi“ na svých hranicích, si uvědomují, že hardware lze vyrobit rychle, ale vycvičit schopného operátora trvá týdny a měsíce.
Simulace jako tato nabízejí bezpečný způsob, jak pochopit technologii, která je na skutečném bojišti všechno, jen ne bezpečná. Pro každého, kdo chce pochopit, jak se vyvíjejí moderní konflikty, je pohled z virtuálního kokpitu ukrajinského dronu tím nejlepším začátkem.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.