Spojené království a Evropská unie přistoupily k rozsáhlému uvalení nových sankcí proti Rusku poté, co se ukázalo, že pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádný zásadní posun směrem k ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu z toho, že se snaží pouze získat čas k dalšímu pokračování bojů a okupace ukrajinského území. Zdůraznil, že jedinou přijatelnou cestou k míru jsou smysluplná jednání s reálnými návrhy, nikoli nátlak a ultimáta.
Britská vláda oznámila, že její nové sankce se zaměřují na desítky firem a organizací napojených na ruský obranný průmysl, energetický vývoz, šíření dezinformací i finanční instituce podporující invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že ruský prezident zatím nepřistoupil na úplné a bezpodmínečné příměří, jak jej požadoval Trump a již před dvěma měsíci schválil i Zelenskyj.
Krátce nato potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, že Evropská unie přijala opatření vůči ruské tzv. stínové flotile, čítající přibližně 200 plavidel využívaných k obcházení stávajících sankcí. Současně oznámila, že se připravují další kroky: „Čím déle bude Rusko válku vést, tím tvrdší bude naše odpověď,“ napsala Kallasová na síti X.
Spojené státy však zůstávají v této iniciativě stranou. Prezident Trump v pondělí večer naznačil, že Washington se do nových evropských sankcí zatím nezapojí. Zatímco v projevech mluvil o „výborném rozhovoru“ s Putinem, v praxi žádné konkrétní výsledky nepřinesl a odmítl požadovat okamžité příměří.
Trump ve svých výstupech místo tlaku na Kreml apeloval na obě strany, aby si samy určily podmínky vyjednávání. Zmínil i možnost zapojení třetí strany, například Vatikánu. Z jeho vyjádření bylo patrné, že od jednání příliš neočekává a že ztrácí trpělivost. V Bílém domě se podle zdrojů hovoří o jeho frustraci z neústupnosti Moskvy.
Naopak Kreml nadále tvrdí, že je ochoten jednat jen za splnění svých dlouhodobých požadavků. Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov uvedl, že žádné konkrétní časové plány na vypracování dohody neexistují. „Všichni chtějí postupovat rychle, ale ďábel se skrývá v detailech,“ řekl Peskov.
Zelenskyj v pondělí večer potvrdil, že Rusko během nedávného kola rozhovorů v Istanbulu požadovalo stažení ukrajinských jednotek z pěti oblastí – včetně území, která nejsou pod ruskou okupací. „To je náš stát, z vlastního území neustoupíme,“ prohlásil Zelenskyj. „Takový požadavek ukazuje, že Rusko nechce mír.“
V Kyjevě roste frustrace nad tím, že Spojené státy nejsou schopny efektivně čelit Putinovu tlaku. Trump podle ukrajinských představitelů selhává v klíčové roli prostředníka a zdá se, že mu více než o diplomatické řešení jde o vlastní zájmy v budoucích vztazích s Moskvou.
Mnozí analytici připomínají, že Trump se i v minulosti uchyloval k prohlášením o úspěchu, aniž by reálně něco dosáhl. Stejně postupoval například v případě kampaně proti jemenským Húsíům nebo během obchodních sporů.
Zatímco Trumpova administrativa zůstává pasivní, Ukrajina se obrací k Evropě a žádá o další zpřísnění sankcí a posílení vojenské pomoci. Vzhledem k tomu, že Kreml dál trvá na maximalistických požadavcích a USA zůstávají zdrženlivé, zůstává pro Kyjev hlavní nadějí jednotná a důsledná reakce evropských partnerů.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
