Spojené království a Evropská unie přistoupily k rozsáhlému uvalení nových sankcí proti Rusku poté, co se ukázalo, že pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádný zásadní posun směrem k ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu z toho, že se snaží pouze získat čas k dalšímu pokračování bojů a okupace ukrajinského území. Zdůraznil, že jedinou přijatelnou cestou k míru jsou smysluplná jednání s reálnými návrhy, nikoli nátlak a ultimáta.
Britská vláda oznámila, že její nové sankce se zaměřují na desítky firem a organizací napojených na ruský obranný průmysl, energetický vývoz, šíření dezinformací i finanční instituce podporující invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že ruský prezident zatím nepřistoupil na úplné a bezpodmínečné příměří, jak jej požadoval Trump a již před dvěma měsíci schválil i Zelenskyj.
Krátce nato potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, že Evropská unie přijala opatření vůči ruské tzv. stínové flotile, čítající přibližně 200 plavidel využívaných k obcházení stávajících sankcí. Současně oznámila, že se připravují další kroky: „Čím déle bude Rusko válku vést, tím tvrdší bude naše odpověď,“ napsala Kallasová na síti X.
Spojené státy však zůstávají v této iniciativě stranou. Prezident Trump v pondělí večer naznačil, že Washington se do nových evropských sankcí zatím nezapojí. Zatímco v projevech mluvil o „výborném rozhovoru“ s Putinem, v praxi žádné konkrétní výsledky nepřinesl a odmítl požadovat okamžité příměří.
Trump ve svých výstupech místo tlaku na Kreml apeloval na obě strany, aby si samy určily podmínky vyjednávání. Zmínil i možnost zapojení třetí strany, například Vatikánu. Z jeho vyjádření bylo patrné, že od jednání příliš neočekává a že ztrácí trpělivost. V Bílém domě se podle zdrojů hovoří o jeho frustraci z neústupnosti Moskvy.
Naopak Kreml nadále tvrdí, že je ochoten jednat jen za splnění svých dlouhodobých požadavků. Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov uvedl, že žádné konkrétní časové plány na vypracování dohody neexistují. „Všichni chtějí postupovat rychle, ale ďábel se skrývá v detailech,“ řekl Peskov.
Zelenskyj v pondělí večer potvrdil, že Rusko během nedávného kola rozhovorů v Istanbulu požadovalo stažení ukrajinských jednotek z pěti oblastí – včetně území, která nejsou pod ruskou okupací. „To je náš stát, z vlastního území neustoupíme,“ prohlásil Zelenskyj. „Takový požadavek ukazuje, že Rusko nechce mír.“
V Kyjevě roste frustrace nad tím, že Spojené státy nejsou schopny efektivně čelit Putinovu tlaku. Trump podle ukrajinských představitelů selhává v klíčové roli prostředníka a zdá se, že mu více než o diplomatické řešení jde o vlastní zájmy v budoucích vztazích s Moskvou.
Mnozí analytici připomínají, že Trump se i v minulosti uchyloval k prohlášením o úspěchu, aniž by reálně něco dosáhl. Stejně postupoval například v případě kampaně proti jemenským Húsíům nebo během obchodních sporů.
Zatímco Trumpova administrativa zůstává pasivní, Ukrajina se obrací k Evropě a žádá o další zpřísnění sankcí a posílení vojenské pomoci. Vzhledem k tomu, že Kreml dál trvá na maximalistických požadavcích a USA zůstávají zdrženlivé, zůstává pro Kyjev hlavní nadějí jednotná a důsledná reakce evropských partnerů.
Zástupy lidí proudily od úterního dopoledne do pražského Rudolfina, aby se rozloučili s Jiřím Bartoškou. Přítomní měli možnost zanechat vzkaz v kondolenční knize, která bude následně předána rodině zesnulého herce. Co bylo nejčastěji zmiňováno?
Poprvé se Dagmar Patrasová ozvala z psychiatrické léčebny, kde se už déle než týden snaží dostat z problémů, které ji potkaly po dubnové smrti milované dcery Aničky, která podlehla zákeřné rakovině.
Až na závěr skupinové fáze zaznamenali Češi první porážku na letošním mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku. Má to neblahé důsledky. Národní tým končí ve skupině až na třetím místě a ve čtvrtfinále ho čeká konfrontace s jedním z favoritů turnaje. O soupeři ve čtvrtečním duelu bude jasno po úterních večerních duelech.
Jiřího Bartošku si všichni budou pamatovat zejména jako skvělého herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Bartoška ale také řadu let namlouval populární televizní cestopis. Navzdory špatné predispozici.
Velmi smutnou zprávu v pondělí oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve věku 48 let tragicky zahynul meteorolog Jan Šrámek, jehož mohli znát i televizní diváci z České televize.
Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00.
Již při globálním oteplení o pouhých 1,5 °C se stoupající hladina moří stane neovladatelnou hrozbou, která způsobí rozsáhlou a „katastrofální migraci do vnitrozemí“. Před tímto scénářem varují vědci v nové studii, která vychází z nejnovějších dat o tání ledovců a dlouhodobých klimatických modelech.
Máme před sebou amerického prezidenta, který zjevně nerozumí podstatě ozbrojených konfliktů a přesto věří, že může vstoupit do jedné z nejkomplexnějších válek současnosti, uzavřít rychlou dohodu a okamžitě ji prohlásit za „mír“. Tato představa je nejen naprosto iluzorní, ale především nebezpečná. Nejen pro Ukrajinu, nýbrž pro stabilitu celé Evropy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že se snaží „koupit si čas“, aby mohlo nadále vést válku proti Ukrajině a udržovat okupaci jejích území. Ve svém úterním prohlášení na sociálních sítích uvedl, že Moskva není připravena na skutečné mírové rozhovory a že jediným cílem současné ruské diplomacie je prodloužení konfliktu.
Spojené království a Evropská unie přistoupily k rozsáhlému uvalení nových sankcí proti Rusku poté, co se ukázalo, že pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádný zásadní posun směrem k ukončení války na Ukrajině.
Dvojčata sdílejí nejen fyzickou podobnost, ale často také podobné zdravotní sklony. Jednou z otázek, kterou si rodiče dvojčat i vědci často kladou, je, zda mají dvojčata i stejné alergie. Zní to logicky – pokud mají stejný genetický základ a často vyrůstají ve stejném prostředí, pak by jejich těla mohla reagovat stejně i na běžné alergeny. Skutečnost je ale o něco složitější.
Zatímco Izrael pokračuje v bombardování Gazy, každodenně zabíjí desítky civilistů a dvouměsíční příměří z počátku roku se zdá být dávnou minulostí, humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla kritického bodu. Podle OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy přímému ohrožení hladomorem. Mezinárodní právo přitom hladovění civilistů výslovně zakazuje.
