Spojené království a Evropská unie vytrestaly Rusko. Za odmítnutí míru uvalily rozsáhlé sankce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu z toho, že se snaží pouze získat čas k dalšímu pokračování bojů a okupace ukrajinského území. Zdůraznil, že jedinou přijatelnou cestou k míru jsou smysluplná jednání s reálnými návrhy, nikoli nátlak a ultimáta.

Britská vláda oznámila, že její nové sankce se zaměřují na desítky firem a organizací napojených na ruský obranný průmysl, energetický vývoz, šíření dezinformací i finanční instituce podporující invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že ruský prezident zatím nepřistoupil na úplné a bezpodmínečné příměří, jak jej požadoval Trump a již před dvěma měsíci schválil i Zelenskyj.

Krátce nato potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, že Evropská unie přijala opatření vůči ruské tzv. stínové flotile, čítající přibližně 200 plavidel využívaných k obcházení stávajících sankcí. Současně oznámila, že se připravují další kroky: „Čím déle bude Rusko válku vést, tím tvrdší bude naše odpověď,“ napsala Kallasová na síti X.

Spojené státy však zůstávají v této iniciativě stranou. Prezident Trump v pondělí večer naznačil, že Washington se do nových evropských sankcí zatím nezapojí. Zatímco v projevech mluvil o „výborném rozhovoru“ s Putinem, v praxi žádné konkrétní výsledky nepřinesl a odmítl požadovat okamžité příměří.

Trump ve svých výstupech místo tlaku na Kreml apeloval na obě strany, aby si samy určily podmínky vyjednávání. Zmínil i možnost zapojení třetí strany, například Vatikánu. Z jeho vyjádření bylo patrné, že od jednání příliš neočekává a že ztrácí trpělivost. V Bílém domě se podle zdrojů hovoří o jeho frustraci z neústupnosti Moskvy.

Naopak Kreml nadále tvrdí, že je ochoten jednat jen za splnění svých dlouhodobých požadavků. Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov uvedl, že žádné konkrétní časové plány na vypracování dohody neexistují. „Všichni chtějí postupovat rychle, ale ďábel se skrývá v detailech,“ řekl Peskov.

Zelenskyj v pondělí večer potvrdil, že Rusko během nedávného kola rozhovorů v Istanbulu požadovalo stažení ukrajinských jednotek z pěti oblastí – včetně území, která nejsou pod ruskou okupací. „To je náš stát, z vlastního území neustoupíme,“ prohlásil Zelenskyj. „Takový požadavek ukazuje, že Rusko nechce mír.“

V Kyjevě roste frustrace nad tím, že Spojené státy nejsou schopny efektivně čelit Putinovu tlaku. Trump podle ukrajinských představitelů selhává v klíčové roli prostředníka a zdá se, že mu více než o diplomatické řešení jde o vlastní zájmy v budoucích vztazích s Moskvou.

Mnozí analytici připomínají, že Trump se i v minulosti uchyloval k prohlášením o úspěchu, aniž by reálně něco dosáhl. Stejně postupoval například v případě kampaně proti jemenským Húsíům nebo během obchodních sporů.

Zatímco Trumpova administrativa zůstává pasivní, Ukrajina se obrací k Evropě a žádá o další zpřísnění sankcí a posílení vojenské pomoci. Vzhledem k tomu, že Kreml dál trvá na maximalistických požadavcích a USA zůstávají zdrženlivé, zůstává pro Kyjev hlavní nadějí jednotná a důsledná reakce evropských partnerů.