Spojené království a Evropská unie přistoupily k rozsáhlému uvalení nových sankcí proti Rusku poté, co se ukázalo, že pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádný zásadní posun směrem k ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu z toho, že se snaží pouze získat čas k dalšímu pokračování bojů a okupace ukrajinského území. Zdůraznil, že jedinou přijatelnou cestou k míru jsou smysluplná jednání s reálnými návrhy, nikoli nátlak a ultimáta.
Britská vláda oznámila, že její nové sankce se zaměřují na desítky firem a organizací napojených na ruský obranný průmysl, energetický vývoz, šíření dezinformací i finanční instituce podporující invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že ruský prezident zatím nepřistoupil na úplné a bezpodmínečné příměří, jak jej požadoval Trump a již před dvěma měsíci schválil i Zelenskyj.
Krátce nato potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, že Evropská unie přijala opatření vůči ruské tzv. stínové flotile, čítající přibližně 200 plavidel využívaných k obcházení stávajících sankcí. Současně oznámila, že se připravují další kroky: „Čím déle bude Rusko válku vést, tím tvrdší bude naše odpověď,“ napsala Kallasová na síti X.
Spojené státy však zůstávají v této iniciativě stranou. Prezident Trump v pondělí večer naznačil, že Washington se do nových evropských sankcí zatím nezapojí. Zatímco v projevech mluvil o „výborném rozhovoru“ s Putinem, v praxi žádné konkrétní výsledky nepřinesl a odmítl požadovat okamžité příměří.
Trump ve svých výstupech místo tlaku na Kreml apeloval na obě strany, aby si samy určily podmínky vyjednávání. Zmínil i možnost zapojení třetí strany, například Vatikánu. Z jeho vyjádření bylo patrné, že od jednání příliš neočekává a že ztrácí trpělivost. V Bílém domě se podle zdrojů hovoří o jeho frustraci z neústupnosti Moskvy.
Naopak Kreml nadále tvrdí, že je ochoten jednat jen za splnění svých dlouhodobých požadavků. Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov uvedl, že žádné konkrétní časové plány na vypracování dohody neexistují. „Všichni chtějí postupovat rychle, ale ďábel se skrývá v detailech,“ řekl Peskov.
Zelenskyj v pondělí večer potvrdil, že Rusko během nedávného kola rozhovorů v Istanbulu požadovalo stažení ukrajinských jednotek z pěti oblastí – včetně území, která nejsou pod ruskou okupací. „To je náš stát, z vlastního území neustoupíme,“ prohlásil Zelenskyj. „Takový požadavek ukazuje, že Rusko nechce mír.“
V Kyjevě roste frustrace nad tím, že Spojené státy nejsou schopny efektivně čelit Putinovu tlaku. Trump podle ukrajinských představitelů selhává v klíčové roli prostředníka a zdá se, že mu více než o diplomatické řešení jde o vlastní zájmy v budoucích vztazích s Moskvou.
Mnozí analytici připomínají, že Trump se i v minulosti uchyloval k prohlášením o úspěchu, aniž by reálně něco dosáhl. Stejně postupoval například v případě kampaně proti jemenským Húsíům nebo během obchodních sporů.
Zatímco Trumpova administrativa zůstává pasivní, Ukrajina se obrací k Evropě a žádá o další zpřísnění sankcí a posílení vojenské pomoci. Vzhledem k tomu, že Kreml dál trvá na maximalistických požadavcích a USA zůstávají zdrženlivé, zůstává pro Kyjev hlavní nadějí jednotná a důsledná reakce evropských partnerů.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Jan Kraus, Karel Šíp a Honza Dědek jsou největšími osobnostmi talk show v Česku. Jeden z trojice moderátorů bude již brzy hostem dalšího. Nebude to ale v televizním pořadu. Tentokrát nepůjde o zábavu, ale o fotbal.
Prezident Petr Pavel si na začátku září vybírá dovolenou. Ve středu o tom informovala Kancelář prezidenta republiky na sociálních sítích. Spolupracovníci hlavy státu nesdělili, kde přesně se Pavel během volna bude vyskytovat.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, následně absolvovala další náročnou operaci. Na konci letních prázdnin už se po zákroku vrátila do společnosti. Mezi lidmi prozradila, že tu s námi chce být ještě dost dlouho.
Bývalý starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný si od začátku července odpykává tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Nyní se prostřednictvím dopisu ozval z vězení. Syn slavného baviče naznačil, že si trest zřejmě odpyká v celé délce.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un slíbil, že udělá „vše, co bude v jeho silách, aby pomohl“ Moskvě. Stalo se tak během dvouhodinového setkání s Vladimirem Putinem v Pekingu. Putin na oplátku pozval Kima k návštěvě Ruska, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Putina, že novými údery na Ukrajinu projevuje „beztrestnost“.
Podle zprávy výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením bylo od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem, v Gaze trvale postiženo nejméně 21 000 dětí.
Gigantická vojenská přehlídka v Pekingu, která se konala u příležitosti osmdesátého výročí konce druhé světové války, ukázala světu nejen modernizovaný arzenál čínské armády, ale také sjednocenou frontu Číny, Ruska a Severní Koreje. Prezidenti Si Ťin-pching a Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un se na veřejnosti objevili poprvé společně, což je podle BBC vnímáno jako jasný signál Západu.
