Spojené království a Evropská unie přistoupily k rozsáhlému uvalení nových sankcí proti Rusku poté, co se ukázalo, že pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádný zásadní posun směrem k ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Moskvu z toho, že se snaží pouze získat čas k dalšímu pokračování bojů a okupace ukrajinského území. Zdůraznil, že jedinou přijatelnou cestou k míru jsou smysluplná jednání s reálnými návrhy, nikoli nátlak a ultimáta.
Britská vláda oznámila, že její nové sankce se zaměřují na desítky firem a organizací napojených na ruský obranný průmysl, energetický vývoz, šíření dezinformací i finanční instituce podporující invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že ruský prezident zatím nepřistoupil na úplné a bezpodmínečné příměří, jak jej požadoval Trump a již před dvěma měsíci schválil i Zelenskyj.
Krátce nato potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, že Evropská unie přijala opatření vůči ruské tzv. stínové flotile, čítající přibližně 200 plavidel využívaných k obcházení stávajících sankcí. Současně oznámila, že se připravují další kroky: „Čím déle bude Rusko válku vést, tím tvrdší bude naše odpověď,“ napsala Kallasová na síti X.
Spojené státy však zůstávají v této iniciativě stranou. Prezident Trump v pondělí večer naznačil, že Washington se do nových evropských sankcí zatím nezapojí. Zatímco v projevech mluvil o „výborném rozhovoru“ s Putinem, v praxi žádné konkrétní výsledky nepřinesl a odmítl požadovat okamžité příměří.
Trump ve svých výstupech místo tlaku na Kreml apeloval na obě strany, aby si samy určily podmínky vyjednávání. Zmínil i možnost zapojení třetí strany, například Vatikánu. Z jeho vyjádření bylo patrné, že od jednání příliš neočekává a že ztrácí trpělivost. V Bílém domě se podle zdrojů hovoří o jeho frustraci z neústupnosti Moskvy.
Naopak Kreml nadále tvrdí, že je ochoten jednat jen za splnění svých dlouhodobých požadavků. Mluvčí prezidenta Putina Dmitrij Peskov uvedl, že žádné konkrétní časové plány na vypracování dohody neexistují. „Všichni chtějí postupovat rychle, ale ďábel se skrývá v detailech,“ řekl Peskov.
Zelenskyj v pondělí večer potvrdil, že Rusko během nedávného kola rozhovorů v Istanbulu požadovalo stažení ukrajinských jednotek z pěti oblastí – včetně území, která nejsou pod ruskou okupací. „To je náš stát, z vlastního území neustoupíme,“ prohlásil Zelenskyj. „Takový požadavek ukazuje, že Rusko nechce mír.“
V Kyjevě roste frustrace nad tím, že Spojené státy nejsou schopny efektivně čelit Putinovu tlaku. Trump podle ukrajinských představitelů selhává v klíčové roli prostředníka a zdá se, že mu více než o diplomatické řešení jde o vlastní zájmy v budoucích vztazích s Moskvou.
Mnozí analytici připomínají, že Trump se i v minulosti uchyloval k prohlášením o úspěchu, aniž by reálně něco dosáhl. Stejně postupoval například v případě kampaně proti jemenským Húsíům nebo během obchodních sporů.
Zatímco Trumpova administrativa zůstává pasivní, Ukrajina se obrací k Evropě a žádá o další zpřísnění sankcí a posílení vojenské pomoci. Vzhledem k tomu, že Kreml dál trvá na maximalistických požadavcích a USA zůstávají zdrženlivé, zůstává pro Kyjev hlavní nadějí jednotná a důsledná reakce evropských partnerů.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
