V 80. letech panovala mezi Spojenými státy a Sovětským svazem nervozita z možného ozbrojeného konfliktu ve vesmíru. Americký prezident Ronald Reagan podporoval vývoj obranného systému na bázi laserů, kterému média posměšně říkala „Hvězdné války“. Sověti nechtěli zůstat pozadu a v rámci militarizace vesmíru mimo jiné experimentovali i s laserovou ruční zbraní pro své kosmonauty – tedy jakousi laserovou pistolí určenou pro boj v beztížném stavu.
Zbraň byla navržena tak, aby fungovala ve stavu beztíže, kde běžné střelné zbraně selhávají. Využívala pyrotechnický bleskový systém – lampy naplněné kyslíkem a zirkoniovým prachem, které po zapálení vytvořily silný záblesk světla. Tento záblesk byl následně veden přes krystal YAG s příměsí neodymu, čímž vznikl úzký paprsek laserového záření. Pistole měla vyměnitelné zásobníky se šesti bleskovými náboji – jeden náboj = jeden výstřel.
Účinnost však byla omezená: každý výstřel měl energii mezi 1 a 10 joulů, což odpovídá přibližně síle výstřelu z větrovky. To sice stačilo k oslepení optiky nebo dočasnému oslepení protivníka, ale rozhodně ne ke zničení pláště vesmírné stanice nebo k usmrcení. Dosah byl jen asi 20 metrů, paprsek navíc neviditelný.
Laserová pistole vznikla jako doplněk širšího vojenského vesmírného projektu Almaz, v jehož rámci byly vyvíjeny obranné prvky pro sovětské orbitální stanice, včetně palubních děl jako R-23M Kartech. Laserová pistole byla mobilnější možností, určenou pro případné ohrožení kosmonautů například americkými jednotkami nebo nepřátelskými robotickými zařízeními.
Zbraň prošla úspěšnými testy, kdy dokázala poškodit optické senzory a simulovat určité bojové scénáře. Ale její omezený výkon, křehkost vesmírného prostředí a velmi nepravděpodobné scénáře přímého střetu astronautů vedly k tomu, že zůstala jen technologickou kuriozitou.
Jak bývá u sovětských projektů obvyklé, zůstala laserová pistole během existence SSSR přísně utajena. Informace se začaly objevovat až po jeho rozpadu. Dnes jsou prototypy k vidění například ve Vojenské akademii Petra Velikého v Moskvě nebo v ukrajinském Muzeu strategických raketových sil.
Počátkem 90. let byla vývojová linie přerušena – Sovětský svaz se rozpadl, program Almaz skončil a militarizace vesmíru byla na čas odsunuta stranou ve prospěch mezinárodní spolupráce. O tři desetiletí později ale zájem o vesmírní zbrojení opět narůstá a obavy z konfliktů ve vesmíru jsou aktuálnější než kdy dříve.
Sovětská laserová pistole je dnes spíše zajímavostí z muzea – svědectvím o éře, kdy se i vesmír mohl stát bojištěm. Zbraň sice nebyla praktická, ale její vývoj odhaluje, jak vážně tehdejší mocnosti uvažovaly o možném ozbrojeném konfliktu mimo Zemi. Nadšenci do historie, sci-fi nebo vojenské techniky se k ní dnes vracejí jako k symbolu absurdity, ale i geniality studenoválečných experimentů.
Smysly, jako je čich a chuť, jsou spolu velmi silně propojené. I když se chuť jídla odvozuje od chuťových pohárků, velkou roli v ní hraje právě čich. Například, když máme ucpaný nos, vnímáme jídlo jako bez chuti. Vědci se ale snažili pochopit, proč se tak děje. V nejnovější studii zjistili, že mozek reaguje na vůni stejně jako na chuť, a to i v případě, že jídlo vůbec neochutnáme.
Evropská komise jako výkonný orgán Evropské unie navrhuje zmrazit dohodu o volném obchodu s Izraelem a uvalit sankce na dva ministry. Tyto kroky mají být reakcí na humanitární krizi v Gaze. Opatření představila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar návrhy označil za "morálně a politicky zkreslené" a doufá, že nebudou přijaty.
Tým mezinárodních vědců se vydal na tříměsíční expedici, aby prozkoumal obrovskou podmořskou zásobárnu sladké vody u pobřeží severovýchodních Spojených států. Vzorky, které odebrali z hlubin Atlantiku, by mohly mít globální význam, jelikož svět se potýká se stále závažnější vodní krizí.
Americký prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová jsou na historické druhé státní návštěvě ve Spojeném království. Král Karel III. a královna Camilla je přivítali na hradě Windsor. Jejich příjezd doprovázel průvod kočárů a čestná stráž, která se uskutečnila na jejich počest.
Ve exkluzivním rozhovoru pro stanici Sky News ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volá po jasném postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se týká sankčního balíčku pro Rusko a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jež by měly ukončit válku. V prezidentském paláci v Kyjevě Zelenskyj řekl, že jediným způsobem, jak zastavit boje, je nejprve zavést pevné bezpečnostní záruky. Ty mohou přijít jen tehdy, pokud bude Trump odvážný.
Léto s extrémním počasím způsobilo v Evropě krátkodobé ekonomické ztráty ve výši nejméně 43 miliard eur. To odpovídá 0,26 % celkového ekonomického výkonu EU za rok 2024. Odborníci očekávají, že do roku 2029 se tyto náklady zvýší na 126 miliard eur.
Hlavní podezřelý v případu zmizení Madeleine McCannové, Christian Brückner, byl propuštěn z německého vězení, kde si odpykával trest za nesouvisející trestný čin. Brückner byl převezen v černém autě se svým právníkem a policejním doprovodem. U vchodu do věznice Sehnde nedaleko Hannoveru čekaly na propuštění vozidla média. Brückner sice nebyl ve voze vidět, ale policie potvrdila, že věznici opustil. .
Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Severní Korea má tajnou raketovou základnu, která je schovaná poblíž hranic s Čínou. Tento objev, který odhalila zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), naznačuje, že KLDR nemá v úmyslu se zapojit do seriózních jednání o kontrole zbrojení.
Donald Trump čelil protestům, které na něj křičely "Svobodu pro DC! Svobodu pro Palestinu! Trump je Hitler naší doby!". K protestu došlo ve washingtonské restauraci, kde prezident večeřel. Záběry zveřejněné online ukazují, že se prezident k protestujícím přiblížil, usmíval se a pokyvoval hlavou, aniž by cokoli řekl. Následně ale vyzval, aby byl prostor vyklizen.
Studie zveřejněná klimatickými a zdravotními výzkumníky uvádí, že změna klimatu způsobená lidskou činností měla toto léto na svědomí přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Podle vědců může být tento počet ještě vyšší, protože toto léto bylo čtvrté nejteplejší v historii měření.
Izrael oznámil otevření dočasné evakuační trasy pro obyvatele Pásma Gazy. Stalo se tak poté, co zahájil intenzivní pozemní ofenzivu v Gaze, největším městě Palestiny. Otevření dočasné evakuační cesty je pouze na 48 hodin a bylo oznámeno izraelskou armádou.