Sověti se připravovali na "Hvězdné války". Vyvinuli laserovou pistoli pro vesmírné bitvy

Laserová pistole pro vesmírné bitvy
Laserová pistole pro vesmírné bitvy, foto: Anatoly Zak
Klára Marková 17. července 2025 20:57
Sdílej:

V 80. letech panovala mezi Spojenými státy a Sovětským svazem nervozita z možného ozbrojeného konfliktu ve vesmíru. Americký prezident Ronald Reagan podporoval vývoj obranného systému na bázi laserů, kterému média posměšně říkala „Hvězdné války“. Sověti nechtěli zůstat pozadu a v rámci militarizace vesmíru mimo jiné experimentovali i s laserovou ruční zbraní pro své kosmonauty – tedy jakousi laserovou pistolí určenou pro boj v beztížném stavu.

Zbraň byla navržena tak, aby fungovala ve stavu beztíže, kde běžné střelné zbraně selhávají. Využívala pyrotechnický bleskový systém – lampy naplněné kyslíkem a zirkoniovým prachem, které po zapálení vytvořily silný záblesk světla. Tento záblesk byl následně veden přes krystal YAG s příměsí neodymu, čímž vznikl úzký paprsek laserového záření. Pistole měla vyměnitelné zásobníky se šesti bleskovými náboji – jeden náboj = jeden výstřel.

Účinnost však byla omezená: každý výstřel měl energii mezi 1 a 10 joulů, což odpovídá přibližně síle výstřelu z větrovky. To sice stačilo k oslepení optiky nebo dočasnému oslepení protivníka, ale rozhodně ne ke zničení pláště vesmírné stanice nebo k usmrcení. Dosah byl jen asi 20 metrů, paprsek navíc neviditelný.

Laserová pistole vznikla jako doplněk širšího vojenského vesmírného projektu Almaz, v jehož rámci byly vyvíjeny obranné prvky pro sovětské orbitální stanice, včetně palubních děl jako R-23M Kartech. Laserová pistole byla mobilnější možností, určenou pro případné ohrožení kosmonautů například americkými jednotkami nebo nepřátelskými robotickými zařízeními.

Zbraň prošla úspěšnými testy, kdy dokázala poškodit optické senzory a simulovat určité bojové scénáře. Ale její omezený výkon, křehkost vesmírného prostředí a velmi nepravděpodobné scénáře přímého střetu astronautů vedly k tomu, že zůstala jen technologickou kuriozitou.

Jak bývá u sovětských projektů obvyklé, zůstala laserová pistole během existence SSSR přísně utajena. Informace se začaly objevovat až po jeho rozpadu. Dnes jsou prototypy k vidění například ve Vojenské akademii Petra Velikého v Moskvě nebo v ukrajinském Muzeu strategických raketových sil.

Počátkem 90. let byla vývojová linie přerušena – Sovětský svaz se rozpadl, program Almaz skončil a militarizace vesmíru byla na čas odsunuta stranou ve prospěch mezinárodní spolupráce. O tři desetiletí později ale zájem o vesmírní zbrojení opět narůstá a obavy z konfliktů ve vesmíru jsou aktuálnější než kdy dříve.

Sovětská laserová pistole je dnes spíše zajímavostí z muzea – svědectvím o éře, kdy se i vesmír mohl stát bojištěm. Zbraň sice nebyla praktická, ale její vývoj odhaluje, jak vážně tehdejší mocnosti uvažovaly o možném ozbrojeném konfliktu mimo Zemi. Nadšenci do historie, sci-fi nebo vojenské techniky se k ní dnes vracejí jako k symbolu absurdity, ale i geniality studenoválečných experimentů.

Stalo se