V 80. letech panovala mezi Spojenými státy a Sovětským svazem nervozita z možného ozbrojeného konfliktu ve vesmíru. Americký prezident Ronald Reagan podporoval vývoj obranného systému na bázi laserů, kterému média posměšně říkala „Hvězdné války“. Sověti nechtěli zůstat pozadu a v rámci militarizace vesmíru mimo jiné experimentovali i s laserovou ruční zbraní pro své kosmonauty – tedy jakousi laserovou pistolí určenou pro boj v beztížném stavu.
Zbraň byla navržena tak, aby fungovala ve stavu beztíže, kde běžné střelné zbraně selhávají. Využívala pyrotechnický bleskový systém – lampy naplněné kyslíkem a zirkoniovým prachem, které po zapálení vytvořily silný záblesk světla. Tento záblesk byl následně veden přes krystal YAG s příměsí neodymu, čímž vznikl úzký paprsek laserového záření. Pistole měla vyměnitelné zásobníky se šesti bleskovými náboji – jeden náboj = jeden výstřel.
Účinnost však byla omezená: každý výstřel měl energii mezi 1 a 10 joulů, což odpovídá přibližně síle výstřelu z větrovky. To sice stačilo k oslepení optiky nebo dočasnému oslepení protivníka, ale rozhodně ne ke zničení pláště vesmírné stanice nebo k usmrcení. Dosah byl jen asi 20 metrů, paprsek navíc neviditelný.
Laserová pistole vznikla jako doplněk širšího vojenského vesmírného projektu Almaz, v jehož rámci byly vyvíjeny obranné prvky pro sovětské orbitální stanice, včetně palubních děl jako R-23M Kartech. Laserová pistole byla mobilnější možností, určenou pro případné ohrožení kosmonautů například americkými jednotkami nebo nepřátelskými robotickými zařízeními.
Zbraň prošla úspěšnými testy, kdy dokázala poškodit optické senzory a simulovat určité bojové scénáře. Ale její omezený výkon, křehkost vesmírného prostředí a velmi nepravděpodobné scénáře přímého střetu astronautů vedly k tomu, že zůstala jen technologickou kuriozitou.
Jak bývá u sovětských projektů obvyklé, zůstala laserová pistole během existence SSSR přísně utajena. Informace se začaly objevovat až po jeho rozpadu. Dnes jsou prototypy k vidění například ve Vojenské akademii Petra Velikého v Moskvě nebo v ukrajinském Muzeu strategických raketových sil.
Počátkem 90. let byla vývojová linie přerušena – Sovětský svaz se rozpadl, program Almaz skončil a militarizace vesmíru byla na čas odsunuta stranou ve prospěch mezinárodní spolupráce. O tři desetiletí později ale zájem o vesmírní zbrojení opět narůstá a obavy z konfliktů ve vesmíru jsou aktuálnější než kdy dříve.
Sovětská laserová pistole je dnes spíše zajímavostí z muzea – svědectvím o éře, kdy se i vesmír mohl stát bojištěm. Zbraň sice nebyla praktická, ale její vývoj odhaluje, jak vážně tehdejší mocnosti uvažovaly o možném ozbrojeném konfliktu mimo Zemi. Nadšenci do historie, sci-fi nebo vojenské techniky se k ní dnes vracejí jako k symbolu absurdity, ale i geniality studenoválečných experimentů.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.