V 80. letech panovala mezi Spojenými státy a Sovětským svazem nervozita z možného ozbrojeného konfliktu ve vesmíru. Americký prezident Ronald Reagan podporoval vývoj obranného systému na bázi laserů, kterému média posměšně říkala „Hvězdné války“. Sověti nechtěli zůstat pozadu a v rámci militarizace vesmíru mimo jiné experimentovali i s laserovou ruční zbraní pro své kosmonauty – tedy jakousi laserovou pistolí určenou pro boj v beztížném stavu.
Zbraň byla navržena tak, aby fungovala ve stavu beztíže, kde běžné střelné zbraně selhávají. Využívala pyrotechnický bleskový systém – lampy naplněné kyslíkem a zirkoniovým prachem, které po zapálení vytvořily silný záblesk světla. Tento záblesk byl následně veden přes krystal YAG s příměsí neodymu, čímž vznikl úzký paprsek laserového záření. Pistole měla vyměnitelné zásobníky se šesti bleskovými náboji – jeden náboj = jeden výstřel.
Účinnost však byla omezená: každý výstřel měl energii mezi 1 a 10 joulů, což odpovídá přibližně síle výstřelu z větrovky. To sice stačilo k oslepení optiky nebo dočasnému oslepení protivníka, ale rozhodně ne ke zničení pláště vesmírné stanice nebo k usmrcení. Dosah byl jen asi 20 metrů, paprsek navíc neviditelný.
Laserová pistole vznikla jako doplněk širšího vojenského vesmírného projektu Almaz, v jehož rámci byly vyvíjeny obranné prvky pro sovětské orbitální stanice, včetně palubních děl jako R-23M Kartech. Laserová pistole byla mobilnější možností, určenou pro případné ohrožení kosmonautů například americkými jednotkami nebo nepřátelskými robotickými zařízeními.
Zbraň prošla úspěšnými testy, kdy dokázala poškodit optické senzory a simulovat určité bojové scénáře. Ale její omezený výkon, křehkost vesmírného prostředí a velmi nepravděpodobné scénáře přímého střetu astronautů vedly k tomu, že zůstala jen technologickou kuriozitou.
Jak bývá u sovětských projektů obvyklé, zůstala laserová pistole během existence SSSR přísně utajena. Informace se začaly objevovat až po jeho rozpadu. Dnes jsou prototypy k vidění například ve Vojenské akademii Petra Velikého v Moskvě nebo v ukrajinském Muzeu strategických raketových sil.
Počátkem 90. let byla vývojová linie přerušena – Sovětský svaz se rozpadl, program Almaz skončil a militarizace vesmíru byla na čas odsunuta stranou ve prospěch mezinárodní spolupráce. O tři desetiletí později ale zájem o vesmírní zbrojení opět narůstá a obavy z konfliktů ve vesmíru jsou aktuálnější než kdy dříve.
Sovětská laserová pistole je dnes spíše zajímavostí z muzea – svědectvím o éře, kdy se i vesmír mohl stát bojištěm. Zbraň sice nebyla praktická, ale její vývoj odhaluje, jak vážně tehdejší mocnosti uvažovaly o možném ozbrojeném konfliktu mimo Zemi. Nadšenci do historie, sci-fi nebo vojenské techniky se k ní dnes vracejí jako k symbolu absurdity, ale i geniality studenoválečných experimentů.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.