V 80. letech panovala mezi Spojenými státy a Sovětským svazem nervozita z možného ozbrojeného konfliktu ve vesmíru. Americký prezident Ronald Reagan podporoval vývoj obranného systému na bázi laserů, kterému média posměšně říkala „Hvězdné války“. Sověti nechtěli zůstat pozadu a v rámci militarizace vesmíru mimo jiné experimentovali i s laserovou ruční zbraní pro své kosmonauty – tedy jakousi laserovou pistolí určenou pro boj v beztížném stavu.
Zbraň byla navržena tak, aby fungovala ve stavu beztíže, kde běžné střelné zbraně selhávají. Využívala pyrotechnický bleskový systém – lampy naplněné kyslíkem a zirkoniovým prachem, které po zapálení vytvořily silný záblesk světla. Tento záblesk byl následně veden přes krystal YAG s příměsí neodymu, čímž vznikl úzký paprsek laserového záření. Pistole měla vyměnitelné zásobníky se šesti bleskovými náboji – jeden náboj = jeden výstřel.
Účinnost však byla omezená: každý výstřel měl energii mezi 1 a 10 joulů, což odpovídá přibližně síle výstřelu z větrovky. To sice stačilo k oslepení optiky nebo dočasnému oslepení protivníka, ale rozhodně ne ke zničení pláště vesmírné stanice nebo k usmrcení. Dosah byl jen asi 20 metrů, paprsek navíc neviditelný.
Laserová pistole vznikla jako doplněk širšího vojenského vesmírného projektu Almaz, v jehož rámci byly vyvíjeny obranné prvky pro sovětské orbitální stanice, včetně palubních děl jako R-23M Kartech. Laserová pistole byla mobilnější možností, určenou pro případné ohrožení kosmonautů například americkými jednotkami nebo nepřátelskými robotickými zařízeními.
Zbraň prošla úspěšnými testy, kdy dokázala poškodit optické senzory a simulovat určité bojové scénáře. Ale její omezený výkon, křehkost vesmírného prostředí a velmi nepravděpodobné scénáře přímého střetu astronautů vedly k tomu, že zůstala jen technologickou kuriozitou.
Jak bývá u sovětských projektů obvyklé, zůstala laserová pistole během existence SSSR přísně utajena. Informace se začaly objevovat až po jeho rozpadu. Dnes jsou prototypy k vidění například ve Vojenské akademii Petra Velikého v Moskvě nebo v ukrajinském Muzeu strategických raketových sil.
Počátkem 90. let byla vývojová linie přerušena – Sovětský svaz se rozpadl, program Almaz skončil a militarizace vesmíru byla na čas odsunuta stranou ve prospěch mezinárodní spolupráce. O tři desetiletí později ale zájem o vesmírní zbrojení opět narůstá a obavy z konfliktů ve vesmíru jsou aktuálnější než kdy dříve.
Sovětská laserová pistole je dnes spíše zajímavostí z muzea – svědectvím o éře, kdy se i vesmír mohl stát bojištěm. Zbraň sice nebyla praktická, ale její vývoj odhaluje, jak vážně tehdejší mocnosti uvažovaly o možném ozbrojeném konfliktu mimo Zemi. Nadšenci do historie, sci-fi nebo vojenské techniky se k ní dnes vracejí jako k symbolu absurdity, ale i geniality studenoválečných experimentů.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.