Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
V čele Madurovy obhajoby stojí hvězdný washingtonský právník Barry Pollack, který se proslavil vyjednáním svobody pro zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Pollack v soudní síni okamžitě zpochybnil legálnost „vojenského únosu“ svého klienta a prohlásil, že Maduro jako hlava suverénního státu požívá absolutní imunitu.
Tato argumentace připomíná případ panamského diktátora Manuela Noriegy z roku 1990, který se bránil podobně, avšak neúspěšně. Rozdíl je v tom, že Maduro na rozdíl od Noriegy skutečně zastával úřad prezidenta, i když jej USA od roku 2024 neuznávají.
Právníci budou tvrdit, že blesková operace amerických sil v Caracasu porušila mezinárodní právo a suverenitu Venezuely, což by mělo vést k zneplatnění celého řízení. Obhajoba trvá na tom, že Maduro je stále úřadujícím prezidentem. O tom, zda má hlava státu imunitu i v případě obvinění z narkoterorismu, bude pravděpodobně muset rozhodnout až Nejvyšší soud USA.
Právníci také mohou použít tzv. taktiku „Graymail“. Tato strategie spočívá v požadavcích na odtajnění citlivých dokumentů národní bezpečnosti. Pokud by hrozilo, že se na veřejnost dostanou přísně tajné informace o operacích CIA nebo armády, mohl by stát raději od žaloby upustit.
Žalobci z jižního obvodu New Yorku (SDNY) však věří, že mají v rukou řadu pádných důkazů. Indiktment popisuje Madura jako šéfa kartelu „De los Soles“, který spolupracoval s teroristickou organizací Tren de Aragua a kolumbijskými povstalci FARC na zaplavení USA kokainem.
Klíčem k úspěchu budou korunní svědci – bývalí spojenci a příbuzní, kteří se rozhodli s americkou spravedlností spolupracovat výměnou za nižší tresty. Historie však varuje, že svědci v takto sledovaných případech často čelí brutálnímu zastrašování; v případě Noriegy jeden z klíčových svědků zemřel při podezřelé autonehodě těsně před výpovědí.
Cilia Floresová, která u soudu vystupovala s obvázanou hlavou po zraněních utrpěných při zatýkání, se rovněž identifikovala jako „první dáma Venezuely“. Její právník Mark Donnelly zdůraznil, že s jeho klientkou bylo zacházeno nehumánně.
Další slyšení je naplánováno na 17. března, kdy se očekává zahájení vleklé fáze předkládání důkazů. Pokud proces dospěje až k porotě, hrozí oběma doživotní vězení v nejpřísněji střežené americké věznici Supermax, kde si svůj trest odpykává i mexický baron „El Chapo“ Guzmán.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.