Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
V čele Madurovy obhajoby stojí hvězdný washingtonský právník Barry Pollack, který se proslavil vyjednáním svobody pro zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Pollack v soudní síni okamžitě zpochybnil legálnost „vojenského únosu“ svého klienta a prohlásil, že Maduro jako hlava suverénního státu požívá absolutní imunitu.
Tato argumentace připomíná případ panamského diktátora Manuela Noriegy z roku 1990, který se bránil podobně, avšak neúspěšně. Rozdíl je v tom, že Maduro na rozdíl od Noriegy skutečně zastával úřad prezidenta, i když jej USA od roku 2024 neuznávají.
Právníci budou tvrdit, že blesková operace amerických sil v Caracasu porušila mezinárodní právo a suverenitu Venezuely, což by mělo vést k zneplatnění celého řízení. Obhajoba trvá na tom, že Maduro je stále úřadujícím prezidentem. O tom, zda má hlava státu imunitu i v případě obvinění z narkoterorismu, bude pravděpodobně muset rozhodnout až Nejvyšší soud USA.
Právníci také mohou použít tzv. taktiku „Graymail“. Tato strategie spočívá v požadavcích na odtajnění citlivých dokumentů národní bezpečnosti. Pokud by hrozilo, že se na veřejnost dostanou přísně tajné informace o operacích CIA nebo armády, mohl by stát raději od žaloby upustit.
Žalobci z jižního obvodu New Yorku (SDNY) však věří, že mají v rukou řadu pádných důkazů. Indiktment popisuje Madura jako šéfa kartelu „De los Soles“, který spolupracoval s teroristickou organizací Tren de Aragua a kolumbijskými povstalci FARC na zaplavení USA kokainem.
Klíčem k úspěchu budou korunní svědci – bývalí spojenci a příbuzní, kteří se rozhodli s americkou spravedlností spolupracovat výměnou za nižší tresty. Historie však varuje, že svědci v takto sledovaných případech často čelí brutálnímu zastrašování; v případě Noriegy jeden z klíčových svědků zemřel při podezřelé autonehodě těsně před výpovědí.
Cilia Floresová, která u soudu vystupovala s obvázanou hlavou po zraněních utrpěných při zatýkání, se rovněž identifikovala jako „první dáma Venezuely“. Její právník Mark Donnelly zdůraznil, že s jeho klientkou bylo zacházeno nehumánně.
Další slyšení je naplánováno na 17. března, kdy se očekává zahájení vleklé fáze předkládání důkazů. Pokud proces dospěje až k porotě, hrozí oběma doživotní vězení v nejpřísněji střežené americké věznici Supermax, kde si svůj trest odpykává i mexický baron „El Chapo“ Guzmán.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.