Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
V čele Madurovy obhajoby stojí hvězdný washingtonský právník Barry Pollack, který se proslavil vyjednáním svobody pro zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Pollack v soudní síni okamžitě zpochybnil legálnost „vojenského únosu“ svého klienta a prohlásil, že Maduro jako hlava suverénního státu požívá absolutní imunitu.
Tato argumentace připomíná případ panamského diktátora Manuela Noriegy z roku 1990, který se bránil podobně, avšak neúspěšně. Rozdíl je v tom, že Maduro na rozdíl od Noriegy skutečně zastával úřad prezidenta, i když jej USA od roku 2024 neuznávají.
Právníci budou tvrdit, že blesková operace amerických sil v Caracasu porušila mezinárodní právo a suverenitu Venezuely, což by mělo vést k zneplatnění celého řízení. Obhajoba trvá na tom, že Maduro je stále úřadujícím prezidentem. O tom, zda má hlava státu imunitu i v případě obvinění z narkoterorismu, bude pravděpodobně muset rozhodnout až Nejvyšší soud USA.
Právníci také mohou použít tzv. taktiku „Graymail“. Tato strategie spočívá v požadavcích na odtajnění citlivých dokumentů národní bezpečnosti. Pokud by hrozilo, že se na veřejnost dostanou přísně tajné informace o operacích CIA nebo armády, mohl by stát raději od žaloby upustit.
Žalobci z jižního obvodu New Yorku (SDNY) však věří, že mají v rukou řadu pádných důkazů. Indiktment popisuje Madura jako šéfa kartelu „De los Soles“, který spolupracoval s teroristickou organizací Tren de Aragua a kolumbijskými povstalci FARC na zaplavení USA kokainem.
Klíčem k úspěchu budou korunní svědci – bývalí spojenci a příbuzní, kteří se rozhodli s americkou spravedlností spolupracovat výměnou za nižší tresty. Historie však varuje, že svědci v takto sledovaných případech často čelí brutálnímu zastrašování; v případě Noriegy jeden z klíčových svědků zemřel při podezřelé autonehodě těsně před výpovědí.
Cilia Floresová, která u soudu vystupovala s obvázanou hlavou po zraněních utrpěných při zatýkání, se rovněž identifikovala jako „první dáma Venezuely“. Její právník Mark Donnelly zdůraznil, že s jeho klientkou bylo zacházeno nehumánně.
Další slyšení je naplánováno na 17. března, kdy se očekává zahájení vleklé fáze předkládání důkazů. Pokud proces dospěje až k porotě, hrozí oběma doživotní vězení v nejpřísněji střežené americké věznici Supermax, kde si svůj trest odpykává i mexický baron „El Chapo“ Guzmán.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.