Šokující chyba Trumpových lidí. Poslali novináři válečné plány útoku, nemohl tomu uvěřit

„Trumpova administrativa mi omylem poslala textovou zprávu o svých válečných plánech,“ píše šéfredaktor webu The Atlantic Jeffrey Goldberg.

Šéfredaktor magazínu The Atlantic Jeffrey Goldberg se ocitl uprostřed bizarní situace, která zahrnovala komunikaci s vysoce postavenými americkými politiky a vojenskými představiteli, kteří diskutovali o plánovaném bombardování Hútíů v Jemenu. Informoval o tom New York Times.

Vše začalo 11. března, kdy obdržel žádost o připojení k šifrované síti Signal od uživatele vystupujícího jako Michael Waltz. Goldberg, který předpokládal, že jde o poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Donalda Trumpa, pozvání přijal, aniž by měl podezření na jeho pravost.

Dva dny po připojení byl Goldberg zařazen do komunikační skupiny s názvem „Houthi PC small group“. Zprávy, které následně začaly přicházet, ho nejprve zaskočily. Uživatelé, kteří vystupovali pod jmény, jako JD Vance, Marco Antonio Rubio, Scott Bessent či Pete Hegseth, začali diskutovat o vojenských a politických plánech v Jemenu. První zpráva od „Waltze“ informovala o sestavování týmu, na což následovaly odpovědi dalších členů, kteří nabízeli návrhy na členy týmu.

Ve skupině se podle Goldberga nacházelo celkem 18 lidí, včetně úředníků Národní bezpečnostní rady a dalších vysokých představitelů, kteří byli zapojeni do vyjednávání o Blízkém východě. Goldberg se v tomto anonymním prostředí připojil jako „JG“ a začal si uvědomovat, že se dostal do komunikačního prostoru, který zjevně obsahoval vysoce citlivé informace. Zpočátku váhal, zda se nejedná o dezinformační kampaň, nicméně informace, které postupně začaly přicházet, se zdály příliš konkrétní a věrohodné.

Jedním z klíčových okamžiků bylo, když Michael Waltz 14. března poslal zprávu, ve které požádal členy skupiny, aby měli připravené prohlášení o závěrech s úkoly podle prezidentových pokynů. Diskuse, která následně následovala, se týkala především politických a ekonomických aspektů vojenské operace v Jemenu. Videa a zprávy týkající se plánování námořních cest, časování úderu a geopolitických aspektů byly detailní a konkrétní. JD Vance například ve své zprávě vyjádřil nesouhlas s myšlenkou, že by Spojené státy měly „zachraňovat Evropu“ v rámci širší vojenské operace.

Postupně se však začalo ukazovat, že vše může mít i skutečný základ. Goldberg popisuje, jak zprávy začaly obsahovat detaily o připravovaných vojenských akcích, včetně konkrétních cílů a použitých zbraní. Zvláštní pozornost přitahovaly detaily, které se týkaly konkrétního časového rámce operací – první detonace měly nastat už za několik hodin. A když následně probíhaly výbuchy v jemenském hlavním městě Saná, vyšlo najevo, že diskuse o vojenském úderu nebyla pouze teoretická.

Nejšokující částí celé komunikace však bylo, že v některých zprávách bylo zmíněno, že by nepřítel mohl tyto citlivé informace využít k poškození amerického vojenského a zpravodajského personálu v regionu. Jedna ze zpráv, kterou Goldberg citoval, obsahovala podrobnosti o vojenských úderech, včetně cílů, pořadí útoků a použití specifických zbraní, což by mohlo mít vážné následky v rámci americké zahraniční politiky.

Při následném zhodnocení situace si Goldberg začal uvědomovat vážnost této komunikace. Ačkoliv stále pochyboval o pravosti celé situace, věděl, že pokud by šlo o podvod nebo dezinformaci, úroveň vojenského a politického detailu byla až neuvěřitelná. Diskuse o útoku na Jemen, následné zprávy o zničení a ztrátách na životech, jak bylo uvedeno z jemenského ministerstva zdravotnictví, vše ukázalo, jak bezohledně mohli někteří uživatelé této platformy nakládat s citlivými informacemi.

Tento incident ukazuje nejen na šokující nezodpovědnost některých amerických představitelů, ale i na potenciální slabiny komunikačních kanálů, které mohou být zneužity k dezinformacím nebo dokonce k ohrožení amerických zájmů na Blízkém východě.

Šéfredaktor The Atlantic, došel k závěru, že komunikační skupina, do které se dostal, je téměř jistě autentická. Po tomto zjištění se rozhodl opustit skupinu, čímž automaticky informoval jejího tvůrce „Michaela Waltze“. Překvapivě si nikdo z účastníků diskuse jeho přítomnost nevšiml a po jeho odchodu nepadly žádné otázky. Goldberg se následně snažil zjistit, jak se do skupiny dostal, a kontaktoval několik vysoce postavených úředníků. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Brian Hughes potvrdil, že šlo o autentické zprávy a že probíhá vyšetřování, jak do řetězce zpráv bylo neúmyslně přidáno jeho číslo.

Goldberg poznamenal, že podobné porušení bezpečnosti ještě nikdy neviděl. Zatímco úředníci národní bezpečnosti běžně komunikují přes aplikaci Signal, ta je primárně určena pro logistické záležitosti, nikoliv pro citlivé vojenské diskuse. Šéfredaktor dodal, že nikdy neslyšel o případu, kdy by byl novinář přizván do takto vysoce důvěrné komunikace, a naznačil, že Waltz mohl porušit ustanovení zákona o špionáži.

Trump vše popřel, o ničem nevěděl

„Nic o tom nevím,“ odpověděl prezident Donald Trump novinářům, když se jich v pondělí podle CNN zeptali na článek Jeffreye Goldberga. Trump se okamžitě pustil do kritiky The Atlantic, kterého označil za „časopis, který končí“ a dodal: „Myslím, že to není moc dobrý časopis. Ale nic o něm nevím.“ Prezident rovněž uvedl, že o úniku informací se dozvěděl poprvé.

Na situaci reagovala i Hillary Clintonová, která se v roce 2016 utkala s Trumpem v prezidentských volbách. „To si ze mě děláte legraci,“ napsala na sociální síti X, jasně vyjadřujíc svůj šok a nedůvěru vůči celé záležitosti.

Incidentu se také věnoval Chuck Schumer, lídr senátorů Demokratické strany. V projevu označil únik za „jedno z nejvíce dechberoucích narušení vojenského zpravodajství“, o jakém kdy četl. Podle The Washington Post Schumer vyzval republikány, kteří mají kontrolu nad Kongresem, aby se připojili k demokratům a podpořili „úplné vyšetření toho, jak k tomu došlo, jaké škody to způsobilo a jak se tomu lze v budoucnu vyhnout“.