V administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa došlo k až bizarní situaci, která byla zveřejněna šéfredaktorem webu The Atlantic, Jeffrey Goldbergem. Ten informoval o tom, že se nečekaně ocitl v komunikační skupině, kde uživatelé, jako Pete Hegseth, J. D. Vance, Marco Antonio Rubio nebo Scott Bessent, diskutovali o plánovaném bombardování Hútíů v Jemenu. Ačkoliv zprvu nebrali tuto informaci vážně, postupné události potvrdily její pravdivost. Trump se však odvolává na svou neznalost úniku a navíc kritizuje Atlantic jako nevýznamný časopis.
„Trumpova administrativa mi omylem poslala textovou zprávu o svých válečných plánech,“ píše šéfredaktor webu The Atlantic Jeffrey Goldberg.
Šéfredaktor magazínu The Atlantic Jeffrey Goldberg se ocitl uprostřed bizarní situace, která zahrnovala komunikaci s vysoce postavenými americkými politiky a vojenskými představiteli, kteří diskutovali o plánovaném bombardování Hútíů v Jemenu. Informoval o tom New York Times.
Vše začalo 11. března, kdy obdržel žádost o připojení k šifrované síti Signal od uživatele vystupujícího jako Michael Waltz. Goldberg, který předpokládal, že jde o poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Donalda Trumpa, pozvání přijal, aniž by měl podezření na jeho pravost.
Dva dny po připojení byl Goldberg zařazen do komunikační skupiny s názvem „Houthi PC small group“. Zprávy, které následně začaly přicházet, ho nejprve zaskočily. Uživatelé, kteří vystupovali pod jmény, jako JD Vance, Marco Antonio Rubio, Scott Bessent či Pete Hegseth, začali diskutovat o vojenských a politických plánech v Jemenu. První zpráva od „Waltze“ informovala o sestavování týmu, na což následovaly odpovědi dalších členů, kteří nabízeli návrhy na členy týmu.
Ve skupině se podle Goldberga nacházelo celkem 18 lidí, včetně úředníků Národní bezpečnostní rady a dalších vysokých představitelů, kteří byli zapojeni do vyjednávání o Blízkém východě. Goldberg se v tomto anonymním prostředí připojil jako „JG“ a začal si uvědomovat, že se dostal do komunikačního prostoru, který zjevně obsahoval vysoce citlivé informace. Zpočátku váhal, zda se nejedná o dezinformační kampaň, nicméně informace, které postupně začaly přicházet, se zdály příliš konkrétní a věrohodné.
Jedním z klíčových okamžiků bylo, když Michael Waltz 14. března poslal zprávu, ve které požádal členy skupiny, aby měli připravené prohlášení o závěrech s úkoly podle prezidentových pokynů. Diskuse, která následně následovala, se týkala především politických a ekonomických aspektů vojenské operace v Jemenu. Videa a zprávy týkající se plánování námořních cest, časování úderu a geopolitických aspektů byly detailní a konkrétní. JD Vance například ve své zprávě vyjádřil nesouhlas s myšlenkou, že by Spojené státy měly „zachraňovat Evropu“ v rámci širší vojenské operace.
Postupně se však začalo ukazovat, že vše může mít i skutečný základ. Goldberg popisuje, jak zprávy začaly obsahovat detaily o připravovaných vojenských akcích, včetně konkrétních cílů a použitých zbraní. Zvláštní pozornost přitahovaly detaily, které se týkaly konkrétního časového rámce operací – první detonace měly nastat už za několik hodin. A když následně probíhaly výbuchy v jemenském hlavním městě Saná, vyšlo najevo, že diskuse o vojenském úderu nebyla pouze teoretická.
Nejšokující částí celé komunikace však bylo, že v některých zprávách bylo zmíněno, že by nepřítel mohl tyto citlivé informace využít k poškození amerického vojenského a zpravodajského personálu v regionu. Jedna ze zpráv, kterou Goldberg citoval, obsahovala podrobnosti o vojenských úderech, včetně cílů, pořadí útoků a použití specifických zbraní, což by mohlo mít vážné následky v rámci americké zahraniční politiky.
Při následném zhodnocení situace si Goldberg začal uvědomovat vážnost této komunikace. Ačkoliv stále pochyboval o pravosti celé situace, věděl, že pokud by šlo o podvod nebo dezinformaci, úroveň vojenského a politického detailu byla až neuvěřitelná. Diskuse o útoku na Jemen, následné zprávy o zničení a ztrátách na životech, jak bylo uvedeno z jemenského ministerstva zdravotnictví, vše ukázalo, jak bezohledně mohli někteří uživatelé této platformy nakládat s citlivými informacemi.
Tento incident ukazuje nejen na šokující nezodpovědnost některých amerických představitelů, ale i na potenciální slabiny komunikačních kanálů, které mohou být zneužity k dezinformacím nebo dokonce k ohrožení amerických zájmů na Blízkém východě.
Šéfredaktor The Atlantic, došel k závěru, že komunikační skupina, do které se dostal, je téměř jistě autentická. Po tomto zjištění se rozhodl opustit skupinu, čímž automaticky informoval jejího tvůrce „Michaela Waltze“. Překvapivě si nikdo z účastníků diskuse jeho přítomnost nevšiml a po jeho odchodu nepadly žádné otázky. Goldberg se následně snažil zjistit, jak se do skupiny dostal, a kontaktoval několik vysoce postavených úředníků. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Brian Hughes potvrdil, že šlo o autentické zprávy a že probíhá vyšetřování, jak do řetězce zpráv bylo neúmyslně přidáno jeho číslo.
Goldberg poznamenal, že podobné porušení bezpečnosti ještě nikdy neviděl. Zatímco úředníci národní bezpečnosti běžně komunikují přes aplikaci Signal, ta je primárně určena pro logistické záležitosti, nikoliv pro citlivé vojenské diskuse. Šéfredaktor dodal, že nikdy neslyšel o případu, kdy by byl novinář přizván do takto vysoce důvěrné komunikace, a naznačil, že Waltz mohl porušit ustanovení zákona o špionáži.
„Nic o tom nevím,“ odpověděl prezident Donald Trump novinářům, když se jich v pondělí podle CNN zeptali na článek Jeffreye Goldberga. Trump se okamžitě pustil do kritiky The Atlantic, kterého označil za „časopis, který končí“ a dodal: „Myslím, že to není moc dobrý časopis. Ale nic o něm nevím.“ Prezident rovněž uvedl, že o úniku informací se dozvěděl poprvé.
Na situaci reagovala i Hillary Clintonová, která se v roce 2016 utkala s Trumpem v prezidentských volbách. „To si ze mě děláte legraci,“ napsala na sociální síti X, jasně vyjadřujíc svůj šok a nedůvěru vůči celé záležitosti.
Incidentu se také věnoval Chuck Schumer, lídr senátorů Demokratické strany. V projevu označil únik za „jedno z nejvíce dechberoucích narušení vojenského zpravodajství“, o jakém kdy četl. Podle The Washington Post Schumer vyzval republikány, kteří mají kontrolu nad Kongresem, aby se připojili k demokratům a podpořili „úplné vyšetření toho, jak k tomu došlo, jaké škody to způsobilo a jak se tomu lze v budoucnu vyhnout“.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.