V administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa došlo k až bizarní situaci, která byla zveřejněna šéfredaktorem webu The Atlantic, Jeffrey Goldbergem. Ten informoval o tom, že se nečekaně ocitl v komunikační skupině, kde uživatelé, jako Pete Hegseth, J. D. Vance, Marco Antonio Rubio nebo Scott Bessent, diskutovali o plánovaném bombardování Hútíů v Jemenu. Ačkoliv zprvu nebrali tuto informaci vážně, postupné události potvrdily její pravdivost. Trump se však odvolává na svou neznalost úniku a navíc kritizuje Atlantic jako nevýznamný časopis.
„Trumpova administrativa mi omylem poslala textovou zprávu o svých válečných plánech,“ píše šéfredaktor webu The Atlantic Jeffrey Goldberg.
Šéfredaktor magazínu The Atlantic Jeffrey Goldberg se ocitl uprostřed bizarní situace, která zahrnovala komunikaci s vysoce postavenými americkými politiky a vojenskými představiteli, kteří diskutovali o plánovaném bombardování Hútíů v Jemenu. Informoval o tom New York Times.
Vše začalo 11. března, kdy obdržel žádost o připojení k šifrované síti Signal od uživatele vystupujícího jako Michael Waltz. Goldberg, který předpokládal, že jde o poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Donalda Trumpa, pozvání přijal, aniž by měl podezření na jeho pravost.
Dva dny po připojení byl Goldberg zařazen do komunikační skupiny s názvem „Houthi PC small group“. Zprávy, které následně začaly přicházet, ho nejprve zaskočily. Uživatelé, kteří vystupovali pod jmény, jako JD Vance, Marco Antonio Rubio, Scott Bessent či Pete Hegseth, začali diskutovat o vojenských a politických plánech v Jemenu. První zpráva od „Waltze“ informovala o sestavování týmu, na což následovaly odpovědi dalších členů, kteří nabízeli návrhy na členy týmu.
Ve skupině se podle Goldberga nacházelo celkem 18 lidí, včetně úředníků Národní bezpečnostní rady a dalších vysokých představitelů, kteří byli zapojeni do vyjednávání o Blízkém východě. Goldberg se v tomto anonymním prostředí připojil jako „JG“ a začal si uvědomovat, že se dostal do komunikačního prostoru, který zjevně obsahoval vysoce citlivé informace. Zpočátku váhal, zda se nejedná o dezinformační kampaň, nicméně informace, které postupně začaly přicházet, se zdály příliš konkrétní a věrohodné.
Jedním z klíčových okamžiků bylo, když Michael Waltz 14. března poslal zprávu, ve které požádal členy skupiny, aby měli připravené prohlášení o závěrech s úkoly podle prezidentových pokynů. Diskuse, která následně následovala, se týkala především politických a ekonomických aspektů vojenské operace v Jemenu. Videa a zprávy týkající se plánování námořních cest, časování úderu a geopolitických aspektů byly detailní a konkrétní. JD Vance například ve své zprávě vyjádřil nesouhlas s myšlenkou, že by Spojené státy měly „zachraňovat Evropu“ v rámci širší vojenské operace.
Postupně se však začalo ukazovat, že vše může mít i skutečný základ. Goldberg popisuje, jak zprávy začaly obsahovat detaily o připravovaných vojenských akcích, včetně konkrétních cílů a použitých zbraní. Zvláštní pozornost přitahovaly detaily, které se týkaly konkrétního časového rámce operací – první detonace měly nastat už za několik hodin. A když následně probíhaly výbuchy v jemenském hlavním městě Saná, vyšlo najevo, že diskuse o vojenském úderu nebyla pouze teoretická.
Nejšokující částí celé komunikace však bylo, že v některých zprávách bylo zmíněno, že by nepřítel mohl tyto citlivé informace využít k poškození amerického vojenského a zpravodajského personálu v regionu. Jedna ze zpráv, kterou Goldberg citoval, obsahovala podrobnosti o vojenských úderech, včetně cílů, pořadí útoků a použití specifických zbraní, což by mohlo mít vážné následky v rámci americké zahraniční politiky.
Při následném zhodnocení situace si Goldberg začal uvědomovat vážnost této komunikace. Ačkoliv stále pochyboval o pravosti celé situace, věděl, že pokud by šlo o podvod nebo dezinformaci, úroveň vojenského a politického detailu byla až neuvěřitelná. Diskuse o útoku na Jemen, následné zprávy o zničení a ztrátách na životech, jak bylo uvedeno z jemenského ministerstva zdravotnictví, vše ukázalo, jak bezohledně mohli někteří uživatelé této platformy nakládat s citlivými informacemi.
Tento incident ukazuje nejen na šokující nezodpovědnost některých amerických představitelů, ale i na potenciální slabiny komunikačních kanálů, které mohou být zneužity k dezinformacím nebo dokonce k ohrožení amerických zájmů na Blízkém východě.
Šéfredaktor The Atlantic, došel k závěru, že komunikační skupina, do které se dostal, je téměř jistě autentická. Po tomto zjištění se rozhodl opustit skupinu, čímž automaticky informoval jejího tvůrce „Michaela Waltze“. Překvapivě si nikdo z účastníků diskuse jeho přítomnost nevšiml a po jeho odchodu nepadly žádné otázky. Goldberg se následně snažil zjistit, jak se do skupiny dostal, a kontaktoval několik vysoce postavených úředníků. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Brian Hughes potvrdil, že šlo o autentické zprávy a že probíhá vyšetřování, jak do řetězce zpráv bylo neúmyslně přidáno jeho číslo.
Goldberg poznamenal, že podobné porušení bezpečnosti ještě nikdy neviděl. Zatímco úředníci národní bezpečnosti běžně komunikují přes aplikaci Signal, ta je primárně určena pro logistické záležitosti, nikoliv pro citlivé vojenské diskuse. Šéfredaktor dodal, že nikdy neslyšel o případu, kdy by byl novinář přizván do takto vysoce důvěrné komunikace, a naznačil, že Waltz mohl porušit ustanovení zákona o špionáži.
„Nic o tom nevím,“ odpověděl prezident Donald Trump novinářům, když se jich v pondělí podle CNN zeptali na článek Jeffreye Goldberga. Trump se okamžitě pustil do kritiky The Atlantic, kterého označil za „časopis, který končí“ a dodal: „Myslím, že to není moc dobrý časopis. Ale nic o něm nevím.“ Prezident rovněž uvedl, že o úniku informací se dozvěděl poprvé.
Na situaci reagovala i Hillary Clintonová, která se v roce 2016 utkala s Trumpem v prezidentských volbách. „To si ze mě děláte legraci,“ napsala na sociální síti X, jasně vyjadřujíc svůj šok a nedůvěru vůči celé záležitosti.
Incidentu se také věnoval Chuck Schumer, lídr senátorů Demokratické strany. V projevu označil únik za „jedno z nejvíce dechberoucích narušení vojenského zpravodajství“, o jakém kdy četl. Podle The Washington Post Schumer vyzval republikány, kteří mají kontrolu nad Kongresem, aby se připojili k demokratům a podpořili „úplné vyšetření toho, jak k tomu došlo, jaké škody to způsobilo a jak se tomu lze v budoucnu vyhnout“.
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.