V administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa došlo k až bizarní situaci, která byla zveřejněna šéfredaktorem webu The Atlantic, Jeffrey Goldbergem. Ten informoval o tom, že se nečekaně ocitl v komunikační skupině, kde uživatelé, jako Pete Hegseth, J. D. Vance, Marco Antonio Rubio nebo Scott Bessent, diskutovali o plánovaném bombardování Hútíů v Jemenu. Ačkoliv zprvu nebrali tuto informaci vážně, postupné události potvrdily její pravdivost. Trump se však odvolává na svou neznalost úniku a navíc kritizuje Atlantic jako nevýznamný časopis.
„Trumpova administrativa mi omylem poslala textovou zprávu o svých válečných plánech,“ píše šéfredaktor webu The Atlantic Jeffrey Goldberg.
Šéfredaktor magazínu The Atlantic Jeffrey Goldberg se ocitl uprostřed bizarní situace, která zahrnovala komunikaci s vysoce postavenými americkými politiky a vojenskými představiteli, kteří diskutovali o plánovaném bombardování Hútíů v Jemenu. Informoval o tom New York Times.
Vše začalo 11. března, kdy obdržel žádost o připojení k šifrované síti Signal od uživatele vystupujícího jako Michael Waltz. Goldberg, který předpokládal, že jde o poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Donalda Trumpa, pozvání přijal, aniž by měl podezření na jeho pravost.
Dva dny po připojení byl Goldberg zařazen do komunikační skupiny s názvem „Houthi PC small group“. Zprávy, které následně začaly přicházet, ho nejprve zaskočily. Uživatelé, kteří vystupovali pod jmény, jako JD Vance, Marco Antonio Rubio, Scott Bessent či Pete Hegseth, začali diskutovat o vojenských a politických plánech v Jemenu. První zpráva od „Waltze“ informovala o sestavování týmu, na což následovaly odpovědi dalších členů, kteří nabízeli návrhy na členy týmu.
Ve skupině se podle Goldberga nacházelo celkem 18 lidí, včetně úředníků Národní bezpečnostní rady a dalších vysokých představitelů, kteří byli zapojeni do vyjednávání o Blízkém východě. Goldberg se v tomto anonymním prostředí připojil jako „JG“ a začal si uvědomovat, že se dostal do komunikačního prostoru, který zjevně obsahoval vysoce citlivé informace. Zpočátku váhal, zda se nejedná o dezinformační kampaň, nicméně informace, které postupně začaly přicházet, se zdály příliš konkrétní a věrohodné.
Jedním z klíčových okamžiků bylo, když Michael Waltz 14. března poslal zprávu, ve které požádal členy skupiny, aby měli připravené prohlášení o závěrech s úkoly podle prezidentových pokynů. Diskuse, která následně následovala, se týkala především politických a ekonomických aspektů vojenské operace v Jemenu. Videa a zprávy týkající se plánování námořních cest, časování úderu a geopolitických aspektů byly detailní a konkrétní. JD Vance například ve své zprávě vyjádřil nesouhlas s myšlenkou, že by Spojené státy měly „zachraňovat Evropu“ v rámci širší vojenské operace.
Postupně se však začalo ukazovat, že vše může mít i skutečný základ. Goldberg popisuje, jak zprávy začaly obsahovat detaily o připravovaných vojenských akcích, včetně konkrétních cílů a použitých zbraní. Zvláštní pozornost přitahovaly detaily, které se týkaly konkrétního časového rámce operací – první detonace měly nastat už za několik hodin. A když následně probíhaly výbuchy v jemenském hlavním městě Saná, vyšlo najevo, že diskuse o vojenském úderu nebyla pouze teoretická.
Nejšokující částí celé komunikace však bylo, že v některých zprávách bylo zmíněno, že by nepřítel mohl tyto citlivé informace využít k poškození amerického vojenského a zpravodajského personálu v regionu. Jedna ze zpráv, kterou Goldberg citoval, obsahovala podrobnosti o vojenských úderech, včetně cílů, pořadí útoků a použití specifických zbraní, což by mohlo mít vážné následky v rámci americké zahraniční politiky.
Při následném zhodnocení situace si Goldberg začal uvědomovat vážnost této komunikace. Ačkoliv stále pochyboval o pravosti celé situace, věděl, že pokud by šlo o podvod nebo dezinformaci, úroveň vojenského a politického detailu byla až neuvěřitelná. Diskuse o útoku na Jemen, následné zprávy o zničení a ztrátách na životech, jak bylo uvedeno z jemenského ministerstva zdravotnictví, vše ukázalo, jak bezohledně mohli někteří uživatelé této platformy nakládat s citlivými informacemi.
Tento incident ukazuje nejen na šokující nezodpovědnost některých amerických představitelů, ale i na potenciální slabiny komunikačních kanálů, které mohou být zneužity k dezinformacím nebo dokonce k ohrožení amerických zájmů na Blízkém východě.
Šéfredaktor The Atlantic, došel k závěru, že komunikační skupina, do které se dostal, je téměř jistě autentická. Po tomto zjištění se rozhodl opustit skupinu, čímž automaticky informoval jejího tvůrce „Michaela Waltze“. Překvapivě si nikdo z účastníků diskuse jeho přítomnost nevšiml a po jeho odchodu nepadly žádné otázky. Goldberg se následně snažil zjistit, jak se do skupiny dostal, a kontaktoval několik vysoce postavených úředníků. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Brian Hughes potvrdil, že šlo o autentické zprávy a že probíhá vyšetřování, jak do řetězce zpráv bylo neúmyslně přidáno jeho číslo.
Goldberg poznamenal, že podobné porušení bezpečnosti ještě nikdy neviděl. Zatímco úředníci národní bezpečnosti běžně komunikují přes aplikaci Signal, ta je primárně určena pro logistické záležitosti, nikoliv pro citlivé vojenské diskuse. Šéfredaktor dodal, že nikdy neslyšel o případu, kdy by byl novinář přizván do takto vysoce důvěrné komunikace, a naznačil, že Waltz mohl porušit ustanovení zákona o špionáži.
„Nic o tom nevím,“ odpověděl prezident Donald Trump novinářům, když se jich v pondělí podle CNN zeptali na článek Jeffreye Goldberga. Trump se okamžitě pustil do kritiky The Atlantic, kterého označil za „časopis, který končí“ a dodal: „Myslím, že to není moc dobrý časopis. Ale nic o něm nevím.“ Prezident rovněž uvedl, že o úniku informací se dozvěděl poprvé.
Na situaci reagovala i Hillary Clintonová, která se v roce 2016 utkala s Trumpem v prezidentských volbách. „To si ze mě děláte legraci,“ napsala na sociální síti X, jasně vyjadřujíc svůj šok a nedůvěru vůči celé záležitosti.
Incidentu se také věnoval Chuck Schumer, lídr senátorů Demokratické strany. V projevu označil únik za „jedno z nejvíce dechberoucích narušení vojenského zpravodajství“, o jakém kdy četl. Podle The Washington Post Schumer vyzval republikány, kteří mají kontrolu nad Kongresem, aby se připojili k demokratům a podpořili „úplné vyšetření toho, jak k tomu došlo, jaké škody to způsobilo a jak se tomu lze v budoucnu vyhnout“.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Bělorusko se oficiálně připojilo k iniciativě amerického prezidenta Donalda Trumpa s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). Tento krok vyvolává značné kontroverze a údiv mezinárodní komunity, zejména kvůli dlouhodobým represím režimu proti opozici a aktivní podpoře ruské invaze na Ukrajinu. Rada ve svém prohlášení na síti X přivítala Minsk jako zakládajícího člena této rozšiřující se mezinárodní organizace.
Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.