Navzdory tomu, že platnost evropské výjimky (tzv. Chat Control 1.0) umožňující plošné skenování soukromých zpráv vypršela 3. dubna, některé společnosti v této praxi podle svých prohlášení dál pokračují. Europoslankyně Markéta Gregorová proto podala formální stížnosti jak Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Podle ní jde o jasné porušení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Výjimka ze směrnice o soukromí (ePrivacy Directive), která platformám dovolovala skenovat obsah chatů a e-mailů, zanikla poté, co europoslanci odmítli její pokračování. Od 4. dubna tak jakýkoliv plošný zásah do důvěrnosti komunikace postrádá zákonnou oporu. Navzdory tomu velké platformy (Microsoft, Meta, Snap a Google) oznámily, že v „proaktivních opatřeních“ budou pokračovat. Právě na ně stížnost míří.
„Výjimka skončila, ale technologičtí obři se tváří, jako by se nic nestalo a dál prohledávají zprávy milionů Evropanů. To je naprosto nepřijatelné. Jelikož již neexistuje právní rámec, který by takto masivní zásah do soukromí ospravedlnil, je každá další vteřina takového skenování nezákonná. Proto podávám podnět k dozorovým orgánům, aby tyto praktiky okamžitě prošetřil a zastavil,“ říká europoslankyně Markéta Gregorová, která se zasadila o konec Chat Control 1.0.
„Nemůžeme dovolit, aby si soukromé korporace hrály na policii a soudce v jednom, navíc bez jakékoliv opory v zákoně. Plošné skenování miliard položek přímo odporuje judikatuře Soudního dvora EU, který jasně říká, že sledování musí být cílené na konkrétní podezřelé, časově omezené a podléhat soudní kontrole. Nic z toho se nyní neděje,“ vysvětluje Gregorová.
„Drzost jednotlivých platforem je nehorázná. Na jakém základu si po skončení ChatControl 1.0 vůbec dovolují šmírovat miliony lidí jen proto, že jsou na internetu? Namísto toho, aby si zametly před svým prahem a udělaly reálné kroky k větší bezpečnosti dětí, ale i všech uživatelů jejich služeb, jen zneužívají svého postavení. Jen tak potvrzují, že o bezpečí nikdy nešlo a práce Pirátů rozhodně není u konce,” doplňuje kolegyni poslanec Ivan Bartoš.
„Je v pořádku chtít bezpečí na internetu, ale copak si někdo připadá bezpečněji, když mu před okny stojí stalker? Asi těžko. Podobná situace se děje i v online prostoru. Když někdo kontroluje a používá osobní údaje lidí na internetu, i když k tomu nemá žádnou oporu v zákoně, nejde mu o bezpečí ale o vlastní výhody,” doplnila poslankyně Michaela Moricová.
Pirátská europoslankyně Gregorová ve své stížnosti argumentuje také porušením GDPR. Firmy se často odvolávají na „veřejný zájem“ nebo „oprávněný zájem“. To je však podle judikatury u komerčních subjektů v případě plošného sledování komunikace právně neprůchodné. „Boj proti zločinu je úkolem státu a policie pod dozorem nezávislých soudů, nikoliv algoritmu Googlu nebo Mety. Pokud budeme tolerovat, že velké firmy ignorují vypršení zákonů a dál šmírují naše zprávy, rezignujeme na základní principy právního státu. Doufám, že ÚOOÚ a ČTÚ zareagují rychle a jasně vymezí hranice, které tyto platformy nesmí překročit,“ dodává Gregorová.
Za porušení GDPR hrozí každé platformě pokuta až do výše 4 % celosvětového obratu. To by jenom v případě společnosti Meta převyšovalo 7 miliard EUR. Porušování směrnice na ochranu soukromí řeší členské státy samostatně. V Česku se může vyšplhat pokuta do výše 10 milionů korun.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.