Navzdory tomu, že platnost evropské výjimky (tzv. Chat Control 1.0) umožňující plošné skenování soukromých zpráv vypršela 3. dubna, některé společnosti v této praxi podle svých prohlášení dál pokračují. Europoslankyně Markéta Gregorová proto podala formální stížnosti jak Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Podle ní jde o jasné porušení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Výjimka ze směrnice o soukromí (ePrivacy Directive), která platformám dovolovala skenovat obsah chatů a e-mailů, zanikla poté, co europoslanci odmítli její pokračování. Od 4. dubna tak jakýkoliv plošný zásah do důvěrnosti komunikace postrádá zákonnou oporu. Navzdory tomu velké platformy (Microsoft, Meta, Snap a Google) oznámily, že v „proaktivních opatřeních“ budou pokračovat. Právě na ně stížnost míří.
„Výjimka skončila, ale technologičtí obři se tváří, jako by se nic nestalo a dál prohledávají zprávy milionů Evropanů. To je naprosto nepřijatelné. Jelikož již neexistuje právní rámec, který by takto masivní zásah do soukromí ospravedlnil, je každá další vteřina takového skenování nezákonná. Proto podávám podnět k dozorovým orgánům, aby tyto praktiky okamžitě prošetřil a zastavil,“ říká europoslankyně Markéta Gregorová, která se zasadila o konec Chat Control 1.0.
„Nemůžeme dovolit, aby si soukromé korporace hrály na policii a soudce v jednom, navíc bez jakékoliv opory v zákoně. Plošné skenování miliard položek přímo odporuje judikatuře Soudního dvora EU, který jasně říká, že sledování musí být cílené na konkrétní podezřelé, časově omezené a podléhat soudní kontrole. Nic z toho se nyní neděje,“ vysvětluje Gregorová.
„Drzost jednotlivých platforem je nehorázná. Na jakém základu si po skončení ChatControl 1.0 vůbec dovolují šmírovat miliony lidí jen proto, že jsou na internetu? Namísto toho, aby si zametly před svým prahem a udělaly reálné kroky k větší bezpečnosti dětí, ale i všech uživatelů jejich služeb, jen zneužívají svého postavení. Jen tak potvrzují, že o bezpečí nikdy nešlo a práce Pirátů rozhodně není u konce,” doplňuje kolegyni poslanec Ivan Bartoš.
„Je v pořádku chtít bezpečí na internetu, ale copak si někdo připadá bezpečněji, když mu před okny stojí stalker? Asi těžko. Podobná situace se děje i v online prostoru. Když někdo kontroluje a používá osobní údaje lidí na internetu, i když k tomu nemá žádnou oporu v zákoně, nejde mu o bezpečí ale o vlastní výhody,” doplnila poslankyně Michaela Moricová.
Pirátská europoslankyně Gregorová ve své stížnosti argumentuje také porušením GDPR. Firmy se často odvolávají na „veřejný zájem“ nebo „oprávněný zájem“. To je však podle judikatury u komerčních subjektů v případě plošného sledování komunikace právně neprůchodné. „Boj proti zločinu je úkolem státu a policie pod dozorem nezávislých soudů, nikoliv algoritmu Googlu nebo Mety. Pokud budeme tolerovat, že velké firmy ignorují vypršení zákonů a dál šmírují naše zprávy, rezignujeme na základní principy právního státu. Doufám, že ÚOOÚ a ČTÚ zareagují rychle a jasně vymezí hranice, které tyto platformy nesmí překročit,“ dodává Gregorová.
Za porušení GDPR hrozí každé platformě pokuta až do výše 4 % celosvětového obratu. To by jenom v případě společnosti Meta převyšovalo 7 miliard EUR. Porušování směrnice na ochranu soukromí řeší členské státy samostatně. V Česku se může vyšplhat pokuta do výše 10 milionů korun.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.