Navzdory tomu, že platnost evropské výjimky (tzv. Chat Control 1.0) umožňující plošné skenování soukromých zpráv vypršela 3. dubna, některé společnosti v této praxi podle svých prohlášení dál pokračují. Europoslankyně Markéta Gregorová proto podala formální stížnosti jak Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Podle ní jde o jasné porušení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Výjimka ze směrnice o soukromí (ePrivacy Directive), která platformám dovolovala skenovat obsah chatů a e-mailů, zanikla poté, co europoslanci odmítli její pokračování. Od 4. dubna tak jakýkoliv plošný zásah do důvěrnosti komunikace postrádá zákonnou oporu. Navzdory tomu velké platformy (Microsoft, Meta, Snap a Google) oznámily, že v „proaktivních opatřeních“ budou pokračovat. Právě na ně stížnost míří.
„Výjimka skončila, ale technologičtí obři se tváří, jako by se nic nestalo a dál prohledávají zprávy milionů Evropanů. To je naprosto nepřijatelné. Jelikož již neexistuje právní rámec, který by takto masivní zásah do soukromí ospravedlnil, je každá další vteřina takového skenování nezákonná. Proto podávám podnět k dozorovým orgánům, aby tyto praktiky okamžitě prošetřil a zastavil,“ říká europoslankyně Markéta Gregorová, která se zasadila o konec Chat Control 1.0.
„Nemůžeme dovolit, aby si soukromé korporace hrály na policii a soudce v jednom, navíc bez jakékoliv opory v zákoně. Plošné skenování miliard položek přímo odporuje judikatuře Soudního dvora EU, který jasně říká, že sledování musí být cílené na konkrétní podezřelé, časově omezené a podléhat soudní kontrole. Nic z toho se nyní neděje,“ vysvětluje Gregorová.
„Drzost jednotlivých platforem je nehorázná. Na jakém základu si po skončení ChatControl 1.0 vůbec dovolují šmírovat miliony lidí jen proto, že jsou na internetu? Namísto toho, aby si zametly před svým prahem a udělaly reálné kroky k větší bezpečnosti dětí, ale i všech uživatelů jejich služeb, jen zneužívají svého postavení. Jen tak potvrzují, že o bezpečí nikdy nešlo a práce Pirátů rozhodně není u konce,” doplňuje kolegyni poslanec Ivan Bartoš.
„Je v pořádku chtít bezpečí na internetu, ale copak si někdo připadá bezpečněji, když mu před okny stojí stalker? Asi těžko. Podobná situace se děje i v online prostoru. Když někdo kontroluje a používá osobní údaje lidí na internetu, i když k tomu nemá žádnou oporu v zákoně, nejde mu o bezpečí ale o vlastní výhody,” doplnila poslankyně Michaela Moricová.
Pirátská europoslankyně Gregorová ve své stížnosti argumentuje také porušením GDPR. Firmy se často odvolávají na „veřejný zájem“ nebo „oprávněný zájem“. To je však podle judikatury u komerčních subjektů v případě plošného sledování komunikace právně neprůchodné. „Boj proti zločinu je úkolem státu a policie pod dozorem nezávislých soudů, nikoliv algoritmu Googlu nebo Mety. Pokud budeme tolerovat, že velké firmy ignorují vypršení zákonů a dál šmírují naše zprávy, rezignujeme na základní principy právního státu. Doufám, že ÚOOÚ a ČTÚ zareagují rychle a jasně vymezí hranice, které tyto platformy nesmí překročit,“ dodává Gregorová.
Za porušení GDPR hrozí každé platformě pokuta až do výše 4 % celosvětového obratu. To by jenom v případě společnosti Meta převyšovalo 7 miliard EUR. Porušování směrnice na ochranu soukromí řeší členské státy samostatně. V Česku se může vyšplhat pokuta do výše 10 milionů korun.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
