Sluneční soustavou prolétá extrasolární objekt, potvrdila NASA

Vesmír
Vesmír, foto: Pixabay
Klára Marková 3. července 2025 10:52
Sdílej:

Astronomové ve středu potvrdili objev třetího známého mezihvězdného objektu, který právě prolétá naší Sluneční soustavou. Těleso, označené jako 3I/Atlas, bylo zpočátku vedeno pod technickým jménem A11pl3Z, než bylo potvrzeno, že pochází z prostoru mimo naši hvězdnou soustavu.

Jedná se o kometu, a podle expertů možná o největší mezihvězdný objekt, jaký jsme dosud zachytili. „To, že vidíme lehké zamlžení, naznačuje, že je složená převážně z ledu, nikoli z kamene,“ řekl astrofyzik Jonathan McDowell z Harvard-Smithsonianova centra pro astrofyziku.

Objekt podle dostupných údajů nepředstavuje žádné riziko pro Zemi. „Proletí hluboko Sluneční soustavou, těsně uvnitř oběžné dráhy Marsu,“ vysvětlil šéf planetární obrany Evropské kosmické agentury Richard Moissl. Dopad na Mars či jakékoli jiné těleso ve Sluneční soustavě je však vyloučen.

Těleso se pohybuje rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu, což je jasným důkazem toho, že není gravitačně vázáno ke Slunci. „Je to zcela cizí těleso, které vstoupilo do naší soustavy a opět ji opustí,“ dodal Moissl.

Astronomové předpokládají, že takové objekty vznikají poblíž jiných hvězd a během jejich vývoje či při průletu blízkých hvězd jsou „vyhozeny“ do mezihvězdného prostoru, kde zůstávají jako „bludné koule ledu“. Nyní máme příležitost sledovat jednu z nich na vlastní oči.

Objev tělesa učinil systém ATLAS na Havaji, který je financován NASA. Americký astronom David Rankin informoval na sociální síti Bluesky, že objekt byl zaznamenán v úterý. Následně začali profesionální i amatérští astronomové na celém světě prohledávat archivní data, která ukázala, že objekt byl pozorovatelný již od 14. června.

Podle odhadů je objekt 10–20 kilometrů široký, ale pokud je složen převážně z ledu, který silně odráží světlo, může být ve skutečnosti menší. Do října se bude přibližovat ke Slunci a zjasňovat. Pomocí teleskopu bude pozorovatelný i po zbytek roku a pravděpodobně až do příštího.

Jedná se o teprve třetí známý mezihvězdný objekt, který byl zachycen. Prvním byl ʻOumuamua v roce 2017, který vzbudil značnou pozornost pro svůj podivný tvar i chování. Někteří vědci tehdy dokonce spekulovali, že by mohlo jít o mimozemskou sondu, což však další výzkumy vyvrátily.

Druhým byl 2I/Borisov, kometa objevená v roce 2019, která se podstatně více podobala běžným kometám, jen pocházela z jiného hvězdného systému.

Podle astronoma Marka Norrise z britské University of Central Lancashire se nový objekt pohybuje výrazně rychleji než jeho předchůdci. Aktuálně se nachází zhruba ve vzdálenosti oběžné dráhy Jupitera od Země a je viditelný pouze na jižní polokouli.

Norris připomíná, že podle nejnovějších modelů může Sluneční soustavou neustále procházet až 10 000 mezihvězdných objektů, přičemž většina z nich je příliš malá a slabá na to, aby byla zaznamenána.

S tímto poznatkem roste očekávání, že nový Vera C. Rubin Observatory v Chile – který má být brzy uveden do provozu – by mohl podobné návštěvníky odhalovat pravidelně, možná i každý měsíc.

Vyslat k novému objektu kosmickou sondu není reálně možné, uvedl Moissl. Přesto jde o vzácnou vědeckou příležitost, jak studovat materiál z jiných hvězdných soustav. Pokud by se podařilo například detekovat aminokyseliny nebo jiné prekurzory života, „výrazně by to posílilo naše přesvědčení, že podmínky pro život existují i jinde ve vesmíru,“ uzavřel Norris. 

Témata:
Stalo se
Novinky
USA, ilustrační foto

Den nezávislosti v USA: Jakou roli v něm sehrála Francie?

Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Amerika se stala synonymem svobody právě díky migrantům, vyčetl papež Trumpovi

Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země. 

Novinky
Donald Tusk

Nečekejte, že uděláme vstřícný krok, vzkázal Ukrajině Tusk

Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.

Počasí
Ilustrační foto

Pokud nezastavíme oteplování, počasí bude stále extrémnější, varují vědci

Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.