Sluneční soustavou prolétá extrasolární objekt, potvrdila NASA

Jedná se o kometu, a podle expertů možná o největší mezihvězdný objekt, jaký jsme dosud zachytili. „To, že vidíme lehké zamlžení, naznačuje, že je složená převážně z ledu, nikoli z kamene,“ řekl astrofyzik Jonathan McDowell z Harvard-Smithsonianova centra pro astrofyziku.

Objekt podle dostupných údajů nepředstavuje žádné riziko pro Zemi. „Proletí hluboko Sluneční soustavou, těsně uvnitř oběžné dráhy Marsu,“ vysvětlil šéf planetární obrany Evropské kosmické agentury Richard Moissl. Dopad na Mars či jakékoli jiné těleso ve Sluneční soustavě je však vyloučen.

Těleso se pohybuje rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu, což je jasným důkazem toho, že není gravitačně vázáno ke Slunci. „Je to zcela cizí těleso, které vstoupilo do naší soustavy a opět ji opustí,“ dodal Moissl.

Astronomové předpokládají, že takové objekty vznikají poblíž jiných hvězd a během jejich vývoje či při průletu blízkých hvězd jsou „vyhozeny“ do mezihvězdného prostoru, kde zůstávají jako „bludné koule ledu“. Nyní máme příležitost sledovat jednu z nich na vlastní oči.

Objev tělesa učinil systém ATLAS na Havaji, který je financován NASA. Americký astronom David Rankin informoval na sociální síti Bluesky, že objekt byl zaznamenán v úterý. Následně začali profesionální i amatérští astronomové na celém světě prohledávat archivní data, která ukázala, že objekt byl pozorovatelný již od 14. června.

Podle odhadů je objekt 10–20 kilometrů široký, ale pokud je složen převážně z ledu, který silně odráží světlo, může být ve skutečnosti menší. Do října se bude přibližovat ke Slunci a zjasňovat. Pomocí teleskopu bude pozorovatelný i po zbytek roku a pravděpodobně až do příštího.

Jedná se o teprve třetí známý mezihvězdný objekt, který byl zachycen. Prvním byl ʻOumuamua v roce 2017, který vzbudil značnou pozornost pro svůj podivný tvar i chování. Někteří vědci tehdy dokonce spekulovali, že by mohlo jít o mimozemskou sondu, což však další výzkumy vyvrátily.

Druhým byl 2I/Borisov, kometa objevená v roce 2019, která se podstatně více podobala běžným kometám, jen pocházela z jiného hvězdného systému.

Podle astronoma Marka Norrise z britské University of Central Lancashire se nový objekt pohybuje výrazně rychleji než jeho předchůdci. Aktuálně se nachází zhruba ve vzdálenosti oběžné dráhy Jupitera od Země a je viditelný pouze na jižní polokouli.

Norris připomíná, že podle nejnovějších modelů může Sluneční soustavou neustále procházet až 10 000 mezihvězdných objektů, přičemž většina z nich je příliš malá a slabá na to, aby byla zaznamenána.

S tímto poznatkem roste očekávání, že nový Vera C. Rubin Observatory v Chile – který má být brzy uveden do provozu – by mohl podobné návštěvníky odhalovat pravidelně, možná i každý měsíc.

Vyslat k novému objektu kosmickou sondu není reálně možné, uvedl Moissl. Přesto jde o vzácnou vědeckou příležitost, jak studovat materiál z jiných hvězdných soustav. Pokud by se podařilo například detekovat aminokyseliny nebo jiné prekurzory života, „výrazně by to posílilo naše přesvědčení, že podmínky pro život existují i jinde ve vesmíru,“ uzavřel Norris.