Astronomové ve středu potvrdili objev třetího známého mezihvězdného objektu, který právě prolétá naší Sluneční soustavou. Těleso, označené jako 3I/Atlas, bylo zpočátku vedeno pod technickým jménem A11pl3Z, než bylo potvrzeno, že pochází z prostoru mimo naši hvězdnou soustavu.
Jedná se o kometu, a podle expertů možná o největší mezihvězdný objekt, jaký jsme dosud zachytili. „To, že vidíme lehké zamlžení, naznačuje, že je složená převážně z ledu, nikoli z kamene,“ řekl astrofyzik Jonathan McDowell z Harvard-Smithsonianova centra pro astrofyziku.
Objekt podle dostupných údajů nepředstavuje žádné riziko pro Zemi. „Proletí hluboko Sluneční soustavou, těsně uvnitř oběžné dráhy Marsu,“ vysvětlil šéf planetární obrany Evropské kosmické agentury Richard Moissl. Dopad na Mars či jakékoli jiné těleso ve Sluneční soustavě je však vyloučen.
Těleso se pohybuje rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu, což je jasným důkazem toho, že není gravitačně vázáno ke Slunci. „Je to zcela cizí těleso, které vstoupilo do naší soustavy a opět ji opustí,“ dodal Moissl.
Astronomové předpokládají, že takové objekty vznikají poblíž jiných hvězd a během jejich vývoje či při průletu blízkých hvězd jsou „vyhozeny“ do mezihvězdného prostoru, kde zůstávají jako „bludné koule ledu“. Nyní máme příležitost sledovat jednu z nich na vlastní oči.
Objev tělesa učinil systém ATLAS na Havaji, který je financován NASA. Americký astronom David Rankin informoval na sociální síti Bluesky, že objekt byl zaznamenán v úterý. Následně začali profesionální i amatérští astronomové na celém světě prohledávat archivní data, která ukázala, že objekt byl pozorovatelný již od 14. června.
Podle odhadů je objekt 10–20 kilometrů široký, ale pokud je složen převážně z ledu, který silně odráží světlo, může být ve skutečnosti menší. Do října se bude přibližovat ke Slunci a zjasňovat. Pomocí teleskopu bude pozorovatelný i po zbytek roku a pravděpodobně až do příštího.
Jedná se o teprve třetí známý mezihvězdný objekt, který byl zachycen. Prvním byl ʻOumuamua v roce 2017, který vzbudil značnou pozornost pro svůj podivný tvar i chování. Někteří vědci tehdy dokonce spekulovali, že by mohlo jít o mimozemskou sondu, což však další výzkumy vyvrátily.
Druhým byl 2I/Borisov, kometa objevená v roce 2019, která se podstatně více podobala běžným kometám, jen pocházela z jiného hvězdného systému.
Podle astronoma Marka Norrise z britské University of Central Lancashire se nový objekt pohybuje výrazně rychleji než jeho předchůdci. Aktuálně se nachází zhruba ve vzdálenosti oběžné dráhy Jupitera od Země a je viditelný pouze na jižní polokouli.
Norris připomíná, že podle nejnovějších modelů může Sluneční soustavou neustále procházet až 10 000 mezihvězdných objektů, přičemž většina z nich je příliš malá a slabá na to, aby byla zaznamenána.
S tímto poznatkem roste očekávání, že nový Vera C. Rubin Observatory v Chile – který má být brzy uveden do provozu – by mohl podobné návštěvníky odhalovat pravidelně, možná i každý měsíc.
Vyslat k novému objektu kosmickou sondu není reálně možné, uvedl Moissl. Přesto jde o vzácnou vědeckou příležitost, jak studovat materiál z jiných hvězdných soustav. Pokud by se podařilo například detekovat aminokyseliny nebo jiné prekurzory života, „výrazně by to posílilo naše přesvědčení, že podmínky pro život existují i jinde ve vesmíru,“ uzavřel Norris.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.