Astronomové ve středu potvrdili objev třetího známého mezihvězdného objektu, který právě prolétá naší Sluneční soustavou. Těleso, označené jako 3I/Atlas, bylo zpočátku vedeno pod technickým jménem A11pl3Z, než bylo potvrzeno, že pochází z prostoru mimo naši hvězdnou soustavu.
Jedná se o kometu, a podle expertů možná o největší mezihvězdný objekt, jaký jsme dosud zachytili. „To, že vidíme lehké zamlžení, naznačuje, že je složená převážně z ledu, nikoli z kamene,“ řekl astrofyzik Jonathan McDowell z Harvard-Smithsonianova centra pro astrofyziku.
Objekt podle dostupných údajů nepředstavuje žádné riziko pro Zemi. „Proletí hluboko Sluneční soustavou, těsně uvnitř oběžné dráhy Marsu,“ vysvětlil šéf planetární obrany Evropské kosmické agentury Richard Moissl. Dopad na Mars či jakékoli jiné těleso ve Sluneční soustavě je však vyloučen.
Těleso se pohybuje rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu, což je jasným důkazem toho, že není gravitačně vázáno ke Slunci. „Je to zcela cizí těleso, které vstoupilo do naší soustavy a opět ji opustí,“ dodal Moissl.
Astronomové předpokládají, že takové objekty vznikají poblíž jiných hvězd a během jejich vývoje či při průletu blízkých hvězd jsou „vyhozeny“ do mezihvězdného prostoru, kde zůstávají jako „bludné koule ledu“. Nyní máme příležitost sledovat jednu z nich na vlastní oči.
Objev tělesa učinil systém ATLAS na Havaji, který je financován NASA. Americký astronom David Rankin informoval na sociální síti Bluesky, že objekt byl zaznamenán v úterý. Následně začali profesionální i amatérští astronomové na celém světě prohledávat archivní data, která ukázala, že objekt byl pozorovatelný již od 14. června.
Podle odhadů je objekt 10–20 kilometrů široký, ale pokud je složen převážně z ledu, který silně odráží světlo, může být ve skutečnosti menší. Do října se bude přibližovat ke Slunci a zjasňovat. Pomocí teleskopu bude pozorovatelný i po zbytek roku a pravděpodobně až do příštího.
Jedná se o teprve třetí známý mezihvězdný objekt, který byl zachycen. Prvním byl ʻOumuamua v roce 2017, který vzbudil značnou pozornost pro svůj podivný tvar i chování. Někteří vědci tehdy dokonce spekulovali, že by mohlo jít o mimozemskou sondu, což však další výzkumy vyvrátily.
Druhým byl 2I/Borisov, kometa objevená v roce 2019, která se podstatně více podobala běžným kometám, jen pocházela z jiného hvězdného systému.
Podle astronoma Marka Norrise z britské University of Central Lancashire se nový objekt pohybuje výrazně rychleji než jeho předchůdci. Aktuálně se nachází zhruba ve vzdálenosti oběžné dráhy Jupitera od Země a je viditelný pouze na jižní polokouli.
Norris připomíná, že podle nejnovějších modelů může Sluneční soustavou neustále procházet až 10 000 mezihvězdných objektů, přičemž většina z nich je příliš malá a slabá na to, aby byla zaznamenána.
S tímto poznatkem roste očekávání, že nový Vera C. Rubin Observatory v Chile – který má být brzy uveden do provozu – by mohl podobné návštěvníky odhalovat pravidelně, možná i každý měsíc.
Vyslat k novému objektu kosmickou sondu není reálně možné, uvedl Moissl. Přesto jde o vzácnou vědeckou příležitost, jak studovat materiál z jiných hvězdných soustav. Pokud by se podařilo například detekovat aminokyseliny nebo jiné prekurzory života, „výrazně by to posílilo naše přesvědčení, že podmínky pro život existují i jinde ve vesmíru,“ uzavřel Norris.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.