Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Trump není prvním prezidentem, který se poučil, že sliby a realita mezinárodní politiky se mohou diametrálně lišit. Dwight D. Eisenhower v roce 1952 slíbil rychlé ukončení korejské války. Sice do Koreje jel, ale příměří se mu podařilo dosáhnout až po sedmi měsících, a to hrozbou eskalace.
Válka však nikdy oficiálně neskončila. Podobně se v roce 1968 Richard Nixon dušoval, že má tajný plán na „ctihodné ukončení“ války ve Vietnamu. Ve skutečnosti však jeho první mandát znamenal spíše eskalaci konfliktu, a Pařížské mírové dohody byly podepsány až po jeho znovuzvolení.
Dalším příkladem je Barack Obama, který v roce 2008 slíbil ukončení války v Iráku. Nakonec ale pokračoval v politice, kterou zdědil po administrativě George W. Bushe a která již nastavila cestu pro ukončení bojových operací. I Trump sám v roce 2016 sliboval „tajný plán“ na rychlé poražení ISIS, ale ve skutečnosti pokračoval v Obamově plánu. Analytik Brett H. McGurk, který se podílel na předávání moci mezi těmito prezidenty, tvrdí, že se sliby z kampaní často střetávají s realitou globálních záležitostí.
Každá diplomacie začíná definováním takzvané ZOPA, tedy „zóny možného dosažení dohody“. V případě Gazy a Ukrajiny je však velmi obtížné takovou zónu vůbec najít. Teroristická skupina Hamás v Gaze má jeden hlavní požadavek: zůstat u moci jako vládnoucí autorita. Nikdy nepřijala diskuzi o předání bezpečnostní odpovědnosti jiné entitě. Izrael tuto podmínku odmítá a je odhodlán zajistit, aby Hamás na konci války neměl možnost ovládat Gazu.
Podobná situace je i na Ukrajině. Cílem Ruska je podmanit si celé ukrajinské území a „demilitarizovat“ zemi. Ukrajina tyto požadavky odmítá a usiluje o vyhnání ruských vojsk ze svého území a vstup do NATO. V obou případech se názory stran dramaticky rozcházejí.
Bidenova administrativa dosáhla v Gaze příměří díky pečlivému vyjednávání a tlaku na obě strany. Naopak Trumpova administrativa hned po svém nástupu zrušila pozici koordinátora humanitární pomoci, což vedlo k bezprecedentní 77denní blokádě pomoci pro Gazu. Poté, co se dohoda o příměří rozpadla, se Trumpův přístup změnil.
Na Ukrajině Trump nejprve slíbil zmírnění sankcí proti Rusku. Putin na to ovšem odpověděl eskalací a posílením svých požadavků. Po šesti měsících Trump dramaticky změnil svůj kurs a slíbil výraznou vojenskou pomoc Ukrajině, přičemž vyhrožuje sankcemi vůči Rusku a tarifními opatřeními zemím, které nakupují ruskou energii, pokud Putin neakceptuje příměří do 2. září. Aby se situace v Gaze a na Ukrajině v nadcházejících měsících zlepšila, je nezbytné, aby Bílý dům pokračoval v nově nastavené politice a posílil tlak na humanitární pomoc v Gaze i vojenskou podporu Ukrajině.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.