Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Trump není prvním prezidentem, který se poučil, že sliby a realita mezinárodní politiky se mohou diametrálně lišit. Dwight D. Eisenhower v roce 1952 slíbil rychlé ukončení korejské války. Sice do Koreje jel, ale příměří se mu podařilo dosáhnout až po sedmi měsících, a to hrozbou eskalace.
Válka však nikdy oficiálně neskončila. Podobně se v roce 1968 Richard Nixon dušoval, že má tajný plán na „ctihodné ukončení“ války ve Vietnamu. Ve skutečnosti však jeho první mandát znamenal spíše eskalaci konfliktu, a Pařížské mírové dohody byly podepsány až po jeho znovuzvolení.
Dalším příkladem je Barack Obama, který v roce 2008 slíbil ukončení války v Iráku. Nakonec ale pokračoval v politice, kterou zdědil po administrativě George W. Bushe a která již nastavila cestu pro ukončení bojových operací. I Trump sám v roce 2016 sliboval „tajný plán“ na rychlé poražení ISIS, ale ve skutečnosti pokračoval v Obamově plánu. Analytik Brett H. McGurk, který se podílel na předávání moci mezi těmito prezidenty, tvrdí, že se sliby z kampaní často střetávají s realitou globálních záležitostí.
Každá diplomacie začíná definováním takzvané ZOPA, tedy „zóny možného dosažení dohody“. V případě Gazy a Ukrajiny je však velmi obtížné takovou zónu vůbec najít. Teroristická skupina Hamás v Gaze má jeden hlavní požadavek: zůstat u moci jako vládnoucí autorita. Nikdy nepřijala diskuzi o předání bezpečnostní odpovědnosti jiné entitě. Izrael tuto podmínku odmítá a je odhodlán zajistit, aby Hamás na konci války neměl možnost ovládat Gazu.
Podobná situace je i na Ukrajině. Cílem Ruska je podmanit si celé ukrajinské území a „demilitarizovat“ zemi. Ukrajina tyto požadavky odmítá a usiluje o vyhnání ruských vojsk ze svého území a vstup do NATO. V obou případech se názory stran dramaticky rozcházejí.
Bidenova administrativa dosáhla v Gaze příměří díky pečlivému vyjednávání a tlaku na obě strany. Naopak Trumpova administrativa hned po svém nástupu zrušila pozici koordinátora humanitární pomoci, což vedlo k bezprecedentní 77denní blokádě pomoci pro Gazu. Poté, co se dohoda o příměří rozpadla, se Trumpův přístup změnil.
Na Ukrajině Trump nejprve slíbil zmírnění sankcí proti Rusku. Putin na to ovšem odpověděl eskalací a posílením svých požadavků. Po šesti měsících Trump dramaticky změnil svůj kurs a slíbil výraznou vojenskou pomoc Ukrajině, přičemž vyhrožuje sankcemi vůči Rusku a tarifními opatřeními zemím, které nakupují ruskou energii, pokud Putin neakceptuje příměří do 2. září. Aby se situace v Gaze a na Ukrajině v nadcházejících měsících zlepšila, je nezbytné, aby Bílý dům pokračoval v nově nastavené politice a posílil tlak na humanitární pomoc v Gaze i vojenskou podporu Ukrajině.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.