Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Trump není prvním prezidentem, který se poučil, že sliby a realita mezinárodní politiky se mohou diametrálně lišit. Dwight D. Eisenhower v roce 1952 slíbil rychlé ukončení korejské války. Sice do Koreje jel, ale příměří se mu podařilo dosáhnout až po sedmi měsících, a to hrozbou eskalace.
Válka však nikdy oficiálně neskončila. Podobně se v roce 1968 Richard Nixon dušoval, že má tajný plán na „ctihodné ukončení“ války ve Vietnamu. Ve skutečnosti však jeho první mandát znamenal spíše eskalaci konfliktu, a Pařížské mírové dohody byly podepsány až po jeho znovuzvolení.
Dalším příkladem je Barack Obama, který v roce 2008 slíbil ukončení války v Iráku. Nakonec ale pokračoval v politice, kterou zdědil po administrativě George W. Bushe a která již nastavila cestu pro ukončení bojových operací. I Trump sám v roce 2016 sliboval „tajný plán“ na rychlé poražení ISIS, ale ve skutečnosti pokračoval v Obamově plánu. Analytik Brett H. McGurk, který se podílel na předávání moci mezi těmito prezidenty, tvrdí, že se sliby z kampaní často střetávají s realitou globálních záležitostí.
Každá diplomacie začíná definováním takzvané ZOPA, tedy „zóny možného dosažení dohody“. V případě Gazy a Ukrajiny je však velmi obtížné takovou zónu vůbec najít. Teroristická skupina Hamás v Gaze má jeden hlavní požadavek: zůstat u moci jako vládnoucí autorita. Nikdy nepřijala diskuzi o předání bezpečnostní odpovědnosti jiné entitě. Izrael tuto podmínku odmítá a je odhodlán zajistit, aby Hamás na konci války neměl možnost ovládat Gazu.
Podobná situace je i na Ukrajině. Cílem Ruska je podmanit si celé ukrajinské území a „demilitarizovat“ zemi. Ukrajina tyto požadavky odmítá a usiluje o vyhnání ruských vojsk ze svého území a vstup do NATO. V obou případech se názory stran dramaticky rozcházejí.
Bidenova administrativa dosáhla v Gaze příměří díky pečlivému vyjednávání a tlaku na obě strany. Naopak Trumpova administrativa hned po svém nástupu zrušila pozici koordinátora humanitární pomoci, což vedlo k bezprecedentní 77denní blokádě pomoci pro Gazu. Poté, co se dohoda o příměří rozpadla, se Trumpův přístup změnil.
Na Ukrajině Trump nejprve slíbil zmírnění sankcí proti Rusku. Putin na to ovšem odpověděl eskalací a posílením svých požadavků. Po šesti měsících Trump dramaticky změnil svůj kurs a slíbil výraznou vojenskou pomoc Ukrajině, přičemž vyhrožuje sankcemi vůči Rusku a tarifními opatřeními zemím, které nakupují ruskou energii, pokud Putin neakceptuje příměří do 2. září. Aby se situace v Gaze a na Ukrajině v nadcházejících měsících zlepšila, je nezbytné, aby Bílý dům pokračoval v nově nastavené politice a posílil tlak na humanitární pomoc v Gaze i vojenskou podporu Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.