Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Trump není prvním prezidentem, který se poučil, že sliby a realita mezinárodní politiky se mohou diametrálně lišit. Dwight D. Eisenhower v roce 1952 slíbil rychlé ukončení korejské války. Sice do Koreje jel, ale příměří se mu podařilo dosáhnout až po sedmi měsících, a to hrozbou eskalace.
Válka však nikdy oficiálně neskončila. Podobně se v roce 1968 Richard Nixon dušoval, že má tajný plán na „ctihodné ukončení“ války ve Vietnamu. Ve skutečnosti však jeho první mandát znamenal spíše eskalaci konfliktu, a Pařížské mírové dohody byly podepsány až po jeho znovuzvolení.
Dalším příkladem je Barack Obama, který v roce 2008 slíbil ukončení války v Iráku. Nakonec ale pokračoval v politice, kterou zdědil po administrativě George W. Bushe a která již nastavila cestu pro ukončení bojových operací. I Trump sám v roce 2016 sliboval „tajný plán“ na rychlé poražení ISIS, ale ve skutečnosti pokračoval v Obamově plánu. Analytik Brett H. McGurk, který se podílel na předávání moci mezi těmito prezidenty, tvrdí, že se sliby z kampaní často střetávají s realitou globálních záležitostí.
Každá diplomacie začíná definováním takzvané ZOPA, tedy „zóny možného dosažení dohody“. V případě Gazy a Ukrajiny je však velmi obtížné takovou zónu vůbec najít. Teroristická skupina Hamás v Gaze má jeden hlavní požadavek: zůstat u moci jako vládnoucí autorita. Nikdy nepřijala diskuzi o předání bezpečnostní odpovědnosti jiné entitě. Izrael tuto podmínku odmítá a je odhodlán zajistit, aby Hamás na konci války neměl možnost ovládat Gazu.
Podobná situace je i na Ukrajině. Cílem Ruska je podmanit si celé ukrajinské území a „demilitarizovat“ zemi. Ukrajina tyto požadavky odmítá a usiluje o vyhnání ruských vojsk ze svého území a vstup do NATO. V obou případech se názory stran dramaticky rozcházejí.
Bidenova administrativa dosáhla v Gaze příměří díky pečlivému vyjednávání a tlaku na obě strany. Naopak Trumpova administrativa hned po svém nástupu zrušila pozici koordinátora humanitární pomoci, což vedlo k bezprecedentní 77denní blokádě pomoci pro Gazu. Poté, co se dohoda o příměří rozpadla, se Trumpův přístup změnil.
Na Ukrajině Trump nejprve slíbil zmírnění sankcí proti Rusku. Putin na to ovšem odpověděl eskalací a posílením svých požadavků. Po šesti měsících Trump dramaticky změnil svůj kurs a slíbil výraznou vojenskou pomoc Ukrajině, přičemž vyhrožuje sankcemi vůči Rusku a tarifními opatřeními zemím, které nakupují ruskou energii, pokud Putin neakceptuje příměří do 2. září. Aby se situace v Gaze a na Ukrajině v nadcházejících měsících zlepšila, je nezbytné, aby Bílý dům pokračoval v nově nastavené politice a posílil tlak na humanitární pomoc v Gaze i vojenskou podporu Ukrajině.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.