Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Trump není prvním prezidentem, který se poučil, že sliby a realita mezinárodní politiky se mohou diametrálně lišit. Dwight D. Eisenhower v roce 1952 slíbil rychlé ukončení korejské války. Sice do Koreje jel, ale příměří se mu podařilo dosáhnout až po sedmi měsících, a to hrozbou eskalace.
Válka však nikdy oficiálně neskončila. Podobně se v roce 1968 Richard Nixon dušoval, že má tajný plán na „ctihodné ukončení“ války ve Vietnamu. Ve skutečnosti však jeho první mandát znamenal spíše eskalaci konfliktu, a Pařížské mírové dohody byly podepsány až po jeho znovuzvolení.
Dalším příkladem je Barack Obama, který v roce 2008 slíbil ukončení války v Iráku. Nakonec ale pokračoval v politice, kterou zdědil po administrativě George W. Bushe a která již nastavila cestu pro ukončení bojových operací. I Trump sám v roce 2016 sliboval „tajný plán“ na rychlé poražení ISIS, ale ve skutečnosti pokračoval v Obamově plánu. Analytik Brett H. McGurk, který se podílel na předávání moci mezi těmito prezidenty, tvrdí, že se sliby z kampaní často střetávají s realitou globálních záležitostí.
Každá diplomacie začíná definováním takzvané ZOPA, tedy „zóny možného dosažení dohody“. V případě Gazy a Ukrajiny je však velmi obtížné takovou zónu vůbec najít. Teroristická skupina Hamás v Gaze má jeden hlavní požadavek: zůstat u moci jako vládnoucí autorita. Nikdy nepřijala diskuzi o předání bezpečnostní odpovědnosti jiné entitě. Izrael tuto podmínku odmítá a je odhodlán zajistit, aby Hamás na konci války neměl možnost ovládat Gazu.
Podobná situace je i na Ukrajině. Cílem Ruska je podmanit si celé ukrajinské území a „demilitarizovat“ zemi. Ukrajina tyto požadavky odmítá a usiluje o vyhnání ruských vojsk ze svého území a vstup do NATO. V obou případech se názory stran dramaticky rozcházejí.
Bidenova administrativa dosáhla v Gaze příměří díky pečlivému vyjednávání a tlaku na obě strany. Naopak Trumpova administrativa hned po svém nástupu zrušila pozici koordinátora humanitární pomoci, což vedlo k bezprecedentní 77denní blokádě pomoci pro Gazu. Poté, co se dohoda o příměří rozpadla, se Trumpův přístup změnil.
Na Ukrajině Trump nejprve slíbil zmírnění sankcí proti Rusku. Putin na to ovšem odpověděl eskalací a posílením svých požadavků. Po šesti měsících Trump dramaticky změnil svůj kurs a slíbil výraznou vojenskou pomoc Ukrajině, přičemž vyhrožuje sankcemi vůči Rusku a tarifními opatřeními zemím, které nakupují ruskou energii, pokud Putin neakceptuje příměří do 2. září. Aby se situace v Gaze a na Ukrajině v nadcházejících měsících zlepšila, je nezbytné, aby Bílý dům pokračoval v nově nastavené politice a posílil tlak na humanitární pomoc v Gaze i vojenskou podporu Ukrajině.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
