Sen o kandidatuře na prezidentku je minulostí. Marine Le Pen dostala čtyři roky

Rozsudek se netýká jen Le Pen. Její strana RN dostala pokutu dvou milionů eur za zneužití celkem 4,1 milionu eur, které měly být určeny na platy asistentů europoslanců, avšak byly použity na stranickou činnost ve Francii. Do případu je podle CNN zapleteno i dalších 24 osob, mezi nimi devět členů Evropského parlamentu a 12 asistentů, kteří byli shledáni vinnými.

Soudkyně Bénédicte de Perthuis verdikt zdůvodnila tím, že Le Pen svým jednáním „závažně narušila demokratická pravidla nejen v Evropě, ale především ve Francii.“ Zákaz politické činnosti odůvodnila i tím, že by její kandidatura mohla vyvolat „veřejné nepokoje“.

Rozhodnutí ovšem vyvolalo bouřlivé reakce mezi jejími stoupenci. Předseda RN Jordan Bardella označil rozsudek za „popravu francouzské demokracie“ a její neteř Marion Maréchal, která působí jako europoslankyně za jinou krajně pravicovou stranu, prohlásila, že její teta je trestána pouze za svůj politický úspěch.

Le Pen se při příchodu k soudu usmívala a zdravila své podporovatele, ale během jednání, kdy soudkyně dlouhé minuty detailně popisovala podvodný systém, začala viditelně ztrácet klid. Když byla vyzvána, aby vyslechla celý rozsudek, bez komentáře opustila budovu soudu a zamířila do sídla své strany, kde ignorovala dotazy novinářů.

Celá kauza představuje bezprecedentní zásah do francouzské politiky. Podle soudu Le Pen neoprávněně využívala finance EU k placení čtyř stranických zaměstnanců, mezi nimiž byl i její osobní asistent a bodyguard. Tyto prostředky, určené výhradně na chod Evropského parlamentu, tak sloužily na provoz RN ve Francii.

Podle soudu šlo o systematickou zpronevěru trvající více než deset let a celková škoda přesáhla čtyři miliony eur. Rozsudek Le Pen definitivně vyřazuje z boje o prezidentský post v roce 2027, kdy už Emmanuel Macron nebude moci kandidovat.

Le Pen se hájí tím, že je obětí „politického honu na čarodějnice“ a přirovnává svůj případ k právním potížím, kterým čelí americký prezident Donald Trump.

Za Le Pen se postavili její spojenci z evropské pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán na sociální síti X zveřejnil heslo „Je suis Marine“ (Jsem Marine) a italský krajně pravicový politik Matteo Salvini rozsudek ostře odsoudil.

Ostrá reakce přišla i z USA, kde administrativa Donalda Trumpa opakovaně kritizuje právní postihy evropských krajně pravicových politiků. Viceprezident JD Vance vyjádřil podporu nejen Le Pen, ale i německé Alternativě pro Německo (AfD). Kreml označil rozsudek za důkaz toho, že „Evropa pošlapává demokratické normy.“

Rozhodnutí zakázat Le Pen kandidaturu rozdělilo i francouzskou politickou scénu. Někteří bývalí ministři Macronovy vlády vyjádřili znepokojení nad tím, že by mohla být vyloučena z voleb. Současný ministr spravedlnosti Gérald Darmanin již v listopadu uvedl, že takové opatření by bylo „hluboce šokující.“

Francouzská politika má za sebou dlouhou historii finančních skandálů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy byl v roce 2021 odsouzen za korupci a ovlivňování soudního procesu. Dostal tříletý trest, z toho dva roky podmíněně, a nakonec se vyhnul vězení tím, že nosí elektronický monitorovací náramek.

Odsouzení Marine Le Pen představuje jeden z největších politických otřesů posledních let. I když se plánuje odvolat, její šance na zvrácení zákazu kandidatury jsou nejisté. Bez ní se krajní pravice ocitá na rozcestí a zůstává otázkou, zda se RN podaří najít nového silného lídra, který ji v roce 2027 dovede k volebnímu úspěchu.