Francouzská politická scéna zažila zásadní otřes. Marine Le Pen, výrazná postava krajní pravice a předsedkyně strany Národní sdružení (RN), byla pařížským soudem odsouzena za zpronevěru finančních prostředků Evropské unie. Verdikt, který ji vylučuje z politického života na pět let, jí prakticky znemožňuje kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027. Kromě zákazu činnosti jí soud vyměřil i čtyřletý trest odnětí svobody, přičemž dva roky jsou podmíněné a trest si má odpykat v domácím vězení. K tomu musí zaplatit pokutu ve výši 100 000 eur (přibližně 2,5 milionu korun).
Rozsudek se netýká jen Le Pen. Její strana RN dostala pokutu dvou milionů eur za zneužití celkem 4,1 milionu eur, které měly být určeny na platy asistentů europoslanců, avšak byly použity na stranickou činnost ve Francii. Do případu je podle CNN zapleteno i dalších 24 osob, mezi nimi devět členů Evropského parlamentu a 12 asistentů, kteří byli shledáni vinnými.
Soudkyně Bénédicte de Perthuis verdikt zdůvodnila tím, že Le Pen svým jednáním „závažně narušila demokratická pravidla nejen v Evropě, ale především ve Francii.“ Zákaz politické činnosti odůvodnila i tím, že by její kandidatura mohla vyvolat „veřejné nepokoje“.
Rozhodnutí ovšem vyvolalo bouřlivé reakce mezi jejími stoupenci. Předseda RN Jordan Bardella označil rozsudek za „popravu francouzské demokracie“ a její neteř Marion Maréchal, která působí jako europoslankyně za jinou krajně pravicovou stranu, prohlásila, že její teta je trestána pouze za svůj politický úspěch.
Le Pen se při příchodu k soudu usmívala a zdravila své podporovatele, ale během jednání, kdy soudkyně dlouhé minuty detailně popisovala podvodný systém, začala viditelně ztrácet klid. Když byla vyzvána, aby vyslechla celý rozsudek, bez komentáře opustila budovu soudu a zamířila do sídla své strany, kde ignorovala dotazy novinářů.
Celá kauza představuje bezprecedentní zásah do francouzské politiky. Podle soudu Le Pen neoprávněně využívala finance EU k placení čtyř stranických zaměstnanců, mezi nimiž byl i její osobní asistent a bodyguard. Tyto prostředky, určené výhradně na chod Evropského parlamentu, tak sloužily na provoz RN ve Francii.
Podle soudu šlo o systematickou zpronevěru trvající více než deset let a celková škoda přesáhla čtyři miliony eur. Rozsudek Le Pen definitivně vyřazuje z boje o prezidentský post v roce 2027, kdy už Emmanuel Macron nebude moci kandidovat.
Le Pen se hájí tím, že je obětí „politického honu na čarodějnice“ a přirovnává svůj případ k právním potížím, kterým čelí americký prezident Donald Trump.
Za Le Pen se postavili její spojenci z evropské pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán na sociální síti X zveřejnil heslo „Je suis Marine“ (Jsem Marine) a italský krajně pravicový politik Matteo Salvini rozsudek ostře odsoudil.
Ostrá reakce přišla i z USA, kde administrativa Donalda Trumpa opakovaně kritizuje právní postihy evropských krajně pravicových politiků. Viceprezident JD Vance vyjádřil podporu nejen Le Pen, ale i německé Alternativě pro Německo (AfD). Kreml označil rozsudek za důkaz toho, že „Evropa pošlapává demokratické normy.“
Rozhodnutí zakázat Le Pen kandidaturu rozdělilo i francouzskou politickou scénu. Někteří bývalí ministři Macronovy vlády vyjádřili znepokojení nad tím, že by mohla být vyloučena z voleb. Současný ministr spravedlnosti Gérald Darmanin již v listopadu uvedl, že takové opatření by bylo „hluboce šokující.“
Francouzská politika má za sebou dlouhou historii finančních skandálů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy byl v roce 2021 odsouzen za korupci a ovlivňování soudního procesu. Dostal tříletý trest, z toho dva roky podmíněně, a nakonec se vyhnul vězení tím, že nosí elektronický monitorovací náramek.
Odsouzení Marine Le Pen představuje jeden z největších politických otřesů posledních let. I když se plánuje odvolat, její šance na zvrácení zákazu kandidatury jsou nejisté. Bez ní se krajní pravice ocitá na rozcestí a zůstává otázkou, zda se RN podaří najít nového silného lídra, který ji v roce 2027 dovede k volebnímu úspěchu.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.