Francouzská politická scéna zažila zásadní otřes. Marine Le Pen, výrazná postava krajní pravice a předsedkyně strany Národní sdružení (RN), byla pařížským soudem odsouzena za zpronevěru finančních prostředků Evropské unie. Verdikt, který ji vylučuje z politického života na pět let, jí prakticky znemožňuje kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027. Kromě zákazu činnosti jí soud vyměřil i čtyřletý trest odnětí svobody, přičemž dva roky jsou podmíněné a trest si má odpykat v domácím vězení. K tomu musí zaplatit pokutu ve výši 100 000 eur (přibližně 2,5 milionu korun).
Rozsudek se netýká jen Le Pen. Její strana RN dostala pokutu dvou milionů eur za zneužití celkem 4,1 milionu eur, které měly být určeny na platy asistentů europoslanců, avšak byly použity na stranickou činnost ve Francii. Do případu je podle CNN zapleteno i dalších 24 osob, mezi nimi devět členů Evropského parlamentu a 12 asistentů, kteří byli shledáni vinnými.
Soudkyně Bénédicte de Perthuis verdikt zdůvodnila tím, že Le Pen svým jednáním „závažně narušila demokratická pravidla nejen v Evropě, ale především ve Francii.“ Zákaz politické činnosti odůvodnila i tím, že by její kandidatura mohla vyvolat „veřejné nepokoje“.
Rozhodnutí ovšem vyvolalo bouřlivé reakce mezi jejími stoupenci. Předseda RN Jordan Bardella označil rozsudek za „popravu francouzské demokracie“ a její neteř Marion Maréchal, která působí jako europoslankyně za jinou krajně pravicovou stranu, prohlásila, že její teta je trestána pouze za svůj politický úspěch.
Le Pen se při příchodu k soudu usmívala a zdravila své podporovatele, ale během jednání, kdy soudkyně dlouhé minuty detailně popisovala podvodný systém, začala viditelně ztrácet klid. Když byla vyzvána, aby vyslechla celý rozsudek, bez komentáře opustila budovu soudu a zamířila do sídla své strany, kde ignorovala dotazy novinářů.
Celá kauza představuje bezprecedentní zásah do francouzské politiky. Podle soudu Le Pen neoprávněně využívala finance EU k placení čtyř stranických zaměstnanců, mezi nimiž byl i její osobní asistent a bodyguard. Tyto prostředky, určené výhradně na chod Evropského parlamentu, tak sloužily na provoz RN ve Francii.
Podle soudu šlo o systematickou zpronevěru trvající více než deset let a celková škoda přesáhla čtyři miliony eur. Rozsudek Le Pen definitivně vyřazuje z boje o prezidentský post v roce 2027, kdy už Emmanuel Macron nebude moci kandidovat.
Le Pen se hájí tím, že je obětí „politického honu na čarodějnice“ a přirovnává svůj případ k právním potížím, kterým čelí americký prezident Donald Trump.
Za Le Pen se postavili její spojenci z evropské pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán na sociální síti X zveřejnil heslo „Je suis Marine“ (Jsem Marine) a italský krajně pravicový politik Matteo Salvini rozsudek ostře odsoudil.
Ostrá reakce přišla i z USA, kde administrativa Donalda Trumpa opakovaně kritizuje právní postihy evropských krajně pravicových politiků. Viceprezident JD Vance vyjádřil podporu nejen Le Pen, ale i německé Alternativě pro Německo (AfD). Kreml označil rozsudek za důkaz toho, že „Evropa pošlapává demokratické normy.“
Rozhodnutí zakázat Le Pen kandidaturu rozdělilo i francouzskou politickou scénu. Někteří bývalí ministři Macronovy vlády vyjádřili znepokojení nad tím, že by mohla být vyloučena z voleb. Současný ministr spravedlnosti Gérald Darmanin již v listopadu uvedl, že takové opatření by bylo „hluboce šokující.“
Francouzská politika má za sebou dlouhou historii finančních skandálů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy byl v roce 2021 odsouzen za korupci a ovlivňování soudního procesu. Dostal tříletý trest, z toho dva roky podmíněně, a nakonec se vyhnul vězení tím, že nosí elektronický monitorovací náramek.
Odsouzení Marine Le Pen představuje jeden z největších politických otřesů posledních let. I když se plánuje odvolat, její šance na zvrácení zákazu kandidatury jsou nejisté. Bez ní se krajní pravice ocitá na rozcestí a zůstává otázkou, zda se RN podaří najít nového silného lídra, který ji v roce 2027 dovede k volebnímu úspěchu.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.