Francouzská politická scéna zažila zásadní otřes. Marine Le Pen, výrazná postava krajní pravice a předsedkyně strany Národní sdružení (RN), byla pařížským soudem odsouzena za zpronevěru finančních prostředků Evropské unie. Verdikt, který ji vylučuje z politického života na pět let, jí prakticky znemožňuje kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027. Kromě zákazu činnosti jí soud vyměřil i čtyřletý trest odnětí svobody, přičemž dva roky jsou podmíněné a trest si má odpykat v domácím vězení. K tomu musí zaplatit pokutu ve výši 100 000 eur (přibližně 2,5 milionu korun).
Rozsudek se netýká jen Le Pen. Její strana RN dostala pokutu dvou milionů eur za zneužití celkem 4,1 milionu eur, které měly být určeny na platy asistentů europoslanců, avšak byly použity na stranickou činnost ve Francii. Do případu je podle CNN zapleteno i dalších 24 osob, mezi nimi devět členů Evropského parlamentu a 12 asistentů, kteří byli shledáni vinnými.
Soudkyně Bénédicte de Perthuis verdikt zdůvodnila tím, že Le Pen svým jednáním „závažně narušila demokratická pravidla nejen v Evropě, ale především ve Francii.“ Zákaz politické činnosti odůvodnila i tím, že by její kandidatura mohla vyvolat „veřejné nepokoje“.
Rozhodnutí ovšem vyvolalo bouřlivé reakce mezi jejími stoupenci. Předseda RN Jordan Bardella označil rozsudek za „popravu francouzské demokracie“ a její neteř Marion Maréchal, která působí jako europoslankyně za jinou krajně pravicovou stranu, prohlásila, že její teta je trestána pouze za svůj politický úspěch.
Le Pen se při příchodu k soudu usmívala a zdravila své podporovatele, ale během jednání, kdy soudkyně dlouhé minuty detailně popisovala podvodný systém, začala viditelně ztrácet klid. Když byla vyzvána, aby vyslechla celý rozsudek, bez komentáře opustila budovu soudu a zamířila do sídla své strany, kde ignorovala dotazy novinářů.
Celá kauza představuje bezprecedentní zásah do francouzské politiky. Podle soudu Le Pen neoprávněně využívala finance EU k placení čtyř stranických zaměstnanců, mezi nimiž byl i její osobní asistent a bodyguard. Tyto prostředky, určené výhradně na chod Evropského parlamentu, tak sloužily na provoz RN ve Francii.
Podle soudu šlo o systematickou zpronevěru trvající více než deset let a celková škoda přesáhla čtyři miliony eur. Rozsudek Le Pen definitivně vyřazuje z boje o prezidentský post v roce 2027, kdy už Emmanuel Macron nebude moci kandidovat.
Le Pen se hájí tím, že je obětí „politického honu na čarodějnice“ a přirovnává svůj případ k právním potížím, kterým čelí americký prezident Donald Trump.
Za Le Pen se postavili její spojenci z evropské pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán na sociální síti X zveřejnil heslo „Je suis Marine“ (Jsem Marine) a italský krajně pravicový politik Matteo Salvini rozsudek ostře odsoudil.
Ostrá reakce přišla i z USA, kde administrativa Donalda Trumpa opakovaně kritizuje právní postihy evropských krajně pravicových politiků. Viceprezident JD Vance vyjádřil podporu nejen Le Pen, ale i německé Alternativě pro Německo (AfD). Kreml označil rozsudek za důkaz toho, že „Evropa pošlapává demokratické normy.“
Rozhodnutí zakázat Le Pen kandidaturu rozdělilo i francouzskou politickou scénu. Někteří bývalí ministři Macronovy vlády vyjádřili znepokojení nad tím, že by mohla být vyloučena z voleb. Současný ministr spravedlnosti Gérald Darmanin již v listopadu uvedl, že takové opatření by bylo „hluboce šokující.“
Francouzská politika má za sebou dlouhou historii finančních skandálů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy byl v roce 2021 odsouzen za korupci a ovlivňování soudního procesu. Dostal tříletý trest, z toho dva roky podmíněně, a nakonec se vyhnul vězení tím, že nosí elektronický monitorovací náramek.
Odsouzení Marine Le Pen představuje jeden z největších politických otřesů posledních let. I když se plánuje odvolat, její šance na zvrácení zákazu kandidatury jsou nejisté. Bez ní se krajní pravice ocitá na rozcestí a zůstává otázkou, zda se RN podaří najít nového silného lídra, který ji v roce 2027 dovede k volebnímu úspěchu.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.