Tragédie v anglickém Castlefordu znovu varuje před virální „blackout challenge“. Dvanáctiletý Sebastian podlehl výzvě, jejímž cílem je úmyslně se přivést do bezvědomí. Případ, o němž informují Yorkshire Live a People, připomíná, že tato nebezpečná praktika si od roku 2021 vyžádala desítky životů.
Páteční odpoledne 27. června se ve 18:06 místního času změnilo v noční můru. Záchranáři byli povoláni k Sebastianovi (12), který se podle Yorkshire Live účastnil tzv. blackout challenge – internetové výzvy, v níž si lidé záměrně omezují přísun kyslíku, aby na krátkou dobu ztratili vědomí. Chlapce převezli do nemocnice, kde lékaři přes veškerou snahu jeho život nezachránili.
„Jeho rodiče ho milovali a starali se o svého syna, jak nejlépe mohli. Jeden okamžik na internetu všechno změnil,“ řekla pro People rodinná přítelkyně Agnieszka Szerniejewska, která zároveň spustila sbírku na podporu rodičů zesnulého Sebastiana.
Princip „blackout challenge“ spočívá v tom, že účastník – často za pomoci druhé osoby nebo improvizovaných prostředků – přeruší přísun kyslíku do mozku, až upadne do bezvědomí. Po krátkém „blackoutu“ má následné probuzení údajně navodit pocity euforie. Podobné praktiky existují déle, virální popularity ale dosáhly až v roce 2021.
Podle údajů webu The independent vedla výzva během 18 měsíců (2021–2022) ke 20 úmrtím, z nichž 15 obětí bylo mladších 12 let. Případ z Castlefordu tak rozšiřuje smutný seznam dětí, které podlehly nebezpečné internetové výzvě.
Policie i zdravotnické organizace znovu apelují na rodiče, aby sledovali on‑line aktivity svých dětí a otevřeně s nimi mluvili o rizicích podobných internetových trendů.
Krátkodobé bezvědomí může způsobit nenávratné poškození mozku. Výzva se navíc často odehrává v přímém přenosu, což zvyšuje tlak na účastníky a minimalizuje šanci na včasný zásah. Návody k výzvě jsou snadno dostupné a kolují po sociálních sítích pod různými názvy a hashtagy.
Rodiče by měli se svými dětmi pravidelně mluvit o tom, co sledují na internetu, proč je to zajímá a co na nich působí. Je vhodné kontrolovat nastavení mobilních zařízení a využít možnosti rodičovských zámků, případně hlásit nebezpečný obsah. Nejdůležitější je ale prevence – tedy vzdělávání dětí o reálných následcích, které podobné výzvy mohou mít.
„Ujížděl jsem na velbloudu s babičkou po písčité cestě a začal jsem plakat.“ Ajíš Júnis popisuje nejtěžší moment svého života. Bylo mu dvanáct let, psal se rok 1948 a zuřila první arabsko-izraelská válka. Spolu s celou rodinou utíkal ze své domovské vesnice Barbara, proslulé pěstováním hroznů, pšenice a ječmene.
Izraelská armáda potvrdila identitu jednoho ze dvou těl zemřelých rukojmích, které Hamás vrátil v sobotu pozdě večer. Tento krok přichází uprostřed rostoucího napětí ohledně dodržování příměří a sporů o znovuotevření hraničního přechodu Rafah pro humanitární pomoc.
Pákistán a Afghánistán se po více než týdnu smrtících bojů shodly na novém, okamžitém příměří. Tato dohoda byla uzavřena během jednání v katarském Dauhá, jak v neděli oznámilo katarské ministerstvo zahraničních věcí. K dohodě došlo navzdory tomu, že násilnosti pokračovaly i po dříve sjednaném klidu zbraní.
Princ Andrew (vévoda z Yorku) učinil krok, který definitivně stvrzuje jeho vyloučení z královského života. Oznámil, že se vzdává užívání všech svých královských titulů a vyznamenání. Od nynějška by již neměl být znám jako vévoda z Yorku.
Trápí vás chřipka nebo bolest v krku? Od kuřecí bhuny po zázvorový med, odborníci a šéfkuchaři oslovení webem The Guardian nabízejí tipy, jak se jídlem dostat zpět do kondice. Nejde přitom jen o klasickou slepičí polévku.
Obrana Tchaj-wanu má morální, strategický i historický význam. Představuje symbol naděje, svobody a demokracie v regionu, kde jsou tyto hodnoty pod silným tlakem. Zachování současného stavu napříč Tchajwanským průlivem není okrajový problém, který lze přehlížet. Ať už se nacházíte v New Yorku, Sydney, Tokiu nebo Tchaj-peji, na Tchaj-wanu záleží. Je to klíčový faktor pro regionální mír a stabilitu v Indo-Pacifiku a pro každý národ, který si cení své suverenity, bezpečnosti a svobody.
Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.
Sahara, jedna z nejsušších oblastí na planetě, by se do konce tohoto století mohla stát výrazně vlhčí. V současnosti přijímá tato poušť pouhých zhruba 76 milimetrů srážek ročně, což představuje jen desetinu toho, co například Chicago. Vědci z University of Illinois Chicago (UIC) však nyní předpovídají, že tento suchý region by mohl v druhé polovině 21. století zažít dramatickou proměnu.
I po téměř ročním neúnavném bombardování a ničení v Gaze Izrael trvá na svém „odhodlání dokončit vítězství“, a to i po nedávném podepsání příměří. Skutečnost na místě je však zcela odlišná. Z trosek Gazy se znovu objevilo odhadem 15 000 ozbrojených bojovníků Hamásu, kteří se pokoušejí obnovit kontrolu a podle zpráv loví a popravují údajné kolaboranty přímo na ulicích.
Nový krevní test, který dokáže detekovat více než 50 typů rakoviny, by mohl zásadním způsobem urychlit diagnostiku tohoto onemocnění. Podle výsledků nové studie, které byly představeny na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii v Berlíně, vykázal test přesvědčivé výsledky.
Ukrajinské jednotky mají značné potíže s udržením postupu ruských sil. Hlavní příčinou je prohlubující se nedostatek vojáků. Zprávy, které získala Ukrainska Pravda přímo od vojáků, naznačují, že na frontových pozicích se nebezpečně rozšiřují mezery. Ukrajině chybí pěchota a s obtížemi udržuje své obranné linie, čehož ruské síly zdatně využívají.
Vědci bijí na poplach ohledně možných nebezpečí spojených s vývojem organismů tvořených zrcadlovými molekulami. Tyto organismy by mohly představovat existenční hrozbu pro veškerý život na Zemi. Například syntetická bioložka Kate Adamala z University of Minnesota byla součástí týmu, který v roce 2019 získal grant 4 miliony dolarů na výzkum možnosti vytvoření „zrcadlové buňky“. V takové buňce by struktura všech jejích biomolekul byla zrcadlově obrácená oproti molekulám v normálních buňkách.