Tragédie v anglickém Castlefordu znovu varuje před virální „blackout challenge“. Dvanáctiletý Sebastian podlehl výzvě, jejímž cílem je úmyslně se přivést do bezvědomí. Případ, o němž informují Yorkshire Live a People, připomíná, že tato nebezpečná praktika si od roku 2021 vyžádala desítky životů.
Páteční odpoledne 27. června se ve 18:06 místního času změnilo v noční můru. Záchranáři byli povoláni k Sebastianovi (12), který se podle Yorkshire Live účastnil tzv. blackout challenge – internetové výzvy, v níž si lidé záměrně omezují přísun kyslíku, aby na krátkou dobu ztratili vědomí. Chlapce převezli do nemocnice, kde lékaři přes veškerou snahu jeho život nezachránili.
„Jeho rodiče ho milovali a starali se o svého syna, jak nejlépe mohli. Jeden okamžik na internetu všechno změnil,“ řekla pro People rodinná přítelkyně Agnieszka Szerniejewska, která zároveň spustila sbírku na podporu rodičů zesnulého Sebastiana.
Princip „blackout challenge“ spočívá v tom, že účastník – často za pomoci druhé osoby nebo improvizovaných prostředků – přeruší přísun kyslíku do mozku, až upadne do bezvědomí. Po krátkém „blackoutu“ má následné probuzení údajně navodit pocity euforie. Podobné praktiky existují déle, virální popularity ale dosáhly až v roce 2021.
Podle údajů webu The independent vedla výzva během 18 měsíců (2021–2022) ke 20 úmrtím, z nichž 15 obětí bylo mladších 12 let. Případ z Castlefordu tak rozšiřuje smutný seznam dětí, které podlehly nebezpečné internetové výzvě.
Policie i zdravotnické organizace znovu apelují na rodiče, aby sledovali on‑line aktivity svých dětí a otevřeně s nimi mluvili o rizicích podobných internetových trendů.
Krátkodobé bezvědomí může způsobit nenávratné poškození mozku. Výzva se navíc často odehrává v přímém přenosu, což zvyšuje tlak na účastníky a minimalizuje šanci na včasný zásah. Návody k výzvě jsou snadno dostupné a kolují po sociálních sítích pod různými názvy a hashtagy.
Rodiče by měli se svými dětmi pravidelně mluvit o tom, co sledují na internetu, proč je to zajímá a co na nich působí. Je vhodné kontrolovat nastavení mobilních zařízení a využít možnosti rodičovských zámků, případně hlásit nebezpečný obsah. Nejdůležitější je ale prevence – tedy vzdělávání dětí o reálných následcích, které podobné výzvy mohou mít.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.