Tragédie v anglickém Castlefordu znovu varuje před virální „blackout challenge“. Dvanáctiletý Sebastian podlehl výzvě, jejímž cílem je úmyslně se přivést do bezvědomí. Případ, o němž informují Yorkshire Live a People, připomíná, že tato nebezpečná praktika si od roku 2021 vyžádala desítky životů.
Páteční odpoledne 27. června se ve 18:06 místního času změnilo v noční můru. Záchranáři byli povoláni k Sebastianovi (12), který se podle Yorkshire Live účastnil tzv. blackout challenge – internetové výzvy, v níž si lidé záměrně omezují přísun kyslíku, aby na krátkou dobu ztratili vědomí. Chlapce převezli do nemocnice, kde lékaři přes veškerou snahu jeho život nezachránili.
„Jeho rodiče ho milovali a starali se o svého syna, jak nejlépe mohli. Jeden okamžik na internetu všechno změnil,“ řekla pro People rodinná přítelkyně Agnieszka Szerniejewska, která zároveň spustila sbírku na podporu rodičů zesnulého Sebastiana.
Princip „blackout challenge“ spočívá v tom, že účastník – často za pomoci druhé osoby nebo improvizovaných prostředků – přeruší přísun kyslíku do mozku, až upadne do bezvědomí. Po krátkém „blackoutu“ má následné probuzení údajně navodit pocity euforie. Podobné praktiky existují déle, virální popularity ale dosáhly až v roce 2021.
Podle údajů webu The independent vedla výzva během 18 měsíců (2021–2022) ke 20 úmrtím, z nichž 15 obětí bylo mladších 12 let. Případ z Castlefordu tak rozšiřuje smutný seznam dětí, které podlehly nebezpečné internetové výzvě.
Policie i zdravotnické organizace znovu apelují na rodiče, aby sledovali on‑line aktivity svých dětí a otevřeně s nimi mluvili o rizicích podobných internetových trendů.
Krátkodobé bezvědomí může způsobit nenávratné poškození mozku. Výzva se navíc často odehrává v přímém přenosu, což zvyšuje tlak na účastníky a minimalizuje šanci na včasný zásah. Návody k výzvě jsou snadno dostupné a kolují po sociálních sítích pod různými názvy a hashtagy.
Rodiče by měli se svými dětmi pravidelně mluvit o tom, co sledují na internetu, proč je to zajímá a co na nich působí. Je vhodné kontrolovat nastavení mobilních zařízení a využít možnosti rodičovských zámků, případně hlásit nebezpečný obsah. Nejdůležitější je ale prevence – tedy vzdělávání dětí o reálných následcích, které podobné výzvy mohou mít.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.