Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Podle údajů ukrajinské strany bylo na cíle po celé zemi vypáleno téměř 700 dronů a 19 balistických raket. Hlavními cíli byly metropole Kyjev, Oděsa a Dnipro. Zelenskyj ve svém prohlášení uvedl, že normalizace vztahů se současným Ruskem není možná a že tlak na Moskvu musí být vytrvalý a efektivní. Nad Kyjevem a dalšími zasaženými městy stoupal kouř ještě dlouho po skončení poplachu, zatímco záchranné složky prohledávaly trosky obytných budov.
K tragickým událostem se vyjádřila také Evropská komise prostřednictvím své mluvčí Pauly Pinho. Ta potvrdila, že jakékoli zmírňování sankcí vůči Rusku by v tuto chvíli nebylo užitečné pro udržení tlaku na ukončení agrese. Pinho označila za ironické, že Rusko momentálně těží z pozornosti světa upřené na konflikt na Blízkém východě. Evropská unie proto nadále pracuje na zpřísnění sankčních mechanismů, aby Moskvě co nejvíce ztížila financování této vyčerpávající války.
Mírové rozhovory, které měly pod taktovkou Spojených států ukončit konflikt probíhající již pátým rokem, byly v podstatě vykolejeny kvůli vypuknutí války mezi USA, Izraelem a Íránem. Německý ministr obrany Boris Pistorius v této souvislosti varoval, že i když jsou jednání mezi Ruskem a Ukrajinou aktuálně pozastavena, pravdou zůstává, že Rusko je nikdy nebralo vážně. Zdůraznil, že o to důležitější je nyní nepolevovat v podpoře napadené země.
Předseda Evropské rady António Costa odsoudil útoky jako barbarské a obvinil ruské síly z úmyslného cílení na záchranáře. Podle jeho slov Rusko záměrně provádělo následné údery na místa dopadů ve chvíli, kdy na místo dorazily první jednotky pohotovostních služeb, aby zachraňovaly zraněné civilisty. Costa označil takové počínání za záměrný teror proti civilnímu obyvatelstvu a uvedl, že Rusko musí tuto teroristickou válku okamžitě zastavit.
Zatímco ukrajinské úřady dokumentují škody na civilní infrastruktuře a obytných blocích, ruské ministerstvo obrany tvrdí něco jiného. Podle oficiálního prohlášení Kremlu se noční údery soustředily výhradně na výrobní zařízení pro střely s plochou dráhou letu, drony a energetické objekty, které zásobují ukrajinské ozbrojené síly. Tato tvrzení však ostře kontrastují s fotografiemi zničených aut a poškozených skladů v Kyjevě, kde se civilisté snaží zachránit zbytky svého majetku.
Současná eskalace přišla bezprostředně po skončení dvaatřicetihodinového pravoslavného velikonočního příměří. Obě válčící strany se navzájem obviňovaly z jeho masivního porušování. Místo očekávaného klidu zbraní se tak obyvatelé Kyjeva a dalších měst probudili do jedné z nejničivějších nocí posledních měsíců. Svědci zasažených obytných domů popisují situaci jako nepopsatelný chaos, kdy „létalo úplně všechno“.
Ukrajinská armáda na noční útoky odpověděla vlastními údery. Velitel ukrajinských dronových sil oznámil, že se podařilo zasáhnout dva ropné sklady na Rusy okupovaném Krymu a kritickou infrastrukturu v jihoněmeckém přístavu Tuapse. Tato odveta potvrzuje strategii Kyjeva přenášet dopady války na ruské logistické a energetické zázemí, aby oslabil ofenzivní schopnosti agresora.
Diplomatická aktivita v Evropě v reakci na situaci nepolevuje. Generální tajemník NATO Mark Rutte se má v nejbližší době sejít s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen, aby koordinovali další postup. Současně probíhají bilaterální jednání mezi Německem a Irskem, kde kancléř Friedrich Merz hostí irského představitele Micheála Martina. Tématem těchto schůzek je právě další vojenská a materiální pomoc pro Ukrajinu.
Situace zůstává extrémně napjatá a vyhlídky na brzké diplomatické řešení jsou minimální. Neustálé útoky na civilní cíle a prohlubující se zapojení velmocí do konfliktů v jiných částech světa vytvářejí pro Ukrajinu velmi složité prostředí. Zelenskyj i představitelé EU se však shodují, že polevení v tlaku na Rusko by znamenalo pouze povzbuzení k dalšímu násilí.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.