Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Podle údajů ukrajinské strany bylo na cíle po celé zemi vypáleno téměř 700 dronů a 19 balistických raket. Hlavními cíli byly metropole Kyjev, Oděsa a Dnipro. Zelenskyj ve svém prohlášení uvedl, že normalizace vztahů se současným Ruskem není možná a že tlak na Moskvu musí být vytrvalý a efektivní. Nad Kyjevem a dalšími zasaženými městy stoupal kouř ještě dlouho po skončení poplachu, zatímco záchranné složky prohledávaly trosky obytných budov.
K tragickým událostem se vyjádřila také Evropská komise prostřednictvím své mluvčí Pauly Pinho. Ta potvrdila, že jakékoli zmírňování sankcí vůči Rusku by v tuto chvíli nebylo užitečné pro udržení tlaku na ukončení agrese. Pinho označila za ironické, že Rusko momentálně těží z pozornosti světa upřené na konflikt na Blízkém východě. Evropská unie proto nadále pracuje na zpřísnění sankčních mechanismů, aby Moskvě co nejvíce ztížila financování této vyčerpávající války.
Mírové rozhovory, které měly pod taktovkou Spojených států ukončit konflikt probíhající již pátým rokem, byly v podstatě vykolejeny kvůli vypuknutí války mezi USA, Izraelem a Íránem. Německý ministr obrany Boris Pistorius v této souvislosti varoval, že i když jsou jednání mezi Ruskem a Ukrajinou aktuálně pozastavena, pravdou zůstává, že Rusko je nikdy nebralo vážně. Zdůraznil, že o to důležitější je nyní nepolevovat v podpoře napadené země.
Předseda Evropské rady António Costa odsoudil útoky jako barbarské a obvinil ruské síly z úmyslného cílení na záchranáře. Podle jeho slov Rusko záměrně provádělo následné údery na místa dopadů ve chvíli, kdy na místo dorazily první jednotky pohotovostních služeb, aby zachraňovaly zraněné civilisty. Costa označil takové počínání za záměrný teror proti civilnímu obyvatelstvu a uvedl, že Rusko musí tuto teroristickou válku okamžitě zastavit.
Zatímco ukrajinské úřady dokumentují škody na civilní infrastruktuře a obytných blocích, ruské ministerstvo obrany tvrdí něco jiného. Podle oficiálního prohlášení Kremlu se noční údery soustředily výhradně na výrobní zařízení pro střely s plochou dráhou letu, drony a energetické objekty, které zásobují ukrajinské ozbrojené síly. Tato tvrzení však ostře kontrastují s fotografiemi zničených aut a poškozených skladů v Kyjevě, kde se civilisté snaží zachránit zbytky svého majetku.
Současná eskalace přišla bezprostředně po skončení dvaatřicetihodinového pravoslavného velikonočního příměří. Obě válčící strany se navzájem obviňovaly z jeho masivního porušování. Místo očekávaného klidu zbraní se tak obyvatelé Kyjeva a dalších měst probudili do jedné z nejničivějších nocí posledních měsíců. Svědci zasažených obytných domů popisují situaci jako nepopsatelný chaos, kdy „létalo úplně všechno“.
Ukrajinská armáda na noční útoky odpověděla vlastními údery. Velitel ukrajinských dronových sil oznámil, že se podařilo zasáhnout dva ropné sklady na Rusy okupovaném Krymu a kritickou infrastrukturu v jihoněmeckém přístavu Tuapse. Tato odveta potvrzuje strategii Kyjeva přenášet dopady války na ruské logistické a energetické zázemí, aby oslabil ofenzivní schopnosti agresora.
Diplomatická aktivita v Evropě v reakci na situaci nepolevuje. Generální tajemník NATO Mark Rutte se má v nejbližší době sejít s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen, aby koordinovali další postup. Současně probíhají bilaterální jednání mezi Německem a Irskem, kde kancléř Friedrich Merz hostí irského představitele Micheála Martina. Tématem těchto schůzek je právě další vojenská a materiální pomoc pro Ukrajinu.
Situace zůstává extrémně napjatá a vyhlídky na brzké diplomatické řešení jsou minimální. Neustálé útoky na civilní cíle a prohlubující se zapojení velmocí do konfliktů v jiných částech světa vytvářejí pro Ukrajinu velmi složité prostředí. Zelenskyj i představitelé EU se však shodují, že polevení v tlaku na Rusko by znamenalo pouze povzbuzení k dalšímu násilí.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.