Zatímco maďarská metropole má finanční žně, francouzské hlavní město sčítá škody. Finálový duel Ligy mistrů mezi Paris Saint-Germain a Arsenalem totiž ukázal i odvrácenou stranu fotbalového svátku. Budapešť jako hostitelské město díky příjezdu desítek tisíc fanoušků vydělala přes 50 milionů eur (asi 1,25 miliardy Kč). Naopak Paříž, domov čerstvých evropských šampionů, po divoké noci plné výtržností počítá ztráty v řádu stovek tisíc eur.
Budapešťská Puskás Aréna včera večer zažila fotbalovou euforii, ze které těží i tamní ekonomika. Hotely, penziony i krátkodobé pronájmy byly v maďarském hlavním městě často beznadějně vyprodané, přičemž ceny za ubytování stouply o více než 150 procent. Mimořádné tržby hlásí restaurace, bary i oficiální fanouškovské zóny. Nápor turistů výrazně pocítilo také budapešťské letiště a městská hromadná doprava.
Zcela opačný scénář se ale v noci na dnešek odehrál v ulicích Paříže. Oslavy obhajoby titulu PSG se v metropoli nad Seinou v podání radikálních příznivců změnily v pouliční potyčky s policií. Francouzské ministerstvo vnitra sice do ulic nasadilo masivní sílu 8 000 policistů, i tak ale bezpečnostní složky musely v pařížském regionu zadržet 235 lidí.
Největší střety se odehrály na proslulé třídě Champs-Élysées a v okolí stadionu Parc des Princes. Výtržníci zapalovali odpadkové koše, pyrotechnikou poškodili desítky automobilů a v blízkosti stadionu zdemolovali komerční provozovny. Finanční ztráty utrpěl i pařížský dopravní podnik RATP, který musel z bezpečnostních důvodů předčasně uzavřít několik stanic metra a zcela zastavit vybrané autobusové a tramvajové linky. Místní obchodníci navíc doplatili na ušlý zisk, jelikož kvůli obavám z rabování zavřeli své provozovny už v sobotu odpoledne.
Letošní finále Ligy mistrů zřetelně ilustruje moderní paradox sportovního byznysu: zatímco pořadatelské město inkasuje čisté zisky z turismu, domovské město vítězného klubu nese materiální i bezpečnostní rizika spojená s radikalizací fotbalových ultras.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.