Čína vysílá podle expertů Rusku tiché varování v podobě své nové jaderné ponorky typu 096 (třída Tang). Při současném tempu výroby je velmi pravděpodobné, že čínské ponorkové síly v krátké době početně překonají ty ruské, ačkoli jejich skutečná kvalita zůstává předmětem diskusí. Peking se tímto krokem snaží zajistit pozici globální námořní velmoci a posílit svůj jaderný odstrašující arzenál.
Nová třída Tang představuje zásadní evoluci v čínské strategii námořního jaderného odstrašování. Typ 096 má Pekingu poskytnout věrohodnou schopnost druhého jaderného úderu, která by byla schopna přežít úvodní útok nepřítele. Předchozí generace čínských ponorek, zejména typy 092 a 094, byly kritizovány pro svou vysokou hlučnost, díky níž byly snadno vystopovatelné. Nový typ 096 má tyto nedostatky odstranit a nabídnout výrazně vyšší úroveň maskování.
V posledním desetiletí Čína přešla od defenzivního postoje v blízkosti svých břehů k aktivnějšímu odstrašování na volném moři. Podle odvětvových analýz již Čína předstihla Rusko a stala se druhým největším provozovatelem jaderných ponorek na světě. Aktuálně Čína disponuje přibližně 32 aktivními jadernými ponorkami, zatímco Rusko jich má v provozu 25 až 28 a Spojené státy kolem 71.
Kromě nového typu 096 zahrnuje čínská flotila také útočné ponorky typu 093 (třída Shang) a raketonosné ponorky typu 094 (třída Jin). Masivní čínská kapacita v oblasti stavby lodí umožňuje Pekingu rychle snižovat početní náskok amerického námořnictva. V oblasti Indo-Pacifiku by tak Čína mohla brzy získat lokální početní převahu, zejména v době, kdy se USA potýkají s přechodem ze starších ponorek třídy Ohio na novou třídu Columbia.
Jaderné ponorky jsou pro mocnosti klíčové, protože představují nejodolnější část jaderné triády. Typ 096 je větší než jeho předchůdci, dosahuje délky kolem 140 až 150 metrů a výtlaku 15 000 až 20 000 tun. Je vyzbrojen jadernými balistickými střelami JL-3 a torpédy ráže 533 mm. Posádku tvoří 120 až 160 námořníků. Díky svému dosahu a technickým parametrům může ohrožovat vzdálené cíle z bezpečnějších hlídkujících zón.
Přestože jsou ruští a američtí námořníci stále považováni za zkušenější v provádění dlouhodobých hlídek na širém oceánu, technologický skok Číny mění rovnováhu sil. Tato nová schopnost Pekingu představuje v příštím desetiletí bezprostřednější výzvu spíše pro ruskou námořní dominanci než pro tu americkou. Spojené státy a jejich spojenci budou muset v reakci na tišší a početnější čínské ponorky zásadně přehodnotit svou strategii boje proti ponorkám (ASW).
Nástup typu 096 jasně ukazuje, že čínské námořnictvo se mění ve skutečnou oceánskou sílu, která je schopna konkurovat nejvyspělejším armádám světa. Pokud se potvrdí, že jsou tyto stroje skutečně tiché a kvalitně postavené, může to vést k trvalému narušení námořní stability v celém Indo-Pacifiku.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.