Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Původní strategie, se kterou Rusko v únoru 2022 na Ukrajinu vtrhlo, sázela právě na praporní taktické skupiny. Jednalo se o jednotky o síle zhruba 1 000 vojáků, které disponovaly vlastními mechanizovanými a dělostřeleckými prostředky. Teorie předpokládala, že tyto útvary budou schopny operovat nezávisle a díky lepšímu výcviku i vybavení dokážou manévrovat kolem početnějších, ale hůře připravených nepřátelských formací.
Tento model však stál na předpokladu, že ruský voják je kvalitnější než jeho protivník. Jak se ukázalo během uplynulých čtyř let, tato domněnka se nezakládala na pravdě. Navíc jádro profesionální armády, které tyto elitní skupiny tvořilo, včetně výsadkářů VDV a námořní pěchoty, bylo v bojích z velké části zlikvidováno. Profesionální kádry nahradili vojáci s výrazně nižší úrovní výcviku.
Ztráta kvalitního personálu a obrovský úbytek techniky donutily ruské velení spoléhat na mnohem hrubší metody útoku. Často se jedná o útoky malých jednotek nebo masivní pěchotní vlny proti opevněným ukrajinským pozicím. Podle aktuálních odhadů ztratilo Rusko v konfliktu již téměř 1,3 milionu vojáků, což zahrnuje mrtvé i raněné.
Tento obrovský úbytek sil vytvořil začarovaný kruh. Nedostatek vycvičených mužů nutí Kreml posílat na frontu stále větší počty nezkušených branců. Ti kvůli chybějícím dovednostem umírají v ještě vyšším tempu, což vyvolává potřebu dalších a dalších odvodů. V takové situaci se praporní taktické skupiny staly nefunkčním a neefektivním přežitkem.
Návrat k diviznímu konceptu má být pro ruskou válečnou mašinerii jednodušší cestou. Divize se stává hlavní bojovou formací, která má pod jedním velením soustředit všechny potřebné zdroje pro nezávislý boj. Teoreticky by tento přístup mohl nabízet větší taktickou flexibilitu a umožnit velitelům dosáhnout operačních průlomů na frontě.
Analytici však upozorňují, že současná ruská armáda má zcela jinou vojenskou kulturu než například historické armády, které s divizním modelem slavily úspěchy v minulosti. Navíc strategie neustálého tlaku na ukrajinské linie neposkytuje ruským silám dostatek času ani prostoru na to, aby mohly být nové divize řádně zformovány, vycvičeny a vybaveny.
Jednotky na frontě jsou pod neustálou palbou a trpí extrémně vysokými denními ztrátami. To prakticky znemožňuje jakoukoli komplexní reorganizaci v reálném čase. Ačkoli se tedy struktura na papíře mění, realita na bojišti zůstává poznamenána nedostatkem kvality a vysokou spotřebou lidských životů.
Restrukturalizace tak odráží proměnu moderní války v opotřebovávací konflikt masového měřítka. Ruské velení se zřejmě smířilo s tím, že namísto technologické a taktické převahy bude muset sázet na hrubou sílu a kvantitu, kterou divizní uspořádání v kombinaci s masovou mobilizací umožňuje lépe spravovat.
Pátý rok války tedy ukazuje ruskou armádu v procesu bolestivé transformace. Snaha o návrat k sovětským nebo tradičním velkým formacím je přiznáním, že pokus o bleskovou a moderní válku s omezeným počtem profesionálů definitivně selhal. Budoucnost ruských pozemních sil nyní závisí na tom, zda dokážou tyto velké kolosy uřídit při zachování současného tempa ztrát.
Udržení frontové linie vyžaduje od Moskvy neustálý přísun čerstvých sil, což proces přechodu na divize dále komplikuje. Zatímco organizační schémata se přepisují, na polích Ukrajiny se stále bojuje způsobem, který připomíná spíše minulé století než moderní válčení 21. věku.
Změna vojenské organizace je tak spíše reakcí na nouzi než výsledkem koncepčního rozvoje. Ruská armáda je nucena se zmenšit co do kvality, aby se mohla zvětšit co do objemu, což je strategie, jejíž konečný výsledek je i po čtyřech letech bojů stále nejasný.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.