Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Původní strategie, se kterou Rusko v únoru 2022 na Ukrajinu vtrhlo, sázela právě na praporní taktické skupiny. Jednalo se o jednotky o síle zhruba 1 000 vojáků, které disponovaly vlastními mechanizovanými a dělostřeleckými prostředky. Teorie předpokládala, že tyto útvary budou schopny operovat nezávisle a díky lepšímu výcviku i vybavení dokážou manévrovat kolem početnějších, ale hůře připravených nepřátelských formací.
Tento model však stál na předpokladu, že ruský voják je kvalitnější než jeho protivník. Jak se ukázalo během uplynulých čtyř let, tato domněnka se nezakládala na pravdě. Navíc jádro profesionální armády, které tyto elitní skupiny tvořilo, včetně výsadkářů VDV a námořní pěchoty, bylo v bojích z velké části zlikvidováno. Profesionální kádry nahradili vojáci s výrazně nižší úrovní výcviku.
Ztráta kvalitního personálu a obrovský úbytek techniky donutily ruské velení spoléhat na mnohem hrubší metody útoku. Často se jedná o útoky malých jednotek nebo masivní pěchotní vlny proti opevněným ukrajinským pozicím. Podle aktuálních odhadů ztratilo Rusko v konfliktu již téměř 1,3 milionu vojáků, což zahrnuje mrtvé i raněné.
Tento obrovský úbytek sil vytvořil začarovaný kruh. Nedostatek vycvičených mužů nutí Kreml posílat na frontu stále větší počty nezkušených branců. Ti kvůli chybějícím dovednostem umírají v ještě vyšším tempu, což vyvolává potřebu dalších a dalších odvodů. V takové situaci se praporní taktické skupiny staly nefunkčním a neefektivním přežitkem.
Návrat k diviznímu konceptu má být pro ruskou válečnou mašinerii jednodušší cestou. Divize se stává hlavní bojovou formací, která má pod jedním velením soustředit všechny potřebné zdroje pro nezávislý boj. Teoreticky by tento přístup mohl nabízet větší taktickou flexibilitu a umožnit velitelům dosáhnout operačních průlomů na frontě.
Analytici však upozorňují, že současná ruská armáda má zcela jinou vojenskou kulturu než například historické armády, které s divizním modelem slavily úspěchy v minulosti. Navíc strategie neustálého tlaku na ukrajinské linie neposkytuje ruským silám dostatek času ani prostoru na to, aby mohly být nové divize řádně zformovány, vycvičeny a vybaveny.
Jednotky na frontě jsou pod neustálou palbou a trpí extrémně vysokými denními ztrátami. To prakticky znemožňuje jakoukoli komplexní reorganizaci v reálném čase. Ačkoli se tedy struktura na papíře mění, realita na bojišti zůstává poznamenána nedostatkem kvality a vysokou spotřebou lidských životů.
Restrukturalizace tak odráží proměnu moderní války v opotřebovávací konflikt masového měřítka. Ruské velení se zřejmě smířilo s tím, že namísto technologické a taktické převahy bude muset sázet na hrubou sílu a kvantitu, kterou divizní uspořádání v kombinaci s masovou mobilizací umožňuje lépe spravovat.
Pátý rok války tedy ukazuje ruskou armádu v procesu bolestivé transformace. Snaha o návrat k sovětským nebo tradičním velkým formacím je přiznáním, že pokus o bleskovou a moderní válku s omezeným počtem profesionálů definitivně selhal. Budoucnost ruských pozemních sil nyní závisí na tom, zda dokážou tyto velké kolosy uřídit při zachování současného tempa ztrát.
Udržení frontové linie vyžaduje od Moskvy neustálý přísun čerstvých sil, což proces přechodu na divize dále komplikuje. Zatímco organizační schémata se přepisují, na polích Ukrajiny se stále bojuje způsobem, který připomíná spíše minulé století než moderní válčení 21. věku.
Změna vojenské organizace je tak spíše reakcí na nouzi než výsledkem koncepčního rozvoje. Ruská armáda je nucena se zmenšit co do kvality, aby se mohla zvětšit co do objemu, což je strategie, jejíž konečný výsledek je i po čtyřech letech bojů stále nejasný.
Policie od pátku vyšetřuje vraždu, ke které došlo na pražském Chodově. Případem se zabývají kriminalisté, zadržena byla jedna osoba. Jde o muže, jenž je podezřelý z vraždy.
Mele jako kolovrátek. Tak by se stručně daly komentovat opakující se reakce britské královské rodiny na nová zjištění, která se týkají bývalého prince Andrewa. Buckinghamský palác si zjevně vystačí s jedním jediným vyjádřením.
Pokud se vám zatím nelíbilo relativně chladné počasí v úvodu meteorologického léta, které začalo prvního červnového dne, bude se vám líbit změna, kterou nabídne příští týden. Meteorologové už mají jasno.
Thajsko v týdnu zasáhla smutná zpráva, na kterou kondolencí reagoval i český prezident Petr Pavel. Ve věku pouhých 47 let zemřela princezna Bajrakitiyabha, která strávila poslední roky života v kómatu kvůli vážným zdravotním problémům.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech hrozil dalšími masivními údery na Írán, které však na poslední chvíli odvolal, aby vzápětí oznámil, že se blíží podpis mírové dohody. K obratu měli zásadně přispět zástupci zemí Perského zálivu, odhalil web Politico.
Druhá červnová sobota patřila ve Velké Británii každoroční akci zvané Trooping the Colour, při které se slaví narozeniny monarchy. Králi Karlovi III. ovšem bude 78 let až v listopadu. Tradice se ale musí dodržovat.
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Po květnové oslavě narozenin nebylo o Jiřině Bohdalové nějaký čas slyšet. Až nyní se zase objevila informace, která se jí týká. Legendární herečka totiž nemohla chybět na zásadní rodinné události na prominentním místě v Praze.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.