Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Původní strategie, se kterou Rusko v únoru 2022 na Ukrajinu vtrhlo, sázela právě na praporní taktické skupiny. Jednalo se o jednotky o síle zhruba 1 000 vojáků, které disponovaly vlastními mechanizovanými a dělostřeleckými prostředky. Teorie předpokládala, že tyto útvary budou schopny operovat nezávisle a díky lepšímu výcviku i vybavení dokážou manévrovat kolem početnějších, ale hůře připravených nepřátelských formací.
Tento model však stál na předpokladu, že ruský voják je kvalitnější než jeho protivník. Jak se ukázalo během uplynulých čtyř let, tato domněnka se nezakládala na pravdě. Navíc jádro profesionální armády, které tyto elitní skupiny tvořilo, včetně výsadkářů VDV a námořní pěchoty, bylo v bojích z velké části zlikvidováno. Profesionální kádry nahradili vojáci s výrazně nižší úrovní výcviku.
Ztráta kvalitního personálu a obrovský úbytek techniky donutily ruské velení spoléhat na mnohem hrubší metody útoku. Často se jedná o útoky malých jednotek nebo masivní pěchotní vlny proti opevněným ukrajinským pozicím. Podle aktuálních odhadů ztratilo Rusko v konfliktu již téměř 1,3 milionu vojáků, což zahrnuje mrtvé i raněné.
Tento obrovský úbytek sil vytvořil začarovaný kruh. Nedostatek vycvičených mužů nutí Kreml posílat na frontu stále větší počty nezkušených branců. Ti kvůli chybějícím dovednostem umírají v ještě vyšším tempu, což vyvolává potřebu dalších a dalších odvodů. V takové situaci se praporní taktické skupiny staly nefunkčním a neefektivním přežitkem.
Návrat k diviznímu konceptu má být pro ruskou válečnou mašinerii jednodušší cestou. Divize se stává hlavní bojovou formací, která má pod jedním velením soustředit všechny potřebné zdroje pro nezávislý boj. Teoreticky by tento přístup mohl nabízet větší taktickou flexibilitu a umožnit velitelům dosáhnout operačních průlomů na frontě.
Analytici však upozorňují, že současná ruská armáda má zcela jinou vojenskou kulturu než například historické armády, které s divizním modelem slavily úspěchy v minulosti. Navíc strategie neustálého tlaku na ukrajinské linie neposkytuje ruským silám dostatek času ani prostoru na to, aby mohly být nové divize řádně zformovány, vycvičeny a vybaveny.
Jednotky na frontě jsou pod neustálou palbou a trpí extrémně vysokými denními ztrátami. To prakticky znemožňuje jakoukoli komplexní reorganizaci v reálném čase. Ačkoli se tedy struktura na papíře mění, realita na bojišti zůstává poznamenána nedostatkem kvality a vysokou spotřebou lidských životů.
Restrukturalizace tak odráží proměnu moderní války v opotřebovávací konflikt masového měřítka. Ruské velení se zřejmě smířilo s tím, že namísto technologické a taktické převahy bude muset sázet na hrubou sílu a kvantitu, kterou divizní uspořádání v kombinaci s masovou mobilizací umožňuje lépe spravovat.
Pátý rok války tedy ukazuje ruskou armádu v procesu bolestivé transformace. Snaha o návrat k sovětským nebo tradičním velkým formacím je přiznáním, že pokus o bleskovou a moderní válku s omezeným počtem profesionálů definitivně selhal. Budoucnost ruských pozemních sil nyní závisí na tom, zda dokážou tyto velké kolosy uřídit při zachování současného tempa ztrát.
Udržení frontové linie vyžaduje od Moskvy neustálý přísun čerstvých sil, což proces přechodu na divize dále komplikuje. Zatímco organizační schémata se přepisují, na polích Ukrajiny se stále bojuje způsobem, který připomíná spíše minulé století než moderní válčení 21. věku.
Změna vojenské organizace je tak spíše reakcí na nouzi než výsledkem koncepčního rozvoje. Ruská armáda je nucena se zmenšit co do kvality, aby se mohla zvětšit co do objemu, což je strategie, jejíž konečný výsledek je i po čtyřech letech bojů stále nejasný.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
Zatímco se pozornost světové veřejnosti upírá k válečnému konfliktu na Blízkém východě, ukrajinská armáda využívá taktické situace k postupu ve své protiofenzivě. Od konce ledna 2026 se ukrajinským silám podařilo osvobodit více než 400 kilometrů čtverečních území na jihu a východě země. Tento vývoj výrazně narušuje plány Ruska na jeho očekávanou jarní ofenzivu ještě předtím, než mohla naplno začít.