Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Původní strategie, se kterou Rusko v únoru 2022 na Ukrajinu vtrhlo, sázela právě na praporní taktické skupiny. Jednalo se o jednotky o síle zhruba 1 000 vojáků, které disponovaly vlastními mechanizovanými a dělostřeleckými prostředky. Teorie předpokládala, že tyto útvary budou schopny operovat nezávisle a díky lepšímu výcviku i vybavení dokážou manévrovat kolem početnějších, ale hůře připravených nepřátelských formací.
Tento model však stál na předpokladu, že ruský voják je kvalitnější než jeho protivník. Jak se ukázalo během uplynulých čtyř let, tato domněnka se nezakládala na pravdě. Navíc jádro profesionální armády, které tyto elitní skupiny tvořilo, včetně výsadkářů VDV a námořní pěchoty, bylo v bojích z velké části zlikvidováno. Profesionální kádry nahradili vojáci s výrazně nižší úrovní výcviku.
Ztráta kvalitního personálu a obrovský úbytek techniky donutily ruské velení spoléhat na mnohem hrubší metody útoku. Často se jedná o útoky malých jednotek nebo masivní pěchotní vlny proti opevněným ukrajinským pozicím. Podle aktuálních odhadů ztratilo Rusko v konfliktu již téměř 1,3 milionu vojáků, což zahrnuje mrtvé i raněné.
Tento obrovský úbytek sil vytvořil začarovaný kruh. Nedostatek vycvičených mužů nutí Kreml posílat na frontu stále větší počty nezkušených branců. Ti kvůli chybějícím dovednostem umírají v ještě vyšším tempu, což vyvolává potřebu dalších a dalších odvodů. V takové situaci se praporní taktické skupiny staly nefunkčním a neefektivním přežitkem.
Návrat k diviznímu konceptu má být pro ruskou válečnou mašinerii jednodušší cestou. Divize se stává hlavní bojovou formací, která má pod jedním velením soustředit všechny potřebné zdroje pro nezávislý boj. Teoreticky by tento přístup mohl nabízet větší taktickou flexibilitu a umožnit velitelům dosáhnout operačních průlomů na frontě.
Analytici však upozorňují, že současná ruská armáda má zcela jinou vojenskou kulturu než například historické armády, které s divizním modelem slavily úspěchy v minulosti. Navíc strategie neustálého tlaku na ukrajinské linie neposkytuje ruským silám dostatek času ani prostoru na to, aby mohly být nové divize řádně zformovány, vycvičeny a vybaveny.
Jednotky na frontě jsou pod neustálou palbou a trpí extrémně vysokými denními ztrátami. To prakticky znemožňuje jakoukoli komplexní reorganizaci v reálném čase. Ačkoli se tedy struktura na papíře mění, realita na bojišti zůstává poznamenána nedostatkem kvality a vysokou spotřebou lidských životů.
Restrukturalizace tak odráží proměnu moderní války v opotřebovávací konflikt masového měřítka. Ruské velení se zřejmě smířilo s tím, že namísto technologické a taktické převahy bude muset sázet na hrubou sílu a kvantitu, kterou divizní uspořádání v kombinaci s masovou mobilizací umožňuje lépe spravovat.
Pátý rok války tedy ukazuje ruskou armádu v procesu bolestivé transformace. Snaha o návrat k sovětským nebo tradičním velkým formacím je přiznáním, že pokus o bleskovou a moderní válku s omezeným počtem profesionálů definitivně selhal. Budoucnost ruských pozemních sil nyní závisí na tom, zda dokážou tyto velké kolosy uřídit při zachování současného tempa ztrát.
Udržení frontové linie vyžaduje od Moskvy neustálý přísun čerstvých sil, což proces přechodu na divize dále komplikuje. Zatímco organizační schémata se přepisují, na polích Ukrajiny se stále bojuje způsobem, který připomíná spíše minulé století než moderní válčení 21. věku.
Změna vojenské organizace je tak spíše reakcí na nouzi než výsledkem koncepčního rozvoje. Ruská armáda je nucena se zmenšit co do kvality, aby se mohla zvětšit co do objemu, což je strategie, jejíž konečný výsledek je i po čtyřech letech bojů stále nejasný.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.