V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
V současnosti čelí velkým ropným společnostem více než 70 žalob ze strany amerických států a měst. Rok 2025 byl pro žalobce úspěšný v tom, že soudy opakovaně odmítaly snahy průmyslu tyto případy smést ze stolu. Nejvyšší soud USA například odmítl zablokovat žalobu města Honolulu a zamítl i neobvyklý pokus skupiny republikánských států tyto procesy plošně zastavit.
Přesto se objevily i neúspěchy. Portoriko v květnu pod tlakem dobrovolně stáhlo svou žalobu z roku 2024 a město Charleston v Jižní Karolíně se rozhodlo nepodat odvolání po zamítnutí svého případu. V nadcházejících týdnech se očekává, zda Nejvyšší soud přezkoumá žalobu města Boulder v Coloradu. Pokud by soud rozhodl ve prospěch ropných firem, mohlo by to ohrozit desítky podobných případů po celých USA.
Klimatická litigace se v roce 2025 posunula do zcela nových oblastí. V květnu byla podána historicky první žaloba za neúmyslné zabití (wrongful death) v souvislosti s klimatem. Žena ze státu Washington v ní tvrdí, že nedbalost ropného průmyslu přispěla k úmrtí její matky během extrémní vlny veder v roce 2021.
V listopadu pak obyvatelé stejného státu podali hromadnou žalobu, ve které viní fosilní sektor z klamavých praktik, jež měly vést k prudkému nárůstu nákladů na pojištění domovů kvůli klimatickým rizikům. Tyto případy ukazují, že právníci se snaží propojit abstraktní klimatické škody s konkrétními lidskými osudy a finančními ztrátami.
Ropný průmysl za podpory prezidenta Trumpa zintenzivnil snahy o legislativní ochranu před žalobami. Trump v dubnu 2025 podepsal exekutivní příkaz č. 14260, který nařídil ministerstvu spravedlnosti zastavit federální klimatické spory a omezit státní iniciativy, které označil za „vyděračské“.
V průběhu roku se také objevily důkazy, že průmysl lobbuje za vytvoření federálního „štítu odpovědnosti“. Ten by mohl fungovat podobně jako zákon z roku 2005, který fakticky chrání zbrojařský průmysl před většinou žalob. Šestnáct republikánských generálních prokurátorů již oficiálně požádalo ministerstvo spravedlnosti o pomoc s vytvořením takové ochrany pro fosilní společnosti.
Úspěch newyorské generální prokurátorky, která v listopadu 2025 dosáhla urovnání ve výši 1,1 milionu dolarů s masným gigantem JBS kvůli klamavému „greenwashingu“ (falešným slibům o uhlíkové neutralitě), dává tušit směr, kterým se vydají další žaloby.
V roce 2026 se očekává nárůst žalob zaměřených na klamání o recyklaci plastů a také žaloby postavené na moderní vědě o atribuci, která dokáže přesněji propojit konkrétní extrémní jevy, jako jsou záplavy nebo požáry, s globálním oteplováním. Právní experti se shodují, že dosavadní žaloby jsou jen špičkou ledovce a rok 2026 přinese ještě odvážnější pokusy, jak přimět velké znečišťovatele platit za způsobené škody.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.