V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
V současnosti čelí velkým ropným společnostem více než 70 žalob ze strany amerických států a měst. Rok 2025 byl pro žalobce úspěšný v tom, že soudy opakovaně odmítaly snahy průmyslu tyto případy smést ze stolu. Nejvyšší soud USA například odmítl zablokovat žalobu města Honolulu a zamítl i neobvyklý pokus skupiny republikánských států tyto procesy plošně zastavit.
Přesto se objevily i neúspěchy. Portoriko v květnu pod tlakem dobrovolně stáhlo svou žalobu z roku 2024 a město Charleston v Jižní Karolíně se rozhodlo nepodat odvolání po zamítnutí svého případu. V nadcházejících týdnech se očekává, zda Nejvyšší soud přezkoumá žalobu města Boulder v Coloradu. Pokud by soud rozhodl ve prospěch ropných firem, mohlo by to ohrozit desítky podobných případů po celých USA.
Klimatická litigace se v roce 2025 posunula do zcela nových oblastí. V květnu byla podána historicky první žaloba za neúmyslné zabití (wrongful death) v souvislosti s klimatem. Žena ze státu Washington v ní tvrdí, že nedbalost ropného průmyslu přispěla k úmrtí její matky během extrémní vlny veder v roce 2021.
V listopadu pak obyvatelé stejného státu podali hromadnou žalobu, ve které viní fosilní sektor z klamavých praktik, jež měly vést k prudkému nárůstu nákladů na pojištění domovů kvůli klimatickým rizikům. Tyto případy ukazují, že právníci se snaží propojit abstraktní klimatické škody s konkrétními lidskými osudy a finančními ztrátami.
Ropný průmysl za podpory prezidenta Trumpa zintenzivnil snahy o legislativní ochranu před žalobami. Trump v dubnu 2025 podepsal exekutivní příkaz č. 14260, který nařídil ministerstvu spravedlnosti zastavit federální klimatické spory a omezit státní iniciativy, které označil za „vyděračské“.
V průběhu roku se také objevily důkazy, že průmysl lobbuje za vytvoření federálního „štítu odpovědnosti“. Ten by mohl fungovat podobně jako zákon z roku 2005, který fakticky chrání zbrojařský průmysl před většinou žalob. Šestnáct republikánských generálních prokurátorů již oficiálně požádalo ministerstvo spravedlnosti o pomoc s vytvořením takové ochrany pro fosilní společnosti.
Úspěch newyorské generální prokurátorky, která v listopadu 2025 dosáhla urovnání ve výši 1,1 milionu dolarů s masným gigantem JBS kvůli klamavému „greenwashingu“ (falešným slibům o uhlíkové neutralitě), dává tušit směr, kterým se vydají další žaloby.
V roce 2026 se očekává nárůst žalob zaměřených na klamání o recyklaci plastů a také žaloby postavené na moderní vědě o atribuci, která dokáže přesněji propojit konkrétní extrémní jevy, jako jsou záplavy nebo požáry, s globálním oteplováním. Právní experti se shodují, že dosavadní žaloby jsou jen špičkou ledovce a rok 2026 přinese ještě odvážnější pokusy, jak přimět velké znečišťovatele platit za způsobené škody.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.