V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
V současnosti čelí velkým ropným společnostem více než 70 žalob ze strany amerických států a měst. Rok 2025 byl pro žalobce úspěšný v tom, že soudy opakovaně odmítaly snahy průmyslu tyto případy smést ze stolu. Nejvyšší soud USA například odmítl zablokovat žalobu města Honolulu a zamítl i neobvyklý pokus skupiny republikánských států tyto procesy plošně zastavit.
Přesto se objevily i neúspěchy. Portoriko v květnu pod tlakem dobrovolně stáhlo svou žalobu z roku 2024 a město Charleston v Jižní Karolíně se rozhodlo nepodat odvolání po zamítnutí svého případu. V nadcházejících týdnech se očekává, zda Nejvyšší soud přezkoumá žalobu města Boulder v Coloradu. Pokud by soud rozhodl ve prospěch ropných firem, mohlo by to ohrozit desítky podobných případů po celých USA.
Klimatická litigace se v roce 2025 posunula do zcela nových oblastí. V květnu byla podána historicky první žaloba za neúmyslné zabití (wrongful death) v souvislosti s klimatem. Žena ze státu Washington v ní tvrdí, že nedbalost ropného průmyslu přispěla k úmrtí její matky během extrémní vlny veder v roce 2021.
V listopadu pak obyvatelé stejného státu podali hromadnou žalobu, ve které viní fosilní sektor z klamavých praktik, jež měly vést k prudkému nárůstu nákladů na pojištění domovů kvůli klimatickým rizikům. Tyto případy ukazují, že právníci se snaží propojit abstraktní klimatické škody s konkrétními lidskými osudy a finančními ztrátami.
Ropný průmysl za podpory prezidenta Trumpa zintenzivnil snahy o legislativní ochranu před žalobami. Trump v dubnu 2025 podepsal exekutivní příkaz č. 14260, který nařídil ministerstvu spravedlnosti zastavit federální klimatické spory a omezit státní iniciativy, které označil za „vyděračské“.
V průběhu roku se také objevily důkazy, že průmysl lobbuje za vytvoření federálního „štítu odpovědnosti“. Ten by mohl fungovat podobně jako zákon z roku 2005, který fakticky chrání zbrojařský průmysl před většinou žalob. Šestnáct republikánských generálních prokurátorů již oficiálně požádalo ministerstvo spravedlnosti o pomoc s vytvořením takové ochrany pro fosilní společnosti.
Úspěch newyorské generální prokurátorky, která v listopadu 2025 dosáhla urovnání ve výši 1,1 milionu dolarů s masným gigantem JBS kvůli klamavému „greenwashingu“ (falešným slibům o uhlíkové neutralitě), dává tušit směr, kterým se vydají další žaloby.
V roce 2026 se očekává nárůst žalob zaměřených na klamání o recyklaci plastů a také žaloby postavené na moderní vědě o atribuci, která dokáže přesněji propojit konkrétní extrémní jevy, jako jsou záplavy nebo požáry, s globálním oteplováním. Právní experti se shodují, že dosavadní žaloby jsou jen špičkou ledovce a rok 2026 přinese ještě odvážnější pokusy, jak přimět velké znečišťovatele platit za způsobené škody.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.