V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
V současnosti čelí velkým ropným společnostem více než 70 žalob ze strany amerických států a měst. Rok 2025 byl pro žalobce úspěšný v tom, že soudy opakovaně odmítaly snahy průmyslu tyto případy smést ze stolu. Nejvyšší soud USA například odmítl zablokovat žalobu města Honolulu a zamítl i neobvyklý pokus skupiny republikánských států tyto procesy plošně zastavit.
Přesto se objevily i neúspěchy. Portoriko v květnu pod tlakem dobrovolně stáhlo svou žalobu z roku 2024 a město Charleston v Jižní Karolíně se rozhodlo nepodat odvolání po zamítnutí svého případu. V nadcházejících týdnech se očekává, zda Nejvyšší soud přezkoumá žalobu města Boulder v Coloradu. Pokud by soud rozhodl ve prospěch ropných firem, mohlo by to ohrozit desítky podobných případů po celých USA.
Klimatická litigace se v roce 2025 posunula do zcela nových oblastí. V květnu byla podána historicky první žaloba za neúmyslné zabití (wrongful death) v souvislosti s klimatem. Žena ze státu Washington v ní tvrdí, že nedbalost ropného průmyslu přispěla k úmrtí její matky během extrémní vlny veder v roce 2021.
V listopadu pak obyvatelé stejného státu podali hromadnou žalobu, ve které viní fosilní sektor z klamavých praktik, jež měly vést k prudkému nárůstu nákladů na pojištění domovů kvůli klimatickým rizikům. Tyto případy ukazují, že právníci se snaží propojit abstraktní klimatické škody s konkrétními lidskými osudy a finančními ztrátami.
Ropný průmysl za podpory prezidenta Trumpa zintenzivnil snahy o legislativní ochranu před žalobami. Trump v dubnu 2025 podepsal exekutivní příkaz č. 14260, který nařídil ministerstvu spravedlnosti zastavit federální klimatické spory a omezit státní iniciativy, které označil za „vyděračské“.
V průběhu roku se také objevily důkazy, že průmysl lobbuje za vytvoření federálního „štítu odpovědnosti“. Ten by mohl fungovat podobně jako zákon z roku 2005, který fakticky chrání zbrojařský průmysl před většinou žalob. Šestnáct republikánských generálních prokurátorů již oficiálně požádalo ministerstvo spravedlnosti o pomoc s vytvořením takové ochrany pro fosilní společnosti.
Úspěch newyorské generální prokurátorky, která v listopadu 2025 dosáhla urovnání ve výši 1,1 milionu dolarů s masným gigantem JBS kvůli klamavému „greenwashingu“ (falešným slibům o uhlíkové neutralitě), dává tušit směr, kterým se vydají další žaloby.
V roce 2026 se očekává nárůst žalob zaměřených na klamání o recyklaci plastů a také žaloby postavené na moderní vědě o atribuci, která dokáže přesněji propojit konkrétní extrémní jevy, jako jsou záplavy nebo požáry, s globálním oteplováním. Právní experti se shodují, že dosavadní žaloby jsou jen špičkou ledovce a rok 2026 přinese ještě odvážnější pokusy, jak přimět velké znečišťovatele platit za způsobené škody.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.