V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
V současnosti čelí velkým ropným společnostem více než 70 žalob ze strany amerických států a měst. Rok 2025 byl pro žalobce úspěšný v tom, že soudy opakovaně odmítaly snahy průmyslu tyto případy smést ze stolu. Nejvyšší soud USA například odmítl zablokovat žalobu města Honolulu a zamítl i neobvyklý pokus skupiny republikánských států tyto procesy plošně zastavit.
Přesto se objevily i neúspěchy. Portoriko v květnu pod tlakem dobrovolně stáhlo svou žalobu z roku 2024 a město Charleston v Jižní Karolíně se rozhodlo nepodat odvolání po zamítnutí svého případu. V nadcházejících týdnech se očekává, zda Nejvyšší soud přezkoumá žalobu města Boulder v Coloradu. Pokud by soud rozhodl ve prospěch ropných firem, mohlo by to ohrozit desítky podobných případů po celých USA.
Klimatická litigace se v roce 2025 posunula do zcela nových oblastí. V květnu byla podána historicky první žaloba za neúmyslné zabití (wrongful death) v souvislosti s klimatem. Žena ze státu Washington v ní tvrdí, že nedbalost ropného průmyslu přispěla k úmrtí její matky během extrémní vlny veder v roce 2021.
V listopadu pak obyvatelé stejného státu podali hromadnou žalobu, ve které viní fosilní sektor z klamavých praktik, jež měly vést k prudkému nárůstu nákladů na pojištění domovů kvůli klimatickým rizikům. Tyto případy ukazují, že právníci se snaží propojit abstraktní klimatické škody s konkrétními lidskými osudy a finančními ztrátami.
Ropný průmysl za podpory prezidenta Trumpa zintenzivnil snahy o legislativní ochranu před žalobami. Trump v dubnu 2025 podepsal exekutivní příkaz č. 14260, který nařídil ministerstvu spravedlnosti zastavit federální klimatické spory a omezit státní iniciativy, které označil za „vyděračské“.
V průběhu roku se také objevily důkazy, že průmysl lobbuje za vytvoření federálního „štítu odpovědnosti“. Ten by mohl fungovat podobně jako zákon z roku 2005, který fakticky chrání zbrojařský průmysl před většinou žalob. Šestnáct republikánských generálních prokurátorů již oficiálně požádalo ministerstvo spravedlnosti o pomoc s vytvořením takové ochrany pro fosilní společnosti.
Úspěch newyorské generální prokurátorky, která v listopadu 2025 dosáhla urovnání ve výši 1,1 milionu dolarů s masným gigantem JBS kvůli klamavému „greenwashingu“ (falešným slibům o uhlíkové neutralitě), dává tušit směr, kterým se vydají další žaloby.
V roce 2026 se očekává nárůst žalob zaměřených na klamání o recyklaci plastů a také žaloby postavené na moderní vědě o atribuci, která dokáže přesněji propojit konkrétní extrémní jevy, jako jsou záplavy nebo požáry, s globálním oteplováním. Právní experti se shodují, že dosavadní žaloby jsou jen špičkou ledovce a rok 2026 přinese ještě odvážnější pokusy, jak přimět velké znečišťovatele platit za způsobené škody.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.