Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
V jednom z experimentů vědci analyzovali data 76 pacientů z bostonské nemocnice. Umělá inteligence i dvojice lékařů dostali k dispozici identické záznamy obsahující základní informace, jako jsou životní funkce, věk a stručný popis příznaků od zdravotní sestry. Systém AI dokázal určit přesnou nebo velmi blízkou diagnózu v 67 % případů, zatímco lidští lékaři uspěli pouze v 50 až 55 % situací.
Náskok technologie byl patrný zejména při rychlém rozhodování s minimem informací. Jakmile bylo k dispozici více detailů, úspěšnost modelu o1 od společnosti OpenAI vzrostla až na 82 %. Experti z řad lidí v takovém případě dosahovali přesnosti mezi 70 a 79 %. AI rovněž dominovala při navrhování dlouhodobých léčebných plánů, kde v testech zaměřených na pět klinických studií získala hodnocení 89 %, zatímco lékaři využívající běžné vyhledávače dosáhli jen na 34 %.
Autoři studie však upozorňují, že ačkoliv umělá inteligence překonává většinu dosavadních měřítek klinického uvažování, bílé pláště do starého železa nepatří. Testování totiž probíhalo pouze na základě psaných textů a dat. Počítač na rozdíl od lékaře nedokáže vnímat vizuální signály, jako je úroveň stresu pacienta, jeho barva v obličeji nebo celkové fyzické vzezření.
Podle vedoucího laboratoře na Harvard Medical School Arjuna Manraie nálezy neznamenají, že AI lékaře nahradí. Spíše se stáváme svědky vzniku nového modelu péče, kde bude s pacientem spolupracovat jak doktor, tak inteligentní systém. Ten v praxi funguje jako dokonalý nástroj pro „druhý názor“, který díky své schopnosti analyzovat obrovské množství souvislostí minimalizuje riziko, že se něco důležitého přehlédne.
Příkladem z praxe může být pacient s krevní sraženinou v plicích, u kterého standardní léčba nezabírala. Zatímco lékaři se domnívali, že léky selhávají, AI si všimla drobného detailu v pacientově anamnéze – výskytu lupusu. Právě ten způsoboval specifický zánět plic a umělá inteligence měla v tomto případě pravdu.
Využívání těchto technologií v medicíně je již nyní realitou. Průzkumy ukazují, že v USA využívá AI k podpoře diagnostiky téměř pětina lékařů a podobná čísla hlásí i Velká Británie. Hlavní obavy doktorů se však stále točí kolem odpovědnosti za chyby a absence formálního právního rámce, který by určil, kdo nese vinu, pokud systém chybuje.
Odborníci rovněž varují před rizikem, že by lékaři mohli nevědomky začít na odpovědi AI spoléhat příliš a přestali by o případech uvažovat nezávisle. Zároveň zatím chybí podrobnější data o tom, zda systémy fungují stejně spolehlivě u seniorů nebo cizinců s jazykovou bariérou. Pacienti navíc v mezních situacích stále preferují, aby je rozhodnutími o životě a smrti provázela lidská bytost.
Závěry studie tak spíše než konec lékařské profese signalizují příchod éry, ve které se AI stane užitečným pomocníkem. Veřejnost by se však i nadále měla vyhýbat volně dostupným nástrojům jako náhradě za odbornou pomoc. Technologie sice medicínu přetváří, ale konečné slovo v léčebných procesech by měl mít i nadále člověk.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.