Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
V jednom z experimentů vědci analyzovali data 76 pacientů z bostonské nemocnice. Umělá inteligence i dvojice lékařů dostali k dispozici identické záznamy obsahující základní informace, jako jsou životní funkce, věk a stručný popis příznaků od zdravotní sestry. Systém AI dokázal určit přesnou nebo velmi blízkou diagnózu v 67 % případů, zatímco lidští lékaři uspěli pouze v 50 až 55 % situací.
Náskok technologie byl patrný zejména při rychlém rozhodování s minimem informací. Jakmile bylo k dispozici více detailů, úspěšnost modelu o1 od společnosti OpenAI vzrostla až na 82 %. Experti z řad lidí v takovém případě dosahovali přesnosti mezi 70 a 79 %. AI rovněž dominovala při navrhování dlouhodobých léčebných plánů, kde v testech zaměřených na pět klinických studií získala hodnocení 89 %, zatímco lékaři využívající běžné vyhledávače dosáhli jen na 34 %.
Autoři studie však upozorňují, že ačkoliv umělá inteligence překonává většinu dosavadních měřítek klinického uvažování, bílé pláště do starého železa nepatří. Testování totiž probíhalo pouze na základě psaných textů a dat. Počítač na rozdíl od lékaře nedokáže vnímat vizuální signály, jako je úroveň stresu pacienta, jeho barva v obličeji nebo celkové fyzické vzezření.
Podle vedoucího laboratoře na Harvard Medical School Arjuna Manraie nálezy neznamenají, že AI lékaře nahradí. Spíše se stáváme svědky vzniku nového modelu péče, kde bude s pacientem spolupracovat jak doktor, tak inteligentní systém. Ten v praxi funguje jako dokonalý nástroj pro „druhý názor“, který díky své schopnosti analyzovat obrovské množství souvislostí minimalizuje riziko, že se něco důležitého přehlédne.
Příkladem z praxe může být pacient s krevní sraženinou v plicích, u kterého standardní léčba nezabírala. Zatímco lékaři se domnívali, že léky selhávají, AI si všimla drobného detailu v pacientově anamnéze – výskytu lupusu. Právě ten způsoboval specifický zánět plic a umělá inteligence měla v tomto případě pravdu.
Využívání těchto technologií v medicíně je již nyní realitou. Průzkumy ukazují, že v USA využívá AI k podpoře diagnostiky téměř pětina lékařů a podobná čísla hlásí i Velká Británie. Hlavní obavy doktorů se však stále točí kolem odpovědnosti za chyby a absence formálního právního rámce, který by určil, kdo nese vinu, pokud systém chybuje.
Odborníci rovněž varují před rizikem, že by lékaři mohli nevědomky začít na odpovědi AI spoléhat příliš a přestali by o případech uvažovat nezávisle. Zároveň zatím chybí podrobnější data o tom, zda systémy fungují stejně spolehlivě u seniorů nebo cizinců s jazykovou bariérou. Pacienti navíc v mezních situacích stále preferují, aby je rozhodnutími o životě a smrti provázela lidská bytost.
Závěry studie tak spíše než konec lékařské profese signalizují příchod éry, ve které se AI stane užitečným pomocníkem. Veřejnost by se však i nadále měla vyhýbat volně dostupným nástrojům jako náhradě za odbornou pomoc. Technologie sice medicínu přetváří, ale konečné slovo v léčebných procesech by měl mít i nadále člověk.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.