Revoluční studie změní medicínu jak ji známe. Umělá inteligence definitivně překonala lékaře

V jednom z experimentů vědci analyzovali data 76 pacientů z bostonské nemocnice. Umělá inteligence i dvojice lékařů dostali k dispozici identické záznamy obsahující základní informace, jako jsou životní funkce, věk a stručný popis příznaků od zdravotní sestry. Systém AI dokázal určit přesnou nebo velmi blízkou diagnózu v 67 % případů, zatímco lidští lékaři uspěli pouze v 50 až 55 % situací.

Náskok technologie byl patrný zejména při rychlém rozhodování s minimem informací. Jakmile bylo k dispozici více detailů, úspěšnost modelu o1 od společnosti OpenAI vzrostla až na 82 %. Experti z řad lidí v takovém případě dosahovali přesnosti mezi 70 a 79 %. AI rovněž dominovala při navrhování dlouhodobých léčebných plánů, kde v testech zaměřených na pět klinických studií získala hodnocení 89 %, zatímco lékaři využívající běžné vyhledávače dosáhli jen na 34 %.

Autoři studie však upozorňují, že ačkoliv umělá inteligence překonává většinu dosavadních měřítek klinického uvažování, bílé pláště do starého železa nepatří. Testování totiž probíhalo pouze na základě psaných textů a dat. Počítač na rozdíl od lékaře nedokáže vnímat vizuální signály, jako je úroveň stresu pacienta, jeho barva v obličeji nebo celkové fyzické vzezření.

Podle vedoucího laboratoře na Harvard Medical School Arjuna Manraie nálezy neznamenají, že AI lékaře nahradí. Spíše se stáváme svědky vzniku nového modelu péče, kde bude s pacientem spolupracovat jak doktor, tak inteligentní systém. Ten v praxi funguje jako dokonalý nástroj pro „druhý názor“, který díky své schopnosti analyzovat obrovské množství souvislostí minimalizuje riziko, že se něco důležitého přehlédne.

Příkladem z praxe může být pacient s krevní sraženinou v plicích, u kterého standardní léčba nezabírala. Zatímco lékaři se domnívali, že léky selhávají, AI si všimla drobného detailu v pacientově anamnéze – výskytu lupusu. Právě ten způsoboval specifický zánět plic a umělá inteligence měla v tomto případě pravdu.

Využívání těchto technologií v medicíně je již nyní realitou. Průzkumy ukazují, že v USA využívá AI k podpoře diagnostiky téměř pětina lékařů a podobná čísla hlásí i Velká Británie. Hlavní obavy doktorů se však stále točí kolem odpovědnosti za chyby a absence formálního právního rámce, který by určil, kdo nese vinu, pokud systém chybuje.

Odborníci rovněž varují před rizikem, že by lékaři mohli nevědomky začít na odpovědi AI spoléhat příliš a přestali by o případech uvažovat nezávisle. Zároveň zatím chybí podrobnější data o tom, zda systémy fungují stejně spolehlivě u seniorů nebo cizinců s jazykovou bariérou. Pacienti navíc v mezních situacích stále preferují, aby je rozhodnutími o životě a smrti provázela lidská bytost.

Závěry studie tak spíše než konec lékařské profese signalizují příchod éry, ve které se AI stane užitečným pomocníkem. Veřejnost by se však i nadále měla vyhýbat volně dostupným nástrojům jako náhradě za odbornou pomoc. Technologie sice medicínu přetváří, ale konečné slovo v léčebných procesech by měl mít i nadále člověk.