Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe v nejnovějším prohlášení uvedl, že letecké údery Spojených států „vážně poškodily“ íránská jaderná zařízení a vrátily tamní program o několik let zpět. Toto prohlášení je v rozporu s uniklou zprávou Pentagonu, která dopad amerického zásahu označila za omezený. Prezident Donald Trump, rozzlobený původními závěry, útok opakovaně označuje za „zničení“ íránské infrastruktury.
„Máme nové informace z historicky přesného a spolehlivého zdroje, že několik klíčových íránských jaderných zařízení bylo zničeno a jejich obnova potrvá roky,“ uvedl Ratcliffe ve středu. Zároveň ale podotkl, že zničení celého programu nelze v tuto chvíli s jistotou potvrdit.
Den předtím média zveřejnila uniklou předběžnou zprávu obranné zpravodajské agentury (DIA), podle níž základní části íránského jaderného programu zůstaly po náletech nedotčené. Prezident Trump označil zprávu za „fake news“ a obvinil média z překrucování reality.
Na sociálních sítích prezident napsal, že „žádný z těchto novinářů neměl fakta“ a že ve čtvrtek se na tiskové konferenci v Pentagonu objeví ministr obrany Pete Hegseth a další vysocí činitelé, aby „obhájili čest amerických pilotů“.
Údery, které Spojené státy podnikly minulou sobotu, mířily na tři hlavní íránská jaderná zařízení – Natanz, Fordo a Isfahán – a účastnilo se jich 125 vojenských letounů. Snímky z družic ukazují několik kráterů v okolí vstupů do podzemních zařízení, ale není jasné, zda byly skutečně zasaženy klíčové technologie ukryté hluboko pod zemí.
Trump na summitu NATO v Haagu útok popsal jako „velmi tvrdý“ a dodal, že šlo o „zničení“. Zároveň uvedl, že příští týden se chystá jednat s Íránem o ukončení jaderných ambicí Teheránu – íránská strana však žádná jednání nepotvrdila.
Zvláštní americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff však televizi NBC sdělil, že mezi oběma zeměmi již probíhá přímá i nepřímá komunikace.
Podporu prezidentovým slovům vyjádřila i ředitelka Národního zpravodajství Tulsi Gabbardová. Podle ní by Írán musel „všechna tři zařízení kompletně přestavět“, což by podle odhadů zabralo roky.
Zatímco Ratcliffe a Bílý dům tvrdí, že program utrpěl fatální ránu, Pentagon je opatrnější. Podle DIA došlo pouze k „několikaměsíčnímu“ zpoždění. Tato zpráva však byla podle ministra obrany sestavena s „nízkou mírou důvěry“.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi ve středu prohlásil, že Írán pravděpodobně přesunul velkou část svého vysoce obohaceného uranu ještě před útoky. Teherán sice dosud popíral, že by budoval jaderné zbraně, ale podle některých diplomatů zůstává otázka motivací režimu otevřená.
Zajímavé je i prohlášení íránského ministerstva zahraničí. Jeho mluvčí Esmail Baghaei televizi Al-Džazíra řekl: „Naše jaderné zařízení byla vážně poškozena, to je jisté,“ aniž by uvedl další podrobnosti.
Izraelská komise pro atomovou energii ve své zprávě uvedla, že úder na zařízení Fordo „zničil jeho klíčovou infrastrukturu“ a posunul časovou osu íránského jaderného programu o „mnoho let“ zpět.
Nicméně poradce předsedy íránského parlamentu Mehdi Mohammadi trvá na tom, že „žádné nevratné škody“ nebyly způsobeny.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.