Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe v nejnovějším prohlášení uvedl, že letecké údery Spojených států „vážně poškodily“ íránská jaderná zařízení a vrátily tamní program o několik let zpět. Toto prohlášení je v rozporu s uniklou zprávou Pentagonu, která dopad amerického zásahu označila za omezený. Prezident Donald Trump, rozzlobený původními závěry, útok opakovaně označuje za „zničení“ íránské infrastruktury.
„Máme nové informace z historicky přesného a spolehlivého zdroje, že několik klíčových íránských jaderných zařízení bylo zničeno a jejich obnova potrvá roky,“ uvedl Ratcliffe ve středu. Zároveň ale podotkl, že zničení celého programu nelze v tuto chvíli s jistotou potvrdit.
Den předtím média zveřejnila uniklou předběžnou zprávu obranné zpravodajské agentury (DIA), podle níž základní části íránského jaderného programu zůstaly po náletech nedotčené. Prezident Trump označil zprávu za „fake news“ a obvinil média z překrucování reality.
Na sociálních sítích prezident napsal, že „žádný z těchto novinářů neměl fakta“ a že ve čtvrtek se na tiskové konferenci v Pentagonu objeví ministr obrany Pete Hegseth a další vysocí činitelé, aby „obhájili čest amerických pilotů“.
Údery, které Spojené státy podnikly minulou sobotu, mířily na tři hlavní íránská jaderná zařízení – Natanz, Fordo a Isfahán – a účastnilo se jich 125 vojenských letounů. Snímky z družic ukazují několik kráterů v okolí vstupů do podzemních zařízení, ale není jasné, zda byly skutečně zasaženy klíčové technologie ukryté hluboko pod zemí.
Trump na summitu NATO v Haagu útok popsal jako „velmi tvrdý“ a dodal, že šlo o „zničení“. Zároveň uvedl, že příští týden se chystá jednat s Íránem o ukončení jaderných ambicí Teheránu – íránská strana však žádná jednání nepotvrdila.
Zvláštní americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff však televizi NBC sdělil, že mezi oběma zeměmi již probíhá přímá i nepřímá komunikace.
Podporu prezidentovým slovům vyjádřila i ředitelka Národního zpravodajství Tulsi Gabbardová. Podle ní by Írán musel „všechna tři zařízení kompletně přestavět“, což by podle odhadů zabralo roky.
Zatímco Ratcliffe a Bílý dům tvrdí, že program utrpěl fatální ránu, Pentagon je opatrnější. Podle DIA došlo pouze k „několikaměsíčnímu“ zpoždění. Tato zpráva však byla podle ministra obrany sestavena s „nízkou mírou důvěry“.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi ve středu prohlásil, že Írán pravděpodobně přesunul velkou část svého vysoce obohaceného uranu ještě před útoky. Teherán sice dosud popíral, že by budoval jaderné zbraně, ale podle některých diplomatů zůstává otázka motivací režimu otevřená.
Zajímavé je i prohlášení íránského ministerstva zahraničí. Jeho mluvčí Esmail Baghaei televizi Al-Džazíra řekl: „Naše jaderné zařízení byla vážně poškozena, to je jisté,“ aniž by uvedl další podrobnosti.
Izraelská komise pro atomovou energii ve své zprávě uvedla, že úder na zařízení Fordo „zničil jeho klíčovou infrastrukturu“ a posunul časovou osu íránského jaderného programu o „mnoho let“ zpět.
Nicméně poradce předsedy íránského parlamentu Mehdi Mohammadi trvá na tom, že „žádné nevratné škody“ nebyly způsobeny.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.