Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe v nejnovějším prohlášení uvedl, že letecké údery Spojených států „vážně poškodily“ íránská jaderná zařízení a vrátily tamní program o několik let zpět. Toto prohlášení je v rozporu s uniklou zprávou Pentagonu, která dopad amerického zásahu označila za omezený. Prezident Donald Trump, rozzlobený původními závěry, útok opakovaně označuje za „zničení“ íránské infrastruktury.
„Máme nové informace z historicky přesného a spolehlivého zdroje, že několik klíčových íránských jaderných zařízení bylo zničeno a jejich obnova potrvá roky,“ uvedl Ratcliffe ve středu. Zároveň ale podotkl, že zničení celého programu nelze v tuto chvíli s jistotou potvrdit.
Den předtím média zveřejnila uniklou předběžnou zprávu obranné zpravodajské agentury (DIA), podle níž základní části íránského jaderného programu zůstaly po náletech nedotčené. Prezident Trump označil zprávu za „fake news“ a obvinil média z překrucování reality.
Na sociálních sítích prezident napsal, že „žádný z těchto novinářů neměl fakta“ a že ve čtvrtek se na tiskové konferenci v Pentagonu objeví ministr obrany Pete Hegseth a další vysocí činitelé, aby „obhájili čest amerických pilotů“.
Údery, které Spojené státy podnikly minulou sobotu, mířily na tři hlavní íránská jaderná zařízení – Natanz, Fordo a Isfahán – a účastnilo se jich 125 vojenských letounů. Snímky z družic ukazují několik kráterů v okolí vstupů do podzemních zařízení, ale není jasné, zda byly skutečně zasaženy klíčové technologie ukryté hluboko pod zemí.
Trump na summitu NATO v Haagu útok popsal jako „velmi tvrdý“ a dodal, že šlo o „zničení“. Zároveň uvedl, že příští týden se chystá jednat s Íránem o ukončení jaderných ambicí Teheránu – íránská strana však žádná jednání nepotvrdila.
Zvláštní americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff však televizi NBC sdělil, že mezi oběma zeměmi již probíhá přímá i nepřímá komunikace.
Podporu prezidentovým slovům vyjádřila i ředitelka Národního zpravodajství Tulsi Gabbardová. Podle ní by Írán musel „všechna tři zařízení kompletně přestavět“, což by podle odhadů zabralo roky.
Zatímco Ratcliffe a Bílý dům tvrdí, že program utrpěl fatální ránu, Pentagon je opatrnější. Podle DIA došlo pouze k „několikaměsíčnímu“ zpoždění. Tato zpráva však byla podle ministra obrany sestavena s „nízkou mírou důvěry“.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi ve středu prohlásil, že Írán pravděpodobně přesunul velkou část svého vysoce obohaceného uranu ještě před útoky. Teherán sice dosud popíral, že by budoval jaderné zbraně, ale podle některých diplomatů zůstává otázka motivací režimu otevřená.
Zajímavé je i prohlášení íránského ministerstva zahraničí. Jeho mluvčí Esmail Baghaei televizi Al-Džazíra řekl: „Naše jaderné zařízení byla vážně poškozena, to je jisté,“ aniž by uvedl další podrobnosti.
Izraelská komise pro atomovou energii ve své zprávě uvedla, že úder na zařízení Fordo „zničil jeho klíčovou infrastrukturu“ a posunul časovou osu íránského jaderného programu o „mnoho let“ zpět.
Nicméně poradce předsedy íránského parlamentu Mehdi Mohammadi trvá na tom, že „žádné nevratné škody“ nebyly způsobeny.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.