Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe v nejnovějším prohlášení uvedl, že letecké údery Spojených států „vážně poškodily“ íránská jaderná zařízení a vrátily tamní program o několik let zpět. Toto prohlášení je v rozporu s uniklou zprávou Pentagonu, která dopad amerického zásahu označila za omezený. Prezident Donald Trump, rozzlobený původními závěry, útok opakovaně označuje za „zničení“ íránské infrastruktury.
„Máme nové informace z historicky přesného a spolehlivého zdroje, že několik klíčových íránských jaderných zařízení bylo zničeno a jejich obnova potrvá roky,“ uvedl Ratcliffe ve středu. Zároveň ale podotkl, že zničení celého programu nelze v tuto chvíli s jistotou potvrdit.
Den předtím média zveřejnila uniklou předběžnou zprávu obranné zpravodajské agentury (DIA), podle níž základní části íránského jaderného programu zůstaly po náletech nedotčené. Prezident Trump označil zprávu za „fake news“ a obvinil média z překrucování reality.
Na sociálních sítích prezident napsal, že „žádný z těchto novinářů neměl fakta“ a že ve čtvrtek se na tiskové konferenci v Pentagonu objeví ministr obrany Pete Hegseth a další vysocí činitelé, aby „obhájili čest amerických pilotů“.
Údery, které Spojené státy podnikly minulou sobotu, mířily na tři hlavní íránská jaderná zařízení – Natanz, Fordo a Isfahán – a účastnilo se jich 125 vojenských letounů. Snímky z družic ukazují několik kráterů v okolí vstupů do podzemních zařízení, ale není jasné, zda byly skutečně zasaženy klíčové technologie ukryté hluboko pod zemí.
Trump na summitu NATO v Haagu útok popsal jako „velmi tvrdý“ a dodal, že šlo o „zničení“. Zároveň uvedl, že příští týden se chystá jednat s Íránem o ukončení jaderných ambicí Teheránu – íránská strana však žádná jednání nepotvrdila.
Zvláštní americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff však televizi NBC sdělil, že mezi oběma zeměmi již probíhá přímá i nepřímá komunikace.
Podporu prezidentovým slovům vyjádřila i ředitelka Národního zpravodajství Tulsi Gabbardová. Podle ní by Írán musel „všechna tři zařízení kompletně přestavět“, což by podle odhadů zabralo roky.
Zatímco Ratcliffe a Bílý dům tvrdí, že program utrpěl fatální ránu, Pentagon je opatrnější. Podle DIA došlo pouze k „několikaměsíčnímu“ zpoždění. Tato zpráva však byla podle ministra obrany sestavena s „nízkou mírou důvěry“.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi ve středu prohlásil, že Írán pravděpodobně přesunul velkou část svého vysoce obohaceného uranu ještě před útoky. Teherán sice dosud popíral, že by budoval jaderné zbraně, ale podle některých diplomatů zůstává otázka motivací režimu otevřená.
Zajímavé je i prohlášení íránského ministerstva zahraničí. Jeho mluvčí Esmail Baghaei televizi Al-Džazíra řekl: „Naše jaderné zařízení byla vážně poškozena, to je jisté,“ aniž by uvedl další podrobnosti.
Izraelská komise pro atomovou energii ve své zprávě uvedla, že úder na zařízení Fordo „zničil jeho klíčovou infrastrukturu“ a posunul časovou osu íránského jaderného programu o „mnoho let“ zpět.
Nicméně poradce předsedy íránského parlamentu Mehdi Mohammadi trvá na tom, že „žádné nevratné škody“ nebyly způsobeny.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.