Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe v nejnovějším prohlášení uvedl, že letecké údery Spojených států „vážně poškodily“ íránská jaderná zařízení a vrátily tamní program o několik let zpět. Toto prohlášení je v rozporu s uniklou zprávou Pentagonu, která dopad amerického zásahu označila za omezený. Prezident Donald Trump, rozzlobený původními závěry, útok opakovaně označuje za „zničení“ íránské infrastruktury.
„Máme nové informace z historicky přesného a spolehlivého zdroje, že několik klíčových íránských jaderných zařízení bylo zničeno a jejich obnova potrvá roky,“ uvedl Ratcliffe ve středu. Zároveň ale podotkl, že zničení celého programu nelze v tuto chvíli s jistotou potvrdit.
Den předtím média zveřejnila uniklou předběžnou zprávu obranné zpravodajské agentury (DIA), podle níž základní části íránského jaderného programu zůstaly po náletech nedotčené. Prezident Trump označil zprávu za „fake news“ a obvinil média z překrucování reality.
Na sociálních sítích prezident napsal, že „žádný z těchto novinářů neměl fakta“ a že ve čtvrtek se na tiskové konferenci v Pentagonu objeví ministr obrany Pete Hegseth a další vysocí činitelé, aby „obhájili čest amerických pilotů“.
Údery, které Spojené státy podnikly minulou sobotu, mířily na tři hlavní íránská jaderná zařízení – Natanz, Fordo a Isfahán – a účastnilo se jich 125 vojenských letounů. Snímky z družic ukazují několik kráterů v okolí vstupů do podzemních zařízení, ale není jasné, zda byly skutečně zasaženy klíčové technologie ukryté hluboko pod zemí.
Trump na summitu NATO v Haagu útok popsal jako „velmi tvrdý“ a dodal, že šlo o „zničení“. Zároveň uvedl, že příští týden se chystá jednat s Íránem o ukončení jaderných ambicí Teheránu – íránská strana však žádná jednání nepotvrdila.
Zvláštní americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff však televizi NBC sdělil, že mezi oběma zeměmi již probíhá přímá i nepřímá komunikace.
Podporu prezidentovým slovům vyjádřila i ředitelka Národního zpravodajství Tulsi Gabbardová. Podle ní by Írán musel „všechna tři zařízení kompletně přestavět“, což by podle odhadů zabralo roky.
Zatímco Ratcliffe a Bílý dům tvrdí, že program utrpěl fatální ránu, Pentagon je opatrnější. Podle DIA došlo pouze k „několikaměsíčnímu“ zpoždění. Tato zpráva však byla podle ministra obrany sestavena s „nízkou mírou důvěry“.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi ve středu prohlásil, že Írán pravděpodobně přesunul velkou část svého vysoce obohaceného uranu ještě před útoky. Teherán sice dosud popíral, že by budoval jaderné zbraně, ale podle některých diplomatů zůstává otázka motivací režimu otevřená.
Zajímavé je i prohlášení íránského ministerstva zahraničí. Jeho mluvčí Esmail Baghaei televizi Al-Džazíra řekl: „Naše jaderné zařízení byla vážně poškozena, to je jisté,“ aniž by uvedl další podrobnosti.
Izraelská komise pro atomovou energii ve své zprávě uvedla, že úder na zařízení Fordo „zničil jeho klíčovou infrastrukturu“ a posunul časovou osu íránského jaderného programu o „mnoho let“ zpět.
Nicméně poradce předsedy íránského parlamentu Mehdi Mohammadi trvá na tom, že „žádné nevratné škody“ nebyly způsobeny.
Spojené státy americké testují, zda by bylo možné nahradit válečnou loď, jako je torpédoborec, flotilou robotických člunů. Úkolová jednotka 66 (TF66) amerického námořnictva, kterou vede kontradmirál Michael Mattis, pracuje na zjištění, jak by se nízkonákladové, komerčně dostupné bezposádkové systémy mohly hodit pro šestou flotilu námořnictva.
Pokud si ze školy pamatujete, že Země má čtyři oceány, situace je dnes o poznání jiná. National Geographic totiž v roce 2021 oficiálně uznal Jižní oceán za pátý na světě. Tímto rozhodnutím ukončil desítky let trvající debaty, které se vedly o vodách obklopujících Antarktidu.
Město Gaza, dříve plné života, je dnes místem chaosu a bezpráví, a to kvůli brutálnímu izraelskému útoku, který byl reakcí na útok hnutí Hamás. Před dvěma lety byly na trzích rušné davy, kavárny na pobřeží byly plné lidí a ze škol se ozýval dětský smích. Dnes je město zničené a bez jakékoli struktury. Stovky tisíc obyvatel se snaží přežít v rozbitých budovách a žijí v nejistotě, odkázáni sami na sebe. Jejich naděje se upíná k další várce humanitární pomoci nebo k vzácné možnosti se osprchovat.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila v Mnichově svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, ale nyní se představilo po boku dalších koncernových modelů. Přestože detaily o výbavě a cenách zůstávají tajemstvím, víme, že cena by se měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Sériová výroba by měla začít už příští rok.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.