Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o uzavření dohody, která by zastavila boje na Ukrajině. Rusové už se ostatně ošívají, když je řeč o formátu případného jednání s Ukrajinci v čele s jejich prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump v úterý přiznal, že konflikt na Ukrajině je složité vyřešit, a připustil, že ruský protějšek možná nemá zájem o zastavení bojů. "Zjistíme to o prezidentu Putinovi v několika dalších týdnech. Je možné, že nechce uzavřít dohodu," řekl šéf Bílého domu podle BBC. Pokud by se to potvrdilo, Rusko by podle amerického prezidenta čelilo nepříjemnostem.
Trump dále konstatoval, že bude lepší, pokud se Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkají bez něj. Chce podle svých slov vidět, co se stane. Sám by se schůzky zúčastnil jen v případě, že by to bylo nutné.
Moskva ale pomalu upravuje svůj postoj k jednáním. Zatímco Putin měl v pondělí Trumpovi říct, že je myšlence přímých rozhovorů s Kyjevem otevřený, ministr zahraničí Sergej Lavrov už o den později mluvil o tom, že takové setkání je třeba pečlivě připravit a začít na úrovni expertů. Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij sdělil BBC, že nikdo neodmítl přímé rozhovory, ale nesmí jít jen o schůzku pro schůzku.
Rusové také navrhli Trumpovi, aby Zelenskyj přicestoval na jednání do Moskvy, což by ukrajinský prezident s největší pravděpodobností odmítl. Podle britské stanice jde zřejmě o ruskou taktiku navrhnout takové věci, s nimiž Kyjev nemůže nikdy souhlasit.
Kdyby přece jen došlo k uzavření mírové dohody, Trump v úterý prohlásil, že Američané by pomohli Evropanům s dohledem na její dodržování ze vzduchu, pokud by evropské státy nasadily vojáky na zemi. Nijak ale nespecifikoval, jak si to přesně mají lidé představit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pondělních rozhovorech v Bílém domě připustil, že je připraven setkat se s Putinem v jakékoli formě, tedy nebude klást podmínky k tomu, aby setkání vůbec mohlo proběhnout. Summit ve Washingtonu okomentoval i na sociální síti X.
"Byl to opravdu značný krok k ukončení války a k zajištění bezpečnosti Ukrajiny a našich lidí. Již pracujeme na konkrétním obsahu bezpečnostních záruk. Dnes pokračujeme v koordinaci na úrovni lídrů. Budou diskuze, připravujeme relevantní formáty. Budeme pracovat i zítra," napsal ukrajinský prezident v úterý.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.