Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o uzavření dohody, která by zastavila boje na Ukrajině. Rusové už se ostatně ošívají, když je řeč o formátu případného jednání s Ukrajinci v čele s jejich prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump v úterý přiznal, že konflikt na Ukrajině je složité vyřešit, a připustil, že ruský protějšek možná nemá zájem o zastavení bojů. "Zjistíme to o prezidentu Putinovi v několika dalších týdnech. Je možné, že nechce uzavřít dohodu," řekl šéf Bílého domu podle BBC. Pokud by se to potvrdilo, Rusko by podle amerického prezidenta čelilo nepříjemnostem.
Trump dále konstatoval, že bude lepší, pokud se Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkají bez něj. Chce podle svých slov vidět, co se stane. Sám by se schůzky zúčastnil jen v případě, že by to bylo nutné.
Moskva ale pomalu upravuje svůj postoj k jednáním. Zatímco Putin měl v pondělí Trumpovi říct, že je myšlence přímých rozhovorů s Kyjevem otevřený, ministr zahraničí Sergej Lavrov už o den později mluvil o tom, že takové setkání je třeba pečlivě připravit a začít na úrovni expertů. Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij sdělil BBC, že nikdo neodmítl přímé rozhovory, ale nesmí jít jen o schůzku pro schůzku.
Rusové také navrhli Trumpovi, aby Zelenskyj přicestoval na jednání do Moskvy, což by ukrajinský prezident s největší pravděpodobností odmítl. Podle britské stanice jde zřejmě o ruskou taktiku navrhnout takové věci, s nimiž Kyjev nemůže nikdy souhlasit.
Kdyby přece jen došlo k uzavření mírové dohody, Trump v úterý prohlásil, že Američané by pomohli Evropanům s dohledem na její dodržování ze vzduchu, pokud by evropské státy nasadily vojáky na zemi. Nijak ale nespecifikoval, jak si to přesně mají lidé představit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pondělních rozhovorech v Bílém domě připustil, že je připraven setkat se s Putinem v jakékoli formě, tedy nebude klást podmínky k tomu, aby setkání vůbec mohlo proběhnout. Summit ve Washingtonu okomentoval i na sociální síti X.
"Byl to opravdu značný krok k ukončení války a k zajištění bezpečnosti Ukrajiny a našich lidí. Již pracujeme na konkrétním obsahu bezpečnostních záruk. Dnes pokračujeme v koordinaci na úrovni lídrů. Budou diskuze, připravujeme relevantní formáty. Budeme pracovat i zítra," napsal ukrajinský prezident v úterý.
Příběh posledních let princezny Kate je dobře známý. Budoucí britská královna překonala vážnou nemoc a už nějaký čas se vrací k pracovním povinnostem. Dobrý trend se potvrdí i příští týden, kdy vyrazí na první oficiální zahraniční cestu po více než třech letech. Uvedla to BBC.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Luxusní výletní loď MV Hondius, která měla svým pasažérům zprostředkovat životní zážitek při plavbě Atlantikem, se proměnila v izolované vězení na otevřeném moři. Na palubě plavidla, které je v současnosti zakotveno nedaleko Kapverdských ostrovů, propukla nákaza hantavirem. Tato vzácná, ale velmi závažná choroba, kterou obvykle přenášejí hlodavci, si mezi cestujícími vyžádala již tři oběti a u dalších osob existuje podezření na infekci.
Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.