Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná nestojí o uzavření dohody, která by zastavila boje na Ukrajině. Rusové už se ostatně ošívají, když je řeč o formátu případného jednání s Ukrajinci v čele s jejich prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump v úterý přiznal, že konflikt na Ukrajině je složité vyřešit, a připustil, že ruský protějšek možná nemá zájem o zastavení bojů. "Zjistíme to o prezidentu Putinovi v několika dalších týdnech. Je možné, že nechce uzavřít dohodu," řekl šéf Bílého domu podle BBC. Pokud by se to potvrdilo, Rusko by podle amerického prezidenta čelilo nepříjemnostem.
Trump dále konstatoval, že bude lepší, pokud se Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkají bez něj. Chce podle svých slov vidět, co se stane. Sám by se schůzky zúčastnil jen v případě, že by to bylo nutné.
Moskva ale pomalu upravuje svůj postoj k jednáním. Zatímco Putin měl v pondělí Trumpovi říct, že je myšlence přímých rozhovorů s Kyjevem otevřený, ministr zahraničí Sergej Lavrov už o den později mluvil o tom, že takové setkání je třeba pečlivě připravit a začít na úrovni expertů. Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij sdělil BBC, že nikdo neodmítl přímé rozhovory, ale nesmí jít jen o schůzku pro schůzku.
Rusové také navrhli Trumpovi, aby Zelenskyj přicestoval na jednání do Moskvy, což by ukrajinský prezident s největší pravděpodobností odmítl. Podle britské stanice jde zřejmě o ruskou taktiku navrhnout takové věci, s nimiž Kyjev nemůže nikdy souhlasit.
Kdyby přece jen došlo k uzavření mírové dohody, Trump v úterý prohlásil, že Američané by pomohli Evropanům s dohledem na její dodržování ze vzduchu, pokud by evropské státy nasadily vojáky na zemi. Nijak ale nespecifikoval, jak si to přesně mají lidé představit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pondělních rozhovorech v Bílém domě připustil, že je připraven setkat se s Putinem v jakékoli formě, tedy nebude klást podmínky k tomu, aby setkání vůbec mohlo proběhnout. Summit ve Washingtonu okomentoval i na sociální síti X.
"Byl to opravdu značný krok k ukončení války a k zajištění bezpečnosti Ukrajiny a našich lidí. Již pracujeme na konkrétním obsahu bezpečnostních záruk. Dnes pokračujeme v koordinaci na úrovni lídrů. Budou diskuze, připravujeme relevantní formáty. Budeme pracovat i zítra," napsal ukrajinský prezident v úterý.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.