Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
V reakci na tyto události Putin minulý týden opětovně vyzval k návratu k mírovým rozhovorům na základě dřívějších dohod z Istanbulu. Představitelé Kremlu zároveň vyjadřují zklamání nad postojem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Moskvy totiž Washington nedodržel neformální ujednání z loňského summitu v Anchorage, kde se předpokládalo, že Rusko si výměnou za mír ponechá pětinu ukrajinského území.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho zástupce Sergej Rjabkov obvinili Spojené státy, že schůzku v Aljašce využily pouze jako manévr k získání času pro vyzbrojení Kyjeva, a poukazují na to, že Trump se po setkání s Volodymyrem Zelenským na summitu G7 názorově přiblížil k protiruskému postoji Británie a Francie.
Ukrajinské letecké údery obzvláště tvrdě zasáhly okupovaný poloostrov Krym. Dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev byl nucen zavést krizová opatření, mezi která patří zastavení městské hromadné dopravy po desáté hodině večerní a omezení otevírací doby velkých obchodů a kaváren do osmi do večera.
Zatímco Ukrajina získává převahu v Černém moři a ochromuje ruskou infrastrukturu, Donald Trump se soustředí spíše na konflikt s Íránem, kde však Spojené státy zatím spíše neuspěly. Kyjev naopak svou pozici upevil tím, že nabídl protidronové systémy americkým spojencům v Perském zálivu.
Na evropské politické scéně vyvolaly napětí otázky spojené s financováním obrany. V Británii vedly rezignace ministra obrany Johna Healeyho a jeho náměstka Ala Carnse kvůli nedostatečnému rozpočtu jejich resortu až k pádu vlády Keira Starmera.
Kreml tento vnitřní rozkol v Londýně označil za svůj úspěch. Podle představitelů západních zemí vede Rusko hybridní válku, která zahrnuje sabotáže, žhářské útoky a rozsáhlé dezinformační kampaně na sociálních sítích zaměřené na podkopávání evropských vlád a šíření falešných zpráv například o kriminalitě v Londýně.
Současná situace dává západním spojencům možnost nepolevovat v tlaku a podpořit ukrajinské tažení tak, aby došlo k úplnému kolapsu ruských logistických struktur, píše v analýze server The Independent Případná vojenská porážka by mohla ohrozit samotné vedení v Kremlu.
Vzhledem k tomu, že v bojích na Ukrajině umírá přibližně 35 tisíc mužů měsíčně, přičemž velká část z nich pochází z autonomních republik jako Ingušsko, Dagestán, Tatarstán, Baškortostán, Sacha, Tuva či Burjatsko, mohl by neúspěch armády podnítit tyto regiony k odporu proti moskevské nadvládě.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.
V Íránu začalo několik dní veřejného smutku za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul v únoru při společných úderech Spojených států a Izraele. Rakev s jeho tělem již dorazila do Teheránu, kde se shromažďují tisíce lidí, aby mu vzdaly úctu. Vládní duchovní v zemi nyní připravují rozsáhlé pohřební rituály a procesí, které se potáhnou přes celý nadcházející týden.
Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Německá armáda musí dosáhnout plné bojové připravenosti nejpozději do roku 2029, jelikož riziko vypuknutí ozbrojeného střetu s Ruskou federací je reálné. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na zasedání v Bruselu ostře zkritizoval evropské spojence v NATO a oznámil zahájení šestiměsíčního prověřování amerických sil v Evropě ze strany Pentagonu. Výsledek této revize bude přímo záviset na tom, jak rychle Evropané převezmou primární odpovědnost za vlastní bezpečnost. Podle Hegsetha má prověrka zajistit, aby Severoatlantická aliance směřovala k nezvratnému stavu, kdy vedení a hlavní obrannou roli na kontinentu převezme právě Evropa.
Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly ve svém jednostranném vztahu se Severoatlantickou aliancí. Toto prohlášení učinil necelý týden před plánovaným summitem NATO, který se uskuteční v Ankaře. Na své sociální síti Truth Social Trump uvedli, že alianční partneři nestáli při USA a že vzájemný vztah s NATO není založen na reciprocitě.
Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.