Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) chce na začátku příštího týdne mluvit s kandidátem na ministra zahraničí Filipem Turkem (Motoristé) o kauze jeho již smazaných výroků, které měl v minulosti uveřejnit na sociálních sítích. Podle Babiše je nutné zvážit další kroky. Je tak zřejmě ohroženo Turkovo vládní angažmá.
Babiš označil nejnovější informace o minulosti Turka za závažné. S nově zvoleným poslancem a adeptem na post šéfa diplomacie si hodlá promluvit. "Určitě to budu řešit. Požádal jsem pana Macinku a pana Turka o společnou schůzku hned na pondělí. Tam musíme celou věc probrat a zvážit i další kroky," řekl vítěz sněmovních voleb pro ČT.
Turek se podle zjištění Deníku N dopustil výroků, které lze považovat za rasistické. Zároveň neskrýval náklonnost k Adolfu Hitlerovi a totalitním režimům a zesměšňoval holokaust. Zpochybňoval také volební právo žen, terčem jeho komentářů se stali i příslušníci LGBTQ komunity.
Odsouzeníhodným způsobem rovněž komentoval žhářský útok ve Vítkově, při kterém došlo k popálení tehdy tříleté romské dívky Natálky. "Zapalovat někomu něco je blbost, ale to, že se popálilo cikáně, by když už, tak mělo být bráno jako polehčující okolnost," napsal na sociální síti.
S ohledem na jeho možné budoucí angažmá si vysloužila pozornost některá Turkova vyjádření k cizím státům a jejich představitelům. Například někdejšího amerického prezidenta Baracka Obamu označil za "neg*a". O Norsku zase svého konstatoval, že jde o "levicový parastát".
Výroky zveřejněné zmíněným listem pocházejí z Turkova facebookového profilu. Nově zvolený poslanec za Středočeský kraj je nicméně po vstupu do politiky smazal. Deník ale disponuje screenshoty a původními URL adresami příspěvků.
Turek ke zjištěním uvedl, že jde o snahu o diskreditaci jeho osoby. "Pokusy učinit ze mne rasistu jsou naprosto směsné, zejména v situaci, kdy již roky působím jako ambasador jedné z asociací romských podnikatelů v České republice, jímž jsem se stal dávno před svým vstupem do politiky," napsal Deníku N.
Babiš bude pravděpodobně jmenován novým premiérem, o vládě již vyjednává s hnutím SPD a Motoristy, kterým podle dohody trojice parlamentních uskupení má připadnout ministerstvo zahraničních věcí. Za adepta na post šéfa diplomacie bývá považován právě Turek, což se ale ve světle nejnovější kauzy může změnit.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.