Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) chce na začátku příštího týdne mluvit s kandidátem na ministra zahraničí Filipem Turkem (Motoristé) o kauze jeho již smazaných výroků, které měl v minulosti uveřejnit na sociálních sítích. Podle Babiše je nutné zvážit další kroky. Je tak zřejmě ohroženo Turkovo vládní angažmá.
Babiš označil nejnovější informace o minulosti Turka za závažné. S nově zvoleným poslancem a adeptem na post šéfa diplomacie si hodlá promluvit. "Určitě to budu řešit. Požádal jsem pana Macinku a pana Turka o společnou schůzku hned na pondělí. Tam musíme celou věc probrat a zvážit i další kroky," řekl vítěz sněmovních voleb pro ČT.
Turek se podle zjištění Deníku N dopustil výroků, které lze považovat za rasistické. Zároveň neskrýval náklonnost k Adolfu Hitlerovi a totalitním režimům a zesměšňoval holokaust. Zpochybňoval také volební právo žen, terčem jeho komentářů se stali i příslušníci LGBTQ komunity.
Odsouzeníhodným způsobem rovněž komentoval žhářský útok ve Vítkově, při kterém došlo k popálení tehdy tříleté romské dívky Natálky. "Zapalovat někomu něco je blbost, ale to, že se popálilo cikáně, by když už, tak mělo být bráno jako polehčující okolnost," napsal na sociální síti.
S ohledem na jeho možné budoucí angažmá si vysloužila pozornost některá Turkova vyjádření k cizím státům a jejich představitelům. Například někdejšího amerického prezidenta Baracka Obamu označil za "neg*a". O Norsku zase svého konstatoval, že jde o "levicový parastát".
Výroky zveřejněné zmíněným listem pocházejí z Turkova facebookového profilu. Nově zvolený poslanec za Středočeský kraj je nicméně po vstupu do politiky smazal. Deník ale disponuje screenshoty a původními URL adresami příspěvků.
Turek ke zjištěním uvedl, že jde o snahu o diskreditaci jeho osoby. "Pokusy učinit ze mne rasistu jsou naprosto směsné, zejména v situaci, kdy již roky působím jako ambasador jedné z asociací romských podnikatelů v České republice, jímž jsem se stal dávno před svým vstupem do politiky," napsal Deníku N.
Babiš bude pravděpodobně jmenován novým premiérem, o vládě již vyjednává s hnutím SPD a Motoristy, kterým podle dohody trojice parlamentních uskupení má připadnout ministerstvo zahraničních věcí. Za adepta na post šéfa diplomacie bývá považován právě Turek, což se ale ve světle nejnovější kauzy může změnit.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.