Proč Trump nařídil nejtvrdší opatření od dob kubánské raketové krize? Blokáda Venezuely není předehrou k válce

Trumpova administrativa zdůvodňuje blokádu snahou odstřihnout „nelegitimní režim“ Nicoláse Madura od financování, které podle Bílého domu slouží k podpoře narkoterorismu a potlačování lidských práv.

Prezident USA rovněž požaduje okamžité vrácení majetku a ropných polí, které Venezuela v minulosti znárodnila americkým společnostem. Operace se zaměřuje především na takzvanou „stínovou flotilu“ – lodě, které často pod falešnými vlajkami tajně přepravují venezuelskou ropu na trhy v Číně, která odebírá až 80 % místní produkce.

Zásahy americké pobřežní stráže jsou v prosinci velmi intenzivní. Již 10. prosince byl zadržen tanker Skipper a v následujících dnech následovala plavidla Centuries a Bella 1. Zatímco Skipper plul pod falešnou guyanskou vlajkou, u tankeru Centuries vyvstávají právní pochybnosti, zda nebyly překročeny pravomoci, neboť loď měla platnou panamskou registraci a nebyla na oficiálním sankčním seznamu. Tyto kroky ukazují, že blokáda může být širší a agresivnější, než bylo původně avizováno.

Tento postup je součástí širší doktríny, kterou Trumpova administrativa nazývá „Trumpův dodatek“ (Trump Corollary) k Monroeově doktríně. Ta deklaruje, že Spojené státy budou aktivně bránit západní polokouli před „nepřátelskými cizími vlivy“, zejména ze strany Číny a Ruska. Cílem je obnovit americkou nadvládu v regionu, zajistit kontrolu nad migračními trasami a zlikvidovat drogové kartely. Blokáda tak slouží i jako vzkaz Pekingu, aby omezil své strategické investice ve venezuelském ropném průmyslu.

Reakce Venezuely je podle očekávání odmítavá. Nicolás Maduro označil blokádu za „válečné štvaní“ a pirátství. Tamní parlament navíc schválil zákon, podle kterého hrozí občanům Venezuely až 20 let vězení, pokud budou americkou blokádu schvalovat nebo podporovat. Přestože Maduro slibuje pokračování exportu, ekonomové varují, že efektivní odříznutí od příjmů z ropy, která tvoří 90 % exportu země, může vést k hluboké hospodářské krizi a hladomoru.

I přes riziko ozbrojeného střetu s venezuelským námořnictvem, které začalo některé tankery doprovázet, Trumpova administrativa věří, že tato politika „míru skrze sílu“ přinese výsledky. Matthew Reisener však varuje, že příliš agresivní nátlak může latinskoamerické sousedy od USA spíše odehnat a vmanévrovat je do užší spolupráce s americkými geopolitickými rivaly.