Americký prezident Donald Trump vyhlásil 16. prosince „úplnou blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely nebo odplouvajících z jejích přístavů. Tento krok představuje nejtvrdší jednostranné námořní opatření Spojených států od dob kubánské raketové krize. Podle analytika Matthewa Reisenera z Centra pro námořní strategii však nejde o předehru k invazi, ale o demonstraci síly v rámci nové strategie zaměřené na Latinskou Ameriku.
Trumpova administrativa zdůvodňuje blokádu snahou odstřihnout „nelegitimní režim“ Nicoláse Madura od financování, které podle Bílého domu slouží k podpoře narkoterorismu a potlačování lidských práv.
Prezident USA rovněž požaduje okamžité vrácení majetku a ropných polí, které Venezuela v minulosti znárodnila americkým společnostem. Operace se zaměřuje především na takzvanou „stínovou flotilu“ – lodě, které často pod falešnými vlajkami tajně přepravují venezuelskou ropu na trhy v Číně, která odebírá až 80 % místní produkce.
Zásahy americké pobřežní stráže jsou v prosinci velmi intenzivní. Již 10. prosince byl zadržen tanker Skipper a v následujících dnech následovala plavidla Centuries a Bella 1. Zatímco Skipper plul pod falešnou guyanskou vlajkou, u tankeru Centuries vyvstávají právní pochybnosti, zda nebyly překročeny pravomoci, neboť loď měla platnou panamskou registraci a nebyla na oficiálním sankčním seznamu. Tyto kroky ukazují, že blokáda může být širší a agresivnější, než bylo původně avizováno.
Tento postup je součástí širší doktríny, kterou Trumpova administrativa nazývá „Trumpův dodatek“ (Trump Corollary) k Monroeově doktríně. Ta deklaruje, že Spojené státy budou aktivně bránit západní polokouli před „nepřátelskými cizími vlivy“, zejména ze strany Číny a Ruska. Cílem je obnovit americkou nadvládu v regionu, zajistit kontrolu nad migračními trasami a zlikvidovat drogové kartely. Blokáda tak slouží i jako vzkaz Pekingu, aby omezil své strategické investice ve venezuelském ropném průmyslu.
Reakce Venezuely je podle očekávání odmítavá. Nicolás Maduro označil blokádu za „válečné štvaní“ a pirátství. Tamní parlament navíc schválil zákon, podle kterého hrozí občanům Venezuely až 20 let vězení, pokud budou americkou blokádu schvalovat nebo podporovat. Přestože Maduro slibuje pokračování exportu, ekonomové varují, že efektivní odříznutí od příjmů z ropy, která tvoří 90 % exportu země, může vést k hluboké hospodářské krizi a hladomoru.
I přes riziko ozbrojeného střetu s venezuelským námořnictvem, které začalo některé tankery doprovázet, Trumpova administrativa věří, že tato politika „míru skrze sílu“ přinese výsledky. Matthew Reisener však varuje, že příliš agresivní nátlak může latinskoamerické sousedy od USA spíše odehnat a vmanévrovat je do užší spolupráce s americkými geopolitickými rivaly.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.