Poslední člověk se prošel po Měsíci v prosinci 1972 během mise Apollo 17. Od té doby uplynulo více než 50 let, a přestože vědecké i technologické důvody pro návrat jsou jasné, hlavní překážky jsou politické a finanční.
Bývalý ředitel NASA Jim Bridenstine prohlásil, že kdyby nešlo o politické riziko, USA by už dávno nejen znovu přistály na Měsíci, ale možná i na Marsu. Každá nová administrativa mění priority NASA, což vede ke ztrátě miliard dolarů a zpomaluje pokrok. Například program Constellation, který měl vrátit astronauty na Měsíc, byl po nástupu Baracka Obamy zrušen.
Donald Trump naopak prosadil program Artemis, který měl přistát na Měsíci v roce 2024. Joe Biden v tomto směru nepřinesl zásadní změny, a znovuzvolený Trump chce s ELonem Muskem dostat lidstvo na Mars.
Přestože rozpočet NASA pro rok 2024 činil 24,9 miliardy dolarů, tato částka se musela rozdělit mezi desítky projektů, od průzkumu Slunce po mise k Jupiteru a Marsu. Pro srovnání, rozpočet americké obrany činí 883,7 miliardy dolarů.
Program Artemis, který má vrátit astronauty na Měsíc, vyjde na 93 miliard dolarů mezi lety 2012 až 2025. Pro srovnání, program Apollo by dnes stál 257 miliard dolarů. Financování je však politicky citlivé téma a podpora veřejnosti je klíčová.
Měsíční prostředí je pro lidi mimořádně nepřátelské. Prach, tzv. regolit, se lepí na skafandry, zanáší přístroje a může poškodit lidské plíce. Astronauti po návratu z Apolla byli kvůli tomuto prachu preventivně v karanténě.
Dalším problémem jsou extrémní teplotní výkyvy. Polovina měsíčního dne je povrch rozpálený na stovky stupňů, zatímco druhou polovinu klesají teploty hluboko pod -200 °C. NASA pracuje na fúzních reaktorech, které by mohly zajistit energii během dlouhých lunárních nocí.
Elon Musk a Jeff Bezos jsou považováni za klíčové hráče, kteří mohou pomoci návratu na Měsíc. SpaceX i Blue Origin pracují na vývoji raket schopných opakovaně dopravovat lidi na lunární povrch.
Musk plánuje využít raketu Starship, zatímco Bezos prosazuje svou vizi lunární základny s těžkým průmyslem přesunutým mimo Zemi. NASA už se soukromými společnostmi spolupracuje – v únoru 2024 přistála na Měsíci první komerční sonda Odysseus od firmy Intuitive Machines.
Podle aktuálních plánů NASA by se američtí astronauti mohli vrátit na Měsíc nejdříve v září 2026. Mise Artemis II by měla v roce 2025 dopravit posádku na oběžnou dráhu Měsíce, přičemž Artemis III počítá s přistáním na povrchu.
Otázkou zůstává, zda politická a finanční situace umožní tyto plány uskutečnit. Jak řekl legendární astronaut Buzz Aldrin: „Americké vedení inspiruje svět tím, že dělá to, co nikdo jiný nedokáže. A my jsme to na chvíli dokázali. Teď je čas to zopakovat.“
Britská policie ještě ve čtvrtek propustila zadrženého Andrewa Mountbatten-Windsora, tedy bývalého prince Andrewa. Policisté ho zatkli ve čtvrtek ráno v souvislosti s kauzou kolem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Policie zdůraznila, že vyšetřování případu nadále pokračuje.
Agáta Hanychová a Ornella Koktová mají úspěšný podcast, ale už mezi nimi v minulosti došlo ke konfliktům. Napětí panuje i po zásadním oznámení druhé jmenované. U Ornelly totiž nejde jen o rozvod s manželem. Hanychové podle všeho mnohem víc vidí, že kamarádka bez jejího vědomí natočila dokument o sobě.
NHL po dvanácti letech opět pustila hokejisty na olympijský turnaj. Nechyběli v něm ani Češi, kteří se s ním rozloučili po čtvrtfinálové porážce v prodloužení s favorizovanou Kanadou. Na ledě nechyběl David Pastrňák a po zápase se podělil o dojmy.
Britská policie dnes zatkla bývalého prince Andrewa. Premiér Keir Starmer už před zadržením člena královské rodiny prohlásil, že policie by měla prošetřit jeho kauzu s důrazem na dodržení principu rovnosti před zákonem. Nevyloučil také parlamentní diskuzi o případu. Mladší bratr krále Karla III. by podle politika měl zároveň vypovídat v USA.
Sněhová kalamita hrozí už dnes v jižních oblastech České republiky. Podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může napadnout až 12 centimetrů sněhu. Meteorologové varují řidiče, že mohou nastat dopravní komplikace.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vyvíjejí intenzivní tlak na NATO, aby výrazně omezilo své zahraniční aktivity a vrátilo se ke svým kořenům. Tato nová strategie, interně označovaná jako „návrat k továrnímu nastavení“, má za cíl transformovat Alianci zpět na čistě euroatlantický obranný pakt. Podle informací diplomatů pro server Politico Washington prosazuje ukončení klíčové výcvikové mise v Iráku a výrazné omezení mírových operací v Kosovu.
Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy procházejí v únoru 2026 hlubokou krizí, kterou průzkum serveru Politico označuje za „nejtrapnější rozchod světa“. Zatímco Američané vnímají své severní sousedy stále optimisticky, Kanaďané se od USA dramaticky odvracejí. Téměř polovina z nich nyní považuje Spojené státy za větší hrozbu pro světový mír než Rusko, které před čtyřmi lety vyvolalo globální chaos invazí na Ukrajinu.
Policie v Thames Valley poskytla podrobnější informace k rannímu zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora. K zákroku došlo přibližně v osm hodin ráno v usedlosti Wood Farm na královském panství Sandringham v Norfolku. Bývalý princ, který právě v tento den slaví své 66. narozeniny, zůstává v policejní vazbě, ačkoliv přesné místo jeho zadržení nebylo z bezpečnostních důvodů zveřejněno.
V roce 2008 Harvardova univerzita potichu rozhodla, že již nebude přijímat žádné další dary od Jeffreyho Epsteina. Stalo se tak poté, co byl tento finančník usvědčen z kuplířství a zneužívání nezletilých. Epstein sice předtím škole věnoval přes 9 milionů dolarů, ale univerzita se od něj chtěla po jeho odsouzení oficiálně distancovat.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora představuje v dějinách britské monarchie bezprecedentní událost. Andrew se stal prvním vysoce postaveným členem královské rodiny v moderní historii, který skončil v policejních poutech. Pro srovnání je nutné nahlédnout hluboko do minulosti – posledním takto významným představitelem královské krve, který byl zatčen, byl král Karel I., a to již v roce 1647 během anglické občanské války.
Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové prohlásil, že prezident Donald Trump vnímá pokračující válku na Ukrajině jako „velmi nespravedlivou“. Tento postoj se podle Washingtonu týká nejen obětí na životech na obou stranách, ale také amerických daňových poplatníků. Trumpova administrativa zdůrazňuje, že Američané nesli hlavní finanční zátěž válečného úsilí až do loňského března, kdy prezident rozhodl o pozastavení přímé vojenské pomoci Kyjevu.
Americká vláda téměř dvě desetiletí tiše financovala globální úsilí, jehož cílem bylo zabránit autoritářským režimům v rozdělování internetu na izolované zóny pod jejich kontrolou. Nyní je však tento program, známý jako Internet Freedom, v ohrožení. Velká část jeho finančních prostředků již byla odčerpána, což podle odborníků zásadně ohrožuje digitální svobodu v zemích jako Írán, Čína nebo Filipíny.