Proč se lidstvo 50 let nevrátilo na Měsíc? Důvody jsou depresivní

USA na Měsíci
USA na Měsíci, foto: Pixabay
Klára Marková 10. března 2025 10:39
Sdílej:

Poslední člověk se prošel po Měsíci v prosinci 1972 během mise Apollo 17. Od té doby uplynulo více než 50 let, a přestože vědecké i technologické důvody pro návrat jsou jasné, hlavní překážky jsou politické a finanční.

Bývalý ředitel NASA Jim Bridenstine prohlásil, že kdyby nešlo o politické riziko, USA by už dávno nejen znovu přistály na Měsíci, ale možná i na Marsu. Každá nová administrativa mění priority NASA, což vede ke ztrátě miliard dolarů a zpomaluje pokrok. Například program Constellation, který měl vrátit astronauty na Měsíc, byl po nástupu Baracka Obamy zrušen.

Donald Trump naopak prosadil program Artemis, který měl přistát na Měsíci v roce 2024. Joe Biden v tomto směru nepřinesl zásadní změny, a znovuzvolený Trump chce s ELonem Muskem dostat lidstvo na Mars.

Přestože rozpočet NASA pro rok 2024 činil 24,9 miliardy dolarů, tato částka se musela rozdělit mezi desítky projektů, od průzkumu Slunce po mise k Jupiteru a Marsu. Pro srovnání, rozpočet americké obrany činí 883,7 miliardy dolarů.

Program Artemis, který má vrátit astronauty na Měsíc, vyjde na 93 miliard dolarů mezi lety 2012 až 2025. Pro srovnání, program Apollo by dnes stál 257 miliard dolarů. Financování je však politicky citlivé téma a podpora veřejnosti je klíčová.

Měsíční prostředí je pro lidi mimořádně nepřátelské. Prach, tzv. regolit, se lepí na skafandry, zanáší přístroje a může poškodit lidské plíce. Astronauti po návratu z Apolla byli kvůli tomuto prachu preventivně v karanténě.

Dalším problémem jsou extrémní teplotní výkyvy. Polovina měsíčního dne je povrch rozpálený na stovky stupňů, zatímco druhou polovinu klesají teploty hluboko pod -200 °C. NASA pracuje na fúzních reaktorech, které by mohly zajistit energii během dlouhých lunárních nocí.

Elon Musk a Jeff Bezos jsou považováni za klíčové hráče, kteří mohou pomoci návratu na Měsíc. SpaceX i Blue Origin pracují na vývoji raket schopných opakovaně dopravovat lidi na lunární povrch.

Musk plánuje využít raketu Starship, zatímco Bezos prosazuje svou vizi lunární základny s těžkým průmyslem přesunutým mimo Zemi. NASA už se soukromými společnostmi spolupracuje – v únoru 2024 přistála na Měsíci první komerční sonda Odysseus od firmy Intuitive Machines.

Podle aktuálních plánů NASA by se američtí astronauti mohli vrátit na Měsíc nejdříve v září 2026. Mise Artemis II by měla v roce 2025 dopravit posádku na oběžnou dráhu Měsíce, přičemž Artemis III počítá s přistáním na povrchu.

Otázkou zůstává, zda politická a finanční situace umožní tyto plány uskutečnit. Jak řekl legendární astronaut Buzz Aldrin: „Americké vedení inspiruje svět tím, že dělá to, co nikdo jiný nedokáže. A my jsme to na chvíli dokázali. Teď je čas to zopakovat.“

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační fotografie.

V Kongu odstartoval boj s nejsmrtelnější epidemií eboly. Nový lék může změnit vše

V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.

Novinky
Ilustrační foto

Politico: Kolaps oceánských proudů by měl pro Evropu katastrofální následky. Vlády se začínají připravovat

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

Novinky
Ilustrační foto

Způsobují obezitu i deprese. Odborníci tlačí na politiky, aby začali s mobily u mladých něco dělat

Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.

Novinky
Turecko

Turecko se připravuje na pořadatelství COP31. Přitom je jedním z největších zdrojů znečištění na světě

Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.