Poslední člověk se prošel po Měsíci v prosinci 1972 během mise Apollo 17. Od té doby uplynulo více než 50 let, a přestože vědecké i technologické důvody pro návrat jsou jasné, hlavní překážky jsou politické a finanční.
Bývalý ředitel NASA Jim Bridenstine prohlásil, že kdyby nešlo o politické riziko, USA by už dávno nejen znovu přistály na Měsíci, ale možná i na Marsu. Každá nová administrativa mění priority NASA, což vede ke ztrátě miliard dolarů a zpomaluje pokrok. Například program Constellation, který měl vrátit astronauty na Měsíc, byl po nástupu Baracka Obamy zrušen.
Donald Trump naopak prosadil program Artemis, který měl přistát na Měsíci v roce 2024. Joe Biden v tomto směru nepřinesl zásadní změny, a znovuzvolený Trump chce s ELonem Muskem dostat lidstvo na Mars.
Přestože rozpočet NASA pro rok 2024 činil 24,9 miliardy dolarů, tato částka se musela rozdělit mezi desítky projektů, od průzkumu Slunce po mise k Jupiteru a Marsu. Pro srovnání, rozpočet americké obrany činí 883,7 miliardy dolarů.
Program Artemis, který má vrátit astronauty na Měsíc, vyjde na 93 miliard dolarů mezi lety 2012 až 2025. Pro srovnání, program Apollo by dnes stál 257 miliard dolarů. Financování je však politicky citlivé téma a podpora veřejnosti je klíčová.
Měsíční prostředí je pro lidi mimořádně nepřátelské. Prach, tzv. regolit, se lepí na skafandry, zanáší přístroje a může poškodit lidské plíce. Astronauti po návratu z Apolla byli kvůli tomuto prachu preventivně v karanténě.
Dalším problémem jsou extrémní teplotní výkyvy. Polovina měsíčního dne je povrch rozpálený na stovky stupňů, zatímco druhou polovinu klesají teploty hluboko pod -200 °C. NASA pracuje na fúzních reaktorech, které by mohly zajistit energii během dlouhých lunárních nocí.
Elon Musk a Jeff Bezos jsou považováni za klíčové hráče, kteří mohou pomoci návratu na Měsíc. SpaceX i Blue Origin pracují na vývoji raket schopných opakovaně dopravovat lidi na lunární povrch.
Musk plánuje využít raketu Starship, zatímco Bezos prosazuje svou vizi lunární základny s těžkým průmyslem přesunutým mimo Zemi. NASA už se soukromými společnostmi spolupracuje – v únoru 2024 přistála na Měsíci první komerční sonda Odysseus od firmy Intuitive Machines.
Podle aktuálních plánů NASA by se američtí astronauti mohli vrátit na Měsíc nejdříve v září 2026. Mise Artemis II by měla v roce 2025 dopravit posádku na oběžnou dráhu Měsíce, přičemž Artemis III počítá s přistáním na povrchu.
Otázkou zůstává, zda politická a finanční situace umožní tyto plány uskutečnit. Jak řekl legendární astronaut Buzz Aldrin: „Americké vedení inspiruje svět tím, že dělá to, co nikdo jiný nedokáže. A my jsme to na chvíli dokázali. Teď je čas to zopakovat.“
Jakub Štáfek je momentálně zcela zaneprázdněn propagací nového filmu Vyšehrad Dvje, ale i během nabitého programu si jistě najde čas na rodinu. Zvlášť když nedávno přiznal, že jeho druhorozené dceři byla diagnostikována závažná nemoc. Proč se rozhodl jít s pravdou ven?
Dominika Gottová bude až do smrti vnímána jako jedna ze čtyř dcer nejslavnějšího českého zpěváka Karla Gotta. Jako jediná z nich nežije v rodné zemi, ale ve Finsku. Nyní vysvětlila, proč ji neláká život v České republice.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že má svůj vlastní časový plán pro ukončení války na Ukrajině, přičemž se nechal slyšet, že by byl schopen přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zastavil útoky. Uvedl to při setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem v Bílém domě.S
Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře vystoupil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a označil ho za jediného člověka, který brání dosažení míru na Ukrajině. Během návštěvy Madagaskaru uvedl, že Putin neustále lže, když tvrdí, že chce ukončit válku, zatímco ruské jednotky nadále bombardují ukrajinská města.
Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Americký prezident Donald Trump veřejně apeloval na Vladimira Putina, aby ukončil smrtící útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se staly nejkrvavějšími od loňského července. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal: „Vladimire, přestaň! 5000 vojáků týdně umírá. Uzavřeme mírovou dohodu!“
Více než století po potopení legendárního parníku Titanic přináší nová kniha šokující svědectví o posledních chvílích jeho kapitána Edwarda Johna Smithe. Britský autor Dan E. Parkes se ve své publikaci "Titanic Legacy: The Captain, the Daughter and the Spy" snaží očistit pověst muže, který je po generace obestřen závojem tragického tajemství.
Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.