Poslední člověk se prošel po Měsíci v prosinci 1972 během mise Apollo 17. Od té doby uplynulo více než 50 let, a přestože vědecké i technologické důvody pro návrat jsou jasné, hlavní překážky jsou politické a finanční.
Bývalý ředitel NASA Jim Bridenstine prohlásil, že kdyby nešlo o politické riziko, USA by už dávno nejen znovu přistály na Měsíci, ale možná i na Marsu. Každá nová administrativa mění priority NASA, což vede ke ztrátě miliard dolarů a zpomaluje pokrok. Například program Constellation, který měl vrátit astronauty na Měsíc, byl po nástupu Baracka Obamy zrušen.
Donald Trump naopak prosadil program Artemis, který měl přistát na Měsíci v roce 2024. Joe Biden v tomto směru nepřinesl zásadní změny, a znovuzvolený Trump chce s ELonem Muskem dostat lidstvo na Mars.
Přestože rozpočet NASA pro rok 2024 činil 24,9 miliardy dolarů, tato částka se musela rozdělit mezi desítky projektů, od průzkumu Slunce po mise k Jupiteru a Marsu. Pro srovnání, rozpočet americké obrany činí 883,7 miliardy dolarů.
Program Artemis, který má vrátit astronauty na Měsíc, vyjde na 93 miliard dolarů mezi lety 2012 až 2025. Pro srovnání, program Apollo by dnes stál 257 miliard dolarů. Financování je však politicky citlivé téma a podpora veřejnosti je klíčová.
Měsíční prostředí je pro lidi mimořádně nepřátelské. Prach, tzv. regolit, se lepí na skafandry, zanáší přístroje a může poškodit lidské plíce. Astronauti po návratu z Apolla byli kvůli tomuto prachu preventivně v karanténě.
Dalším problémem jsou extrémní teplotní výkyvy. Polovina měsíčního dne je povrch rozpálený na stovky stupňů, zatímco druhou polovinu klesají teploty hluboko pod -200 °C. NASA pracuje na fúzních reaktorech, které by mohly zajistit energii během dlouhých lunárních nocí.
Elon Musk a Jeff Bezos jsou považováni za klíčové hráče, kteří mohou pomoci návratu na Měsíc. SpaceX i Blue Origin pracují na vývoji raket schopných opakovaně dopravovat lidi na lunární povrch.
Musk plánuje využít raketu Starship, zatímco Bezos prosazuje svou vizi lunární základny s těžkým průmyslem přesunutým mimo Zemi. NASA už se soukromými společnostmi spolupracuje – v únoru 2024 přistála na Měsíci první komerční sonda Odysseus od firmy Intuitive Machines.
Podle aktuálních plánů NASA by se američtí astronauti mohli vrátit na Měsíc nejdříve v září 2026. Mise Artemis II by měla v roce 2025 dopravit posádku na oběžnou dráhu Měsíce, přičemž Artemis III počítá s přistáním na povrchu.
Otázkou zůstává, zda politická a finanční situace umožní tyto plány uskutečnit. Jak řekl legendární astronaut Buzz Aldrin: „Americké vedení inspiruje svět tím, že dělá to, co nikdo jiný nedokáže. A my jsme to na chvíli dokázali. Teď je čas to zopakovat.“
Policisté i ve spolupráci s kolegy ze zahraničí dopadli další dva podezřelé v kauze březnového požáru haly v Pardubicích, který se vyšetřuje pro podezření ze spáchání teroristického útoku. Stopy přivedly vyšetřovatele až do Bulharska.
Spousta z nás asi chápe Dominiku Gottovou, která se raději rozhodla žít v klidu ve Finsku. Nyní o sobě po delší době dala zase vědět. Podle svých slov se má dobře, v jejím životě se nic zásadního nezměnilo. Přesto se potýká s jednou věcí, která ji momentálně trápí.
Írán se amerického prezidenta Donalda Trumpa nezalekl ani ve chvíli, kdy do svých výhružek zakomponoval sprostá slova. Teherán se snaží nepřátele odradit od avizovaných útoků na elektrárny či mosty, které mají přijít, pokud nedojde k dohodě.
Česko si právě dnes připomíná všemi milovanou Aničku Slováčkovou, protože uplynul rok od chvíle, kdy podlehla zákeřné rakovině. O její odkaz pečuje rodina, která v jednom případě musela nepříjemně zakročit.
Češi se v minulém týdnu dozvěděli, jak chce Babišova vláda ovlivnit ceny pohonných hmot. Denně se bude stanovovat maximální cena. Premiér Andrej Babiš (ANO) vysvětlil, jak má systém fungovat. Řidiči by vždy už večer měli vědět, kolik je další den bude maximálně stát litr paliva.
Válka v Íránu a zablokování Hormuzského průlivu začínají drtivě dopadat na zemědělce v jižní Asii. Přestože se konflikt odehrává tisíce kilometrů daleko, v Indii a na Šrí Lance vyvolává nedostatek hnojiv a pohonných hmot paniku, která může podle odborníků vyústit v hlubokou potravinovou krizi. Světový potravinový program odhaduje, že pokud boje neskončí do června, mohlo by do stavu akutní potravinové nejistoty upadnout dalších 45 milionů lidí.
Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.
Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.