Poslední člověk se prošel po Měsíci v prosinci 1972 během mise Apollo 17. Od té doby uplynulo více než 50 let, a přestože vědecké i technologické důvody pro návrat jsou jasné, hlavní překážky jsou politické a finanční.
Bývalý ředitel NASA Jim Bridenstine prohlásil, že kdyby nešlo o politické riziko, USA by už dávno nejen znovu přistály na Měsíci, ale možná i na Marsu. Každá nová administrativa mění priority NASA, což vede ke ztrátě miliard dolarů a zpomaluje pokrok. Například program Constellation, který měl vrátit astronauty na Měsíc, byl po nástupu Baracka Obamy zrušen.
Donald Trump naopak prosadil program Artemis, který měl přistát na Měsíci v roce 2024. Joe Biden v tomto směru nepřinesl zásadní změny, a znovuzvolený Trump chce s ELonem Muskem dostat lidstvo na Mars.
Přestože rozpočet NASA pro rok 2024 činil 24,9 miliardy dolarů, tato částka se musela rozdělit mezi desítky projektů, od průzkumu Slunce po mise k Jupiteru a Marsu. Pro srovnání, rozpočet americké obrany činí 883,7 miliardy dolarů.
Program Artemis, který má vrátit astronauty na Měsíc, vyjde na 93 miliard dolarů mezi lety 2012 až 2025. Pro srovnání, program Apollo by dnes stál 257 miliard dolarů. Financování je však politicky citlivé téma a podpora veřejnosti je klíčová.
Měsíční prostředí je pro lidi mimořádně nepřátelské. Prach, tzv. regolit, se lepí na skafandry, zanáší přístroje a může poškodit lidské plíce. Astronauti po návratu z Apolla byli kvůli tomuto prachu preventivně v karanténě.
Dalším problémem jsou extrémní teplotní výkyvy. Polovina měsíčního dne je povrch rozpálený na stovky stupňů, zatímco druhou polovinu klesají teploty hluboko pod -200 °C. NASA pracuje na fúzních reaktorech, které by mohly zajistit energii během dlouhých lunárních nocí.
Elon Musk a Jeff Bezos jsou považováni za klíčové hráče, kteří mohou pomoci návratu na Měsíc. SpaceX i Blue Origin pracují na vývoji raket schopných opakovaně dopravovat lidi na lunární povrch.
Musk plánuje využít raketu Starship, zatímco Bezos prosazuje svou vizi lunární základny s těžkým průmyslem přesunutým mimo Zemi. NASA už se soukromými společnostmi spolupracuje – v únoru 2024 přistála na Měsíci první komerční sonda Odysseus od firmy Intuitive Machines.
Podle aktuálních plánů NASA by se američtí astronauti mohli vrátit na Měsíc nejdříve v září 2026. Mise Artemis II by měla v roce 2025 dopravit posádku na oběžnou dráhu Měsíce, přičemž Artemis III počítá s přistáním na povrchu.
Otázkou zůstává, zda politická a finanční situace umožní tyto plány uskutečnit. Jak řekl legendární astronaut Buzz Aldrin: „Americké vedení inspiruje svět tím, že dělá to, co nikdo jiný nedokáže. A my jsme to na chvíli dokázali. Teď je čas to zopakovat.“
Agáta Hanychová, matka tří dětí, se musí řídit požadavky otců svých dcer, se kterými již netvoří pár. To se týká zejména prezentace dětí na sociálních sítích, kde nesmí být vidět jejich obličeje.
Lucemburská velkovévodská rodina s hlubokým zármutkem oznámila úmrtí prince Frederika, který zemřel v sobotu 1. března v Paříži ve věku pouhých 22 let. Informovala o tom americká CNN.
Čínská e-commerce platforma Temu se během pouhých dvou let vyšvihla mezi pět největších online tržišť na světě. Její raketový vzestup doprovází ostrá kritika, podle níž její obchodní model stojí na neférových praktikách, jako je nízká kvalita produktů, agresivní marketing či klamavé obchodní taktiky. Přesto se Temu opírá o osvědčený a silný byznys model své mateřské společnosti Pinduoduo, která začínala jako tržiště pro čerstvé ovoce a dnes udává směr globálnímu online maloobchodu, píše The Conversation.
Změna klimatu představuje jednu z největších výzev, jakým kdy lidstvo čelilo. V sázce jsou stovky milionů životů, nespočet druhů a ekosystémů, zdraví globální ekonomiky i samotná obyvatelnost planety. Přesto však existuje naděje. Máme vědecké poznatky i technologie, které nám umožňují tento problém řešit. Klíčovým prvkem je nyní odhodlané vedení a odvaha změnit směr, říkají vědci z Union of Concerned Scientists.
Poslední člověk se prošel po Měsíci v prosinci 1972 během mise Apollo 17. Od té doby uplynulo více než 50 let, a přestože vědecké i technologické důvody pro návrat jsou jasné, hlavní překážky jsou politické a finanční.
Letošní březen přinesl do českého showbyznysu další smutnou událost, a to úmrtí zpěváka Josefa Zímy. Na jeho život a dílo zavzpomínala řada lidí, včetně jeho přítele, moderátora Aleše Cibulky.
Cestující v pražském metru se v pondělí potýkají s komplikacemi na lince C. Od nedělního večera je totiž kvůli prosakující vodě uzavřená stanice Florenc. Vlaky tudy pouze projíždějí.
Po chladných dnech, kdy jsme se ještě skrývali v teplých kabátech, nás dnes příjemně zahřeje slunce. V jeho paprscích se však obloha zbarvila do oranžova díky saharskému prachu. Využijte teplé počasí, protože příjemné slunečné dny nebudou trvat dlouho.
Ukrajina nemusí konflikt s Ruskem ustát, ani kdyby měla podporu Spojených států, prohlásil Donald Trump v rozhovoru pro Fox News. Jeho slova zazněla v době, kdy USA nejprve pozastavily vojenskou pomoc Kyjevu a následně mu přestaly poskytovat i zpravodajské informace a satelitní snímky.
Mark Carney, bývalý guvernér centrální banky, byl zvolen novým lídrem kanadských liberálů a nahradí Justina Trudeaua. Ve svém prvním projevu se ostře vymezil vůči Donaldu Trumpovi, kterého obvinil ze snahy poškodit kanadskou ekonomiku. „Nedovolíme mu to,“ vzkázal rázně budoucí premiér.
Americké ministerstvo obrany pověřilo společnost Scale AI vývojem pokročilého systému umělé inteligence pro interaktivní válečné simulace, analýzu hrozeb a alokaci vojenských zdrojů v Evropě a Indo-Pacifiku. Uvedl to server Defense One.
Ondřej Brzobohatý (42) v poslední době čelí nejen náročné práci na muzikálu Taťkové, ale také připravám na těžkou soudní bitvu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou (37). Zatímco hudebník se snaží vyrovnat s pracovním nasazením, které mu pomáhá zapomenout na starosti, očekává, jaký průběh bude mít soudní jednání. V rozhovoru pro eXtra.cz prozradil, co od soudu očekává a jaký postoj má k setkání s Kuchařovou.