Poslední člověk se prošel po Měsíci v prosinci 1972 během mise Apollo 17. Od té doby uplynulo více než 50 let, a přestože vědecké i technologické důvody pro návrat jsou jasné, hlavní překážky jsou politické a finanční.
Bývalý ředitel NASA Jim Bridenstine prohlásil, že kdyby nešlo o politické riziko, USA by už dávno nejen znovu přistály na Měsíci, ale možná i na Marsu. Každá nová administrativa mění priority NASA, což vede ke ztrátě miliard dolarů a zpomaluje pokrok. Například program Constellation, který měl vrátit astronauty na Měsíc, byl po nástupu Baracka Obamy zrušen.
Donald Trump naopak prosadil program Artemis, který měl přistát na Měsíci v roce 2024. Joe Biden v tomto směru nepřinesl zásadní změny, a znovuzvolený Trump chce s ELonem Muskem dostat lidstvo na Mars.
Přestože rozpočet NASA pro rok 2024 činil 24,9 miliardy dolarů, tato částka se musela rozdělit mezi desítky projektů, od průzkumu Slunce po mise k Jupiteru a Marsu. Pro srovnání, rozpočet americké obrany činí 883,7 miliardy dolarů.
Program Artemis, který má vrátit astronauty na Měsíc, vyjde na 93 miliard dolarů mezi lety 2012 až 2025. Pro srovnání, program Apollo by dnes stál 257 miliard dolarů. Financování je však politicky citlivé téma a podpora veřejnosti je klíčová.
Měsíční prostředí je pro lidi mimořádně nepřátelské. Prach, tzv. regolit, se lepí na skafandry, zanáší přístroje a může poškodit lidské plíce. Astronauti po návratu z Apolla byli kvůli tomuto prachu preventivně v karanténě.
Dalším problémem jsou extrémní teplotní výkyvy. Polovina měsíčního dne je povrch rozpálený na stovky stupňů, zatímco druhou polovinu klesají teploty hluboko pod -200 °C. NASA pracuje na fúzních reaktorech, které by mohly zajistit energii během dlouhých lunárních nocí.
Elon Musk a Jeff Bezos jsou považováni za klíčové hráče, kteří mohou pomoci návratu na Měsíc. SpaceX i Blue Origin pracují na vývoji raket schopných opakovaně dopravovat lidi na lunární povrch.
Musk plánuje využít raketu Starship, zatímco Bezos prosazuje svou vizi lunární základny s těžkým průmyslem přesunutým mimo Zemi. NASA už se soukromými společnostmi spolupracuje – v únoru 2024 přistála na Měsíci první komerční sonda Odysseus od firmy Intuitive Machines.
Podle aktuálních plánů NASA by se američtí astronauti mohli vrátit na Měsíc nejdříve v září 2026. Mise Artemis II by měla v roce 2025 dopravit posádku na oběžnou dráhu Měsíce, přičemž Artemis III počítá s přistáním na povrchu.
Otázkou zůstává, zda politická a finanční situace umožní tyto plány uskutečnit. Jak řekl legendární astronaut Buzz Aldrin: „Americké vedení inspiruje svět tím, že dělá to, co nikdo jiný nedokáže. A my jsme to na chvíli dokázali. Teď je čas to zopakovat.“
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
Typicky zimní počasí v Česku poslední dobou nepanuje, ačkoliv Vánoce už téměř klepou na dveře. Předpověď ale momentálně naznačuje, že svátky přinesou jisté ochlazení. Dokonce může i sněžit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy v Polsku otevřeně přiznal, že cesta Ukrajiny do Aliance naráží na tvrdou politickou realitu. Ačkoliv spojenci na loňském summitu potvrdili, že proces vstupu je nezvratný, v tuto chvíli chybí nezbytná jednomyslnost pro jeho dokončení.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.