S nejnovějším obratem prezidenta Donalda Trumpa ohledně zveřejnění Epsteinových spisů, které má k dispozici americké ministerstvo spravedlnosti – nejprve byl proti, pak pro, pak zase proti a teď opět pro – se jádro voličů MAGA konečně může dočkat dokumentů, které si dlouho přálo vidět. Dne 18. listopadu 2025 odpoledne Sněmovna drtivou většinou hlasovala pro zveřejnění spisů. Proti hlasoval pouze jeden republikán. Senát později téhož dne jednomyslně schválil opatření a poslal ho prezidentovi k podpisu. Trump jej podepsal 19. listopadu.
Redaktorka politické sekce The Conversation, Naomi Schalitová, hovořila s profesorem Alexem Hintonem, kulturním antropologem, který se léta zabývá hnutím MAGA, o trvalém zájmu republikánů Make America Great Again o případ obviněného obchodníka s dětmi Jeffreyho Epsteina. Hinton vysvětluje, jak se zájem MAGA o tento případ shoduje s jeho poznatky o skupině neochvějných Trumpových podporovatelů.
Alex Hinton je kulturní antropolog a v rámci své práce provádí terénní výzkum. Jezdí za lidmi, které studuje, pozoruje jejich jednání, naslouchá a snaží se pochopit systémy významů, které tvoří základ dané skupiny. Na základě toho pak analyzuje jejich témata a názory.
Ukazuje se, že voliče MAGA, tedy Trumpovy klíčové podporovatele, případ Jeffreyho Epsteina a zejména zveřejnění vládních dokumentů o něm velmi znepokojuje. Je ale potřeba si uvědomit, co hnutí MAGA vlastně je. Hinton jej v antropologii definuje jako nativistické hnutí, které zdůrazňuje lidi a zemi, což se odráží v diskurzu America First. Hnutí je také xenofobní, protože se obává vnějších nepřátel a invaze, a zároveň populistické, tedy údajně pro lid.
Tucker Carlson v rozhovoru s Marjorie Taylor Greeneovou vyjmenoval pět pilířů hnutí MAGA. Těmi jsou: America First jako absolutní centrum, zabezpečení hranic, antipatie vůči globalismu (uznání selhání globalizace), svoboda projevu a žádné zahraniční války. Hinton by k tomu přidal důraz na "my lidé" versus elity. Každý z těchto pilířů je úzce propojen s klíčovou dynamikou hnutí MAGA, kterou jsou konspirační teorie, a ty jsou obvykle namířeny proti elitám.
Epsteinův případ je místo, kde se mnohé konspirační teorie sbíhají. Zasáhne témata jako Stop the Steal, The Big Lie, lawfare (zneužití práva), deep state (stínová vláda) a replacement theory (teorie o nahrazení původního obyvatelstva). Epstein se dotýká všech těchto bodů, jelikož představuje elitní kabalu, která manipuluje událostmi proti zájmům "nás lidí." Současně má tato teorie mírný antisemitský nádech. To navazuje na konspirační teorii Pizzagate z roku 2016, která tvrdila, že demokratičtí elitáři jsou démonické síly zapojené do sexuálního obchodu s dětmi. A zde je Epstein, který podle obvinění dělal přesně to samé.
Epstein je tak nedílnou součástí narativu MAGA od počátku, protože je považován za elitu zapojenou do sexuálního obchodu s dětmi. Navíc zde existuje podezření vůči státu a "deep state" (stínová vláda), což implikuje snahu o krytí. Hnutí MAGA bylo opakovaně ujišťováno, že dostanou "důkazy". Trump, Kash Patel i Pam Bondi slibovali, že vše odhalí. Proto se současná situace s tajnými spisy jeví jako jasný důkaz utajování.
Navzdory těmto obavám je mezi mnoha příznivci MAGA jasné pochopení, že musí zůstat s Trumpem. Bez Trumpa by se hnutí MAGA stalo něčím podobným jako Tea Party – jednoduše by bez něj vybledlo. Voliči MAGA podporují Trumpa v tomto tématu více než mainstreamoví republikáni. Hinton si proto nemyslí, že by tato záležitost vedla k rozkolu, i když jisté napětí v současné době způsobuje.
Viditelným rozchodem je spíše neshoda mezi Trumpem a jednou z jeho předních podporovatelek, kongresmankou Marjorie Taylor Greeneovou. Jejich vztah se ale dá přirovnat k jo-jo efektu – dojde k napětí, a pak se vztahy opět urovnají, podobně jako se to stalo s Elonem Muskem. Hinton se nedomnívá, že tato epizoda je předzvěstí většího rozštěpení hnutí MAGA.
Trumpův náhlý obrat ve věci zveřejnění dokumentů je podle Hintona brilantní strategický tah, který mu umožní udržet si voličskou základnu. Dokáže neuvěřitelně převzít jakýkoli příběh a otočit ho ve svůj prospěch. Najednou prohlašuje: "Jsem pro zveřejnění. Jsou to ve skutečnosti demokrati, kdo jsou zlé elity, a teď budeme vyšetřovat Billa Clintona a všechny ostatní demokraty." Tímto způsobem přebírá kontrolu nad narativem.
Pro MAGA je klíčové pravidlo "nepřekročit hranici šéfa." Jde o přehnanou lásku k Trumpovi, která se musí projevovat, a v tomto kontextu nikdo šéfa nekříží. Kdo se postaví proti, hrozí mu Trumpovo zavržení a potenciální neúspěch v primárkách. Trump tak učinil bystrý strategický krok, kterým zabraňuje rozkolu.
Důležitým aspektem je, že voličům MAGA záleží na sexuálně zneužívaných dívkách. Tato starost je významná zejména mezi hluboce věřícími křesťany, pro které je obchod se sexem obrovským problémem.
Pohled na křesťanskou morálku se zde pojí s představou nevinnosti, která je sužována démonickými silami. Pro ně jde o útok těchto elit na "nás lidi" a porušení práv. Ačkoli je myšlenka sexuálního obchodu s dětmi děsivá pro každého, v křesťanských kruzích je to téma, které má obrovskou váhu.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.