S nejnovějším obratem prezidenta Donalda Trumpa ohledně zveřejnění Epsteinových spisů, které má k dispozici americké ministerstvo spravedlnosti – nejprve byl proti, pak pro, pak zase proti a teď opět pro – se jádro voličů MAGA konečně může dočkat dokumentů, které si dlouho přálo vidět. Dne 18. listopadu 2025 odpoledne Sněmovna drtivou většinou hlasovala pro zveřejnění spisů. Proti hlasoval pouze jeden republikán. Senát později téhož dne jednomyslně schválil opatření a poslal ho prezidentovi k podpisu. Trump jej podepsal 19. listopadu.
Redaktorka politické sekce The Conversation, Naomi Schalitová, hovořila s profesorem Alexem Hintonem, kulturním antropologem, který se léta zabývá hnutím MAGA, o trvalém zájmu republikánů Make America Great Again o případ obviněného obchodníka s dětmi Jeffreyho Epsteina. Hinton vysvětluje, jak se zájem MAGA o tento případ shoduje s jeho poznatky o skupině neochvějných Trumpových podporovatelů.
Alex Hinton je kulturní antropolog a v rámci své práce provádí terénní výzkum. Jezdí za lidmi, které studuje, pozoruje jejich jednání, naslouchá a snaží se pochopit systémy významů, které tvoří základ dané skupiny. Na základě toho pak analyzuje jejich témata a názory.
Ukazuje se, že voliče MAGA, tedy Trumpovy klíčové podporovatele, případ Jeffreyho Epsteina a zejména zveřejnění vládních dokumentů o něm velmi znepokojuje. Je ale potřeba si uvědomit, co hnutí MAGA vlastně je. Hinton jej v antropologii definuje jako nativistické hnutí, které zdůrazňuje lidi a zemi, což se odráží v diskurzu America First. Hnutí je také xenofobní, protože se obává vnějších nepřátel a invaze, a zároveň populistické, tedy údajně pro lid.
Tucker Carlson v rozhovoru s Marjorie Taylor Greeneovou vyjmenoval pět pilířů hnutí MAGA. Těmi jsou: America First jako absolutní centrum, zabezpečení hranic, antipatie vůči globalismu (uznání selhání globalizace), svoboda projevu a žádné zahraniční války. Hinton by k tomu přidal důraz na "my lidé" versus elity. Každý z těchto pilířů je úzce propojen s klíčovou dynamikou hnutí MAGA, kterou jsou konspirační teorie, a ty jsou obvykle namířeny proti elitám.
Epsteinův případ je místo, kde se mnohé konspirační teorie sbíhají. Zasáhne témata jako Stop the Steal, The Big Lie, lawfare (zneužití práva), deep state (stínová vláda) a replacement theory (teorie o nahrazení původního obyvatelstva). Epstein se dotýká všech těchto bodů, jelikož představuje elitní kabalu, která manipuluje událostmi proti zájmům "nás lidí." Současně má tato teorie mírný antisemitský nádech. To navazuje na konspirační teorii Pizzagate z roku 2016, která tvrdila, že demokratičtí elitáři jsou démonické síly zapojené do sexuálního obchodu s dětmi. A zde je Epstein, který podle obvinění dělal přesně to samé.
Epstein je tak nedílnou součástí narativu MAGA od počátku, protože je považován za elitu zapojenou do sexuálního obchodu s dětmi. Navíc zde existuje podezření vůči státu a "deep state" (stínová vláda), což implikuje snahu o krytí. Hnutí MAGA bylo opakovaně ujišťováno, že dostanou "důkazy". Trump, Kash Patel i Pam Bondi slibovali, že vše odhalí. Proto se současná situace s tajnými spisy jeví jako jasný důkaz utajování.
Navzdory těmto obavám je mezi mnoha příznivci MAGA jasné pochopení, že musí zůstat s Trumpem. Bez Trumpa by se hnutí MAGA stalo něčím podobným jako Tea Party – jednoduše by bez něj vybledlo. Voliči MAGA podporují Trumpa v tomto tématu více než mainstreamoví republikáni. Hinton si proto nemyslí, že by tato záležitost vedla k rozkolu, i když jisté napětí v současné době způsobuje.
Viditelným rozchodem je spíše neshoda mezi Trumpem a jednou z jeho předních podporovatelek, kongresmankou Marjorie Taylor Greeneovou. Jejich vztah se ale dá přirovnat k jo-jo efektu – dojde k napětí, a pak se vztahy opět urovnají, podobně jako se to stalo s Elonem Muskem. Hinton se nedomnívá, že tato epizoda je předzvěstí většího rozštěpení hnutí MAGA.
Trumpův náhlý obrat ve věci zveřejnění dokumentů je podle Hintona brilantní strategický tah, který mu umožní udržet si voličskou základnu. Dokáže neuvěřitelně převzít jakýkoli příběh a otočit ho ve svůj prospěch. Najednou prohlašuje: "Jsem pro zveřejnění. Jsou to ve skutečnosti demokrati, kdo jsou zlé elity, a teď budeme vyšetřovat Billa Clintona a všechny ostatní demokraty." Tímto způsobem přebírá kontrolu nad narativem.
Pro MAGA je klíčové pravidlo "nepřekročit hranici šéfa." Jde o přehnanou lásku k Trumpovi, která se musí projevovat, a v tomto kontextu nikdo šéfa nekříží. Kdo se postaví proti, hrozí mu Trumpovo zavržení a potenciální neúspěch v primárkách. Trump tak učinil bystrý strategický krok, kterým zabraňuje rozkolu.
Důležitým aspektem je, že voličům MAGA záleží na sexuálně zneužívaných dívkách. Tato starost je významná zejména mezi hluboce věřícími křesťany, pro které je obchod se sexem obrovským problémem.
Pohled na křesťanskou morálku se zde pojí s představou nevinnosti, která je sužována démonickými silami. Pro ně jde o útok těchto elit na "nás lidi" a porušení práv. Ačkoli je myšlenka sexuálního obchodu s dětmi děsivá pro každého, v křesťanských kruzích je to téma, které má obrovskou váhu.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.