S nejnovějším obratem prezidenta Donalda Trumpa ohledně zveřejnění Epsteinových spisů, které má k dispozici americké ministerstvo spravedlnosti – nejprve byl proti, pak pro, pak zase proti a teď opět pro – se jádro voličů MAGA konečně může dočkat dokumentů, které si dlouho přálo vidět. Dne 18. listopadu 2025 odpoledne Sněmovna drtivou většinou hlasovala pro zveřejnění spisů. Proti hlasoval pouze jeden republikán. Senát později téhož dne jednomyslně schválil opatření a poslal ho prezidentovi k podpisu. Trump jej podepsal 19. listopadu.
Redaktorka politické sekce The Conversation, Naomi Schalitová, hovořila s profesorem Alexem Hintonem, kulturním antropologem, který se léta zabývá hnutím MAGA, o trvalém zájmu republikánů Make America Great Again o případ obviněného obchodníka s dětmi Jeffreyho Epsteina. Hinton vysvětluje, jak se zájem MAGA o tento případ shoduje s jeho poznatky o skupině neochvějných Trumpových podporovatelů.
Alex Hinton je kulturní antropolog a v rámci své práce provádí terénní výzkum. Jezdí za lidmi, které studuje, pozoruje jejich jednání, naslouchá a snaží se pochopit systémy významů, které tvoří základ dané skupiny. Na základě toho pak analyzuje jejich témata a názory.
Ukazuje se, že voliče MAGA, tedy Trumpovy klíčové podporovatele, případ Jeffreyho Epsteina a zejména zveřejnění vládních dokumentů o něm velmi znepokojuje. Je ale potřeba si uvědomit, co hnutí MAGA vlastně je. Hinton jej v antropologii definuje jako nativistické hnutí, které zdůrazňuje lidi a zemi, což se odráží v diskurzu America First. Hnutí je také xenofobní, protože se obává vnějších nepřátel a invaze, a zároveň populistické, tedy údajně pro lid.
Tucker Carlson v rozhovoru s Marjorie Taylor Greeneovou vyjmenoval pět pilířů hnutí MAGA. Těmi jsou: America First jako absolutní centrum, zabezpečení hranic, antipatie vůči globalismu (uznání selhání globalizace), svoboda projevu a žádné zahraniční války. Hinton by k tomu přidal důraz na "my lidé" versus elity. Každý z těchto pilířů je úzce propojen s klíčovou dynamikou hnutí MAGA, kterou jsou konspirační teorie, a ty jsou obvykle namířeny proti elitám.
Epsteinův případ je místo, kde se mnohé konspirační teorie sbíhají. Zasáhne témata jako Stop the Steal, The Big Lie, lawfare (zneužití práva), deep state (stínová vláda) a replacement theory (teorie o nahrazení původního obyvatelstva). Epstein se dotýká všech těchto bodů, jelikož představuje elitní kabalu, která manipuluje událostmi proti zájmům "nás lidí." Současně má tato teorie mírný antisemitský nádech. To navazuje na konspirační teorii Pizzagate z roku 2016, která tvrdila, že demokratičtí elitáři jsou démonické síly zapojené do sexuálního obchodu s dětmi. A zde je Epstein, který podle obvinění dělal přesně to samé.
Epstein je tak nedílnou součástí narativu MAGA od počátku, protože je považován za elitu zapojenou do sexuálního obchodu s dětmi. Navíc zde existuje podezření vůči státu a "deep state" (stínová vláda), což implikuje snahu o krytí. Hnutí MAGA bylo opakovaně ujišťováno, že dostanou "důkazy". Trump, Kash Patel i Pam Bondi slibovali, že vše odhalí. Proto se současná situace s tajnými spisy jeví jako jasný důkaz utajování.
Navzdory těmto obavám je mezi mnoha příznivci MAGA jasné pochopení, že musí zůstat s Trumpem. Bez Trumpa by se hnutí MAGA stalo něčím podobným jako Tea Party – jednoduše by bez něj vybledlo. Voliči MAGA podporují Trumpa v tomto tématu více než mainstreamoví republikáni. Hinton si proto nemyslí, že by tato záležitost vedla k rozkolu, i když jisté napětí v současné době způsobuje.
Viditelným rozchodem je spíše neshoda mezi Trumpem a jednou z jeho předních podporovatelek, kongresmankou Marjorie Taylor Greeneovou. Jejich vztah se ale dá přirovnat k jo-jo efektu – dojde k napětí, a pak se vztahy opět urovnají, podobně jako se to stalo s Elonem Muskem. Hinton se nedomnívá, že tato epizoda je předzvěstí většího rozštěpení hnutí MAGA.
Trumpův náhlý obrat ve věci zveřejnění dokumentů je podle Hintona brilantní strategický tah, který mu umožní udržet si voličskou základnu. Dokáže neuvěřitelně převzít jakýkoli příběh a otočit ho ve svůj prospěch. Najednou prohlašuje: "Jsem pro zveřejnění. Jsou to ve skutečnosti demokrati, kdo jsou zlé elity, a teď budeme vyšetřovat Billa Clintona a všechny ostatní demokraty." Tímto způsobem přebírá kontrolu nad narativem.
Pro MAGA je klíčové pravidlo "nepřekročit hranici šéfa." Jde o přehnanou lásku k Trumpovi, která se musí projevovat, a v tomto kontextu nikdo šéfa nekříží. Kdo se postaví proti, hrozí mu Trumpovo zavržení a potenciální neúspěch v primárkách. Trump tak učinil bystrý strategický krok, kterým zabraňuje rozkolu.
Důležitým aspektem je, že voličům MAGA záleží na sexuálně zneužívaných dívkách. Tato starost je významná zejména mezi hluboce věřícími křesťany, pro které je obchod se sexem obrovským problémem.
Pohled na křesťanskou morálku se zde pojí s představou nevinnosti, která je sužována démonickými silami. Pro ně jde o útok těchto elit na "nás lidi" a porušení práv. Ačkoli je myšlenka sexuálního obchodu s dětmi děsivá pro každého, v křesťanských kruzích je to téma, které má obrovskou váhu.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.