Na první pohled by se mohlo zdát, že mapa v Oválné pracovně Bílého domu je jen standardním doplňkem. Ve skutečnosti však hraje zásadní roli při formování názoru amerického prezidenta Donalda Trumpa na válku na Ukrajině. Během jednání s Volodymyrem Zelenským byla v kanceláři umístěna mapa, která zdůrazňovala ruskou okupaci ukrajinského území, tvrdí BBC.
Na mapě byly okupované oblasti vyznačeny červeně, což vizuálně podtrhovalo ztrátu značné části území. Trump v rozhovoru pro Fox News potvrdil, že „velká část území je obsazená, a to území bylo obsazeno“. Tím vyslal Kyjevu jasný vzkaz – že je čas uvažovat o kompromisu, tedy o takzvané výměně území.
Zelenskyj přinesl na jednání svou vlastní mapu, aby ukázal skutečnou situaci na frontě a vyvrátil případné mylné představy. Později prohlásil, že „bojoval s tím, co je na té mapě“, a zdůraznil, že se musí vycházet z reality, nikoli z doslechu. Navzdory snaze ukrajinského prezidenta však Trump zůstal neoblomný. Zopakoval, že Rusko má „jednoznačně silnější armádu“ a že nezastavilo svůj postup.
Když byl Trump dotázán na pocity evropských lídrů ohledně územních výměn, zmínil situaci na Donbasu. Podle něj je 79 % této oblasti pod ruskou kontrolou. Rusko chce údajně získat celý Donbas, což by Putinovi ušetřilo velké množství prostředků i životů.
Zelenskyj se snažil vyvrátit procenta uvedená na mapě Bílého domu. Ta totiž ukazovala ruskou kontrolu nad různými ukrajinskými regiony, například 99 % Luhansku nebo 76 % Doněcku. Americký Institut pro válku uvádí podobná data. Rozdíly v číslech mohou být způsobeny odlišnou metodologií výpočtů, a to zejména v oblastech, kde je ruská kontrola jen částečná.
Některá čísla na mapě však mohou být zavádějící. Například 1% kontrola v Mykolajivu a Sumách odráží pouze omezenou ruskou přítomnost, protože v těchto oblastech byli Rusové z velké části zahnáni zpět. I přes tyto nesrovnalosti jsou některé klíčové oblasti jako Kramatorsk a Slovyansk stále pod ukrajinskou kontrolou.
Podle amerického Institutu pro válku by dobytí zbytku Doněcké oblasti trvalo Rusku „velmi pravděpodobně několik let po několika náročných taženích“. Zelenskyj uvedl, že podle ukrajinských údajů Rusko za posledních tisíc dní obsadilo méně než jedno procento ukrajinského území.
Analytici z ukrajinské mapovací skupiny DeepStateUA upřesnili, že od listopadu 2022 Rusko obsadilo 5 842 km2. I když dosáhli dílčích úspěchů v prvních fázích invaze, velká část dříve okupovaného území byla osvobozena. Nicméně v posledních měsících Rusko skutečně zaznamenalo pokroky.
Obranný analytik Konrad Muzyka z Rochan Consulting potvrdil, že ruský postup se zrychlil v oblastech Kupjansk a Kreminna. Upozornil na nedostatek ukrajinských vojáků, kteří by dokázali bránit tak dlouhou frontovou linii. Rusko navíc masivně nasazuje drony, které cílí na vojáky, vybavení a především na dělostřelectvo.
I přes těžké ztráty je Rusko schopné naverbovat až 35 000 vojáků, což mu umožňuje vytvářet velké operační a strategické zálohy. Na druhou stranu se ruské síly setkávají s odporem. Například pokus o obsazení území poblíž Dobropillya v Doněcké oblasti byl ukrajinskou armádou úspěšně odražen.
Ukrajina stále kontroluje přibližně 6 600 km2 území na Donbasu. Putin sice anektoval čtyři regiony a Krym, ale mnohé z nich jsou stále mimo jeho dosah. Podle britské vojenské zpravodajské služby by Rusku trvalo 4,4 roku, než by obsadilo jen tyto čtyři anektované oblasti. To vysvětluje rozdílné pohledy obou lídrů na frontovou linii na mapě.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
