Na první pohled by se mohlo zdát, že mapa v Oválné pracovně Bílého domu je jen standardním doplňkem. Ve skutečnosti však hraje zásadní roli při formování názoru amerického prezidenta Donalda Trumpa na válku na Ukrajině. Během jednání s Volodymyrem Zelenským byla v kanceláři umístěna mapa, která zdůrazňovala ruskou okupaci ukrajinského území, tvrdí BBC.
Na mapě byly okupované oblasti vyznačeny červeně, což vizuálně podtrhovalo ztrátu značné části území. Trump v rozhovoru pro Fox News potvrdil, že „velká část území je obsazená, a to území bylo obsazeno“. Tím vyslal Kyjevu jasný vzkaz – že je čas uvažovat o kompromisu, tedy o takzvané výměně území.
Zelenskyj přinesl na jednání svou vlastní mapu, aby ukázal skutečnou situaci na frontě a vyvrátil případné mylné představy. Později prohlásil, že „bojoval s tím, co je na té mapě“, a zdůraznil, že se musí vycházet z reality, nikoli z doslechu. Navzdory snaze ukrajinského prezidenta však Trump zůstal neoblomný. Zopakoval, že Rusko má „jednoznačně silnější armádu“ a že nezastavilo svůj postup.
Když byl Trump dotázán na pocity evropských lídrů ohledně územních výměn, zmínil situaci na Donbasu. Podle něj je 79 % této oblasti pod ruskou kontrolou. Rusko chce údajně získat celý Donbas, což by Putinovi ušetřilo velké množství prostředků i životů.
Zelenskyj se snažil vyvrátit procenta uvedená na mapě Bílého domu. Ta totiž ukazovala ruskou kontrolu nad různými ukrajinskými regiony, například 99 % Luhansku nebo 76 % Doněcku. Americký Institut pro válku uvádí podobná data. Rozdíly v číslech mohou být způsobeny odlišnou metodologií výpočtů, a to zejména v oblastech, kde je ruská kontrola jen částečná.
Některá čísla na mapě však mohou být zavádějící. Například 1% kontrola v Mykolajivu a Sumách odráží pouze omezenou ruskou přítomnost, protože v těchto oblastech byli Rusové z velké části zahnáni zpět. I přes tyto nesrovnalosti jsou některé klíčové oblasti jako Kramatorsk a Slovyansk stále pod ukrajinskou kontrolou.
Podle amerického Institutu pro válku by dobytí zbytku Doněcké oblasti trvalo Rusku „velmi pravděpodobně několik let po několika náročných taženích“. Zelenskyj uvedl, že podle ukrajinských údajů Rusko za posledních tisíc dní obsadilo méně než jedno procento ukrajinského území.
Analytici z ukrajinské mapovací skupiny DeepStateUA upřesnili, že od listopadu 2022 Rusko obsadilo 5 842 km2. I když dosáhli dílčích úspěchů v prvních fázích invaze, velká část dříve okupovaného území byla osvobozena. Nicméně v posledních měsících Rusko skutečně zaznamenalo pokroky.
Obranný analytik Konrad Muzyka z Rochan Consulting potvrdil, že ruský postup se zrychlil v oblastech Kupjansk a Kreminna. Upozornil na nedostatek ukrajinských vojáků, kteří by dokázali bránit tak dlouhou frontovou linii. Rusko navíc masivně nasazuje drony, které cílí na vojáky, vybavení a především na dělostřelectvo.
I přes těžké ztráty je Rusko schopné naverbovat až 35 000 vojáků, což mu umožňuje vytvářet velké operační a strategické zálohy. Na druhou stranu se ruské síly setkávají s odporem. Například pokus o obsazení území poblíž Dobropillya v Doněcké oblasti byl ukrajinskou armádou úspěšně odražen.
Ukrajina stále kontroluje přibližně 6 600 km2 území na Donbasu. Putin sice anektoval čtyři regiony a Krym, ale mnohé z nich jsou stále mimo jeho dosah. Podle britské vojenské zpravodajské služby by Rusku trvalo 4,4 roku, než by obsadilo jen tyto čtyři anektované oblasti. To vysvětluje rozdílné pohledy obou lídrů na frontovou linii na mapě.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.