Na první pohled by se mohlo zdát, že mapa v Oválné pracovně Bílého domu je jen standardním doplňkem. Ve skutečnosti však hraje zásadní roli při formování názoru amerického prezidenta Donalda Trumpa na válku na Ukrajině. Během jednání s Volodymyrem Zelenským byla v kanceláři umístěna mapa, která zdůrazňovala ruskou okupaci ukrajinského území, tvrdí BBC.
Na mapě byly okupované oblasti vyznačeny červeně, což vizuálně podtrhovalo ztrátu značné části území. Trump v rozhovoru pro Fox News potvrdil, že „velká část území je obsazená, a to území bylo obsazeno“. Tím vyslal Kyjevu jasný vzkaz – že je čas uvažovat o kompromisu, tedy o takzvané výměně území.
Zelenskyj přinesl na jednání svou vlastní mapu, aby ukázal skutečnou situaci na frontě a vyvrátil případné mylné představy. Později prohlásil, že „bojoval s tím, co je na té mapě“, a zdůraznil, že se musí vycházet z reality, nikoli z doslechu. Navzdory snaze ukrajinského prezidenta však Trump zůstal neoblomný. Zopakoval, že Rusko má „jednoznačně silnější armádu“ a že nezastavilo svůj postup.
Když byl Trump dotázán na pocity evropských lídrů ohledně územních výměn, zmínil situaci na Donbasu. Podle něj je 79 % této oblasti pod ruskou kontrolou. Rusko chce údajně získat celý Donbas, což by Putinovi ušetřilo velké množství prostředků i životů.
Zelenskyj se snažil vyvrátit procenta uvedená na mapě Bílého domu. Ta totiž ukazovala ruskou kontrolu nad různými ukrajinskými regiony, například 99 % Luhansku nebo 76 % Doněcku. Americký Institut pro válku uvádí podobná data. Rozdíly v číslech mohou být způsobeny odlišnou metodologií výpočtů, a to zejména v oblastech, kde je ruská kontrola jen částečná.
Některá čísla na mapě však mohou být zavádějící. Například 1% kontrola v Mykolajivu a Sumách odráží pouze omezenou ruskou přítomnost, protože v těchto oblastech byli Rusové z velké části zahnáni zpět. I přes tyto nesrovnalosti jsou některé klíčové oblasti jako Kramatorsk a Slovyansk stále pod ukrajinskou kontrolou.
Podle amerického Institutu pro válku by dobytí zbytku Doněcké oblasti trvalo Rusku „velmi pravděpodobně několik let po několika náročných taženích“. Zelenskyj uvedl, že podle ukrajinských údajů Rusko za posledních tisíc dní obsadilo méně než jedno procento ukrajinského území.
Analytici z ukrajinské mapovací skupiny DeepStateUA upřesnili, že od listopadu 2022 Rusko obsadilo 5 842 km2. I když dosáhli dílčích úspěchů v prvních fázích invaze, velká část dříve okupovaného území byla osvobozena. Nicméně v posledních měsících Rusko skutečně zaznamenalo pokroky.
Obranný analytik Konrad Muzyka z Rochan Consulting potvrdil, že ruský postup se zrychlil v oblastech Kupjansk a Kreminna. Upozornil na nedostatek ukrajinských vojáků, kteří by dokázali bránit tak dlouhou frontovou linii. Rusko navíc masivně nasazuje drony, které cílí na vojáky, vybavení a především na dělostřelectvo.
I přes těžké ztráty je Rusko schopné naverbovat až 35 000 vojáků, což mu umožňuje vytvářet velké operační a strategické zálohy. Na druhou stranu se ruské síly setkávají s odporem. Například pokus o obsazení území poblíž Dobropillya v Doněcké oblasti byl ukrajinskou armádou úspěšně odražen.
Ukrajina stále kontroluje přibližně 6 600 km2 území na Donbasu. Putin sice anektoval čtyři regiony a Krym, ale mnohé z nich jsou stále mimo jeho dosah. Podle britské vojenské zpravodajské služby by Rusku trvalo 4,4 roku, než by obsadilo jen tyto čtyři anektované oblasti. To vysvětluje rozdílné pohledy obou lídrů na frontovou linii na mapě.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.