Na první pohled by se mohlo zdát, že mapa v Oválné pracovně Bílého domu je jen standardním doplňkem. Ve skutečnosti však hraje zásadní roli při formování názoru amerického prezidenta Donalda Trumpa na válku na Ukrajině. Během jednání s Volodymyrem Zelenským byla v kanceláři umístěna mapa, která zdůrazňovala ruskou okupaci ukrajinského území, tvrdí BBC.
Na mapě byly okupované oblasti vyznačeny červeně, což vizuálně podtrhovalo ztrátu značné části území. Trump v rozhovoru pro Fox News potvrdil, že „velká část území je obsazená, a to území bylo obsazeno“. Tím vyslal Kyjevu jasný vzkaz – že je čas uvažovat o kompromisu, tedy o takzvané výměně území.
Zelenskyj přinesl na jednání svou vlastní mapu, aby ukázal skutečnou situaci na frontě a vyvrátil případné mylné představy. Později prohlásil, že „bojoval s tím, co je na té mapě“, a zdůraznil, že se musí vycházet z reality, nikoli z doslechu. Navzdory snaze ukrajinského prezidenta však Trump zůstal neoblomný. Zopakoval, že Rusko má „jednoznačně silnější armádu“ a že nezastavilo svůj postup.
Když byl Trump dotázán na pocity evropských lídrů ohledně územních výměn, zmínil situaci na Donbasu. Podle něj je 79 % této oblasti pod ruskou kontrolou. Rusko chce údajně získat celý Donbas, což by Putinovi ušetřilo velké množství prostředků i životů.
Zelenskyj se snažil vyvrátit procenta uvedená na mapě Bílého domu. Ta totiž ukazovala ruskou kontrolu nad různými ukrajinskými regiony, například 99 % Luhansku nebo 76 % Doněcku. Americký Institut pro válku uvádí podobná data. Rozdíly v číslech mohou být způsobeny odlišnou metodologií výpočtů, a to zejména v oblastech, kde je ruská kontrola jen částečná.
Některá čísla na mapě však mohou být zavádějící. Například 1% kontrola v Mykolajivu a Sumách odráží pouze omezenou ruskou přítomnost, protože v těchto oblastech byli Rusové z velké části zahnáni zpět. I přes tyto nesrovnalosti jsou některé klíčové oblasti jako Kramatorsk a Slovyansk stále pod ukrajinskou kontrolou.
Podle amerického Institutu pro válku by dobytí zbytku Doněcké oblasti trvalo Rusku „velmi pravděpodobně několik let po několika náročných taženích“. Zelenskyj uvedl, že podle ukrajinských údajů Rusko za posledních tisíc dní obsadilo méně než jedno procento ukrajinského území.
Analytici z ukrajinské mapovací skupiny DeepStateUA upřesnili, že od listopadu 2022 Rusko obsadilo 5 842 km2. I když dosáhli dílčích úspěchů v prvních fázích invaze, velká část dříve okupovaného území byla osvobozena. Nicméně v posledních měsících Rusko skutečně zaznamenalo pokroky.
Obranný analytik Konrad Muzyka z Rochan Consulting potvrdil, že ruský postup se zrychlil v oblastech Kupjansk a Kreminna. Upozornil na nedostatek ukrajinských vojáků, kteří by dokázali bránit tak dlouhou frontovou linii. Rusko navíc masivně nasazuje drony, které cílí na vojáky, vybavení a především na dělostřelectvo.
I přes těžké ztráty je Rusko schopné naverbovat až 35 000 vojáků, což mu umožňuje vytvářet velké operační a strategické zálohy. Na druhou stranu se ruské síly setkávají s odporem. Například pokus o obsazení území poblíž Dobropillya v Doněcké oblasti byl ukrajinskou armádou úspěšně odražen.
Ukrajina stále kontroluje přibližně 6 600 km2 území na Donbasu. Putin sice anektoval čtyři regiony a Krym, ale mnohé z nich jsou stále mimo jeho dosah. Podle britské vojenské zpravodajské služby by Rusku trvalo 4,4 roku, než by obsadilo jen tyto čtyři anektované oblasti. To vysvětluje rozdílné pohledy obou lídrů na frontovou linii na mapě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.