Zatímco se velká část světa soustředí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, premiér Benjamin Netanjahu se podle všeho snaží uskutečnit svou vizi „Velkého Izraele“. I přes mezinárodní odsouzení válečných operací v Gaze a rostoucí izolaci Izraele se zdá, že je na půli cesty ke svému cíli, uvedl server The Conversation.
Myšlenka dvou států se stala pouze frází pro vlády, které se chtějí tvářit, že podporují palestinskou věc, zatímco Izrael usilovně pracuje na tom, aby se tento koncept stal bezpředmětným. Naděje na nezávislý palestinský stát tvořený Západním břehem, Východním Jeruzalémem a pásmem Gazy, který by existoval bok po boku s Izraelem v míru a bezpečí, je nyní menší než kdykoli dříve.
Po izraelském útoku na představitele Hamásu v Kataru se sešel nouzový summit arabských a muslimských zemí. Schůzka se ale ukázala jako neefektivní, neboť jeho účastníci sice útok důrazně odsoudili, ale nenabídli žádný plán, jak zabránit Izraeli v útocích na své sousedy nebo zastavit to, co komise OSN označila za genocidu v Gaze. Izrael se těší neochvějné podpoře ze strany Spojených států. Zatímco americký prezident Donald Trump ujistil region, že se útok na Katar nebude opakovat, jeho ministr zahraničí, Marco Rubio, odletěl do Izraele, aby znovu potvrdil americké spojenectví s židovským státem.
Tím, že se Rubio společně s Netanjahuem modlil u Zdi nářků s jarmulkou na hlavě, demonstroval, že Trumpova administrativa premiéra ve všem podpoří. Netanjahu na to okamžitě reagoval prohlášením, že si Izrael vyhrazuje právo zaútočit na „teroristy z Hamásu“ kdekoli. Požadoval rovněž, aby Katar vyhostil představitele Hamásu, jinak bude čelit hněvu Izraele. Na základě prohlášení izraelského vůdce a jeho extremistických ministrů se zdá, že je vytvoření „Velkého Izraele“ prioritou.
Sám Netanjahu nedávno veřejně naznačil, že má s touto myšlenkou silné pouto. „Velký Izrael“ je pojem, který se používá od šestidenní války v roce 1967 a označuje území, která Izrael dobyl. Tento koncept byl v roce 1977 zakotven ve statutu Netanjahuovy strany Likud. Ten uvádí, že „mezi [Středozemním] mořem a [řekou] Jordánem bude existovat pouze izraelská suverenita“. Loni pak premiér prohlásil, že Izrael musí mít „bezpečnostní kontrolu nad celým územím na západ od řeky Jordán“.
Netanjahu má nyní silnou pozici k tomu, aby anektoval pásmo Gazy, a následně rozšířil izraelskou jurisdikci na všechny nelegální izraelské osady na Západním břehu. Tam pod ochranou izraelské armády žije přes 700 tisíc osadníků. Izrael dosáhl územních zisků i v Libanonu a Sýrii, a to po oslabení Hizballáhu a útocích na jižní Sýrii a Írán. Netanjahu dodal, že se izraelská armáda z těchto zemí v dohledné době nestáhne.
Arabští a muslimští vůdci jednoznačně odsoudili Netanjahuovy zmínky o „Velkém Izraeli“. Spojené státy ho veřejně nepodpořily, ačkoliv americký velvyslanec v Izraeli, Mike Huckabee, je velkým zastáncem této myšlenky. Izraelský premiér a jeho kabinet přestáli mezinárodní kritiku i díky neochvějné americké podpoře. Netanjahuovi kritici navíc tvrdí, že ho nezajímá osud zbývajících izraelských rukojmí v rukou Hamásu. Ignoruje tak většinu Izraelců, kteří si přejí příměří a propuštění rukojmí.
Netanjahu a jeho spojenci se řídí pravidlem, že účel světí prostředky. Očekávané uznání palestinského státu mnoha západními zeměmi nebude mít na Izrael, a stejně tak na Spojené státy, žádný vliv. Oba státy to již odmítly jako bezvýznamné a zbytečné symbolické gesto. Otázkou je, co může odvrátit Izrael z jeho cesty. Jediným nástrojem, který by mohl fungovat, jsou sankce proti Netanjahuovi a jeho vládě a přerušení veškerých vojenských, ekonomických a obchodních vazeb. Cokoli menšího umožní izraelskému vedení pokračovat v prosazování „Velkého Izraele“, pokud je to skutečně jeho konečný plán. To by se mohlo stát tragédií nejen pro Palestince a region, ale také by utrpěla pověst Izraele. Netanjahu by za sebou zanechal stát, který by si mezinárodně pošramocenou pověst nemusel dlouho napravit.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.