Zatímco se velká část světa soustředí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, premiér Benjamin Netanjahu se podle všeho snaží uskutečnit svou vizi „Velkého Izraele“. I přes mezinárodní odsouzení válečných operací v Gaze a rostoucí izolaci Izraele se zdá, že je na půli cesty ke svému cíli, uvedl server The Conversation.
Myšlenka dvou států se stala pouze frází pro vlády, které se chtějí tvářit, že podporují palestinskou věc, zatímco Izrael usilovně pracuje na tom, aby se tento koncept stal bezpředmětným. Naděje na nezávislý palestinský stát tvořený Západním břehem, Východním Jeruzalémem a pásmem Gazy, který by existoval bok po boku s Izraelem v míru a bezpečí, je nyní menší než kdykoli dříve.
Po izraelském útoku na představitele Hamásu v Kataru se sešel nouzový summit arabských a muslimských zemí. Schůzka se ale ukázala jako neefektivní, neboť jeho účastníci sice útok důrazně odsoudili, ale nenabídli žádný plán, jak zabránit Izraeli v útocích na své sousedy nebo zastavit to, co komise OSN označila za genocidu v Gaze. Izrael se těší neochvějné podpoře ze strany Spojených států. Zatímco americký prezident Donald Trump ujistil region, že se útok na Katar nebude opakovat, jeho ministr zahraničí, Marco Rubio, odletěl do Izraele, aby znovu potvrdil americké spojenectví s židovským státem.
Tím, že se Rubio společně s Netanjahuem modlil u Zdi nářků s jarmulkou na hlavě, demonstroval, že Trumpova administrativa premiéra ve všem podpoří. Netanjahu na to okamžitě reagoval prohlášením, že si Izrael vyhrazuje právo zaútočit na „teroristy z Hamásu“ kdekoli. Požadoval rovněž, aby Katar vyhostil představitele Hamásu, jinak bude čelit hněvu Izraele. Na základě prohlášení izraelského vůdce a jeho extremistických ministrů se zdá, že je vytvoření „Velkého Izraele“ prioritou.
Sám Netanjahu nedávno veřejně naznačil, že má s touto myšlenkou silné pouto. „Velký Izrael“ je pojem, který se používá od šestidenní války v roce 1967 a označuje území, která Izrael dobyl. Tento koncept byl v roce 1977 zakotven ve statutu Netanjahuovy strany Likud. Ten uvádí, že „mezi [Středozemním] mořem a [řekou] Jordánem bude existovat pouze izraelská suverenita“. Loni pak premiér prohlásil, že Izrael musí mít „bezpečnostní kontrolu nad celým územím na západ od řeky Jordán“.
Netanjahu má nyní silnou pozici k tomu, aby anektoval pásmo Gazy, a následně rozšířil izraelskou jurisdikci na všechny nelegální izraelské osady na Západním břehu. Tam pod ochranou izraelské armády žije přes 700 tisíc osadníků. Izrael dosáhl územních zisků i v Libanonu a Sýrii, a to po oslabení Hizballáhu a útocích na jižní Sýrii a Írán. Netanjahu dodal, že se izraelská armáda z těchto zemí v dohledné době nestáhne.
Arabští a muslimští vůdci jednoznačně odsoudili Netanjahuovy zmínky o „Velkém Izraeli“. Spojené státy ho veřejně nepodpořily, ačkoliv americký velvyslanec v Izraeli, Mike Huckabee, je velkým zastáncem této myšlenky. Izraelský premiér a jeho kabinet přestáli mezinárodní kritiku i díky neochvějné americké podpoře. Netanjahuovi kritici navíc tvrdí, že ho nezajímá osud zbývajících izraelských rukojmí v rukou Hamásu. Ignoruje tak většinu Izraelců, kteří si přejí příměří a propuštění rukojmí.
Netanjahu a jeho spojenci se řídí pravidlem, že účel světí prostředky. Očekávané uznání palestinského státu mnoha západními zeměmi nebude mít na Izrael, a stejně tak na Spojené státy, žádný vliv. Oba státy to již odmítly jako bezvýznamné a zbytečné symbolické gesto. Otázkou je, co může odvrátit Izrael z jeho cesty. Jediným nástrojem, který by mohl fungovat, jsou sankce proti Netanjahuovi a jeho vládě a přerušení veškerých vojenských, ekonomických a obchodních vazeb. Cokoli menšího umožní izraelskému vedení pokračovat v prosazování „Velkého Izraele“, pokud je to skutečně jeho konečný plán. To by se mohlo stát tragédií nejen pro Palestince a region, ale také by utrpěla pověst Izraele. Netanjahu by za sebou zanechal stát, který by si mezinárodně pošramocenou pověst nemusel dlouho napravit.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.