Zatímco se velká část světa soustředí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, premiér Benjamin Netanjahu se podle všeho snaží uskutečnit svou vizi „Velkého Izraele“. I přes mezinárodní odsouzení válečných operací v Gaze a rostoucí izolaci Izraele se zdá, že je na půli cesty ke svému cíli, uvedl server The Conversation.
Myšlenka dvou států se stala pouze frází pro vlády, které se chtějí tvářit, že podporují palestinskou věc, zatímco Izrael usilovně pracuje na tom, aby se tento koncept stal bezpředmětným. Naděje na nezávislý palestinský stát tvořený Západním břehem, Východním Jeruzalémem a pásmem Gazy, který by existoval bok po boku s Izraelem v míru a bezpečí, je nyní menší než kdykoli dříve.
Po izraelském útoku na představitele Hamásu v Kataru se sešel nouzový summit arabských a muslimských zemí. Schůzka se ale ukázala jako neefektivní, neboť jeho účastníci sice útok důrazně odsoudili, ale nenabídli žádný plán, jak zabránit Izraeli v útocích na své sousedy nebo zastavit to, co komise OSN označila za genocidu v Gaze. Izrael se těší neochvějné podpoře ze strany Spojených států. Zatímco americký prezident Donald Trump ujistil region, že se útok na Katar nebude opakovat, jeho ministr zahraničí, Marco Rubio, odletěl do Izraele, aby znovu potvrdil americké spojenectví s židovským státem.
Tím, že se Rubio společně s Netanjahuem modlil u Zdi nářků s jarmulkou na hlavě, demonstroval, že Trumpova administrativa premiéra ve všem podpoří. Netanjahu na to okamžitě reagoval prohlášením, že si Izrael vyhrazuje právo zaútočit na „teroristy z Hamásu“ kdekoli. Požadoval rovněž, aby Katar vyhostil představitele Hamásu, jinak bude čelit hněvu Izraele. Na základě prohlášení izraelského vůdce a jeho extremistických ministrů se zdá, že je vytvoření „Velkého Izraele“ prioritou.
Sám Netanjahu nedávno veřejně naznačil, že má s touto myšlenkou silné pouto. „Velký Izrael“ je pojem, který se používá od šestidenní války v roce 1967 a označuje území, která Izrael dobyl. Tento koncept byl v roce 1977 zakotven ve statutu Netanjahuovy strany Likud. Ten uvádí, že „mezi [Středozemním] mořem a [řekou] Jordánem bude existovat pouze izraelská suverenita“. Loni pak premiér prohlásil, že Izrael musí mít „bezpečnostní kontrolu nad celým územím na západ od řeky Jordán“.
Netanjahu má nyní silnou pozici k tomu, aby anektoval pásmo Gazy, a následně rozšířil izraelskou jurisdikci na všechny nelegální izraelské osady na Západním břehu. Tam pod ochranou izraelské armády žije přes 700 tisíc osadníků. Izrael dosáhl územních zisků i v Libanonu a Sýrii, a to po oslabení Hizballáhu a útocích na jižní Sýrii a Írán. Netanjahu dodal, že se izraelská armáda z těchto zemí v dohledné době nestáhne.
Arabští a muslimští vůdci jednoznačně odsoudili Netanjahuovy zmínky o „Velkém Izraeli“. Spojené státy ho veřejně nepodpořily, ačkoliv americký velvyslanec v Izraeli, Mike Huckabee, je velkým zastáncem této myšlenky. Izraelský premiér a jeho kabinet přestáli mezinárodní kritiku i díky neochvějné americké podpoře. Netanjahuovi kritici navíc tvrdí, že ho nezajímá osud zbývajících izraelských rukojmí v rukou Hamásu. Ignoruje tak většinu Izraelců, kteří si přejí příměří a propuštění rukojmí.
Netanjahu a jeho spojenci se řídí pravidlem, že účel světí prostředky. Očekávané uznání palestinského státu mnoha západními zeměmi nebude mít na Izrael, a stejně tak na Spojené státy, žádný vliv. Oba státy to již odmítly jako bezvýznamné a zbytečné symbolické gesto. Otázkou je, co může odvrátit Izrael z jeho cesty. Jediným nástrojem, který by mohl fungovat, jsou sankce proti Netanjahuovi a jeho vládě a přerušení veškerých vojenských, ekonomických a obchodních vazeb. Cokoli menšího umožní izraelskému vedení pokračovat v prosazování „Velkého Izraele“, pokud je to skutečně jeho konečný plán. To by se mohlo stát tragédií nejen pro Palestince a region, ale také by utrpěla pověst Izraele. Netanjahu by za sebou zanechal stát, který by si mezinárodně pošramocenou pověst nemusel dlouho napravit.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
