Zatímco se velká část světa soustředí na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě dvou států, premiér Benjamin Netanjahu se podle všeho snaží uskutečnit svou vizi „Velkého Izraele“. I přes mezinárodní odsouzení válečných operací v Gaze a rostoucí izolaci Izraele se zdá, že je na půli cesty ke svému cíli, uvedl server The Conversation.
Myšlenka dvou států se stala pouze frází pro vlády, které se chtějí tvářit, že podporují palestinskou věc, zatímco Izrael usilovně pracuje na tom, aby se tento koncept stal bezpředmětným. Naděje na nezávislý palestinský stát tvořený Západním břehem, Východním Jeruzalémem a pásmem Gazy, který by existoval bok po boku s Izraelem v míru a bezpečí, je nyní menší než kdykoli dříve.
Po izraelském útoku na představitele Hamásu v Kataru se sešel nouzový summit arabských a muslimských zemí. Schůzka se ale ukázala jako neefektivní, neboť jeho účastníci sice útok důrazně odsoudili, ale nenabídli žádný plán, jak zabránit Izraeli v útocích na své sousedy nebo zastavit to, co komise OSN označila za genocidu v Gaze. Izrael se těší neochvějné podpoře ze strany Spojených států. Zatímco americký prezident Donald Trump ujistil region, že se útok na Katar nebude opakovat, jeho ministr zahraničí, Marco Rubio, odletěl do Izraele, aby znovu potvrdil americké spojenectví s židovským státem.
Tím, že se Rubio společně s Netanjahuem modlil u Zdi nářků s jarmulkou na hlavě, demonstroval, že Trumpova administrativa premiéra ve všem podpoří. Netanjahu na to okamžitě reagoval prohlášením, že si Izrael vyhrazuje právo zaútočit na „teroristy z Hamásu“ kdekoli. Požadoval rovněž, aby Katar vyhostil představitele Hamásu, jinak bude čelit hněvu Izraele. Na základě prohlášení izraelského vůdce a jeho extremistických ministrů se zdá, že je vytvoření „Velkého Izraele“ prioritou.
Sám Netanjahu nedávno veřejně naznačil, že má s touto myšlenkou silné pouto. „Velký Izrael“ je pojem, který se používá od šestidenní války v roce 1967 a označuje území, která Izrael dobyl. Tento koncept byl v roce 1977 zakotven ve statutu Netanjahuovy strany Likud. Ten uvádí, že „mezi [Středozemním] mořem a [řekou] Jordánem bude existovat pouze izraelská suverenita“. Loni pak premiér prohlásil, že Izrael musí mít „bezpečnostní kontrolu nad celým územím na západ od řeky Jordán“.
Netanjahu má nyní silnou pozici k tomu, aby anektoval pásmo Gazy, a následně rozšířil izraelskou jurisdikci na všechny nelegální izraelské osady na Západním břehu. Tam pod ochranou izraelské armády žije přes 700 tisíc osadníků. Izrael dosáhl územních zisků i v Libanonu a Sýrii, a to po oslabení Hizballáhu a útocích na jižní Sýrii a Írán. Netanjahu dodal, že se izraelská armáda z těchto zemí v dohledné době nestáhne.
Arabští a muslimští vůdci jednoznačně odsoudili Netanjahuovy zmínky o „Velkém Izraeli“. Spojené státy ho veřejně nepodpořily, ačkoliv americký velvyslanec v Izraeli, Mike Huckabee, je velkým zastáncem této myšlenky. Izraelský premiér a jeho kabinet přestáli mezinárodní kritiku i díky neochvějné americké podpoře. Netanjahuovi kritici navíc tvrdí, že ho nezajímá osud zbývajících izraelských rukojmí v rukou Hamásu. Ignoruje tak většinu Izraelců, kteří si přejí příměří a propuštění rukojmí.
Netanjahu a jeho spojenci se řídí pravidlem, že účel světí prostředky. Očekávané uznání palestinského státu mnoha západními zeměmi nebude mít na Izrael, a stejně tak na Spojené státy, žádný vliv. Oba státy to již odmítly jako bezvýznamné a zbytečné symbolické gesto. Otázkou je, co může odvrátit Izrael z jeho cesty. Jediným nástrojem, který by mohl fungovat, jsou sankce proti Netanjahuovi a jeho vládě a přerušení veškerých vojenských, ekonomických a obchodních vazeb. Cokoli menšího umožní izraelskému vedení pokračovat v prosazování „Velkého Izraele“, pokud je to skutečně jeho konečný plán. To by se mohlo stát tragédií nejen pro Palestince a region, ale také by utrpěla pověst Izraele. Netanjahu by za sebou zanechal stát, který by si mezinárodně pošramocenou pověst nemusel dlouho napravit.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.