Používání dětských vojáků je hlubokou lidskou tragédií, která se znovu a znovu opakuje v různých částech světa a zanechává po sobě zdevastované generace. Podle údajů OSN byly za poslední desetiletí tisíce dětí, některé dokonce teprve šestileté, donuceny k účasti ve válkách – byly indoktrinovány, zmanipulovány a násilně naverbovány ozbrojenými skupinami.
Tyto děti se ocitly v bojích v Libérii, Rwandě, Sieře Leone, Demokratické republice Kongo nebo také v Afghánistánu, Iráku a Somálsku, kde bojovaly proti mezinárodním jednotkám i vládním silám. Následky tohoto jevu jsou drtivé – nejen pro děti samotné, ale i pro jejich komunity a rodiny, které se často z těchto traumat nikdy nevzpamatují.
Navzdory řadě mezinárodních dohod, jako je Opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, Pařížské zásady nebo Římský statut, a navzdory kampaním jako Child Soldiers International nebo Děti, ne vojáci, problém přetrvává. I přes pokusy o stigmatizaci verbování dětí, například zveřejňováním „černých listin“ OSN, jsou děti i nadále zneužívány jako bojovníci.
Proč? Protože děti vyvolávají v profesionálních vojácích zmatek, výčitky, někdy až paralyzující strach. Skupiny, které děti využívají, tak získávají psychologickou výhodu. Záměrně narušují morální jistoty dospělých bojovníků.
Bývalý dětský voják z liberijské občanské války a současný výzkumník v oblasti míru a konfliktů Charles Wratto, uznávaný vědec s dlouholetými zkušenostmi v analýze konfliktů, systémovém budování míru a poválečné obnově, se pro web The Conversation pokusil poukázat na to, jak je možné dětem v konfliktních oblastech skutečně pomoci. Na základě vlastní zkušenosti i rozhovorů s dalšími bývalými dětskými vojáky nabízí šest konkrétních kroků, které mohou situaci změnit.
1. Zastavit obchod se zbraněmi do válečných zón
Ozbrojené skupiny stojí a padají s přístupem ke zbraním. Pokud se jim tento přístup omezí, sníží se jejich schopnost verbovat i děti. V Libérii byl příkladem efektivní sankce zbrojní embargo OSN v roce 2001, které omezilo režim Charlese Taylora a přispělo k ukončení války.
2. Poskytnout základní životní potřeby
Hlad a zoufalství často vedou rodiny k tomu, že své děti předávají ozbrojeným skupinám výměnou za jídlo nebo ochranu. Pokud se ale zajistí přístup k jídlu, vodě, zdravotní péči a přístřeší, dá se tomuto trendu zabránit. Pomoci může i podpora malých podniků a řemeslných dovedností prostřednictvím mikrofinancování.
3. Zajistit přístup ke vzdělání i během konfliktu
Školy – byť provizorní – dávají dětem smysl, rutinu a bezpečí. Mobilní školy nebo učitelé v táborech pro uprchlíky mohou pomoci zabránit rekrutaci. Školy by zároveň měly fungovat jako centra psychologické pomoci.
4. Spolupracovat s místními komunitami
Reintegrace dětí není jen o návratu domů – je i o tom, aby je komunita dokázala přijmout. Spolupráce s místními vůdci, starosty a neformálními autoritami pomáhá překonat stigma a vytvořit zdravější prostředí pro návrat dětí.
5. Zapojit bývalé dětské vojáky do rozhodování
Tito lidé mají unikátní zkušenosti. Vědí, jak probíhá verbování, co děti prožívají během boje i jak těžký je návrat. Jejich zkušenosti by měly být využity při tvorbě programů odzbrojení a opětovného začlenění do společnosti.
6. Naslouchat dětem
Děti, které zažily válku, jsou nejen oběťmi, ale také svědky a nositeli důležitých příběhů. Jejich hlasy by měly být slyšet v diskuzích o míru. Jsou schopny přinést autentický pohled a stát se ambasadory změny.
Wrattova zkušenost je důkazem, že žádné dítě není ztraceno. "Nejsme zločinci, nejsme hrozbou – jsme oběti, které potřebují porozumění a druhou šanci. Mně pomohl jeden Nigerijec, který mě odmítl vnímat jako „válečný produkt“, a tím mi umožnil přežít," uvedl.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.