Používání dětských vojáků je hlubokou lidskou tragédií, která se znovu a znovu opakuje v různých částech světa a zanechává po sobě zdevastované generace. Podle údajů OSN byly za poslední desetiletí tisíce dětí, některé dokonce teprve šestileté, donuceny k účasti ve válkách – byly indoktrinovány, zmanipulovány a násilně naverbovány ozbrojenými skupinami.
Tyto děti se ocitly v bojích v Libérii, Rwandě, Sieře Leone, Demokratické republice Kongo nebo také v Afghánistánu, Iráku a Somálsku, kde bojovaly proti mezinárodním jednotkám i vládním silám. Následky tohoto jevu jsou drtivé – nejen pro děti samotné, ale i pro jejich komunity a rodiny, které se často z těchto traumat nikdy nevzpamatují.
Navzdory řadě mezinárodních dohod, jako je Opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, Pařížské zásady nebo Římský statut, a navzdory kampaním jako Child Soldiers International nebo Děti, ne vojáci, problém přetrvává. I přes pokusy o stigmatizaci verbování dětí, například zveřejňováním „černých listin“ OSN, jsou děti i nadále zneužívány jako bojovníci.
Proč? Protože děti vyvolávají v profesionálních vojácích zmatek, výčitky, někdy až paralyzující strach. Skupiny, které děti využívají, tak získávají psychologickou výhodu. Záměrně narušují morální jistoty dospělých bojovníků.
Bývalý dětský voják z liberijské občanské války a současný výzkumník v oblasti míru a konfliktů Charles Wratto, uznávaný vědec s dlouholetými zkušenostmi v analýze konfliktů, systémovém budování míru a poválečné obnově, se pro web The Conversation pokusil poukázat na to, jak je možné dětem v konfliktních oblastech skutečně pomoci. Na základě vlastní zkušenosti i rozhovorů s dalšími bývalými dětskými vojáky nabízí šest konkrétních kroků, které mohou situaci změnit.
1. Zastavit obchod se zbraněmi do válečných zón
Ozbrojené skupiny stojí a padají s přístupem ke zbraním. Pokud se jim tento přístup omezí, sníží se jejich schopnost verbovat i děti. V Libérii byl příkladem efektivní sankce zbrojní embargo OSN v roce 2001, které omezilo režim Charlese Taylora a přispělo k ukončení války.
2. Poskytnout základní životní potřeby
Hlad a zoufalství často vedou rodiny k tomu, že své děti předávají ozbrojeným skupinám výměnou za jídlo nebo ochranu. Pokud se ale zajistí přístup k jídlu, vodě, zdravotní péči a přístřeší, dá se tomuto trendu zabránit. Pomoci může i podpora malých podniků a řemeslných dovedností prostřednictvím mikrofinancování.
3. Zajistit přístup ke vzdělání i během konfliktu
Školy – byť provizorní – dávají dětem smysl, rutinu a bezpečí. Mobilní školy nebo učitelé v táborech pro uprchlíky mohou pomoci zabránit rekrutaci. Školy by zároveň měly fungovat jako centra psychologické pomoci.
4. Spolupracovat s místními komunitami
Reintegrace dětí není jen o návratu domů – je i o tom, aby je komunita dokázala přijmout. Spolupráce s místními vůdci, starosty a neformálními autoritami pomáhá překonat stigma a vytvořit zdravější prostředí pro návrat dětí.
5. Zapojit bývalé dětské vojáky do rozhodování
Tito lidé mají unikátní zkušenosti. Vědí, jak probíhá verbování, co děti prožívají během boje i jak těžký je návrat. Jejich zkušenosti by měly být využity při tvorbě programů odzbrojení a opětovného začlenění do společnosti.
6. Naslouchat dětem
Děti, které zažily válku, jsou nejen oběťmi, ale také svědky a nositeli důležitých příběhů. Jejich hlasy by měly být slyšet v diskuzích o míru. Jsou schopny přinést autentický pohled a stát se ambasadory změny.
Wrattova zkušenost je důkazem, že žádné dítě není ztraceno. "Nejsme zločinci, nejsme hrozbou – jsme oběti, které potřebují porozumění a druhou šanci. Mně pomohl jeden Nigerijec, který mě odmítl vnímat jako „válečný produkt“, a tím mi umožnil přežít," uvedl.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Čtrnáctiletá roztleskávačka Lucy Brooksová na chvíli ztratila některé přátele na Snapchatu, když ve středu vstoupil v platnost australský zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let. Během čtyřiadvaceti hodin ale byli všichni zpět. Mnozí si založili nové účty, přičemž někteří použili tváře rodičů nebo starších kamarádů, kteří jim ochotně pomohli obejít technologii detekce věku.