Používání dětských vojáků je hlubokou lidskou tragédií, která se znovu a znovu opakuje v různých částech světa a zanechává po sobě zdevastované generace. Podle údajů OSN byly za poslední desetiletí tisíce dětí, některé dokonce teprve šestileté, donuceny k účasti ve válkách – byly indoktrinovány, zmanipulovány a násilně naverbovány ozbrojenými skupinami.
Tyto děti se ocitly v bojích v Libérii, Rwandě, Sieře Leone, Demokratické republice Kongo nebo také v Afghánistánu, Iráku a Somálsku, kde bojovaly proti mezinárodním jednotkám i vládním silám. Následky tohoto jevu jsou drtivé – nejen pro děti samotné, ale i pro jejich komunity a rodiny, které se často z těchto traumat nikdy nevzpamatují.
Navzdory řadě mezinárodních dohod, jako je Opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, Pařížské zásady nebo Římský statut, a navzdory kampaním jako Child Soldiers International nebo Děti, ne vojáci, problém přetrvává. I přes pokusy o stigmatizaci verbování dětí, například zveřejňováním „černých listin“ OSN, jsou děti i nadále zneužívány jako bojovníci.
Proč? Protože děti vyvolávají v profesionálních vojácích zmatek, výčitky, někdy až paralyzující strach. Skupiny, které děti využívají, tak získávají psychologickou výhodu. Záměrně narušují morální jistoty dospělých bojovníků.
Bývalý dětský voják z liberijské občanské války a současný výzkumník v oblasti míru a konfliktů Charles Wratto, uznávaný vědec s dlouholetými zkušenostmi v analýze konfliktů, systémovém budování míru a poválečné obnově, se pro web The Conversation pokusil poukázat na to, jak je možné dětem v konfliktních oblastech skutečně pomoci. Na základě vlastní zkušenosti i rozhovorů s dalšími bývalými dětskými vojáky nabízí šest konkrétních kroků, které mohou situaci změnit.
1. Zastavit obchod se zbraněmi do válečných zón
Ozbrojené skupiny stojí a padají s přístupem ke zbraním. Pokud se jim tento přístup omezí, sníží se jejich schopnost verbovat i děti. V Libérii byl příkladem efektivní sankce zbrojní embargo OSN v roce 2001, které omezilo režim Charlese Taylora a přispělo k ukončení války.
2. Poskytnout základní životní potřeby
Hlad a zoufalství často vedou rodiny k tomu, že své děti předávají ozbrojeným skupinám výměnou za jídlo nebo ochranu. Pokud se ale zajistí přístup k jídlu, vodě, zdravotní péči a přístřeší, dá se tomuto trendu zabránit. Pomoci může i podpora malých podniků a řemeslných dovedností prostřednictvím mikrofinancování.
3. Zajistit přístup ke vzdělání i během konfliktu
Školy – byť provizorní – dávají dětem smysl, rutinu a bezpečí. Mobilní školy nebo učitelé v táborech pro uprchlíky mohou pomoci zabránit rekrutaci. Školy by zároveň měly fungovat jako centra psychologické pomoci.
4. Spolupracovat s místními komunitami
Reintegrace dětí není jen o návratu domů – je i o tom, aby je komunita dokázala přijmout. Spolupráce s místními vůdci, starosty a neformálními autoritami pomáhá překonat stigma a vytvořit zdravější prostředí pro návrat dětí.
5. Zapojit bývalé dětské vojáky do rozhodování
Tito lidé mají unikátní zkušenosti. Vědí, jak probíhá verbování, co děti prožívají během boje i jak těžký je návrat. Jejich zkušenosti by měly být využity při tvorbě programů odzbrojení a opětovného začlenění do společnosti.
6. Naslouchat dětem
Děti, které zažily válku, jsou nejen oběťmi, ale také svědky a nositeli důležitých příběhů. Jejich hlasy by měly být slyšet v diskuzích o míru. Jsou schopny přinést autentický pohled a stát se ambasadory změny.
Wrattova zkušenost je důkazem, že žádné dítě není ztraceno. "Nejsme zločinci, nejsme hrozbou – jsme oběti, které potřebují porozumění a druhou šanci. Mně pomohl jeden Nigerijec, který mě odmítl vnímat jako „válečný produkt“, a tím mi umožnil přežít," uvedl.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.