Používání dětských vojáků je hlubokou lidskou tragédií, která se znovu a znovu opakuje v různých částech světa a zanechává po sobě zdevastované generace. Podle údajů OSN byly za poslední desetiletí tisíce dětí, některé dokonce teprve šestileté, donuceny k účasti ve válkách – byly indoktrinovány, zmanipulovány a násilně naverbovány ozbrojenými skupinami.
Tyto děti se ocitly v bojích v Libérii, Rwandě, Sieře Leone, Demokratické republice Kongo nebo také v Afghánistánu, Iráku a Somálsku, kde bojovaly proti mezinárodním jednotkám i vládním silám. Následky tohoto jevu jsou drtivé – nejen pro děti samotné, ale i pro jejich komunity a rodiny, které se často z těchto traumat nikdy nevzpamatují.
Navzdory řadě mezinárodních dohod, jako je Opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, Pařížské zásady nebo Římský statut, a navzdory kampaním jako Child Soldiers International nebo Děti, ne vojáci, problém přetrvává. I přes pokusy o stigmatizaci verbování dětí, například zveřejňováním „černých listin“ OSN, jsou děti i nadále zneužívány jako bojovníci.
Proč? Protože děti vyvolávají v profesionálních vojácích zmatek, výčitky, někdy až paralyzující strach. Skupiny, které děti využívají, tak získávají psychologickou výhodu. Záměrně narušují morální jistoty dospělých bojovníků.
Bývalý dětský voják z liberijské občanské války a současný výzkumník v oblasti míru a konfliktů Charles Wratto, uznávaný vědec s dlouholetými zkušenostmi v analýze konfliktů, systémovém budování míru a poválečné obnově, se pro web The Conversation pokusil poukázat na to, jak je možné dětem v konfliktních oblastech skutečně pomoci. Na základě vlastní zkušenosti i rozhovorů s dalšími bývalými dětskými vojáky nabízí šest konkrétních kroků, které mohou situaci změnit.
1. Zastavit obchod se zbraněmi do válečných zón
Ozbrojené skupiny stojí a padají s přístupem ke zbraním. Pokud se jim tento přístup omezí, sníží se jejich schopnost verbovat i děti. V Libérii byl příkladem efektivní sankce zbrojní embargo OSN v roce 2001, které omezilo režim Charlese Taylora a přispělo k ukončení války.
2. Poskytnout základní životní potřeby
Hlad a zoufalství často vedou rodiny k tomu, že své děti předávají ozbrojeným skupinám výměnou za jídlo nebo ochranu. Pokud se ale zajistí přístup k jídlu, vodě, zdravotní péči a přístřeší, dá se tomuto trendu zabránit. Pomoci může i podpora malých podniků a řemeslných dovedností prostřednictvím mikrofinancování.
3. Zajistit přístup ke vzdělání i během konfliktu
Školy – byť provizorní – dávají dětem smysl, rutinu a bezpečí. Mobilní školy nebo učitelé v táborech pro uprchlíky mohou pomoci zabránit rekrutaci. Školy by zároveň měly fungovat jako centra psychologické pomoci.
4. Spolupracovat s místními komunitami
Reintegrace dětí není jen o návratu domů – je i o tom, aby je komunita dokázala přijmout. Spolupráce s místními vůdci, starosty a neformálními autoritami pomáhá překonat stigma a vytvořit zdravější prostředí pro návrat dětí.
5. Zapojit bývalé dětské vojáky do rozhodování
Tito lidé mají unikátní zkušenosti. Vědí, jak probíhá verbování, co děti prožívají během boje i jak těžký je návrat. Jejich zkušenosti by měly být využity při tvorbě programů odzbrojení a opětovného začlenění do společnosti.
6. Naslouchat dětem
Děti, které zažily válku, jsou nejen oběťmi, ale také svědky a nositeli důležitých příběhů. Jejich hlasy by měly být slyšet v diskuzích o míru. Jsou schopny přinést autentický pohled a stát se ambasadory změny.
Wrattova zkušenost je důkazem, že žádné dítě není ztraceno. "Nejsme zločinci, nejsme hrozbou – jsme oběti, které potřebují porozumění a druhou šanci. Mně pomohl jeden Nigerijec, který mě odmítl vnímat jako „válečný produkt“, a tím mi umožnil přežít," uvedl.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.