Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Měsíc totiž zdaleka není jen pustou koulí prachu. Planetární vědci upozorňují, že obsahuje stejné prvky jako Země, ale v jiných koncentracích. Velkým lákadlem jsou kovy jako železo a titan, helium využitelné v medicíně a supravodičích, a především vzácné zeminy. Ty jsou na naší planetě nedostatkové a na Měsíci by se mohla nacházet ložiska dostatečně bohatá na to, aby se v budoucnu vyplatila jejich těžba.
Nejcennějším zdrojem je však překvapivě voda. Ta se nachází v minerálech i v podobě ledu v kráterech u měsíčních pólů, kam nikdy nedopadne sluneční svit. Pro budoucí osídlení je voda naprosto klíčová – nejen jako zdroj pití pro astronauty, ale po rozložení na vodík a kyslík také jako základ pro dýchatelný vzduch a raketové palivo přímo ve vesmíru.
Tento potenciál rozpoutal nový závod o vesmírnou dominanci, tentokrát mezi USA a Čínou. Peking postupuje vpřed velmi rychle a plánuje vyslat lidi na povrch do roku 2030. Podle mezinárodních smluv z roku 1967 sice nikdo nemůže Měsíc vlastnit, ale praxe je složitější. Kdo na konkrétním místě začne operovat, může tam nerušeně těžit a využívat zdroje, což vytváří tlak na obsazení těch nejlepších „pozemků“.
Měsíc navíc slouží jako nezbytný trenažér pro cestu na Mars, kam chce NASA dopravit posádku v průběhu 30. let tohoto století. Vybudování udržitelné základny na Měsíci umožní otestovat technologie pro výrobu energie a ochranu před radiací v mnohem bezpečnějších podmínkách. Pokud se něco pokazí na Měsíci, záchrana je relativně blízko; na Marsu by jakákoliv chyba byla katastrofální.
Vědci si od nových vzorků hornin slibují také odhalení tajemství historie Země. Protože Měsíc vznikl po nárazu obřího tělesa do naší planety před 4,5 miliardami let a na jeho povrchu neexistuje eroze ani tektonika, funguje jako dokonalá časová kapsle. Uchovává záznamy o počátcích naší sluneční soustavy, které jsou na Zemi už dávno smazány.
Kromě vědy a politiky má mise Artemis i silný společenský rozměr. Podobně jako Apollo inspirovalo generaci inženýrů a matematiků, má Artemis v éře 4K přenosů nadchnout dnešní mládež pro vědecké kariéry. Rozvoj vesmírné ekonomiky a nových pracovních míst má Spojeným státům vrátit investované miliardy skrze technologické inovace využitelné i zde na Zemi.
Návrat na Měsíc je tak vnímán jako důkaz toho, čeho je lidstvo schopno, když spojí své síly a technologie. Je to první nezbytný krok na cestě, která začíná u našeho souputníka, ale míří mnohem dál do hlubokého vesmíru. Pomocí mise Artemis se lidé učí žít mimo domovskou planetu, což je dovednost, která může v budoucnu definovat samotné přežití našeho druhu.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
