Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Měsíc totiž zdaleka není jen pustou koulí prachu. Planetární vědci upozorňují, že obsahuje stejné prvky jako Země, ale v jiných koncentracích. Velkým lákadlem jsou kovy jako železo a titan, helium využitelné v medicíně a supravodičích, a především vzácné zeminy. Ty jsou na naší planetě nedostatkové a na Měsíci by se mohla nacházet ložiska dostatečně bohatá na to, aby se v budoucnu vyplatila jejich těžba.
Nejcennějším zdrojem je však překvapivě voda. Ta se nachází v minerálech i v podobě ledu v kráterech u měsíčních pólů, kam nikdy nedopadne sluneční svit. Pro budoucí osídlení je voda naprosto klíčová – nejen jako zdroj pití pro astronauty, ale po rozložení na vodík a kyslík také jako základ pro dýchatelný vzduch a raketové palivo přímo ve vesmíru.
Tento potenciál rozpoutal nový závod o vesmírnou dominanci, tentokrát mezi USA a Čínou. Peking postupuje vpřed velmi rychle a plánuje vyslat lidi na povrch do roku 2030. Podle mezinárodních smluv z roku 1967 sice nikdo nemůže Měsíc vlastnit, ale praxe je složitější. Kdo na konkrétním místě začne operovat, může tam nerušeně těžit a využívat zdroje, což vytváří tlak na obsazení těch nejlepších „pozemků“.
Měsíc navíc slouží jako nezbytný trenažér pro cestu na Mars, kam chce NASA dopravit posádku v průběhu 30. let tohoto století. Vybudování udržitelné základny na Měsíci umožní otestovat technologie pro výrobu energie a ochranu před radiací v mnohem bezpečnějších podmínkách. Pokud se něco pokazí na Měsíci, záchrana je relativně blízko; na Marsu by jakákoliv chyba byla katastrofální.
Vědci si od nových vzorků hornin slibují také odhalení tajemství historie Země. Protože Měsíc vznikl po nárazu obřího tělesa do naší planety před 4,5 miliardami let a na jeho povrchu neexistuje eroze ani tektonika, funguje jako dokonalá časová kapsle. Uchovává záznamy o počátcích naší sluneční soustavy, které jsou na Zemi už dávno smazány.
Kromě vědy a politiky má mise Artemis i silný společenský rozměr. Podobně jako Apollo inspirovalo generaci inženýrů a matematiků, má Artemis v éře 4K přenosů nadchnout dnešní mládež pro vědecké kariéry. Rozvoj vesmírné ekonomiky a nových pracovních míst má Spojeným státům vrátit investované miliardy skrze technologické inovace využitelné i zde na Zemi.
Návrat na Měsíc je tak vnímán jako důkaz toho, čeho je lidstvo schopno, když spojí své síly a technologie. Je to první nezbytný krok na cestě, která začíná u našeho souputníka, ale míří mnohem dál do hlubokého vesmíru. Pomocí mise Artemis se lidé učí žít mimo domovskou planetu, což je dovednost, která může v budoucnu definovat samotné přežití našeho druhu.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.