Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Měsíc totiž zdaleka není jen pustou koulí prachu. Planetární vědci upozorňují, že obsahuje stejné prvky jako Země, ale v jiných koncentracích. Velkým lákadlem jsou kovy jako železo a titan, helium využitelné v medicíně a supravodičích, a především vzácné zeminy. Ty jsou na naší planetě nedostatkové a na Měsíci by se mohla nacházet ložiska dostatečně bohatá na to, aby se v budoucnu vyplatila jejich těžba.
Nejcennějším zdrojem je však překvapivě voda. Ta se nachází v minerálech i v podobě ledu v kráterech u měsíčních pólů, kam nikdy nedopadne sluneční svit. Pro budoucí osídlení je voda naprosto klíčová – nejen jako zdroj pití pro astronauty, ale po rozložení na vodík a kyslík také jako základ pro dýchatelný vzduch a raketové palivo přímo ve vesmíru.
Tento potenciál rozpoutal nový závod o vesmírnou dominanci, tentokrát mezi USA a Čínou. Peking postupuje vpřed velmi rychle a plánuje vyslat lidi na povrch do roku 2030. Podle mezinárodních smluv z roku 1967 sice nikdo nemůže Měsíc vlastnit, ale praxe je složitější. Kdo na konkrétním místě začne operovat, může tam nerušeně těžit a využívat zdroje, což vytváří tlak na obsazení těch nejlepších „pozemků“.
Měsíc navíc slouží jako nezbytný trenažér pro cestu na Mars, kam chce NASA dopravit posádku v průběhu 30. let tohoto století. Vybudování udržitelné základny na Měsíci umožní otestovat technologie pro výrobu energie a ochranu před radiací v mnohem bezpečnějších podmínkách. Pokud se něco pokazí na Měsíci, záchrana je relativně blízko; na Marsu by jakákoliv chyba byla katastrofální.
Vědci si od nových vzorků hornin slibují také odhalení tajemství historie Země. Protože Měsíc vznikl po nárazu obřího tělesa do naší planety před 4,5 miliardami let a na jeho povrchu neexistuje eroze ani tektonika, funguje jako dokonalá časová kapsle. Uchovává záznamy o počátcích naší sluneční soustavy, které jsou na Zemi už dávno smazány.
Kromě vědy a politiky má mise Artemis i silný společenský rozměr. Podobně jako Apollo inspirovalo generaci inženýrů a matematiků, má Artemis v éře 4K přenosů nadchnout dnešní mládež pro vědecké kariéry. Rozvoj vesmírné ekonomiky a nových pracovních míst má Spojeným státům vrátit investované miliardy skrze technologické inovace využitelné i zde na Zemi.
Návrat na Měsíc je tak vnímán jako důkaz toho, čeho je lidstvo schopno, když spojí své síly a technologie. Je to první nezbytný krok na cestě, která začíná u našeho souputníka, ale míří mnohem dál do hlubokého vesmíru. Pomocí mise Artemis se lidé učí žít mimo domovskou planetu, což je dovednost, která může v budoucnu definovat samotné přežití našeho druhu.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.