Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Měsíc totiž zdaleka není jen pustou koulí prachu. Planetární vědci upozorňují, že obsahuje stejné prvky jako Země, ale v jiných koncentracích. Velkým lákadlem jsou kovy jako železo a titan, helium využitelné v medicíně a supravodičích, a především vzácné zeminy. Ty jsou na naší planetě nedostatkové a na Měsíci by se mohla nacházet ložiska dostatečně bohatá na to, aby se v budoucnu vyplatila jejich těžba.
Nejcennějším zdrojem je však překvapivě voda. Ta se nachází v minerálech i v podobě ledu v kráterech u měsíčních pólů, kam nikdy nedopadne sluneční svit. Pro budoucí osídlení je voda naprosto klíčová – nejen jako zdroj pití pro astronauty, ale po rozložení na vodík a kyslík také jako základ pro dýchatelný vzduch a raketové palivo přímo ve vesmíru.
Tento potenciál rozpoutal nový závod o vesmírnou dominanci, tentokrát mezi USA a Čínou. Peking postupuje vpřed velmi rychle a plánuje vyslat lidi na povrch do roku 2030. Podle mezinárodních smluv z roku 1967 sice nikdo nemůže Měsíc vlastnit, ale praxe je složitější. Kdo na konkrétním místě začne operovat, může tam nerušeně těžit a využívat zdroje, což vytváří tlak na obsazení těch nejlepších „pozemků“.
Měsíc navíc slouží jako nezbytný trenažér pro cestu na Mars, kam chce NASA dopravit posádku v průběhu 30. let tohoto století. Vybudování udržitelné základny na Měsíci umožní otestovat technologie pro výrobu energie a ochranu před radiací v mnohem bezpečnějších podmínkách. Pokud se něco pokazí na Měsíci, záchrana je relativně blízko; na Marsu by jakákoliv chyba byla katastrofální.
Vědci si od nových vzorků hornin slibují také odhalení tajemství historie Země. Protože Měsíc vznikl po nárazu obřího tělesa do naší planety před 4,5 miliardami let a na jeho povrchu neexistuje eroze ani tektonika, funguje jako dokonalá časová kapsle. Uchovává záznamy o počátcích naší sluneční soustavy, které jsou na Zemi už dávno smazány.
Kromě vědy a politiky má mise Artemis i silný společenský rozměr. Podobně jako Apollo inspirovalo generaci inženýrů a matematiků, má Artemis v éře 4K přenosů nadchnout dnešní mládež pro vědecké kariéry. Rozvoj vesmírné ekonomiky a nových pracovních míst má Spojeným státům vrátit investované miliardy skrze technologické inovace využitelné i zde na Zemi.
Návrat na Měsíc je tak vnímán jako důkaz toho, čeho je lidstvo schopno, když spojí své síly a technologie. Je to první nezbytný krok na cestě, která začíná u našeho souputníka, ale míří mnohem dál do hlubokého vesmíru. Pomocí mise Artemis se lidé učí žít mimo domovskou planetu, což je dovednost, která může v budoucnu definovat samotné přežití našeho druhu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.