Evropská komise varuje, že Evropa nesmí zůstat v pasivní roli a musí se lépe připravit na krizové situace. Ve středu proto představí novou strategii, která má zajistit větší odolnost vůči hrozbám, jako jsou války, kybernetické útoky, přírodní katastrofy či pandemie.
Jedním z klíčových bodů návrhu je doporučení, aby si každý občan EU vytvořil nouzové zásoby potravin a základních potřeb na minimálně 72 hodin. „Nejnebezpečnější bývá počáteční fáze krize,“ uvádí dokument s názvem Strategie připravenosti Unie, který získal deník Politico.
Tato strategie přichází v době, kdy Evropa čelí sérii nepředvídatelných událostí – od pandemie covidu-19 přes ruskou invazi na Ukrajinu až po extrémní výkyvy počasí a ekonomické otřesy. „Žádná z krizí posledních let nebyla izolovaná ani krátkodobá,“ zdůrazňuje zpráva.
Podle místopředsedkyně Komise Roxany Mînzatu je hlavním cílem pomoci lidem připravit se na krizové situace i na úrovni domácností. „Musíme být o krok napřed – nemůžeme čekat, až se problémy objeví,“ uvedla v rozhovoru pro Politico.
Cílem strategie je posílit schopnost Evropy reagovat na hrozby bez ohledu na jejich původ. Dokument zahrnuje opatření týkající se skladování strategických zásob, krizového plánování, dostupnosti úkrytů a ochrany klíčové infrastruktury.
Jen několik týdnů po zveřejnění první obranné strategie EU přichází tento návrh s varováním, že zajištění krizové připravenosti je naléhavé a mělo by zahrnovat všechny sektory společnosti.
Jedním z hlavních bodů dokumentu je příprava na válečné konflikty. Strategie se inspiruje přístupem skandinávských zemí, kde je krizové řízení založeno na úzké spolupráci mezi vládou, podniky a občany.
Zvýšené riziko však přichází i z digitálního prostoru. Od začátku války na Ukrajině Rusko zesílilo kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu, zejména energetické sítě. Kromě Ruska jsou mezi nejaktivnějšími útočníky také Čína, Írán a Severní Korea.
Evropská komise proto navrhuje vytvoření celoevropského systému kybernetického varování, který by pomohl včas identifikovat a neutralizovat kybernetické hrozby. Plán rovněž zahrnuje digitální výcvik, podporu kandidátských zemí EU a posílení spolupráce s NATO.
Podle Mînzatu však připravenost neznamená jen obranu proti konfliktům. „Musíme se naučit rychle a efektivně reagovat i na přírodní katastrofy. Viděli jsme, co se stalo ve Španělsku během loňských ničivých povodní,“ uvedla.
Součástí strategie je proto i návrh na vytvoření systému zásobování základními surovinami a materiály pro krizové situace. Plán zahrnuje skladování zdravotnických potřeb, surovin nezbytných pro energetiku a zásob potravin a vody.
Evropská komise chce také zlepšit připravenost zdravotnického systému na případné epidemie. Navrhuje proto strategii pro nouzové lékařské zásoby, která by doplnila opatření stanovená v aktu o kritických léčivech.
Dalším důležitým krokem bude posílení krizové koordinace. Komise plánuje vytvoření specializovaného krizového centra, které bude koordinovat reakce na krizové situace a zajistí efektivní řízení pomoci.
Zlepšení krizové připravenosti si vyžádá i flexibilnější přístup k financím. Evropská komise proto navrhuje revizi stávajících finančních nástrojů tak, aby bylo možné rychleji uvolňovat prostředky na řešení krizí podle aktuálních potřeb.
V rámci legislativních opatření Komise zvažuje přijetí nového zákona o krizové připravenosti, který by zavedl společné standardy a dlouhodobé cíle pro posílení odolnosti společnosti.
Dokument obsahuje 30 konkrétních opatření rozdělených do sedmi hlavních oblastí, včetně spolupráce mezi civilní a vojenskou sférou, partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem či vzdělávání občanů v oblasti krizové připravenosti.
Mezi úkoly, které by měly být splněny během příštích dvou let, patří například boj proti dezinformacím, analýza finanční odolnosti a začlenění krizového vzdělávání do školních osnov.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.