Evropská komise varuje, že Evropa nesmí zůstat v pasivní roli a musí se lépe připravit na krizové situace. Ve středu proto představí novou strategii, která má zajistit větší odolnost vůči hrozbám, jako jsou války, kybernetické útoky, přírodní katastrofy či pandemie.
Jedním z klíčových bodů návrhu je doporučení, aby si každý občan EU vytvořil nouzové zásoby potravin a základních potřeb na minimálně 72 hodin. „Nejnebezpečnější bývá počáteční fáze krize,“ uvádí dokument s názvem Strategie připravenosti Unie, který získal deník Politico.
Tato strategie přichází v době, kdy Evropa čelí sérii nepředvídatelných událostí – od pandemie covidu-19 přes ruskou invazi na Ukrajinu až po extrémní výkyvy počasí a ekonomické otřesy. „Žádná z krizí posledních let nebyla izolovaná ani krátkodobá,“ zdůrazňuje zpráva.
Podle místopředsedkyně Komise Roxany Mînzatu je hlavním cílem pomoci lidem připravit se na krizové situace i na úrovni domácností. „Musíme být o krok napřed – nemůžeme čekat, až se problémy objeví,“ uvedla v rozhovoru pro Politico.
Cílem strategie je posílit schopnost Evropy reagovat na hrozby bez ohledu na jejich původ. Dokument zahrnuje opatření týkající se skladování strategických zásob, krizového plánování, dostupnosti úkrytů a ochrany klíčové infrastruktury.
Jen několik týdnů po zveřejnění první obranné strategie EU přichází tento návrh s varováním, že zajištění krizové připravenosti je naléhavé a mělo by zahrnovat všechny sektory společnosti.
Jedním z hlavních bodů dokumentu je příprava na válečné konflikty. Strategie se inspiruje přístupem skandinávských zemí, kde je krizové řízení založeno na úzké spolupráci mezi vládou, podniky a občany.
Zvýšené riziko však přichází i z digitálního prostoru. Od začátku války na Ukrajině Rusko zesílilo kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu, zejména energetické sítě. Kromě Ruska jsou mezi nejaktivnějšími útočníky také Čína, Írán a Severní Korea.
Evropská komise proto navrhuje vytvoření celoevropského systému kybernetického varování, který by pomohl včas identifikovat a neutralizovat kybernetické hrozby. Plán rovněž zahrnuje digitální výcvik, podporu kandidátských zemí EU a posílení spolupráce s NATO.
Podle Mînzatu však připravenost neznamená jen obranu proti konfliktům. „Musíme se naučit rychle a efektivně reagovat i na přírodní katastrofy. Viděli jsme, co se stalo ve Španělsku během loňských ničivých povodní,“ uvedla.
Součástí strategie je proto i návrh na vytvoření systému zásobování základními surovinami a materiály pro krizové situace. Plán zahrnuje skladování zdravotnických potřeb, surovin nezbytných pro energetiku a zásob potravin a vody.
Evropská komise chce také zlepšit připravenost zdravotnického systému na případné epidemie. Navrhuje proto strategii pro nouzové lékařské zásoby, která by doplnila opatření stanovená v aktu o kritických léčivech.
Dalším důležitým krokem bude posílení krizové koordinace. Komise plánuje vytvoření specializovaného krizového centra, které bude koordinovat reakce na krizové situace a zajistí efektivní řízení pomoci.
Zlepšení krizové připravenosti si vyžádá i flexibilnější přístup k financím. Evropská komise proto navrhuje revizi stávajících finančních nástrojů tak, aby bylo možné rychleji uvolňovat prostředky na řešení krizí podle aktuálních potřeb.
V rámci legislativních opatření Komise zvažuje přijetí nového zákona o krizové připravenosti, který by zavedl společné standardy a dlouhodobé cíle pro posílení odolnosti společnosti.
Dokument obsahuje 30 konkrétních opatření rozdělených do sedmi hlavních oblastí, včetně spolupráce mezi civilní a vojenskou sférou, partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem či vzdělávání občanů v oblasti krizové připravenosti.
Mezi úkoly, které by měly být splněny během příštích dvou let, patří například boj proti dezinformacím, analýza finanční odolnosti a začlenění krizového vzdělávání do školních osnov.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.