Evropská komise varuje, že Evropa nesmí zůstat v pasivní roli a musí se lépe připravit na krizové situace. Ve středu proto představí novou strategii, která má zajistit větší odolnost vůči hrozbám, jako jsou války, kybernetické útoky, přírodní katastrofy či pandemie.
Jedním z klíčových bodů návrhu je doporučení, aby si každý občan EU vytvořil nouzové zásoby potravin a základních potřeb na minimálně 72 hodin. „Nejnebezpečnější bývá počáteční fáze krize,“ uvádí dokument s názvem Strategie připravenosti Unie, který získal deník Politico.
Tato strategie přichází v době, kdy Evropa čelí sérii nepředvídatelných událostí – od pandemie covidu-19 přes ruskou invazi na Ukrajinu až po extrémní výkyvy počasí a ekonomické otřesy. „Žádná z krizí posledních let nebyla izolovaná ani krátkodobá,“ zdůrazňuje zpráva.
Podle místopředsedkyně Komise Roxany Mînzatu je hlavním cílem pomoci lidem připravit se na krizové situace i na úrovni domácností. „Musíme být o krok napřed – nemůžeme čekat, až se problémy objeví,“ uvedla v rozhovoru pro Politico.
Cílem strategie je posílit schopnost Evropy reagovat na hrozby bez ohledu na jejich původ. Dokument zahrnuje opatření týkající se skladování strategických zásob, krizového plánování, dostupnosti úkrytů a ochrany klíčové infrastruktury.
Jen několik týdnů po zveřejnění první obranné strategie EU přichází tento návrh s varováním, že zajištění krizové připravenosti je naléhavé a mělo by zahrnovat všechny sektory společnosti.
Jedním z hlavních bodů dokumentu je příprava na válečné konflikty. Strategie se inspiruje přístupem skandinávských zemí, kde je krizové řízení založeno na úzké spolupráci mezi vládou, podniky a občany.
Zvýšené riziko však přichází i z digitálního prostoru. Od začátku války na Ukrajině Rusko zesílilo kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu, zejména energetické sítě. Kromě Ruska jsou mezi nejaktivnějšími útočníky také Čína, Írán a Severní Korea.
Evropská komise proto navrhuje vytvoření celoevropského systému kybernetického varování, který by pomohl včas identifikovat a neutralizovat kybernetické hrozby. Plán rovněž zahrnuje digitální výcvik, podporu kandidátských zemí EU a posílení spolupráce s NATO.
Podle Mînzatu však připravenost neznamená jen obranu proti konfliktům. „Musíme se naučit rychle a efektivně reagovat i na přírodní katastrofy. Viděli jsme, co se stalo ve Španělsku během loňských ničivých povodní,“ uvedla.
Součástí strategie je proto i návrh na vytvoření systému zásobování základními surovinami a materiály pro krizové situace. Plán zahrnuje skladování zdravotnických potřeb, surovin nezbytných pro energetiku a zásob potravin a vody.
Evropská komise chce také zlepšit připravenost zdravotnického systému na případné epidemie. Navrhuje proto strategii pro nouzové lékařské zásoby, která by doplnila opatření stanovená v aktu o kritických léčivech.
Dalším důležitým krokem bude posílení krizové koordinace. Komise plánuje vytvoření specializovaného krizového centra, které bude koordinovat reakce na krizové situace a zajistí efektivní řízení pomoci.
Zlepšení krizové připravenosti si vyžádá i flexibilnější přístup k financím. Evropská komise proto navrhuje revizi stávajících finančních nástrojů tak, aby bylo možné rychleji uvolňovat prostředky na řešení krizí podle aktuálních potřeb.
V rámci legislativních opatření Komise zvažuje přijetí nového zákona o krizové připravenosti, který by zavedl společné standardy a dlouhodobé cíle pro posílení odolnosti společnosti.
Dokument obsahuje 30 konkrétních opatření rozdělených do sedmi hlavních oblastí, včetně spolupráce mezi civilní a vojenskou sférou, partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem či vzdělávání občanů v oblasti krizové připravenosti.
Mezi úkoly, které by měly být splněny během příštích dvou let, patří například boj proti dezinformacím, analýza finanční odolnosti a začlenění krizového vzdělávání do školních osnov.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.