Evropská komise varuje, že Evropa nesmí zůstat v pasivní roli a musí se lépe připravit na krizové situace. Ve středu proto představí novou strategii, která má zajistit větší odolnost vůči hrozbám, jako jsou války, kybernetické útoky, přírodní katastrofy či pandemie.
Jedním z klíčových bodů návrhu je doporučení, aby si každý občan EU vytvořil nouzové zásoby potravin a základních potřeb na minimálně 72 hodin. „Nejnebezpečnější bývá počáteční fáze krize,“ uvádí dokument s názvem Strategie připravenosti Unie, který získal deník Politico.
Tato strategie přichází v době, kdy Evropa čelí sérii nepředvídatelných událostí – od pandemie covidu-19 přes ruskou invazi na Ukrajinu až po extrémní výkyvy počasí a ekonomické otřesy. „Žádná z krizí posledních let nebyla izolovaná ani krátkodobá,“ zdůrazňuje zpráva.
Podle místopředsedkyně Komise Roxany Mînzatu je hlavním cílem pomoci lidem připravit se na krizové situace i na úrovni domácností. „Musíme být o krok napřed – nemůžeme čekat, až se problémy objeví,“ uvedla v rozhovoru pro Politico.
Cílem strategie je posílit schopnost Evropy reagovat na hrozby bez ohledu na jejich původ. Dokument zahrnuje opatření týkající se skladování strategických zásob, krizového plánování, dostupnosti úkrytů a ochrany klíčové infrastruktury.
Jen několik týdnů po zveřejnění první obranné strategie EU přichází tento návrh s varováním, že zajištění krizové připravenosti je naléhavé a mělo by zahrnovat všechny sektory společnosti.
Jedním z hlavních bodů dokumentu je příprava na válečné konflikty. Strategie se inspiruje přístupem skandinávských zemí, kde je krizové řízení založeno na úzké spolupráci mezi vládou, podniky a občany.
Zvýšené riziko však přichází i z digitálního prostoru. Od začátku války na Ukrajině Rusko zesílilo kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu, zejména energetické sítě. Kromě Ruska jsou mezi nejaktivnějšími útočníky také Čína, Írán a Severní Korea.
Evropská komise proto navrhuje vytvoření celoevropského systému kybernetického varování, který by pomohl včas identifikovat a neutralizovat kybernetické hrozby. Plán rovněž zahrnuje digitální výcvik, podporu kandidátských zemí EU a posílení spolupráce s NATO.
Podle Mînzatu však připravenost neznamená jen obranu proti konfliktům. „Musíme se naučit rychle a efektivně reagovat i na přírodní katastrofy. Viděli jsme, co se stalo ve Španělsku během loňských ničivých povodní,“ uvedla.
Součástí strategie je proto i návrh na vytvoření systému zásobování základními surovinami a materiály pro krizové situace. Plán zahrnuje skladování zdravotnických potřeb, surovin nezbytných pro energetiku a zásob potravin a vody.
Evropská komise chce také zlepšit připravenost zdravotnického systému na případné epidemie. Navrhuje proto strategii pro nouzové lékařské zásoby, která by doplnila opatření stanovená v aktu o kritických léčivech.
Dalším důležitým krokem bude posílení krizové koordinace. Komise plánuje vytvoření specializovaného krizového centra, které bude koordinovat reakce na krizové situace a zajistí efektivní řízení pomoci.
Zlepšení krizové připravenosti si vyžádá i flexibilnější přístup k financím. Evropská komise proto navrhuje revizi stávajících finančních nástrojů tak, aby bylo možné rychleji uvolňovat prostředky na řešení krizí podle aktuálních potřeb.
V rámci legislativních opatření Komise zvažuje přijetí nového zákona o krizové připravenosti, který by zavedl společné standardy a dlouhodobé cíle pro posílení odolnosti společnosti.
Dokument obsahuje 30 konkrétních opatření rozdělených do sedmi hlavních oblastí, včetně spolupráce mezi civilní a vojenskou sférou, partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem či vzdělávání občanů v oblasti krizové připravenosti.
Mezi úkoly, které by měly být splněny během příštích dvou let, patří například boj proti dezinformacím, analýza finanční odolnosti a začlenění krizového vzdělávání do školních osnov.
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.