Evropská komise varuje, že Evropa nesmí zůstat v pasivní roli a musí se lépe připravit na krizové situace. Ve středu proto představí novou strategii, která má zajistit větší odolnost vůči hrozbám, jako jsou války, kybernetické útoky, přírodní katastrofy či pandemie.
Jedním z klíčových bodů návrhu je doporučení, aby si každý občan EU vytvořil nouzové zásoby potravin a základních potřeb na minimálně 72 hodin. „Nejnebezpečnější bývá počáteční fáze krize,“ uvádí dokument s názvem Strategie připravenosti Unie, který získal deník Politico.
Tato strategie přichází v době, kdy Evropa čelí sérii nepředvídatelných událostí – od pandemie covidu-19 přes ruskou invazi na Ukrajinu až po extrémní výkyvy počasí a ekonomické otřesy. „Žádná z krizí posledních let nebyla izolovaná ani krátkodobá,“ zdůrazňuje zpráva.
Podle místopředsedkyně Komise Roxany Mînzatu je hlavním cílem pomoci lidem připravit se na krizové situace i na úrovni domácností. „Musíme být o krok napřed – nemůžeme čekat, až se problémy objeví,“ uvedla v rozhovoru pro Politico.
Cílem strategie je posílit schopnost Evropy reagovat na hrozby bez ohledu na jejich původ. Dokument zahrnuje opatření týkající se skladování strategických zásob, krizového plánování, dostupnosti úkrytů a ochrany klíčové infrastruktury.
Jen několik týdnů po zveřejnění první obranné strategie EU přichází tento návrh s varováním, že zajištění krizové připravenosti je naléhavé a mělo by zahrnovat všechny sektory společnosti.
Jedním z hlavních bodů dokumentu je příprava na válečné konflikty. Strategie se inspiruje přístupem skandinávských zemí, kde je krizové řízení založeno na úzké spolupráci mezi vládou, podniky a občany.
Zvýšené riziko však přichází i z digitálního prostoru. Od začátku války na Ukrajině Rusko zesílilo kybernetické útoky na klíčovou infrastrukturu, zejména energetické sítě. Kromě Ruska jsou mezi nejaktivnějšími útočníky také Čína, Írán a Severní Korea.
Evropská komise proto navrhuje vytvoření celoevropského systému kybernetického varování, který by pomohl včas identifikovat a neutralizovat kybernetické hrozby. Plán rovněž zahrnuje digitální výcvik, podporu kandidátských zemí EU a posílení spolupráce s NATO.
Podle Mînzatu však připravenost neznamená jen obranu proti konfliktům. „Musíme se naučit rychle a efektivně reagovat i na přírodní katastrofy. Viděli jsme, co se stalo ve Španělsku během loňských ničivých povodní,“ uvedla.
Součástí strategie je proto i návrh na vytvoření systému zásobování základními surovinami a materiály pro krizové situace. Plán zahrnuje skladování zdravotnických potřeb, surovin nezbytných pro energetiku a zásob potravin a vody.
Evropská komise chce také zlepšit připravenost zdravotnického systému na případné epidemie. Navrhuje proto strategii pro nouzové lékařské zásoby, která by doplnila opatření stanovená v aktu o kritických léčivech.
Dalším důležitým krokem bude posílení krizové koordinace. Komise plánuje vytvoření specializovaného krizového centra, které bude koordinovat reakce na krizové situace a zajistí efektivní řízení pomoci.
Zlepšení krizové připravenosti si vyžádá i flexibilnější přístup k financím. Evropská komise proto navrhuje revizi stávajících finančních nástrojů tak, aby bylo možné rychleji uvolňovat prostředky na řešení krizí podle aktuálních potřeb.
V rámci legislativních opatření Komise zvažuje přijetí nového zákona o krizové připravenosti, který by zavedl společné standardy a dlouhodobé cíle pro posílení odolnosti společnosti.
Dokument obsahuje 30 konkrétních opatření rozdělených do sedmi hlavních oblastí, včetně spolupráce mezi civilní a vojenskou sférou, partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem či vzdělávání občanů v oblasti krizové připravenosti.
Mezi úkoly, které by měly být splněny během příštích dvou let, patří například boj proti dezinformacím, analýza finanční odolnosti a začlenění krizového vzdělávání do školních osnov.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.