Hamás oznámil, že přijal několik bodů mírového plánu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož cílem je ukončit válku v Gaze. Hamás souhlasí s propuštěním zbývajících izraelských zajatců a je ochoten předat správu Gazy technokratickému výboru. Nicméně Hamás neřekl, že se odzbrojí, ani nesouhlasil s úplným stažením z palestinské politiky. Místo toho uvedl, že o budoucnosti Pásma Gazy a právech Palestinců by se mělo rozhodovat na základě „kolektivní národní pozice“.
Zatímco Netanjahu očekává rychlé propuštění rukojmích a Trump věří, že Hamás je „připraven na trvalý mír“, existuje mnoho důvodů pro Hamás k zdrženlivosti. Plán je totiž plný nejasností a zbavuje Palestince možnosti rozhodovat o svém politickém osudu.
Jedním z hlavních důvodů pro zdráhavost Hamásu je podle expertů fakt, že plán počítá s pokračující izraelskou vojenskou okupací Gazy, dokud nebude možné předat odpovědnost „mezinárodní stabilizační síle“.
Dále je problematická navrhovaná struktura správy Gazy. V přechodném období by mělo Pásmo Gazy spravovat „technokratické, apolitické palestinské komité“. To by sice zajišťovalo základní služby, ale zahrnovalo by i mezinárodní experty, čímž by se oslabila váha palestinských hlasů. Mnohé detaily, včetně složení komise a podílu Palestinců v ní, zůstávají neznámé.
Byla by také zřízena nová mezinárodní přechodná organizace zvaná „Rada míru“, v jejímž čele by měl stát Trump a údajně by v ní zasedl i bývalý britský premiér Tony Blair. Důležité je, že plán výslovně neuvádí účast žádného Palestince v této Radě. Úkolem Rady by byl dohled nad zmíněným výborem a rekonstrukcí Gazy, dokud Palestinská samospráva (PA) neprojde reformami a nebude schopna převzít kontrolu nad Pásmem.
Mnoho zásadních otázek zůstává nezodpovězeno. Jde o časový harmonogram pro nové volby PA, účast obyvatel Gazy ve volbách, které politické frakce by byly povoleny kandidovat, zda by kandidáti podléhali prověřování Radou a kdo by rozhodoval o dostatečnosti reforem PA. Takový otevřený politický proces zbavuje Palestince vlivu. Po zveřejnění prohlášení Hamásu jeden z jeho vysokých představitelů „Radu míru“ přímo odmítl s tím, že „nikdy nepřijmeme, aby kdokoli, kdo není Palestincem, kontroloval Palestince.“
Plán také stanovuje, že Hamás „a další frakce“ nebudou hrát roli v budoucí správě Gazy, a vyžaduje demilitarizaci Pásma. Jak a kým bude dosaženo odzbrojení, rovněž zůstává nejasné.
Tyto podmínky nejen zbavují Palestince možnosti rozhodovat, ale ignorují i realitu palestinské politiky a legitimitu odporu proti izraelské okupaci. Podle průzkumu z května má Fatah, který dominuje PA, pouze 21 % podpory, zatímco Hamás má 32 %. Většina dotázaných si přeje vládu národní jednoty, která by vyjednávala o obnově Gazy.
Navíc 77 % dotázaných na Západním břehu a v Gaze odmítá odzbrojení Hamásu, protože 80 % dotázaných nevěří, že by Izrael v takovém případě válku ukončil a stáhl se. Část Palestinců chce, aby Hamás zůstal součástí budoucí palestinské vlády, schopný ochránit obyvatele Gazy před izraelskou armádou.
Netanjahuovy výroky se navíc rozcházejí se zněním mírového plánu, který mluví o správě Gazy Palestinskou samosprávou. Netanjahu uvedl, že by Gazu měla řídit „mírová civilní správa, kterou neřídí ani Hamás, ani Palestinská samospráva“. To naznačuje, že jeho primárním cílem je demontáž Hamásu a zachování politického rozdělení mezi Gazou, Západním břehem a Východním Jeruzalémem.
Pokud by Izrael pokračoval v okupaci Gazy po neurčitou dobu, chyběl by mechanismus ochrany milionů civilistů před dalšími útoky armády, která je již obviněna z vážného porušování mezinárodního humanitárního práva. Právě tento rozpor mezi ambicemi plánu a politickou realitou na místě snižuje šance na jeho úspěch.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.