Hamás oznámil, že přijal několik bodů mírového plánu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož cílem je ukončit válku v Gaze. Hamás souhlasí s propuštěním zbývajících izraelských zajatců a je ochoten předat správu Gazy technokratickému výboru. Nicméně Hamás neřekl, že se odzbrojí, ani nesouhlasil s úplným stažením z palestinské politiky. Místo toho uvedl, že o budoucnosti Pásma Gazy a právech Palestinců by se mělo rozhodovat na základě „kolektivní národní pozice“.
Zatímco Netanjahu očekává rychlé propuštění rukojmích a Trump věří, že Hamás je „připraven na trvalý mír“, existuje mnoho důvodů pro Hamás k zdrženlivosti. Plán je totiž plný nejasností a zbavuje Palestince možnosti rozhodovat o svém politickém osudu.
Jedním z hlavních důvodů pro zdráhavost Hamásu je podle expertů fakt, že plán počítá s pokračující izraelskou vojenskou okupací Gazy, dokud nebude možné předat odpovědnost „mezinárodní stabilizační síle“.
Dále je problematická navrhovaná struktura správy Gazy. V přechodném období by mělo Pásmo Gazy spravovat „technokratické, apolitické palestinské komité“. To by sice zajišťovalo základní služby, ale zahrnovalo by i mezinárodní experty, čímž by se oslabila váha palestinských hlasů. Mnohé detaily, včetně složení komise a podílu Palestinců v ní, zůstávají neznámé.
Byla by také zřízena nová mezinárodní přechodná organizace zvaná „Rada míru“, v jejímž čele by měl stát Trump a údajně by v ní zasedl i bývalý britský premiér Tony Blair. Důležité je, že plán výslovně neuvádí účast žádného Palestince v této Radě. Úkolem Rady by byl dohled nad zmíněným výborem a rekonstrukcí Gazy, dokud Palestinská samospráva (PA) neprojde reformami a nebude schopna převzít kontrolu nad Pásmem.
Mnoho zásadních otázek zůstává nezodpovězeno. Jde o časový harmonogram pro nové volby PA, účast obyvatel Gazy ve volbách, které politické frakce by byly povoleny kandidovat, zda by kandidáti podléhali prověřování Radou a kdo by rozhodoval o dostatečnosti reforem PA. Takový otevřený politický proces zbavuje Palestince vlivu. Po zveřejnění prohlášení Hamásu jeden z jeho vysokých představitelů „Radu míru“ přímo odmítl s tím, že „nikdy nepřijmeme, aby kdokoli, kdo není Palestincem, kontroloval Palestince.“
Plán také stanovuje, že Hamás „a další frakce“ nebudou hrát roli v budoucí správě Gazy, a vyžaduje demilitarizaci Pásma. Jak a kým bude dosaženo odzbrojení, rovněž zůstává nejasné.
Tyto podmínky nejen zbavují Palestince možnosti rozhodovat, ale ignorují i realitu palestinské politiky a legitimitu odporu proti izraelské okupaci. Podle průzkumu z května má Fatah, který dominuje PA, pouze 21 % podpory, zatímco Hamás má 32 %. Většina dotázaných si přeje vládu národní jednoty, která by vyjednávala o obnově Gazy.
Navíc 77 % dotázaných na Západním břehu a v Gaze odmítá odzbrojení Hamásu, protože 80 % dotázaných nevěří, že by Izrael v takovém případě válku ukončil a stáhl se. Část Palestinců chce, aby Hamás zůstal součástí budoucí palestinské vlády, schopný ochránit obyvatele Gazy před izraelskou armádou.
Netanjahuovy výroky se navíc rozcházejí se zněním mírového plánu, který mluví o správě Gazy Palestinskou samosprávou. Netanjahu uvedl, že by Gazu měla řídit „mírová civilní správa, kterou neřídí ani Hamás, ani Palestinská samospráva“. To naznačuje, že jeho primárním cílem je demontáž Hamásu a zachování politického rozdělení mezi Gazou, Západním břehem a Východním Jeruzalémem.
Pokud by Izrael pokračoval v okupaci Gazy po neurčitou dobu, chyběl by mechanismus ochrany milionů civilistů před dalšími útoky armády, která je již obviněna z vážného porušování mezinárodního humanitárního práva. Právě tento rozpor mezi ambicemi plánu a politickou realitou na místě snižuje šance na jeho úspěch.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.