Hamás oznámil, že přijal několik bodů mírového plánu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož cílem je ukončit válku v Gaze. Hamás souhlasí s propuštěním zbývajících izraelských zajatců a je ochoten předat správu Gazy technokratickému výboru. Nicméně Hamás neřekl, že se odzbrojí, ani nesouhlasil s úplným stažením z palestinské politiky. Místo toho uvedl, že o budoucnosti Pásma Gazy a právech Palestinců by se mělo rozhodovat na základě „kolektivní národní pozice“.
Zatímco Netanjahu očekává rychlé propuštění rukojmích a Trump věří, že Hamás je „připraven na trvalý mír“, existuje mnoho důvodů pro Hamás k zdrženlivosti. Plán je totiž plný nejasností a zbavuje Palestince možnosti rozhodovat o svém politickém osudu.
Jedním z hlavních důvodů pro zdráhavost Hamásu je podle expertů fakt, že plán počítá s pokračující izraelskou vojenskou okupací Gazy, dokud nebude možné předat odpovědnost „mezinárodní stabilizační síle“.
Dále je problematická navrhovaná struktura správy Gazy. V přechodném období by mělo Pásmo Gazy spravovat „technokratické, apolitické palestinské komité“. To by sice zajišťovalo základní služby, ale zahrnovalo by i mezinárodní experty, čímž by se oslabila váha palestinských hlasů. Mnohé detaily, včetně složení komise a podílu Palestinců v ní, zůstávají neznámé.
Byla by také zřízena nová mezinárodní přechodná organizace zvaná „Rada míru“, v jejímž čele by měl stát Trump a údajně by v ní zasedl i bývalý britský premiér Tony Blair. Důležité je, že plán výslovně neuvádí účast žádného Palestince v této Radě. Úkolem Rady by byl dohled nad zmíněným výborem a rekonstrukcí Gazy, dokud Palestinská samospráva (PA) neprojde reformami a nebude schopna převzít kontrolu nad Pásmem.
Mnoho zásadních otázek zůstává nezodpovězeno. Jde o časový harmonogram pro nové volby PA, účast obyvatel Gazy ve volbách, které politické frakce by byly povoleny kandidovat, zda by kandidáti podléhali prověřování Radou a kdo by rozhodoval o dostatečnosti reforem PA. Takový otevřený politický proces zbavuje Palestince vlivu. Po zveřejnění prohlášení Hamásu jeden z jeho vysokých představitelů „Radu míru“ přímo odmítl s tím, že „nikdy nepřijmeme, aby kdokoli, kdo není Palestincem, kontroloval Palestince.“
Plán také stanovuje, že Hamás „a další frakce“ nebudou hrát roli v budoucí správě Gazy, a vyžaduje demilitarizaci Pásma. Jak a kým bude dosaženo odzbrojení, rovněž zůstává nejasné.
Tyto podmínky nejen zbavují Palestince možnosti rozhodovat, ale ignorují i realitu palestinské politiky a legitimitu odporu proti izraelské okupaci. Podle průzkumu z května má Fatah, který dominuje PA, pouze 21 % podpory, zatímco Hamás má 32 %. Většina dotázaných si přeje vládu národní jednoty, která by vyjednávala o obnově Gazy.
Navíc 77 % dotázaných na Západním břehu a v Gaze odmítá odzbrojení Hamásu, protože 80 % dotázaných nevěří, že by Izrael v takovém případě válku ukončil a stáhl se. Část Palestinců chce, aby Hamás zůstal součástí budoucí palestinské vlády, schopný ochránit obyvatele Gazy před izraelskou armádou.
Netanjahuovy výroky se navíc rozcházejí se zněním mírového plánu, který mluví o správě Gazy Palestinskou samosprávou. Netanjahu uvedl, že by Gazu měla řídit „mírová civilní správa, kterou neřídí ani Hamás, ani Palestinská samospráva“. To naznačuje, že jeho primárním cílem je demontáž Hamásu a zachování politického rozdělení mezi Gazou, Západním břehem a Východním Jeruzalémem.
Pokud by Izrael pokračoval v okupaci Gazy po neurčitou dobu, chyběl by mechanismus ochrany milionů civilistů před dalšími útoky armády, která je již obviněna z vážného porušování mezinárodního humanitárního práva. Právě tento rozpor mezi ambicemi plánu a politickou realitou na místě snižuje šance na jeho úspěch.
Prezident Donald Trump ve středu dopoledne na sociální síti Truth Social vyzval k uvěznění starosty Chicaga Brandona Johnsona a guvernéra Illinois JB Pritzkera. Oba demokratičtí představitelé podle něj selhali v ochraně příslušníků Úřadu pro imigraci a cla (ICE). „Starosta Chicaga by měl být ve vězení za to, že nechránil důstojníky ICE!“ napsal Trump. Dodal, že totéž platí i pro guvernéra Pritzkera.
Hamás oznámil, že přijal několik bodů mírového plánu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož cílem je ukončit válku v Gaze. Hamás souhlasí s propuštěním zbývajících izraelských zajatců a je ochoten předat správu Gazy technokratickému výboru. Nicméně Hamás neřekl, že se odzbrojí, ani nesouhlasil s úplným stažením z palestinské politiky. Místo toho uvedl, že o budoucnosti Pásma Gazy a právech Palestinců by se mělo rozhodovat na základě „kolektivní národní pozice“.
Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, varovala ve středu, že Rusko vede kampaň s cílem „znepokojit“ evropské občany pomocí přeletů dronů do vzdušného prostoru Evropy. Během svého projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila, že „na naší obloze se děje něco nového a nebezpečného“.
Donald Trump, zdá se, pohlíží na federální finance jako na své osobní prezidentské „prasátko“. Jeho nedávné varování, že někteří federální zaměstnanci, kteří museli nastoupit na nucenou dovolenou v důsledku zastavení vlády (shutdown), nemusí obdržet obvyklou zpětnou výplatu, je jen posledním signálem jeho přístupu. Trump podle CNN vnímá veřejné peníze jako osobní fond, se kterým může nakládat podle svého uvážení.
Zatímco hnutí ANO a SPD náhle mlčí o zmanipulovaných volbách. Zřejmě proto, že tentokrát vyhrály, se jejich dřívější výhrady k „nedemokratickému systému“ rozplynuly. Stejně jako Donald Trump po svém návratu k moci, i čeští politici potvrzují, že víra ve férovost voleb trvá jen do chvíle, kdy jim přináší vítězství. Jde pouze o prachsprostý obchod s důvěrou voličů.
Evropská unie se hodlá důrazněji postavit proti konverzním terapiím a nenávisti vůči komunitě LGBTQ+ v reakci na rostoucí počet útoků proti této skupině. Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbib v Bruselu představila novou Strategii pro LGBTIQ+ na období 2026–2030, a to s cílem zvrátit „znepokojivý trend“ ústupků v oblasti lidských práv. Komise současně přislíbila tvrdší postup, včetně hrozby soudními spory, proti členským státům porušujícím práva občanů.
Třetí den nepřímých rozhovorů mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě o plánu prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Gaze se koná za účasti klíčových amerických vyslanců a významných regionálních osobností. Jednání, která probíhají v letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře, mají potenciál rozhodnout o dalším pokroku v konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů Palestinců.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruské síly od začátku roku dobyly na Ukrajině téměř 5 000 čtverečních kilometrů území. Podle Putina si Moskva na bojišti udržuje „úplnou strategickou iniciativu“. Tyto zisky představují přibližně jedno procento rozlohy Ukrajiny, čímž se celková ruská kontrola nad ukrajinským územím blíží dvacet procent.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že sice americký prezident Donald Trump na Grónsko nyní možná pozapomněl, ale vrátí se. Dánsko ani Grónsko si proto nemohou dovolit „vydechnout úlevou“. I když se pozornost amerického prezidenta přesunula jinam, úleva je jen dočasná, prohlásila Frederiksenová při zahájení dánského parlamentu.
Nově uniklé dokumenty naznačují, že Rusko aktivně pomáhá Číně v jejích vojenských přípravách na možnou invazi na Tchaj-wan. Podle informací nezávislého think tanku Royal United Services Institute (RUSI), který získal a nezávisle ověřil soubor zhruba 800 stran smluv a korespondence, se jedná o důkaz eskalující spolupráce. Moskva se k tomuto úniku zatím nevyjádřila.
Kanadský premiér Mark Carney se tento týden při balení na návštěvu Washingtonu snažil nenechat nic náhodě. Zřejmě se to týkalo i kravaty. Podle svých slov si totiž pro amerického prezidenta Donalda Trumpa oblékl červenou barvu, která typicky symbolizuje Republikánskou stranu. Tu měl na své vzorované kravatě, když si pod West Wing Portico podávali ruce. Ironií osudu byl ale Trumpův oblek tentokrát doplněn modrou kravatou.
Dánská premiérka Mette Frederiksen oznámila, že země zavede zákaz přístupu k sociálním médiím pro děti mladší 15 let. Během svého úterního projevu při zahájení dánského parlamentu (Folketing) obvinila mobilní telefony a sociální sítě z toho, že „kradou dětství našim dětem“. Premiérka prohlásila, že „jsme vypustili monstrum“ a dodala, že „nikdy předtím netrpělo tolik dětí a mladých lidí úzkostí a depresí“.