Hamás oznámil, že přijal několik bodů mírového plánu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož cílem je ukončit válku v Gaze. Hamás souhlasí s propuštěním zbývajících izraelských zajatců a je ochoten předat správu Gazy technokratickému výboru. Nicméně Hamás neřekl, že se odzbrojí, ani nesouhlasil s úplným stažením z palestinské politiky. Místo toho uvedl, že o budoucnosti Pásma Gazy a právech Palestinců by se mělo rozhodovat na základě „kolektivní národní pozice“.
Zatímco Netanjahu očekává rychlé propuštění rukojmích a Trump věří, že Hamás je „připraven na trvalý mír“, existuje mnoho důvodů pro Hamás k zdrženlivosti. Plán je totiž plný nejasností a zbavuje Palestince možnosti rozhodovat o svém politickém osudu.
Jedním z hlavních důvodů pro zdráhavost Hamásu je podle expertů fakt, že plán počítá s pokračující izraelskou vojenskou okupací Gazy, dokud nebude možné předat odpovědnost „mezinárodní stabilizační síle“.
Dále je problematická navrhovaná struktura správy Gazy. V přechodném období by mělo Pásmo Gazy spravovat „technokratické, apolitické palestinské komité“. To by sice zajišťovalo základní služby, ale zahrnovalo by i mezinárodní experty, čímž by se oslabila váha palestinských hlasů. Mnohé detaily, včetně složení komise a podílu Palestinců v ní, zůstávají neznámé.
Byla by také zřízena nová mezinárodní přechodná organizace zvaná „Rada míru“, v jejímž čele by měl stát Trump a údajně by v ní zasedl i bývalý britský premiér Tony Blair. Důležité je, že plán výslovně neuvádí účast žádného Palestince v této Radě. Úkolem Rady by byl dohled nad zmíněným výborem a rekonstrukcí Gazy, dokud Palestinská samospráva (PA) neprojde reformami a nebude schopna převzít kontrolu nad Pásmem.
Mnoho zásadních otázek zůstává nezodpovězeno. Jde o časový harmonogram pro nové volby PA, účast obyvatel Gazy ve volbách, které politické frakce by byly povoleny kandidovat, zda by kandidáti podléhali prověřování Radou a kdo by rozhodoval o dostatečnosti reforem PA. Takový otevřený politický proces zbavuje Palestince vlivu. Po zveřejnění prohlášení Hamásu jeden z jeho vysokých představitelů „Radu míru“ přímo odmítl s tím, že „nikdy nepřijmeme, aby kdokoli, kdo není Palestincem, kontroloval Palestince.“
Plán také stanovuje, že Hamás „a další frakce“ nebudou hrát roli v budoucí správě Gazy, a vyžaduje demilitarizaci Pásma. Jak a kým bude dosaženo odzbrojení, rovněž zůstává nejasné.
Tyto podmínky nejen zbavují Palestince možnosti rozhodovat, ale ignorují i realitu palestinské politiky a legitimitu odporu proti izraelské okupaci. Podle průzkumu z května má Fatah, který dominuje PA, pouze 21 % podpory, zatímco Hamás má 32 %. Většina dotázaných si přeje vládu národní jednoty, která by vyjednávala o obnově Gazy.
Navíc 77 % dotázaných na Západním břehu a v Gaze odmítá odzbrojení Hamásu, protože 80 % dotázaných nevěří, že by Izrael v takovém případě válku ukončil a stáhl se. Část Palestinců chce, aby Hamás zůstal součástí budoucí palestinské vlády, schopný ochránit obyvatele Gazy před izraelskou armádou.
Netanjahuovy výroky se navíc rozcházejí se zněním mírového plánu, který mluví o správě Gazy Palestinskou samosprávou. Netanjahu uvedl, že by Gazu měla řídit „mírová civilní správa, kterou neřídí ani Hamás, ani Palestinská samospráva“. To naznačuje, že jeho primárním cílem je demontáž Hamásu a zachování politického rozdělení mezi Gazou, Západním břehem a Východním Jeruzalémem.
Pokud by Izrael pokračoval v okupaci Gazy po neurčitou dobu, chyběl by mechanismus ochrany milionů civilistů před dalšími útoky armády, která je již obviněna z vážného porušování mezinárodního humanitárního práva. Právě tento rozpor mezi ambicemi plánu a politickou realitou na místě snižuje šance na jeho úspěch.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.