Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
V českém případě jde o poměrně výrazný klín – výrazný rozdíl. U průměrného svobodného pracovníka dosáhl v roce 2025 hodnoty 41,2 procenta. To je znatelně více než průměr zemí OECD, který činí 35,1 procenta, a řadí to Česko spíše do skupiny zemí s vyšším zdaněním práce. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že český zaměstnanec je vystaven nadprůměrné daňové zátěži.
Tento pohled je však jen částečný. Podstatná část tohoto zatížení totiž zůstává skrytá. Zhruba čtyři pětiny daňového klínu tvoří daň z příjmu a odvody, z nichž významná část je placena zaměstnavatelem. Jinými slovy, významná část zdanění práce se odehrává mimo zorné pole zaměstnance.
Jakmile se zaměříme pouze na to, co skutečně odvádí zaměstnanec ze své mzdy, obrázek se výrazně mění. Čistá průměrná daňová sazba činí v Česku 21,3 procenta, zatímco průměr OECD je 25,1 procenta. Průměrný zaměstnanec si tak ponechá po přímých daních a odvodech zhruba 79 % hrubé mzdy.
Tento efekt se ještě zesiluje u rodin s dětmi. U domácnosti se dvěma dětmi klesá daňový klín na 31,9 procenta a čisté zdanění zaměstnance na 8,9 procenta. Takové domácnosti tak po zohlednění daní, odvodů a dávek disponují příjmem odpovídajícím asi 91 % hrubé mzdy. V praxi to znamená, že systém citelně ulevuje rodinám ve srovnání s bezdětnými pracovníky.
Srovnání s okolními zeměmi ukazuje, že český model není ani extrém, ani výjimka, ale spíše kompromis. Německo má druhý nejvyšší daňový klín v OECD, téměř 50 procent, a průměrnému zaměstnanci tam zůstává přibližně 61 procent hrubé mzdy. Rakousko se pohybuje jen o něco výše, zhruba na úrovni 67,5 procenta čisté mzdy. Naopak Polsko kombinuje nižší celkové zatížení práce na úrovni 35 procent s čistou mzdou přesahující 75 procent a Slovensko s daňovým klínem 42,7 procenta je svým nastavením Česku blízké, byť čisté příjmy jsou zde o něco nižší, přibližně 75,7 procenta hrubé mzdy.
Zvláštní kapitolu pak představuje podpora rodin. Na Slovensku a v Polsku dosahuje díky daňovým bonusům a dávkám čistý příjem rodin téměř úrovně jejich hrubé mzdy. V rámci OECD jde o spíše výjimečný jev. Český systém je v tomto směru umírněnější, když rodinám zůstává přibližně 91 procent hrubé mzdy, ale stále patří k relativně vstřícným.
Celkově se tak potvrzuje, že debata o zdanění práce v Česku trpí jistou optickou iluzí. Firmy vidí vysoké náklady práce. Zaměstnanci vidí relativně solidní čisté mzdy, přičemž jejich reálná kupní síla se po předchozím propadu opět zvedá. Reálné mzdy se po výrazném poklesu v letech 2022 a 2023 vrátily k růstu a v roce 2024 již rostly tempem kolem pěti procent. Do dalších let se navíc očekává pokračování růstu, byť mírnějším tempem kolem tří až čtyř procent. I to přispívá k tomu, že vnímání daňové zátěže mezi zaměstnanci zůstává relativně mírné, navzdory tomu, že celkové zdanění práce patří v Česku k vyšším.
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.
Světově proslulý kouzelník David Blaine se v rámci přípravy na jeden ze svých nebezpečných kousků rozhodl spolknout vodu se dvěma živými zlatými rybkami. Ačkoliv se tento záběr objevil ve speciálu stanice ABC z roku 2013, záznam nikdy nezmínil, že vznikl přímo v newyorském domě odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato skutečnost vyšla najevo při zkoumání dokumentů ministerstva spravedlnosti, které odhalují desítky zpráv a telefonátů mezi oběma muži.
Podezřelým ze střelby na večeři Asociace korespondentů Bílého domu je jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z kalifornského Torrance. Tento vysoce vzdělaný učitel a amatérský vývojář videoher byl podle dostupných informací odpůrcem politiky prezidenta Donalda Trumpa. Allen byl zadržen poté, co došlo k incidentu na slavnostní akci, které se účastnil prezident i další představitelé administrativy.
Státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která začíná v pondělí, je britskými historiky a analytiky označována za diplomaticky nejnáročnější cestu britského panovníka za poslední desetiletí. Král se ocitá v roli vyslance britské vlády s úkolem „obnovit a upevnit“ bilaterální vazby v době, kdy je tzv. „výjimečný vztah“ obou zemí pod značným tlakem. Před panovníkem však stojí několik zásadních rizik, která by mohla celou misi zkomplikovat.
Situace s dostupností čisté vody v Pásmu Gazy se v posledních týdnech výrazně zhoršila. Vojenské operace, při nichž přišel o život vodohospodářský inženýr a dva řidiči zajišťující přepravu vody pro vysídlené rodiny, dále prohloubily humanitární krizi. Nedostatek čisté vody přímo přispívá k šíření preventabilních onemocnění, kterým místní obyvatelé čelí v přelidněných táborech a provizorních přístřešcích.
Britský velvyslanec ve Spojených státech, sir Christian Turner, uvedl, že nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly má za cíl „obnovit a oživit jedinečné přátelství“ mezi oběma zeměmi. Královský pár dorazí do Washingtonu v pondělí, a to v době, kdy jsou diplomatické vztahy mezi USA a Británií vystaveny značnému napětí.