Charlie Hopkins, dnes třiadevadesátiletý důchodce žijící na Floridě, si i po více než šedesáti letech živě vybavuje ticho, které ho obklopovalo v noci, když ležel na úzké pryčně ve své cele v Alcatrazu. "Bylo to smrtelné ticho, které narušoval jen pískot lodních sirén. To byl osamělý zvuk," říká s odkazem na slavnou píseň Hanka Williamse “I’m So Lonesome I Could Cry”.
Hopkins byl v roce 1955 převezen do vyhlášené federální věznice Alcatraz poté, co působil problémy v jiných zařízeních. Byl odsouzen na 17 let za únos a ozbrojené přepadení. Dnes je podle amerického Národního archivu pravděpodobně posledním žijícím mužem, který v Alcatrazu skutečně seděl. Jiný bývalý vězeň, William Baker, byl podle záznamů naživu ještě minulý rok.
V exkluzivním rozhovoru pro BBC Hopkins vzpomínal na život ve věznici, která se později stala kulisou pro hollywoodský akční film Skála s Nicolasem Cagem. Popsal přátelství s gangstery i neúspěšný plán útěku, kterého se účastnil. A také se vyjádřil k aktuálním plánům prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že chce věznici na ostrově znovu otevřít a rozšířit ji pro nejnebezpečnější zločince v zemi.
Když byl Hopkins v roce 1955 převezen z Atlanty, popsal věznici jako "čistou, ale holou". Nebyly tam knihy, rádio, žádné rozptýlení. „Buď jste chodil tam a zpět po cele, nebo jste dělal kliky,“ říká. Pracoval jako uklízeč – zametal a leštil podlahy, „až se leskly“.
Odsouzen byl za sérii ozbrojených přepadení a únosů, během nichž jeho skupina brala rukojmí k překonání policejních zátarasů.
V Alcatrazu sdílel prostor s těmi nejnechvalněji proslulými kriminálníky své doby – například s Al Caponem, vrahem Robertem Stroudem známým jako „Ptáčník z Alcatrazu“ či mafiánem Jamesem „Whiteym“ Bulgerem.
Sám však nebyl bez viny. Strávil mnoho dní v přísné izolaci, známé jako blok D – samotce, kam byli posíláni problémoví vězni. Nejdelší pobyt tam trval šest měsíců – poté, co se podílel na pokusu o útěk, při kterém pašoval pilky na železo z dílny, aby se jimi přeřezaly mříže v kuchyni. Útěk ale skončil nezdarem, a brzy poté byl sám uvězněn v izolaci.
Jeho spoluvězeň Forrest Tucker však pokus o útěk nevzdal. V roce 1956 se při hospitalizaci zranil tužkou do kotníku, aby mu sundali pouta, a pak při převozu na rentgen přemohl personál a uprchl. Byl však zanedlouho dopaden – v nemocničním úboru na kukuřičném poli.
Alcatraz fungoval jako federální věznice mezi lety 1934 a 1963. Po slavném útěku Franka Morrise a bratrů Anglinových v roce 1962, a kvůli vysokým provozním nákladům, byl definitivně uzavřen. Dnes funguje jako turistické muzeum, které ročně navštíví miliony lidí a přináší přibližně 60 milionů dolarů zisku.
Věznice se však nachází v havarijním stavu – omítka opadává, potrubí rezaví, toalety jsou v rozkladu. Stavba z roku 1907 je kvůli větru, vlhkosti a mořské soli prakticky neobyvatelná.
Přesto prezident Trump tento týden prohlásil, že chce věznici znovu otevřít. Podle něj Alcatraz „reprezentuje sílu a zákon a pořádek“ a měl by opět sloužit k izolaci „nejbrutálnějších a nejnebezpečnějších zločinců“.
Odborníci i historici se ale shodují, že tento plán je nerealistický – přestavba by stála miliardy. Hopkins souhlasí: „Bylo by to strašně drahé,“ poznamenal. „Tehdy se splašky vypouštěly rovnou do oceánu. Dnes by museli vymyslet úplně nový systém.“
Přesto jako věrný příznivec Trumpa dodává, že si nemyslí, že to prezident myslí vážně. „On to nechce opravdu otevřít,“ řekl. „Jen se snaží předat veřejnosti určitý vzkaz – že chce tvrdě trestat zločince a nelegální přistěhovalce.“
Hopkins byl z Alcatrazu přeložen do věznice ve Springfieldu v Missouri, kde mu byla nasazena psychiatrická medikace, která mu podle jeho slov pomohla zvládat chování. Propuštěn byl v roce 1963. Pracoval na čerpací stanici, později v jiných zaměstnáních a nakonec se usadil na Floridě. Má dceru i vnuka.
Na svou minulost dnes nahlíží sebekriticky. Sepsal tisícistránkové paměti, z nichž zhruba polovinu věnoval popisu svého bouřlivého chování. „Nevěřil byste, jaké potíže jsem jim tam způsobil,“ říká. „Teď zpětně vidím, že jsem měl problém.“
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
