Charlie Hopkins, dnes třiadevadesátiletý důchodce žijící na Floridě, si i po více než šedesáti letech živě vybavuje ticho, které ho obklopovalo v noci, když ležel na úzké pryčně ve své cele v Alcatrazu. "Bylo to smrtelné ticho, které narušoval jen pískot lodních sirén. To byl osamělý zvuk," říká s odkazem na slavnou píseň Hanka Williamse “I’m So Lonesome I Could Cry”.
Hopkins byl v roce 1955 převezen do vyhlášené federální věznice Alcatraz poté, co působil problémy v jiných zařízeních. Byl odsouzen na 17 let za únos a ozbrojené přepadení. Dnes je podle amerického Národního archivu pravděpodobně posledním žijícím mužem, který v Alcatrazu skutečně seděl. Jiný bývalý vězeň, William Baker, byl podle záznamů naživu ještě minulý rok.
V exkluzivním rozhovoru pro BBC Hopkins vzpomínal na život ve věznici, která se později stala kulisou pro hollywoodský akční film Skála s Nicolasem Cagem. Popsal přátelství s gangstery i neúspěšný plán útěku, kterého se účastnil. A také se vyjádřil k aktuálním plánům prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že chce věznici na ostrově znovu otevřít a rozšířit ji pro nejnebezpečnější zločince v zemi.
Když byl Hopkins v roce 1955 převezen z Atlanty, popsal věznici jako "čistou, ale holou". Nebyly tam knihy, rádio, žádné rozptýlení. „Buď jste chodil tam a zpět po cele, nebo jste dělal kliky,“ říká. Pracoval jako uklízeč – zametal a leštil podlahy, „až se leskly“.
Odsouzen byl za sérii ozbrojených přepadení a únosů, během nichž jeho skupina brala rukojmí k překonání policejních zátarasů.
V Alcatrazu sdílel prostor s těmi nejnechvalněji proslulými kriminálníky své doby – například s Al Caponem, vrahem Robertem Stroudem známým jako „Ptáčník z Alcatrazu“ či mafiánem Jamesem „Whiteym“ Bulgerem.
Sám však nebyl bez viny. Strávil mnoho dní v přísné izolaci, známé jako blok D – samotce, kam byli posíláni problémoví vězni. Nejdelší pobyt tam trval šest měsíců – poté, co se podílel na pokusu o útěk, při kterém pašoval pilky na železo z dílny, aby se jimi přeřezaly mříže v kuchyni. Útěk ale skončil nezdarem, a brzy poté byl sám uvězněn v izolaci.
Jeho spoluvězeň Forrest Tucker však pokus o útěk nevzdal. V roce 1956 se při hospitalizaci zranil tužkou do kotníku, aby mu sundali pouta, a pak při převozu na rentgen přemohl personál a uprchl. Byl však zanedlouho dopaden – v nemocničním úboru na kukuřičném poli.
Alcatraz fungoval jako federální věznice mezi lety 1934 a 1963. Po slavném útěku Franka Morrise a bratrů Anglinových v roce 1962, a kvůli vysokým provozním nákladům, byl definitivně uzavřen. Dnes funguje jako turistické muzeum, které ročně navštíví miliony lidí a přináší přibližně 60 milionů dolarů zisku.
Věznice se však nachází v havarijním stavu – omítka opadává, potrubí rezaví, toalety jsou v rozkladu. Stavba z roku 1907 je kvůli větru, vlhkosti a mořské soli prakticky neobyvatelná.
Přesto prezident Trump tento týden prohlásil, že chce věznici znovu otevřít. Podle něj Alcatraz „reprezentuje sílu a zákon a pořádek“ a měl by opět sloužit k izolaci „nejbrutálnějších a nejnebezpečnějších zločinců“.
Odborníci i historici se ale shodují, že tento plán je nerealistický – přestavba by stála miliardy. Hopkins souhlasí: „Bylo by to strašně drahé,“ poznamenal. „Tehdy se splašky vypouštěly rovnou do oceánu. Dnes by museli vymyslet úplně nový systém.“
Přesto jako věrný příznivec Trumpa dodává, že si nemyslí, že to prezident myslí vážně. „On to nechce opravdu otevřít,“ řekl. „Jen se snaží předat veřejnosti určitý vzkaz – že chce tvrdě trestat zločince a nelegální přistěhovalce.“
Hopkins byl z Alcatrazu přeložen do věznice ve Springfieldu v Missouri, kde mu byla nasazena psychiatrická medikace, která mu podle jeho slov pomohla zvládat chování. Propuštěn byl v roce 1963. Pracoval na čerpací stanici, později v jiných zaměstnáních a nakonec se usadil na Floridě. Má dceru i vnuka.
Na svou minulost dnes nahlíží sebekriticky. Sepsal tisícistránkové paměti, z nichž zhruba polovinu věnoval popisu svého bouřlivého chování. „Nevěřil byste, jaké potíže jsem jim tam způsobil,“ říká. „Teď zpětně vidím, že jsem měl problém.“
Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.
Spojené státy a Čína oznámily výrazné uvolnění napětí v obchodní válce: po víkendových jednáních ve Švýcarsku obě mocnosti přistoupily na 90denní snížení cel, a to o pozoruhodných 115 %. Dohoda znamená zásadní obrat ve vyhroceném obchodním konfliktu, který naplno propukl minulý měsíc.
Ve městečku Serrinha dos Pintos na severovýchodě Brazílie, kde žije méně než 5 000 obyvatel, dlouhá léta nikdo netušil, proč tolik dětí ztrácí schopnost chodit. Až do příchodu bioložky a genetičky Silvany Santos. Ta před více než dvaceti lety odhalila neznámé genetické onemocnění, které dostalo název Spoan syndrom, píše BBC.
Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
S rostoucím napětím kolem íránského jaderného programu a po prohlášení prezidenta Trumpa, že íránské centrifugy „buď vybuchnou v rámci dohody, nebo bez ní“, se zvyšuje pravděpodobnost vojenského útoku na Írán. Vyvstává tedy otázka: pokud selžou jednání v Ománu, na co by mohly Spojené státy nebo Izrael zaútočit? Byly by cílem pouze centrifugy, nebo i velká jaderná elektrárna v Búšehru?
Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl nechat zatáhnout do politického konfliktu s nově zvoleným papežem Leo XIV., dříve kardinálem Robertem Prevostem, navzdory tomu, že se na sociálních sítích začaly objevovat ostře kritické příspěvky podepsané jeho jménem, které přímo útočily na imigrační politiku administrativy Donalda Trumpa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se 15. května vydá do Turecka, kde je připraven jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Ve čtvrtek budu v Turecku čekat na Putina,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou jsou nyní nevyhnutelné.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle informací z několika zdrojů chystá přijmout mimořádně luxusní letoun Boeing 747-8 jako dar od katarské královské rodiny. Letadlo, známé pod přezdívkou „létající palác“, má být okamžitě připraveno k využití jako dočasný prezidentský letoun Air Force One. Po skončení Trumpova druhého funkčního období má být vlastnictví stroje převedeno na nadaci jeho prezidentské knihovny.
Charlie Hopkins, dnes třiadevadesátiletý důchodce žijící na Floridě, si i po více než šedesáti letech živě vybavuje ticho, které ho obklopovalo v noci, když ležel na úzké pryčně ve své cele v Alcatrazu. "Bylo to smrtelné ticho, které narušoval jen pískot lodních sirén. To byl osamělý zvuk," říká s odkazem na slavnou píseň Hanka Williamse “I’m So Lonesome I Could Cry”.
Odchod oblíbeného herce Jiřího Bartošky (†78) zasáhl i Ivanu Gottovou (49), vdovu po legendárním zpěvákovi Karlu Gottovi (†80). Připomněla totiž osobní i profesní vazby, které mezi oběma muži existovaly.
Podle nejnovější zprávy služby Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provozuje Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), se duben 2025 zařadil jako druhý nejteplejší duben od začátku měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,96 °C, což je o 0,60 °C více než dlouhodobý průměr za období 1991–2020. Oproti předindustriálnímu období (1850–1900) tak byla globální teplota vyšší o 1,51 °C, což potvrzuje pokračující trend překračování klíčového klimatického prahu stanoveného Pařížskou dohodou.
