Charlie Hopkins, dnes třiadevadesátiletý důchodce žijící na Floridě, si i po více než šedesáti letech živě vybavuje ticho, které ho obklopovalo v noci, když ležel na úzké pryčně ve své cele v Alcatrazu. "Bylo to smrtelné ticho, které narušoval jen pískot lodních sirén. To byl osamělý zvuk," říká s odkazem na slavnou píseň Hanka Williamse “I’m So Lonesome I Could Cry”.
Hopkins byl v roce 1955 převezen do vyhlášené federální věznice Alcatraz poté, co působil problémy v jiných zařízeních. Byl odsouzen na 17 let za únos a ozbrojené přepadení. Dnes je podle amerického Národního archivu pravděpodobně posledním žijícím mužem, který v Alcatrazu skutečně seděl. Jiný bývalý vězeň, William Baker, byl podle záznamů naživu ještě minulý rok.
V exkluzivním rozhovoru pro BBC Hopkins vzpomínal na život ve věznici, která se později stala kulisou pro hollywoodský akční film Skála s Nicolasem Cagem. Popsal přátelství s gangstery i neúspěšný plán útěku, kterého se účastnil. A také se vyjádřil k aktuálním plánům prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že chce věznici na ostrově znovu otevřít a rozšířit ji pro nejnebezpečnější zločince v zemi.
Když byl Hopkins v roce 1955 převezen z Atlanty, popsal věznici jako "čistou, ale holou". Nebyly tam knihy, rádio, žádné rozptýlení. „Buď jste chodil tam a zpět po cele, nebo jste dělal kliky,“ říká. Pracoval jako uklízeč – zametal a leštil podlahy, „až se leskly“.
Odsouzen byl za sérii ozbrojených přepadení a únosů, během nichž jeho skupina brala rukojmí k překonání policejních zátarasů.
V Alcatrazu sdílel prostor s těmi nejnechvalněji proslulými kriminálníky své doby – například s Al Caponem, vrahem Robertem Stroudem známým jako „Ptáčník z Alcatrazu“ či mafiánem Jamesem „Whiteym“ Bulgerem.
Sám však nebyl bez viny. Strávil mnoho dní v přísné izolaci, známé jako blok D – samotce, kam byli posíláni problémoví vězni. Nejdelší pobyt tam trval šest měsíců – poté, co se podílel na pokusu o útěk, při kterém pašoval pilky na železo z dílny, aby se jimi přeřezaly mříže v kuchyni. Útěk ale skončil nezdarem, a brzy poté byl sám uvězněn v izolaci.
Jeho spoluvězeň Forrest Tucker však pokus o útěk nevzdal. V roce 1956 se při hospitalizaci zranil tužkou do kotníku, aby mu sundali pouta, a pak při převozu na rentgen přemohl personál a uprchl. Byl však zanedlouho dopaden – v nemocničním úboru na kukuřičném poli.
Alcatraz fungoval jako federální věznice mezi lety 1934 a 1963. Po slavném útěku Franka Morrise a bratrů Anglinových v roce 1962, a kvůli vysokým provozním nákladům, byl definitivně uzavřen. Dnes funguje jako turistické muzeum, které ročně navštíví miliony lidí a přináší přibližně 60 milionů dolarů zisku.
Věznice se však nachází v havarijním stavu – omítka opadává, potrubí rezaví, toalety jsou v rozkladu. Stavba z roku 1907 je kvůli větru, vlhkosti a mořské soli prakticky neobyvatelná.
Přesto prezident Trump tento týden prohlásil, že chce věznici znovu otevřít. Podle něj Alcatraz „reprezentuje sílu a zákon a pořádek“ a měl by opět sloužit k izolaci „nejbrutálnějších a nejnebezpečnějších zločinců“.
Odborníci i historici se ale shodují, že tento plán je nerealistický – přestavba by stála miliardy. Hopkins souhlasí: „Bylo by to strašně drahé,“ poznamenal. „Tehdy se splašky vypouštěly rovnou do oceánu. Dnes by museli vymyslet úplně nový systém.“
Přesto jako věrný příznivec Trumpa dodává, že si nemyslí, že to prezident myslí vážně. „On to nechce opravdu otevřít,“ řekl. „Jen se snaží předat veřejnosti určitý vzkaz – že chce tvrdě trestat zločince a nelegální přistěhovalce.“
Hopkins byl z Alcatrazu přeložen do věznice ve Springfieldu v Missouri, kde mu byla nasazena psychiatrická medikace, která mu podle jeho slov pomohla zvládat chování. Propuštěn byl v roce 1963. Pracoval na čerpací stanici, později v jiných zaměstnáních a nakonec se usadil na Floridě. Má dceru i vnuka.
Na svou minulost dnes nahlíží sebekriticky. Sepsal tisícistránkové paměti, z nichž zhruba polovinu věnoval popisu svého bouřlivého chování. „Nevěřil byste, jaké potíže jsem jim tam způsobil,“ říká. „Teď zpětně vidím, že jsem měl problém.“
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.