Charlie Hopkins, dnes třiadevadesátiletý důchodce žijící na Floridě, si i po více než šedesáti letech živě vybavuje ticho, které ho obklopovalo v noci, když ležel na úzké pryčně ve své cele v Alcatrazu. "Bylo to smrtelné ticho, které narušoval jen pískot lodních sirén. To byl osamělý zvuk," říká s odkazem na slavnou píseň Hanka Williamse “I’m So Lonesome I Could Cry”.
Hopkins byl v roce 1955 převezen do vyhlášené federální věznice Alcatraz poté, co působil problémy v jiných zařízeních. Byl odsouzen na 17 let za únos a ozbrojené přepadení. Dnes je podle amerického Národního archivu pravděpodobně posledním žijícím mužem, který v Alcatrazu skutečně seděl. Jiný bývalý vězeň, William Baker, byl podle záznamů naživu ještě minulý rok.
V exkluzivním rozhovoru pro BBC Hopkins vzpomínal na život ve věznici, která se později stala kulisou pro hollywoodský akční film Skála s Nicolasem Cagem. Popsal přátelství s gangstery i neúspěšný plán útěku, kterého se účastnil. A také se vyjádřil k aktuálním plánům prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že chce věznici na ostrově znovu otevřít a rozšířit ji pro nejnebezpečnější zločince v zemi.
Když byl Hopkins v roce 1955 převezen z Atlanty, popsal věznici jako "čistou, ale holou". Nebyly tam knihy, rádio, žádné rozptýlení. „Buď jste chodil tam a zpět po cele, nebo jste dělal kliky,“ říká. Pracoval jako uklízeč – zametal a leštil podlahy, „až se leskly“.
Odsouzen byl za sérii ozbrojených přepadení a únosů, během nichž jeho skupina brala rukojmí k překonání policejních zátarasů.
V Alcatrazu sdílel prostor s těmi nejnechvalněji proslulými kriminálníky své doby – například s Al Caponem, vrahem Robertem Stroudem známým jako „Ptáčník z Alcatrazu“ či mafiánem Jamesem „Whiteym“ Bulgerem.
Sám však nebyl bez viny. Strávil mnoho dní v přísné izolaci, známé jako blok D – samotce, kam byli posíláni problémoví vězni. Nejdelší pobyt tam trval šest měsíců – poté, co se podílel na pokusu o útěk, při kterém pašoval pilky na železo z dílny, aby se jimi přeřezaly mříže v kuchyni. Útěk ale skončil nezdarem, a brzy poté byl sám uvězněn v izolaci.
Jeho spoluvězeň Forrest Tucker však pokus o útěk nevzdal. V roce 1956 se při hospitalizaci zranil tužkou do kotníku, aby mu sundali pouta, a pak při převozu na rentgen přemohl personál a uprchl. Byl však zanedlouho dopaden – v nemocničním úboru na kukuřičném poli.
Alcatraz fungoval jako federální věznice mezi lety 1934 a 1963. Po slavném útěku Franka Morrise a bratrů Anglinových v roce 1962, a kvůli vysokým provozním nákladům, byl definitivně uzavřen. Dnes funguje jako turistické muzeum, které ročně navštíví miliony lidí a přináší přibližně 60 milionů dolarů zisku.
Věznice se však nachází v havarijním stavu – omítka opadává, potrubí rezaví, toalety jsou v rozkladu. Stavba z roku 1907 je kvůli větru, vlhkosti a mořské soli prakticky neobyvatelná.
Přesto prezident Trump tento týden prohlásil, že chce věznici znovu otevřít. Podle něj Alcatraz „reprezentuje sílu a zákon a pořádek“ a měl by opět sloužit k izolaci „nejbrutálnějších a nejnebezpečnějších zločinců“.
Odborníci i historici se ale shodují, že tento plán je nerealistický – přestavba by stála miliardy. Hopkins souhlasí: „Bylo by to strašně drahé,“ poznamenal. „Tehdy se splašky vypouštěly rovnou do oceánu. Dnes by museli vymyslet úplně nový systém.“
Přesto jako věrný příznivec Trumpa dodává, že si nemyslí, že to prezident myslí vážně. „On to nechce opravdu otevřít,“ řekl. „Jen se snaží předat veřejnosti určitý vzkaz – že chce tvrdě trestat zločince a nelegální přistěhovalce.“
Hopkins byl z Alcatrazu přeložen do věznice ve Springfieldu v Missouri, kde mu byla nasazena psychiatrická medikace, která mu podle jeho slov pomohla zvládat chování. Propuštěn byl v roce 1963. Pracoval na čerpací stanici, později v jiných zaměstnáních a nakonec se usadil na Floridě. Má dceru i vnuka.
Na svou minulost dnes nahlíží sebekriticky. Sepsal tisícistránkové paměti, z nichž zhruba polovinu věnoval popisu svého bouřlivého chování. „Nevěřil byste, jaké potíže jsem jim tam způsobil,“ říká. „Teď zpětně vidím, že jsem měl problém.“
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.
