Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.
Izraelský úřad pro koordinaci vládních aktivit v Palestinských územích (COGAT) vydal prohlášení, že na základě pokynů politického vedení Izrael začne s distribucí stanů a přístřešků pro civilisty. Vybavení bude dodáváno přes přechod Kerem Šalom Organizací spojených národů a mezinárodními humanitárními organizacemi.
Palestinci v Gaze, kteří se již potýkají s opakovaným vysídlením, hladem a nedostatkem zdravotnických potřeb, se obávají další humanitární katastrofy. Nová ofenziva by je donutila přesunout se na jih území do nejisté budoucnosti.
Akram Shlabia (85), obyvatel Gazy, sdělil deníku The Guardian: „Už teď jsme zničení a vyčerpaní, fyzicky i psychicky, z opakovaného vysídlování, z nedostatku jídla a vody. A teď chtějí, abychom šli na jih. Do ničeho, do neznáma, na místo bez přístřeší, základních prostředků k životu, a dokonce i bez bezpečí.“
Některé rodiny již začaly přesun na jih, aby si zajistily přístřeší, zatímco jiné kontaktují příbuzné, aby se zeptaly na volná místa. Mnoho obyvatel Gazy se ale shoduje na tom, že raději zůstanou a budou čelit strádání, než aby se podruhé přesouvali na jih, kde již jednou zažili utrpení.
V posledních dnech se z oblastí východně od Gazy ozývají silné výbuchy, kde izraelské síly zintenzivnily operace. Podle úřadů civilní obrany bylo v sobotu nejméně 13 Palestinců zastřeleno vojáky, když čekali na humanitární pomoc. Podle ministerstva zdravotnictví došlo v Gaze za posledních 24 hodin také k 11 úmrtím v důsledku podvýživy, včetně minimálně jednoho dítěte. Kvůli izraelské blokádě pomoci vzrostl počet úmrtí z podvýživy na 251.
Mezitím v Izraeli policie použila vodní děla proti tisícům demonstrantů v Jeruzalémě, kteří požadovali dohodu o propuštění rukojmích v Gaze. Demonstrace uspořádaly skupiny zastupující rodiny rukojmích. Izraelci se obávají, že nová vojenská ofenziva by mohla ohrozit zbývající rukojmí, z nichž se jich asi 20 údajně stále nachází v Gaze a jsou naživu. „Nevyhráváme válku na tělech rukojmích,“ skandovali demonstranti.
Izraelská vojenská ofenziva si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala nejméně 61 000 palestinských obětí, z nichž většina jsou civilisté. Do tohoto čísla nejsou zahrnuty tisíce lidí, kteří jsou pohřbeni pod sutinami. Izrael se k náletu, při kterém zemřelo několik civilistů, včetně dítěte, odmítl vyjádřit. Úřady sdělily, že nemohou komentovat útok bez dalších podrobností.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.