Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.
Izraelský úřad pro koordinaci vládních aktivit v Palestinských územích (COGAT) vydal prohlášení, že na základě pokynů politického vedení Izrael začne s distribucí stanů a přístřešků pro civilisty. Vybavení bude dodáváno přes přechod Kerem Šalom Organizací spojených národů a mezinárodními humanitárními organizacemi.
Palestinci v Gaze, kteří se již potýkají s opakovaným vysídlením, hladem a nedostatkem zdravotnických potřeb, se obávají další humanitární katastrofy. Nová ofenziva by je donutila přesunout se na jih území do nejisté budoucnosti.
Akram Shlabia (85), obyvatel Gazy, sdělil deníku The Guardian: „Už teď jsme zničení a vyčerpaní, fyzicky i psychicky, z opakovaného vysídlování, z nedostatku jídla a vody. A teď chtějí, abychom šli na jih. Do ničeho, do neznáma, na místo bez přístřeší, základních prostředků k životu, a dokonce i bez bezpečí.“
Některé rodiny již začaly přesun na jih, aby si zajistily přístřeší, zatímco jiné kontaktují příbuzné, aby se zeptaly na volná místa. Mnoho obyvatel Gazy se ale shoduje na tom, že raději zůstanou a budou čelit strádání, než aby se podruhé přesouvali na jih, kde již jednou zažili utrpení.
V posledních dnech se z oblastí východně od Gazy ozývají silné výbuchy, kde izraelské síly zintenzivnily operace. Podle úřadů civilní obrany bylo v sobotu nejméně 13 Palestinců zastřeleno vojáky, když čekali na humanitární pomoc. Podle ministerstva zdravotnictví došlo v Gaze za posledních 24 hodin také k 11 úmrtím v důsledku podvýživy, včetně minimálně jednoho dítěte. Kvůli izraelské blokádě pomoci vzrostl počet úmrtí z podvýživy na 251.
Mezitím v Izraeli policie použila vodní děla proti tisícům demonstrantů v Jeruzalémě, kteří požadovali dohodu o propuštění rukojmích v Gaze. Demonstrace uspořádaly skupiny zastupující rodiny rukojmích. Izraelci se obávají, že nová vojenská ofenziva by mohla ohrozit zbývající rukojmí, z nichž se jich asi 20 údajně stále nachází v Gaze a jsou naživu. „Nevyhráváme válku na tělech rukojmích,“ skandovali demonstranti.
Izraelská vojenská ofenziva si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala nejméně 61 000 palestinských obětí, z nichž většina jsou civilisté. Do tohoto čísla nejsou zahrnuty tisíce lidí, kteří jsou pohřbeni pod sutinami. Izrael se k náletu, při kterém zemřelo několik civilistů, včetně dítěte, odmítl vyjádřit. Úřady sdělily, že nemohou komentovat útok bez dalších podrobností.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
