Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.
Izraelský úřad pro koordinaci vládních aktivit v Palestinských územích (COGAT) vydal prohlášení, že na základě pokynů politického vedení Izrael začne s distribucí stanů a přístřešků pro civilisty. Vybavení bude dodáváno přes přechod Kerem Šalom Organizací spojených národů a mezinárodními humanitárními organizacemi.
Palestinci v Gaze, kteří se již potýkají s opakovaným vysídlením, hladem a nedostatkem zdravotnických potřeb, se obávají další humanitární katastrofy. Nová ofenziva by je donutila přesunout se na jih území do nejisté budoucnosti.
Akram Shlabia (85), obyvatel Gazy, sdělil deníku The Guardian: „Už teď jsme zničení a vyčerpaní, fyzicky i psychicky, z opakovaného vysídlování, z nedostatku jídla a vody. A teď chtějí, abychom šli na jih. Do ničeho, do neznáma, na místo bez přístřeší, základních prostředků k životu, a dokonce i bez bezpečí.“
Některé rodiny již začaly přesun na jih, aby si zajistily přístřeší, zatímco jiné kontaktují příbuzné, aby se zeptaly na volná místa. Mnoho obyvatel Gazy se ale shoduje na tom, že raději zůstanou a budou čelit strádání, než aby se podruhé přesouvali na jih, kde již jednou zažili utrpení.
V posledních dnech se z oblastí východně od Gazy ozývají silné výbuchy, kde izraelské síly zintenzivnily operace. Podle úřadů civilní obrany bylo v sobotu nejméně 13 Palestinců zastřeleno vojáky, když čekali na humanitární pomoc. Podle ministerstva zdravotnictví došlo v Gaze za posledních 24 hodin také k 11 úmrtím v důsledku podvýživy, včetně minimálně jednoho dítěte. Kvůli izraelské blokádě pomoci vzrostl počet úmrtí z podvýživy na 251.
Mezitím v Izraeli policie použila vodní děla proti tisícům demonstrantů v Jeruzalémě, kteří požadovali dohodu o propuštění rukojmích v Gaze. Demonstrace uspořádaly skupiny zastupující rodiny rukojmích. Izraelci se obávají, že nová vojenská ofenziva by mohla ohrozit zbývající rukojmí, z nichž se jich asi 20 údajně stále nachází v Gaze a jsou naživu. „Nevyhráváme válku na tělech rukojmích,“ skandovali demonstranti.
Izraelská vojenská ofenziva si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala nejméně 61 000 palestinských obětí, z nichž většina jsou civilisté. Do tohoto čísla nejsou zahrnuty tisíce lidí, kteří jsou pohřbeni pod sutinami. Izrael se k náletu, při kterém zemřelo několik civilistů, včetně dítěte, odmítl vyjádřit. Úřady sdělily, že nemohou komentovat útok bez dalších podrobností.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.