Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.
Izraelský úřad pro koordinaci vládních aktivit v Palestinských územích (COGAT) vydal prohlášení, že na základě pokynů politického vedení Izrael začne s distribucí stanů a přístřešků pro civilisty. Vybavení bude dodáváno přes přechod Kerem Šalom Organizací spojených národů a mezinárodními humanitárními organizacemi.
Palestinci v Gaze, kteří se již potýkají s opakovaným vysídlením, hladem a nedostatkem zdravotnických potřeb, se obávají další humanitární katastrofy. Nová ofenziva by je donutila přesunout se na jih území do nejisté budoucnosti.
Akram Shlabia (85), obyvatel Gazy, sdělil deníku The Guardian: „Už teď jsme zničení a vyčerpaní, fyzicky i psychicky, z opakovaného vysídlování, z nedostatku jídla a vody. A teď chtějí, abychom šli na jih. Do ničeho, do neznáma, na místo bez přístřeší, základních prostředků k životu, a dokonce i bez bezpečí.“
Některé rodiny již začaly přesun na jih, aby si zajistily přístřeší, zatímco jiné kontaktují příbuzné, aby se zeptaly na volná místa. Mnoho obyvatel Gazy se ale shoduje na tom, že raději zůstanou a budou čelit strádání, než aby se podruhé přesouvali na jih, kde již jednou zažili utrpení.
V posledních dnech se z oblastí východně od Gazy ozývají silné výbuchy, kde izraelské síly zintenzivnily operace. Podle úřadů civilní obrany bylo v sobotu nejméně 13 Palestinců zastřeleno vojáky, když čekali na humanitární pomoc. Podle ministerstva zdravotnictví došlo v Gaze za posledních 24 hodin také k 11 úmrtím v důsledku podvýživy, včetně minimálně jednoho dítěte. Kvůli izraelské blokádě pomoci vzrostl počet úmrtí z podvýživy na 251.
Mezitím v Izraeli policie použila vodní děla proti tisícům demonstrantů v Jeruzalémě, kteří požadovali dohodu o propuštění rukojmích v Gaze. Demonstrace uspořádaly skupiny zastupující rodiny rukojmích. Izraelci se obávají, že nová vojenská ofenziva by mohla ohrozit zbývající rukojmí, z nichž se jich asi 20 údajně stále nachází v Gaze a jsou naživu. „Nevyhráváme válku na tělech rukojmích,“ skandovali demonstranti.
Izraelská vojenská ofenziva si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala nejméně 61 000 palestinských obětí, z nichž většina jsou civilisté. Do tohoto čísla nejsou zahrnuty tisíce lidí, kteří jsou pohřbeni pod sutinami. Izrael se k náletu, při kterém zemřelo několik civilistů, včetně dítěte, odmítl vyjádřit. Úřady sdělily, že nemohou komentovat útok bez dalších podrobností.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.