Palestinci v Pásmu Gazy prožívají chvíle strachu a nejistoty. Izraelská armáda totiž oznámila, že se připravuje na přesun milionu lidí z města Gaza. Toto oznámení přišlo jen několik dní poté, co Izrael oznámil záměr zahájit novou ofenzivu, aby získal kontrolu nad největším městským centrem na tomto území.
Izraelský úřad pro koordinaci vládních aktivit v Palestinských územích (COGAT) vydal prohlášení, že na základě pokynů politického vedení Izrael začne s distribucí stanů a přístřešků pro civilisty. Vybavení bude dodáváno přes přechod Kerem Šalom Organizací spojených národů a mezinárodními humanitárními organizacemi.
Palestinci v Gaze, kteří se již potýkají s opakovaným vysídlením, hladem a nedostatkem zdravotnických potřeb, se obávají další humanitární katastrofy. Nová ofenziva by je donutila přesunout se na jih území do nejisté budoucnosti.
Akram Shlabia (85), obyvatel Gazy, sdělil deníku The Guardian: „Už teď jsme zničení a vyčerpaní, fyzicky i psychicky, z opakovaného vysídlování, z nedostatku jídla a vody. A teď chtějí, abychom šli na jih. Do ničeho, do neznáma, na místo bez přístřeší, základních prostředků k životu, a dokonce i bez bezpečí.“
Některé rodiny již začaly přesun na jih, aby si zajistily přístřeší, zatímco jiné kontaktují příbuzné, aby se zeptaly na volná místa. Mnoho obyvatel Gazy se ale shoduje na tom, že raději zůstanou a budou čelit strádání, než aby se podruhé přesouvali na jih, kde již jednou zažili utrpení.
V posledních dnech se z oblastí východně od Gazy ozývají silné výbuchy, kde izraelské síly zintenzivnily operace. Podle úřadů civilní obrany bylo v sobotu nejméně 13 Palestinců zastřeleno vojáky, když čekali na humanitární pomoc. Podle ministerstva zdravotnictví došlo v Gaze za posledních 24 hodin také k 11 úmrtím v důsledku podvýživy, včetně minimálně jednoho dítěte. Kvůli izraelské blokádě pomoci vzrostl počet úmrtí z podvýživy na 251.
Mezitím v Izraeli policie použila vodní děla proti tisícům demonstrantů v Jeruzalémě, kteří požadovali dohodu o propuštění rukojmích v Gaze. Demonstrace uspořádaly skupiny zastupující rodiny rukojmích. Izraelci se obávají, že nová vojenská ofenziva by mohla ohrozit zbývající rukojmí, z nichž se jich asi 20 údajně stále nachází v Gaze a jsou naživu. „Nevyhráváme válku na tělech rukojmích,“ skandovali demonstranti.
Izraelská vojenská ofenziva si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze vyžádala nejméně 61 000 palestinských obětí, z nichž většina jsou civilisté. Do tohoto čísla nejsou zahrnuty tisíce lidí, kteří jsou pohřbeni pod sutinami. Izrael se k náletu, při kterém zemřelo několik civilistů, včetně dítěte, odmítl vyjádřit. Úřady sdělily, že nemohou komentovat útok bez dalších podrobností.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.