Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
Jamil Mughari, 38letý muž z Maghazi, popisuje, jak jeho děti zhubly téměř polovinu své váhy. „Moje pětiletá dcera váží jen 11 kilogramů. Můj syn Mohammad je jen kůže a kosti,“ řekl pro The Guardian. I on sám ztratil 30 kilogramů, když už neměl sílu najít jídlo pro svou rodinu. „Někdy při chůzi na ulici mám pocit, že zkolabuji, ale nutím se zůstat na nohou,“ popisuje svou každodenní realitu.
Gaza nedávno překročila dva hrozné milníky. Počet palestinských obětí války přesáhl 60 000, přičemž skutečné číslo je pravděpodobně mnohem vyšší, jelikož mnozí jsou pohřbeni pod troskami po izraelských náletech. Izraelská ofenzíva a hladomor se staly neoddělitelnými – hlad je nyní neúprosným zabijákem, který si vybírá tisíce životů.
Ve středu panel odborníků na potravinovou bezpečnost (IPC), podporovaný OSN, potvrdil, že v Gaze probíhá skutečný hladomor. Odborníci varovali, že situace je naprosto katastrofická, a vyzvali k okamžitému příměří, aby se zabránilo dalšímu utrpení.
Lidé v Gaze, kde žije 2,2 milionu obyvatel, jsou experty na hlad. Každý den jsou nuceni hledat jídlo, protože izraelská blokáda vážně omezuje přístup k humanitární pomoci. Jamil Mughari popisuje, jak jeho rodina často přežívá na jediné porci čočky denně, nebo dokonce jen na vodě. „Můžeme žít týden nebo dva bez mouky. Někdy nemáme nic k jídlu, celý den pijeme jen vodu,“ vysvětluje.
Po začátku války se rodina musela přestěhovat již sedmkrát, vždy před izraelskými útoky. Ale před hladem není úniku. „Někdy dostaneme čočku z darů nebo od lidí, kteří nám pomáhají. Není to ale dostatečné,“ dodává Jamil. I přesto, že v Gaze existují čtyři humanitární distribuční místa, ta jsou otevřena pouze na pár minut denně. V důsledku toho vznikají obrovské davy, které se pokoušejí dostat k pomoci, což vede k četným obětem při izraelských palbách.
Mansoura Fadl al-Helou, 58letá vdova, je příliš slabá na to, aby se dostala k místům pomoci. Strachuje se, že by její syn nevyvázl živý. „Situace je tam hrozná a velmi nebezpečná. Nejhorší je chaos mezi lidmi, kteří se tlačí a shazují jeden druhého na zem,“ říká. Zákaz, aby její syn šel k pomoci, vyplývá z obavy o jeho život.
Tento zoufalý boj o přežití je problémem každého obyvatele. Mughari podstoupil operaci srdce a jeho děti, všechny mladší než 12 let, nemohou riskovat cestu za jídlem. „Snažím se zůstat silný, abych mohl svým dětem něco dát,“ říká, zatímco posílá světu zprávu: „Umíráme pomalu, zachraňte nás.“
Toto znepokojující svědectví je pouze jedním z mnoha, které pocházejí z Gazy. Mnozí rodiče, jako Abu al-Abed z Deir al-Balah, popisují, jak jejich děti trpí podvýživou, jejímiž následky jsou závratě, únava a viditelné kosti. „Moje nejmladší dcera má 14 let a její žebra jsou viditelná kvůli extrémní slabosti. Trpí závratěmi a únavou stejně jako moje děti,“ říká.
V oblasti není dostatek potravin, ceny jsou vysoké, a přestože dříve existovaly jídelní lístky, teď už žádné nejsou. „Všechny tyto organizace, které se považují za ochránce lidských práv, slibovaly pomoc, ale teď se dívají jinam,“ stěžuje si Abu al-Abed. „Kdybychom žádali ochranu práv zvířat, reagovali by okamžitě. Ale když jde o ochranu práv palestinského lidu, nikdo se o nás nezajímá.“
Oznámení IPC, že Gaza skutečně čelí hladomoru, přineslo naději na zahraniční pomoc. Avšak dlouhá zkušenost s nečinností mezinárodního společenství není příliš optimistická. „S těmito sliby už jsme zklamaní. Doufám, že svět konečně jedná a zachrání nás před tímto pomalým umíráním,“ říká Mansoura.
Ani oznámení britské vlády, že uzná Palestinu, pokud nedojde k příměří a zásadní změně politiky Izraele, nesplňuje její očekávání. „Co to znamená pro stát, který nemá suverenitu, ani právo na sebeobranu?“ ptá se. „Mělo by to být skutečné uznání, nejen symbolické.“
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.