Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
Jamil Mughari, 38letý muž z Maghazi, popisuje, jak jeho děti zhubly téměř polovinu své váhy. „Moje pětiletá dcera váží jen 11 kilogramů. Můj syn Mohammad je jen kůže a kosti,“ řekl pro The Guardian. I on sám ztratil 30 kilogramů, když už neměl sílu najít jídlo pro svou rodinu. „Někdy při chůzi na ulici mám pocit, že zkolabuji, ale nutím se zůstat na nohou,“ popisuje svou každodenní realitu.
Gaza nedávno překročila dva hrozné milníky. Počet palestinských obětí války přesáhl 60 000, přičemž skutečné číslo je pravděpodobně mnohem vyšší, jelikož mnozí jsou pohřbeni pod troskami po izraelských náletech. Izraelská ofenzíva a hladomor se staly neoddělitelnými – hlad je nyní neúprosným zabijákem, který si vybírá tisíce životů.
Ve středu panel odborníků na potravinovou bezpečnost (IPC), podporovaný OSN, potvrdil, že v Gaze probíhá skutečný hladomor. Odborníci varovali, že situace je naprosto katastrofická, a vyzvali k okamžitému příměří, aby se zabránilo dalšímu utrpení.
Lidé v Gaze, kde žije 2,2 milionu obyvatel, jsou experty na hlad. Každý den jsou nuceni hledat jídlo, protože izraelská blokáda vážně omezuje přístup k humanitární pomoci. Jamil Mughari popisuje, jak jeho rodina často přežívá na jediné porci čočky denně, nebo dokonce jen na vodě. „Můžeme žít týden nebo dva bez mouky. Někdy nemáme nic k jídlu, celý den pijeme jen vodu,“ vysvětluje.
Po začátku války se rodina musela přestěhovat již sedmkrát, vždy před izraelskými útoky. Ale před hladem není úniku. „Někdy dostaneme čočku z darů nebo od lidí, kteří nám pomáhají. Není to ale dostatečné,“ dodává Jamil. I přesto, že v Gaze existují čtyři humanitární distribuční místa, ta jsou otevřena pouze na pár minut denně. V důsledku toho vznikají obrovské davy, které se pokoušejí dostat k pomoci, což vede k četným obětem při izraelských palbách.
Mansoura Fadl al-Helou, 58letá vdova, je příliš slabá na to, aby se dostala k místům pomoci. Strachuje se, že by její syn nevyvázl živý. „Situace je tam hrozná a velmi nebezpečná. Nejhorší je chaos mezi lidmi, kteří se tlačí a shazují jeden druhého na zem,“ říká. Zákaz, aby její syn šel k pomoci, vyplývá z obavy o jeho život.
Tento zoufalý boj o přežití je problémem každého obyvatele. Mughari podstoupil operaci srdce a jeho děti, všechny mladší než 12 let, nemohou riskovat cestu za jídlem. „Snažím se zůstat silný, abych mohl svým dětem něco dát,“ říká, zatímco posílá světu zprávu: „Umíráme pomalu, zachraňte nás.“
Toto znepokojující svědectví je pouze jedním z mnoha, které pocházejí z Gazy. Mnozí rodiče, jako Abu al-Abed z Deir al-Balah, popisují, jak jejich děti trpí podvýživou, jejímiž následky jsou závratě, únava a viditelné kosti. „Moje nejmladší dcera má 14 let a její žebra jsou viditelná kvůli extrémní slabosti. Trpí závratěmi a únavou stejně jako moje děti,“ říká.
V oblasti není dostatek potravin, ceny jsou vysoké, a přestože dříve existovaly jídelní lístky, teď už žádné nejsou. „Všechny tyto organizace, které se považují za ochránce lidských práv, slibovaly pomoc, ale teď se dívají jinam,“ stěžuje si Abu al-Abed. „Kdybychom žádali ochranu práv zvířat, reagovali by okamžitě. Ale když jde o ochranu práv palestinského lidu, nikdo se o nás nezajímá.“
Oznámení IPC, že Gaza skutečně čelí hladomoru, přineslo naději na zahraniční pomoc. Avšak dlouhá zkušenost s nečinností mezinárodního společenství není příliš optimistická. „S těmito sliby už jsme zklamaní. Doufám, že svět konečně jedná a zachrání nás před tímto pomalým umíráním,“ říká Mansoura.
Ani oznámení britské vlády, že uzná Palestinu, pokud nedojde k příměří a zásadní změně politiky Izraele, nesplňuje její očekávání. „Co to znamená pro stát, který nemá suverenitu, ani právo na sebeobranu?“ ptá se. „Mělo by to být skutečné uznání, nejen symbolické.“
Listopad začal o víkendu, ale potrvá ještě dlouho. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou v dalších dnech a týdnech pozvolna klesat teploty. Probíhající měsíc má být teplotně i srážkově průměrný.
Sedm měsíců uplyne ve čtvrtek od smrti Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Fanoušci se v uplynulých dnech dočkali pietního místa a následně se dozvěděli další zajímavou věc. Vyřešila se totiž otázka dědictví po herečce a zpěvačce.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.
Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.