Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
Jamil Mughari, 38letý muž z Maghazi, popisuje, jak jeho děti zhubly téměř polovinu své váhy. „Moje pětiletá dcera váží jen 11 kilogramů. Můj syn Mohammad je jen kůže a kosti,“ řekl pro The Guardian. I on sám ztratil 30 kilogramů, když už neměl sílu najít jídlo pro svou rodinu. „Někdy při chůzi na ulici mám pocit, že zkolabuji, ale nutím se zůstat na nohou,“ popisuje svou každodenní realitu.
Gaza nedávno překročila dva hrozné milníky. Počet palestinských obětí války přesáhl 60 000, přičemž skutečné číslo je pravděpodobně mnohem vyšší, jelikož mnozí jsou pohřbeni pod troskami po izraelských náletech. Izraelská ofenzíva a hladomor se staly neoddělitelnými – hlad je nyní neúprosným zabijákem, který si vybírá tisíce životů.
Ve středu panel odborníků na potravinovou bezpečnost (IPC), podporovaný OSN, potvrdil, že v Gaze probíhá skutečný hladomor. Odborníci varovali, že situace je naprosto katastrofická, a vyzvali k okamžitému příměří, aby se zabránilo dalšímu utrpení.
Lidé v Gaze, kde žije 2,2 milionu obyvatel, jsou experty na hlad. Každý den jsou nuceni hledat jídlo, protože izraelská blokáda vážně omezuje přístup k humanitární pomoci. Jamil Mughari popisuje, jak jeho rodina často přežívá na jediné porci čočky denně, nebo dokonce jen na vodě. „Můžeme žít týden nebo dva bez mouky. Někdy nemáme nic k jídlu, celý den pijeme jen vodu,“ vysvětluje.
Po začátku války se rodina musela přestěhovat již sedmkrát, vždy před izraelskými útoky. Ale před hladem není úniku. „Někdy dostaneme čočku z darů nebo od lidí, kteří nám pomáhají. Není to ale dostatečné,“ dodává Jamil. I přesto, že v Gaze existují čtyři humanitární distribuční místa, ta jsou otevřena pouze na pár minut denně. V důsledku toho vznikají obrovské davy, které se pokoušejí dostat k pomoci, což vede k četným obětem při izraelských palbách.
Mansoura Fadl al-Helou, 58letá vdova, je příliš slabá na to, aby se dostala k místům pomoci. Strachuje se, že by její syn nevyvázl živý. „Situace je tam hrozná a velmi nebezpečná. Nejhorší je chaos mezi lidmi, kteří se tlačí a shazují jeden druhého na zem,“ říká. Zákaz, aby její syn šel k pomoci, vyplývá z obavy o jeho život.
Tento zoufalý boj o přežití je problémem každého obyvatele. Mughari podstoupil operaci srdce a jeho děti, všechny mladší než 12 let, nemohou riskovat cestu za jídlem. „Snažím se zůstat silný, abych mohl svým dětem něco dát,“ říká, zatímco posílá světu zprávu: „Umíráme pomalu, zachraňte nás.“
Toto znepokojující svědectví je pouze jedním z mnoha, které pocházejí z Gazy. Mnozí rodiče, jako Abu al-Abed z Deir al-Balah, popisují, jak jejich děti trpí podvýživou, jejímiž následky jsou závratě, únava a viditelné kosti. „Moje nejmladší dcera má 14 let a její žebra jsou viditelná kvůli extrémní slabosti. Trpí závratěmi a únavou stejně jako moje děti,“ říká.
V oblasti není dostatek potravin, ceny jsou vysoké, a přestože dříve existovaly jídelní lístky, teď už žádné nejsou. „Všechny tyto organizace, které se považují za ochránce lidských práv, slibovaly pomoc, ale teď se dívají jinam,“ stěžuje si Abu al-Abed. „Kdybychom žádali ochranu práv zvířat, reagovali by okamžitě. Ale když jde o ochranu práv palestinského lidu, nikdo se o nás nezajímá.“
Oznámení IPC, že Gaza skutečně čelí hladomoru, přineslo naději na zahraniční pomoc. Avšak dlouhá zkušenost s nečinností mezinárodního společenství není příliš optimistická. „S těmito sliby už jsme zklamaní. Doufám, že svět konečně jedná a zachrání nás před tímto pomalým umíráním,“ říká Mansoura.
Ani oznámení britské vlády, že uzná Palestinu, pokud nedojde k příměří a zásadní změně politiky Izraele, nesplňuje její očekávání. „Co to znamená pro stát, který nemá suverenitu, ani právo na sebeobranu?“ ptá se. „Mělo by to být skutečné uznání, nejen symbolické.“
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.