Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
Jamil Mughari, 38letý muž z Maghazi, popisuje, jak jeho děti zhubly téměř polovinu své váhy. „Moje pětiletá dcera váží jen 11 kilogramů. Můj syn Mohammad je jen kůže a kosti,“ řekl pro The Guardian. I on sám ztratil 30 kilogramů, když už neměl sílu najít jídlo pro svou rodinu. „Někdy při chůzi na ulici mám pocit, že zkolabuji, ale nutím se zůstat na nohou,“ popisuje svou každodenní realitu.
Gaza nedávno překročila dva hrozné milníky. Počet palestinských obětí války přesáhl 60 000, přičemž skutečné číslo je pravděpodobně mnohem vyšší, jelikož mnozí jsou pohřbeni pod troskami po izraelských náletech. Izraelská ofenzíva a hladomor se staly neoddělitelnými – hlad je nyní neúprosným zabijákem, který si vybírá tisíce životů.
Ve středu panel odborníků na potravinovou bezpečnost (IPC), podporovaný OSN, potvrdil, že v Gaze probíhá skutečný hladomor. Odborníci varovali, že situace je naprosto katastrofická, a vyzvali k okamžitému příměří, aby se zabránilo dalšímu utrpení.
Lidé v Gaze, kde žije 2,2 milionu obyvatel, jsou experty na hlad. Každý den jsou nuceni hledat jídlo, protože izraelská blokáda vážně omezuje přístup k humanitární pomoci. Jamil Mughari popisuje, jak jeho rodina často přežívá na jediné porci čočky denně, nebo dokonce jen na vodě. „Můžeme žít týden nebo dva bez mouky. Někdy nemáme nic k jídlu, celý den pijeme jen vodu,“ vysvětluje.
Po začátku války se rodina musela přestěhovat již sedmkrát, vždy před izraelskými útoky. Ale před hladem není úniku. „Někdy dostaneme čočku z darů nebo od lidí, kteří nám pomáhají. Není to ale dostatečné,“ dodává Jamil. I přesto, že v Gaze existují čtyři humanitární distribuční místa, ta jsou otevřena pouze na pár minut denně. V důsledku toho vznikají obrovské davy, které se pokoušejí dostat k pomoci, což vede k četným obětem při izraelských palbách.
Mansoura Fadl al-Helou, 58letá vdova, je příliš slabá na to, aby se dostala k místům pomoci. Strachuje se, že by její syn nevyvázl živý. „Situace je tam hrozná a velmi nebezpečná. Nejhorší je chaos mezi lidmi, kteří se tlačí a shazují jeden druhého na zem,“ říká. Zákaz, aby její syn šel k pomoci, vyplývá z obavy o jeho život.
Tento zoufalý boj o přežití je problémem každého obyvatele. Mughari podstoupil operaci srdce a jeho děti, všechny mladší než 12 let, nemohou riskovat cestu za jídlem. „Snažím se zůstat silný, abych mohl svým dětem něco dát,“ říká, zatímco posílá světu zprávu: „Umíráme pomalu, zachraňte nás.“
Toto znepokojující svědectví je pouze jedním z mnoha, které pocházejí z Gazy. Mnozí rodiče, jako Abu al-Abed z Deir al-Balah, popisují, jak jejich děti trpí podvýživou, jejímiž následky jsou závratě, únava a viditelné kosti. „Moje nejmladší dcera má 14 let a její žebra jsou viditelná kvůli extrémní slabosti. Trpí závratěmi a únavou stejně jako moje děti,“ říká.
V oblasti není dostatek potravin, ceny jsou vysoké, a přestože dříve existovaly jídelní lístky, teď už žádné nejsou. „Všechny tyto organizace, které se považují za ochránce lidských práv, slibovaly pomoc, ale teď se dívají jinam,“ stěžuje si Abu al-Abed. „Kdybychom žádali ochranu práv zvířat, reagovali by okamžitě. Ale když jde o ochranu práv palestinského lidu, nikdo se o nás nezajímá.“
Oznámení IPC, že Gaza skutečně čelí hladomoru, přineslo naději na zahraniční pomoc. Avšak dlouhá zkušenost s nečinností mezinárodního společenství není příliš optimistická. „S těmito sliby už jsme zklamaní. Doufám, že svět konečně jedná a zachrání nás před tímto pomalým umíráním,“ říká Mansoura.
Ani oznámení britské vlády, že uzná Palestinu, pokud nedojde k příměří a zásadní změně politiky Izraele, nesplňuje její očekávání. „Co to znamená pro stát, který nemá suverenitu, ani právo na sebeobranu?“ ptá se. „Mělo by to být skutečné uznání, nejen symbolické.“
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.