Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
Jamil Mughari, 38letý muž z Maghazi, popisuje, jak jeho děti zhubly téměř polovinu své váhy. „Moje pětiletá dcera váží jen 11 kilogramů. Můj syn Mohammad je jen kůže a kosti,“ řekl pro The Guardian. I on sám ztratil 30 kilogramů, když už neměl sílu najít jídlo pro svou rodinu. „Někdy při chůzi na ulici mám pocit, že zkolabuji, ale nutím se zůstat na nohou,“ popisuje svou každodenní realitu.
Gaza nedávno překročila dva hrozné milníky. Počet palestinských obětí války přesáhl 60 000, přičemž skutečné číslo je pravděpodobně mnohem vyšší, jelikož mnozí jsou pohřbeni pod troskami po izraelských náletech. Izraelská ofenzíva a hladomor se staly neoddělitelnými – hlad je nyní neúprosným zabijákem, který si vybírá tisíce životů.
Ve středu panel odborníků na potravinovou bezpečnost (IPC), podporovaný OSN, potvrdil, že v Gaze probíhá skutečný hladomor. Odborníci varovali, že situace je naprosto katastrofická, a vyzvali k okamžitému příměří, aby se zabránilo dalšímu utrpení.
Lidé v Gaze, kde žije 2,2 milionu obyvatel, jsou experty na hlad. Každý den jsou nuceni hledat jídlo, protože izraelská blokáda vážně omezuje přístup k humanitární pomoci. Jamil Mughari popisuje, jak jeho rodina často přežívá na jediné porci čočky denně, nebo dokonce jen na vodě. „Můžeme žít týden nebo dva bez mouky. Někdy nemáme nic k jídlu, celý den pijeme jen vodu,“ vysvětluje.
Po začátku války se rodina musela přestěhovat již sedmkrát, vždy před izraelskými útoky. Ale před hladem není úniku. „Někdy dostaneme čočku z darů nebo od lidí, kteří nám pomáhají. Není to ale dostatečné,“ dodává Jamil. I přesto, že v Gaze existují čtyři humanitární distribuční místa, ta jsou otevřena pouze na pár minut denně. V důsledku toho vznikají obrovské davy, které se pokoušejí dostat k pomoci, což vede k četným obětem při izraelských palbách.
Mansoura Fadl al-Helou, 58letá vdova, je příliš slabá na to, aby se dostala k místům pomoci. Strachuje se, že by její syn nevyvázl živý. „Situace je tam hrozná a velmi nebezpečná. Nejhorší je chaos mezi lidmi, kteří se tlačí a shazují jeden druhého na zem,“ říká. Zákaz, aby její syn šel k pomoci, vyplývá z obavy o jeho život.
Tento zoufalý boj o přežití je problémem každého obyvatele. Mughari podstoupil operaci srdce a jeho děti, všechny mladší než 12 let, nemohou riskovat cestu za jídlem. „Snažím se zůstat silný, abych mohl svým dětem něco dát,“ říká, zatímco posílá světu zprávu: „Umíráme pomalu, zachraňte nás.“
Toto znepokojující svědectví je pouze jedním z mnoha, které pocházejí z Gazy. Mnozí rodiče, jako Abu al-Abed z Deir al-Balah, popisují, jak jejich děti trpí podvýživou, jejímiž následky jsou závratě, únava a viditelné kosti. „Moje nejmladší dcera má 14 let a její žebra jsou viditelná kvůli extrémní slabosti. Trpí závratěmi a únavou stejně jako moje děti,“ říká.
V oblasti není dostatek potravin, ceny jsou vysoké, a přestože dříve existovaly jídelní lístky, teď už žádné nejsou. „Všechny tyto organizace, které se považují za ochránce lidských práv, slibovaly pomoc, ale teď se dívají jinam,“ stěžuje si Abu al-Abed. „Kdybychom žádali ochranu práv zvířat, reagovali by okamžitě. Ale když jde o ochranu práv palestinského lidu, nikdo se o nás nezajímá.“
Oznámení IPC, že Gaza skutečně čelí hladomoru, přineslo naději na zahraniční pomoc. Avšak dlouhá zkušenost s nečinností mezinárodního společenství není příliš optimistická. „S těmito sliby už jsme zklamaní. Doufám, že svět konečně jedná a zachrání nás před tímto pomalým umíráním,“ říká Mansoura.
Ani oznámení britské vlády, že uzná Palestinu, pokud nedojde k příměří a zásadní změně politiky Izraele, nesplňuje její očekávání. „Co to znamená pro stát, který nemá suverenitu, ani právo na sebeobranu?“ ptá se. „Mělo by to být skutečné uznání, nejen symbolické.“
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.