Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.
Polské ministerstvo pro digitalizaci připravuje návrh, který by zavedl tříprocentní daň na příjmy společností s celosvětovým ročním obratem nad 750 milionů eur. Mluvčí ministerstva uvedl, že daň není namířena proti firmám z konkrétní země, ale má se vztahovat na všechny relevantní subjekty na trhu. Donald Trump však tvrdí, že digitální daně mají za cíl poškodit nebo diskriminovat americké technologické firmy, a pohrozil zemím, které ji zavedou, zavedením cel.
V rámci digitální daně by byly zdaněny služby jako digitální cílená reklama, datové přenosy a prodej na online tržištích. I když levicový ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski vede snahy o zavedení této daně, mohl by se setkat s odporem ze strany polského prezidenta Karola Nawrockiho, který je Trumpovým spojencem.
Polsko není jedinou zemí, která se snaží zdanit technologické giganty. Podobná opatření zavedlo už asi 35 zemí, například Francie, Velká Británie nebo Indie. Tyto státy se snaží donutit globální technologické společnosti, aby platily spravedlivý podíl daní tam, kde generují příjmy, a podpořily tak lokální ekonomiku a média.
Tyto jednostranné kroky jednotlivých států nicméně vyvolávají mezinárodní napětí. Proto Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) usiluje o zavedení jednotného globálního systému pro zdanění digitálních služeb. Cílem je zajistit spravedlivé rozdělení daňových příjmů a eliminovat riziko obchodních válek.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.
Případy infekce bakteriemi požírajícími maso, známými jako Vibrio vulnificus, jsou na vzestupu. Odborníci se shodují, že hlavní příčinou je změna klimatu, která vytváří ideální podmínky pro šíření těchto bakterií. Tyto bakterie se přirozeně vyskytují v pobřežních vodách, ale oteplování oceánů a snižování slanosti vody (vlivem tajících ledovců) jim umožňuje přežívat a šířit se do severnějších oblastí. V USA se počet případů podél východního pobřeží v letech 1988 až 2018 zvýšil o 800 %.
Animovaný muzikál K-pop Demon Hunters se stal nejpřehrávanějším filmem všech dob na streamovací platformě Netflix