Pokud Rusko zaútočí, USA Evropě nepomohou, ukázal tajný dokument

Dokument, který byl podle Washington Post rozeslán mezi vedoucí představitele Pentagonu v polovině března, obsahuje formulace, jež se téměř doslovně shodují s analýzami publikovanými konzervativní nadací Heritage Foundation v loňském roce. Podle serveru Daily Mail z něj vyplývá, že v případě ruského útoku na Evropu by se Spojené státy do konfliktu nezapojily.

Strategie, známá jako Prozatímní národní obranná strategická směrnice, stanovuje nová prioritní opatření a odklání pozornost Pentagonu od dalších globálních hrozeb. Hegseth v ní zdůrazňuje, že jediným určujícím rizikem pro americkou armádu je potenciální útok Číny na Tchaj-wan. Veškeré plánování se tak soustředí především na tuto možnou krizovou situaci, zatímco odpovědnost za obranu Evropy, Blízkého východu či Indo-Pacifiku bude přenášena na spojence USA.

V dokumentu se uvádí, že Spojené státy budou „přijímat rizika v jiných regionech“, což znamená, že Pentagon se bude soustředit hlavně na Pacifik, přičemž bude tlačit evropské a asijské spojence, aby sami posílili svoji obranyschopnost proti hrozbám z Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Americká armáda také přeorientuje svůj přístup k boji proti terorismu a zaměří se pouze na organizace, které mají kapacity a záměr zaútočit přímo na Spojené státy.

Změna strategie vyvolala smíšené reakce mezi členy Kongresu. Zatímco někteří republikánští zákonodárci strategii podporují, demokraté vyjádřili obavy, že její nejednoznačnost může způsobit problémy v dlouhodobém plánování americké obrany. Kritici vnímají rozpor mezi snahou současné administrativy o globální dominanci a současným odklonem od některých oblastí, zejména od Evropy a Blízkého východu.

Zajímavé je, že několik pasáží dokumentu je téměř identických s textem zprávy Heritage Foundation z roku 2024. Tato zpráva navrhovala tři klíčové priority: odstrašení Číny od invaze na Tchaj-wan, posílení obrany domácího území a zvýšení finanční odpovědnosti spojenců v rámci NATO a dalších mezinárodních obranných struktur. Jeden ze spoluautorů této zprávy, Alexander Velez-Green, nyní působí jako dočasný hlavní poradce Pentagonu pro politiku, což naznačuje silný vliv této konzervativní nadace na současné strategické směřování USA.

Nová obranná strategie znamená i významné změny v amerických vojenských operacích v Pacifiku. Hegseth během své návštěvy Guamu prohlásil, že americké základny v této oblasti budou „hrotem oštěpu“ v případě konfliktu s Čínou. Plán počítá s navýšením počtu ponorek, bombardérů, bezpilotních plavidel a speciálních jednotek v regionu, stejně jako s posílením obrany klíčových amerických vojenských základen.

Současně Spojené státy požadují, aby Tchaj-wan významně zvýšil své obranné výdaje. Prezident Lai Ching-te nedávno oznámil, že Tchaj-wan navýší svůj rozpočet na obranu na více než 3 % HDP, což je výrazný nárůst oproti současným 2,5 %. Čína na tento krok reagovala masivním vysláním vojenských letadel a lodí do blízkosti ostrova, přičemž varovala, že „ti, kdo si hrají s ohněm, se spálí“.

Kromě zaměření na Tchaj-wan dokument klade důraz na obranu amerického území a definuje širší spektrum možných hrozeb v západní polokouli. Zdůrazňuje například strategický význam Grónska a Panamského průplavu. Hegseth ve svém memorandu píše, že „americké síly musí být připraveny bránit americké zájmy kdekoli v naší hemisféře“.

Dalším významným bodem dokumentu je rozšíření role americké armády v boji proti drogové kriminalitě, nelegální migraci a deportacím. Pentagon dostal pokyn, aby se aktivně zapojil do ochrany hranic a potírání obchodování s narkotiky, což jsou úkoly, které tradičně spadají pod ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Tento bod již dříve reportovala americká média, včetně CNN a NBC News.

Součástí nové strategie je také rozšíření jaderných kapacit Spojených států. Trumpova administrativa se snaží urychlit vývoj tzv. „Zlaté kopule“ – ambiciózního projektu komplexní protivzdušné obrany, jehož detaily zatím nejsou veřejně známé.

Důležitým aspektem dokumentu je omezení americké podpory Evropě v případě ruské agrese. Spojené státy podle něj nebudou poskytovat významnější vojenskou pomoc, pokud dojde ke konfliktu v Evropě, protože hlavní prioritou Pentagonu zůstává Asie a obrana amerického území. Washington sice bude pokračovat v jaderném odstrašování Ruska, ale evropské země musí počítat s tím, že v případě konfliktu budou muset spoléhat především na vlastní síly.

Nová strategie tak znamená zásadní posun v prioritách americké zahraniční a obranné politiky. Její zastánci tvrdí, že lépe odráží současnou realitu globálních hrozeb, zatímco kritici varují, že by mohla vést k destabilizaci transatlantických vztahů a oslabení amerického vlivu v dalších regionech.