Tajný interní dokument amerického ministerstva obrany, podepsaný ministrem Pete Hegsethem, výrazně mění bezpečnostní strategii Spojených států a zaměřuje se především na odstrašení Číny od případné invaze na Tchaj-wan. Současně klade důraz na obranu domácího území USA, přičemž omezuje americkou angažovanost v Evropě a dalších regionech.
Dokument, který byl podle Washington Post rozeslán mezi vedoucí představitele Pentagonu v polovině března, obsahuje formulace, jež se téměř doslovně shodují s analýzami publikovanými konzervativní nadací Heritage Foundation v loňském roce. Podle serveru Daily Mail z něj vyplývá, že v případě ruského útoku na Evropu by se Spojené státy do konfliktu nezapojily.
Strategie, známá jako Prozatímní národní obranná strategická směrnice, stanovuje nová prioritní opatření a odklání pozornost Pentagonu od dalších globálních hrozeb. Hegseth v ní zdůrazňuje, že jediným určujícím rizikem pro americkou armádu je potenciální útok Číny na Tchaj-wan. Veškeré plánování se tak soustředí především na tuto možnou krizovou situaci, zatímco odpovědnost za obranu Evropy, Blízkého východu či Indo-Pacifiku bude přenášena na spojence USA.
V dokumentu se uvádí, že Spojené státy budou „přijímat rizika v jiných regionech“, což znamená, že Pentagon se bude soustředit hlavně na Pacifik, přičemž bude tlačit evropské a asijské spojence, aby sami posílili svoji obranyschopnost proti hrozbám z Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Americká armáda také přeorientuje svůj přístup k boji proti terorismu a zaměří se pouze na organizace, které mají kapacity a záměr zaútočit přímo na Spojené státy.
Změna strategie vyvolala smíšené reakce mezi členy Kongresu. Zatímco někteří republikánští zákonodárci strategii podporují, demokraté vyjádřili obavy, že její nejednoznačnost může způsobit problémy v dlouhodobém plánování americké obrany. Kritici vnímají rozpor mezi snahou současné administrativy o globální dominanci a současným odklonem od některých oblastí, zejména od Evropy a Blízkého východu.
Zajímavé je, že několik pasáží dokumentu je téměř identických s textem zprávy Heritage Foundation z roku 2024. Tato zpráva navrhovala tři klíčové priority: odstrašení Číny od invaze na Tchaj-wan, posílení obrany domácího území a zvýšení finanční odpovědnosti spojenců v rámci NATO a dalších mezinárodních obranných struktur. Jeden ze spoluautorů této zprávy, Alexander Velez-Green, nyní působí jako dočasný hlavní poradce Pentagonu pro politiku, což naznačuje silný vliv této konzervativní nadace na současné strategické směřování USA.
Nová obranná strategie znamená i významné změny v amerických vojenských operacích v Pacifiku. Hegseth během své návštěvy Guamu prohlásil, že americké základny v této oblasti budou „hrotem oštěpu“ v případě konfliktu s Čínou. Plán počítá s navýšením počtu ponorek, bombardérů, bezpilotních plavidel a speciálních jednotek v regionu, stejně jako s posílením obrany klíčových amerických vojenských základen.
Současně Spojené státy požadují, aby Tchaj-wan významně zvýšil své obranné výdaje. Prezident Lai Ching-te nedávno oznámil, že Tchaj-wan navýší svůj rozpočet na obranu na více než 3 % HDP, což je výrazný nárůst oproti současným 2,5 %. Čína na tento krok reagovala masivním vysláním vojenských letadel a lodí do blízkosti ostrova, přičemž varovala, že „ti, kdo si hrají s ohněm, se spálí“.
Kromě zaměření na Tchaj-wan dokument klade důraz na obranu amerického území a definuje širší spektrum možných hrozeb v západní polokouli. Zdůrazňuje například strategický význam Grónska a Panamského průplavu. Hegseth ve svém memorandu píše, že „americké síly musí být připraveny bránit americké zájmy kdekoli v naší hemisféře“.
Dalším významným bodem dokumentu je rozšíření role americké armády v boji proti drogové kriminalitě, nelegální migraci a deportacím. Pentagon dostal pokyn, aby se aktivně zapojil do ochrany hranic a potírání obchodování s narkotiky, což jsou úkoly, které tradičně spadají pod ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Tento bod již dříve reportovala americká média, včetně CNN a NBC News.
Součástí nové strategie je také rozšíření jaderných kapacit Spojených států. Trumpova administrativa se snaží urychlit vývoj tzv. „Zlaté kopule“ – ambiciózního projektu komplexní protivzdušné obrany, jehož detaily zatím nejsou veřejně známé.
Důležitým aspektem dokumentu je omezení americké podpory Evropě v případě ruské agrese. Spojené státy podle něj nebudou poskytovat významnější vojenskou pomoc, pokud dojde ke konfliktu v Evropě, protože hlavní prioritou Pentagonu zůstává Asie a obrana amerického území. Washington sice bude pokračovat v jaderném odstrašování Ruska, ale evropské země musí počítat s tím, že v případě konfliktu budou muset spoléhat především na vlastní síly.
Nová strategie tak znamená zásadní posun v prioritách americké zahraniční a obranné politiky. Její zastánci tvrdí, že lépe odráží současnou realitu globálních hrozeb, zatímco kritici varují, že by mohla vést k destabilizaci transatlantických vztahů a oslabení amerického vlivu v dalších regionech.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.