Tajný interní dokument amerického ministerstva obrany, podepsaný ministrem Pete Hegsethem, výrazně mění bezpečnostní strategii Spojených států a zaměřuje se především na odstrašení Číny od případné invaze na Tchaj-wan. Současně klade důraz na obranu domácího území USA, přičemž omezuje americkou angažovanost v Evropě a dalších regionech.
Dokument, který byl podle Washington Post rozeslán mezi vedoucí představitele Pentagonu v polovině března, obsahuje formulace, jež se téměř doslovně shodují s analýzami publikovanými konzervativní nadací Heritage Foundation v loňském roce. Podle serveru Daily Mail z něj vyplývá, že v případě ruského útoku na Evropu by se Spojené státy do konfliktu nezapojily.
Strategie, známá jako Prozatímní národní obranná strategická směrnice, stanovuje nová prioritní opatření a odklání pozornost Pentagonu od dalších globálních hrozeb. Hegseth v ní zdůrazňuje, že jediným určujícím rizikem pro americkou armádu je potenciální útok Číny na Tchaj-wan. Veškeré plánování se tak soustředí především na tuto možnou krizovou situaci, zatímco odpovědnost za obranu Evropy, Blízkého východu či Indo-Pacifiku bude přenášena na spojence USA.
V dokumentu se uvádí, že Spojené státy budou „přijímat rizika v jiných regionech“, což znamená, že Pentagon se bude soustředit hlavně na Pacifik, přičemž bude tlačit evropské a asijské spojence, aby sami posílili svoji obranyschopnost proti hrozbám z Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Americká armáda také přeorientuje svůj přístup k boji proti terorismu a zaměří se pouze na organizace, které mají kapacity a záměr zaútočit přímo na Spojené státy.
Změna strategie vyvolala smíšené reakce mezi členy Kongresu. Zatímco někteří republikánští zákonodárci strategii podporují, demokraté vyjádřili obavy, že její nejednoznačnost může způsobit problémy v dlouhodobém plánování americké obrany. Kritici vnímají rozpor mezi snahou současné administrativy o globální dominanci a současným odklonem od některých oblastí, zejména od Evropy a Blízkého východu.
Zajímavé je, že několik pasáží dokumentu je téměř identických s textem zprávy Heritage Foundation z roku 2024. Tato zpráva navrhovala tři klíčové priority: odstrašení Číny od invaze na Tchaj-wan, posílení obrany domácího území a zvýšení finanční odpovědnosti spojenců v rámci NATO a dalších mezinárodních obranných struktur. Jeden ze spoluautorů této zprávy, Alexander Velez-Green, nyní působí jako dočasný hlavní poradce Pentagonu pro politiku, což naznačuje silný vliv této konzervativní nadace na současné strategické směřování USA.
Nová obranná strategie znamená i významné změny v amerických vojenských operacích v Pacifiku. Hegseth během své návštěvy Guamu prohlásil, že americké základny v této oblasti budou „hrotem oštěpu“ v případě konfliktu s Čínou. Plán počítá s navýšením počtu ponorek, bombardérů, bezpilotních plavidel a speciálních jednotek v regionu, stejně jako s posílením obrany klíčových amerických vojenských základen.
Současně Spojené státy požadují, aby Tchaj-wan významně zvýšil své obranné výdaje. Prezident Lai Ching-te nedávno oznámil, že Tchaj-wan navýší svůj rozpočet na obranu na více než 3 % HDP, což je výrazný nárůst oproti současným 2,5 %. Čína na tento krok reagovala masivním vysláním vojenských letadel a lodí do blízkosti ostrova, přičemž varovala, že „ti, kdo si hrají s ohněm, se spálí“.
Kromě zaměření na Tchaj-wan dokument klade důraz na obranu amerického území a definuje širší spektrum možných hrozeb v západní polokouli. Zdůrazňuje například strategický význam Grónska a Panamského průplavu. Hegseth ve svém memorandu píše, že „americké síly musí být připraveny bránit americké zájmy kdekoli v naší hemisféře“.
Dalším významným bodem dokumentu je rozšíření role americké armády v boji proti drogové kriminalitě, nelegální migraci a deportacím. Pentagon dostal pokyn, aby se aktivně zapojil do ochrany hranic a potírání obchodování s narkotiky, což jsou úkoly, které tradičně spadají pod ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Tento bod již dříve reportovala americká média, včetně CNN a NBC News.
Součástí nové strategie je také rozšíření jaderných kapacit Spojených států. Trumpova administrativa se snaží urychlit vývoj tzv. „Zlaté kopule“ – ambiciózního projektu komplexní protivzdušné obrany, jehož detaily zatím nejsou veřejně známé.
Důležitým aspektem dokumentu je omezení americké podpory Evropě v případě ruské agrese. Spojené státy podle něj nebudou poskytovat významnější vojenskou pomoc, pokud dojde ke konfliktu v Evropě, protože hlavní prioritou Pentagonu zůstává Asie a obrana amerického území. Washington sice bude pokračovat v jaderném odstrašování Ruska, ale evropské země musí počítat s tím, že v případě konfliktu budou muset spoléhat především na vlastní síly.
Nová strategie tak znamená zásadní posun v prioritách americké zahraniční a obranné politiky. Její zastánci tvrdí, že lépe odráží současnou realitu globálních hrozeb, zatímco kritici varují, že by mohla vést k destabilizaci transatlantických vztahů a oslabení amerického vlivu v dalších regionech.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.