Tajný interní dokument amerického ministerstva obrany, podepsaný ministrem Pete Hegsethem, výrazně mění bezpečnostní strategii Spojených států a zaměřuje se především na odstrašení Číny od případné invaze na Tchaj-wan. Současně klade důraz na obranu domácího území USA, přičemž omezuje americkou angažovanost v Evropě a dalších regionech.
Dokument, který byl podle Washington Post rozeslán mezi vedoucí představitele Pentagonu v polovině března, obsahuje formulace, jež se téměř doslovně shodují s analýzami publikovanými konzervativní nadací Heritage Foundation v loňském roce. Podle serveru Daily Mail z něj vyplývá, že v případě ruského útoku na Evropu by se Spojené státy do konfliktu nezapojily.
Strategie, známá jako Prozatímní národní obranná strategická směrnice, stanovuje nová prioritní opatření a odklání pozornost Pentagonu od dalších globálních hrozeb. Hegseth v ní zdůrazňuje, že jediným určujícím rizikem pro americkou armádu je potenciální útok Číny na Tchaj-wan. Veškeré plánování se tak soustředí především na tuto možnou krizovou situaci, zatímco odpovědnost za obranu Evropy, Blízkého východu či Indo-Pacifiku bude přenášena na spojence USA.
V dokumentu se uvádí, že Spojené státy budou „přijímat rizika v jiných regionech“, což znamená, že Pentagon se bude soustředit hlavně na Pacifik, přičemž bude tlačit evropské a asijské spojence, aby sami posílili svoji obranyschopnost proti hrozbám z Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Americká armáda také přeorientuje svůj přístup k boji proti terorismu a zaměří se pouze na organizace, které mají kapacity a záměr zaútočit přímo na Spojené státy.
Změna strategie vyvolala smíšené reakce mezi členy Kongresu. Zatímco někteří republikánští zákonodárci strategii podporují, demokraté vyjádřili obavy, že její nejednoznačnost může způsobit problémy v dlouhodobém plánování americké obrany. Kritici vnímají rozpor mezi snahou současné administrativy o globální dominanci a současným odklonem od některých oblastí, zejména od Evropy a Blízkého východu.
Zajímavé je, že několik pasáží dokumentu je téměř identických s textem zprávy Heritage Foundation z roku 2024. Tato zpráva navrhovala tři klíčové priority: odstrašení Číny od invaze na Tchaj-wan, posílení obrany domácího území a zvýšení finanční odpovědnosti spojenců v rámci NATO a dalších mezinárodních obranných struktur. Jeden ze spoluautorů této zprávy, Alexander Velez-Green, nyní působí jako dočasný hlavní poradce Pentagonu pro politiku, což naznačuje silný vliv této konzervativní nadace na současné strategické směřování USA.
Nová obranná strategie znamená i významné změny v amerických vojenských operacích v Pacifiku. Hegseth během své návštěvy Guamu prohlásil, že americké základny v této oblasti budou „hrotem oštěpu“ v případě konfliktu s Čínou. Plán počítá s navýšením počtu ponorek, bombardérů, bezpilotních plavidel a speciálních jednotek v regionu, stejně jako s posílením obrany klíčových amerických vojenských základen.
Současně Spojené státy požadují, aby Tchaj-wan významně zvýšil své obranné výdaje. Prezident Lai Ching-te nedávno oznámil, že Tchaj-wan navýší svůj rozpočet na obranu na více než 3 % HDP, což je výrazný nárůst oproti současným 2,5 %. Čína na tento krok reagovala masivním vysláním vojenských letadel a lodí do blízkosti ostrova, přičemž varovala, že „ti, kdo si hrají s ohněm, se spálí“.
Kromě zaměření na Tchaj-wan dokument klade důraz na obranu amerického území a definuje širší spektrum možných hrozeb v západní polokouli. Zdůrazňuje například strategický význam Grónska a Panamského průplavu. Hegseth ve svém memorandu píše, že „americké síly musí být připraveny bránit americké zájmy kdekoli v naší hemisféře“.
Dalším významným bodem dokumentu je rozšíření role americké armády v boji proti drogové kriminalitě, nelegální migraci a deportacím. Pentagon dostal pokyn, aby se aktivně zapojil do ochrany hranic a potírání obchodování s narkotiky, což jsou úkoly, které tradičně spadají pod ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Tento bod již dříve reportovala americká média, včetně CNN a NBC News.
Součástí nové strategie je také rozšíření jaderných kapacit Spojených států. Trumpova administrativa se snaží urychlit vývoj tzv. „Zlaté kopule“ – ambiciózního projektu komplexní protivzdušné obrany, jehož detaily zatím nejsou veřejně známé.
Důležitým aspektem dokumentu je omezení americké podpory Evropě v případě ruské agrese. Spojené státy podle něj nebudou poskytovat významnější vojenskou pomoc, pokud dojde ke konfliktu v Evropě, protože hlavní prioritou Pentagonu zůstává Asie a obrana amerického území. Washington sice bude pokračovat v jaderném odstrašování Ruska, ale evropské země musí počítat s tím, že v případě konfliktu budou muset spoléhat především na vlastní síly.
Nová strategie tak znamená zásadní posun v prioritách americké zahraniční a obranné politiky. Její zastánci tvrdí, že lépe odráží současnou realitu globálních hrozeb, zatímco kritici varují, že by mohla vést k destabilizaci transatlantických vztahů a oslabení amerického vlivu v dalších regionech.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.