Tajný interní dokument amerického ministerstva obrany, podepsaný ministrem Pete Hegsethem, výrazně mění bezpečnostní strategii Spojených států a zaměřuje se především na odstrašení Číny od případné invaze na Tchaj-wan. Současně klade důraz na obranu domácího území USA, přičemž omezuje americkou angažovanost v Evropě a dalších regionech.
Dokument, který byl podle Washington Post rozeslán mezi vedoucí představitele Pentagonu v polovině března, obsahuje formulace, jež se téměř doslovně shodují s analýzami publikovanými konzervativní nadací Heritage Foundation v loňském roce. Podle serveru Daily Mail z něj vyplývá, že v případě ruského útoku na Evropu by se Spojené státy do konfliktu nezapojily.
Strategie, známá jako Prozatímní národní obranná strategická směrnice, stanovuje nová prioritní opatření a odklání pozornost Pentagonu od dalších globálních hrozeb. Hegseth v ní zdůrazňuje, že jediným určujícím rizikem pro americkou armádu je potenciální útok Číny na Tchaj-wan. Veškeré plánování se tak soustředí především na tuto možnou krizovou situaci, zatímco odpovědnost za obranu Evropy, Blízkého východu či Indo-Pacifiku bude přenášena na spojence USA.
V dokumentu se uvádí, že Spojené státy budou „přijímat rizika v jiných regionech“, což znamená, že Pentagon se bude soustředit hlavně na Pacifik, přičemž bude tlačit evropské a asijské spojence, aby sami posílili svoji obranyschopnost proti hrozbám z Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Americká armáda také přeorientuje svůj přístup k boji proti terorismu a zaměří se pouze na organizace, které mají kapacity a záměr zaútočit přímo na Spojené státy.
Změna strategie vyvolala smíšené reakce mezi členy Kongresu. Zatímco někteří republikánští zákonodárci strategii podporují, demokraté vyjádřili obavy, že její nejednoznačnost může způsobit problémy v dlouhodobém plánování americké obrany. Kritici vnímají rozpor mezi snahou současné administrativy o globální dominanci a současným odklonem od některých oblastí, zejména od Evropy a Blízkého východu.
Zajímavé je, že několik pasáží dokumentu je téměř identických s textem zprávy Heritage Foundation z roku 2024. Tato zpráva navrhovala tři klíčové priority: odstrašení Číny od invaze na Tchaj-wan, posílení obrany domácího území a zvýšení finanční odpovědnosti spojenců v rámci NATO a dalších mezinárodních obranných struktur. Jeden ze spoluautorů této zprávy, Alexander Velez-Green, nyní působí jako dočasný hlavní poradce Pentagonu pro politiku, což naznačuje silný vliv této konzervativní nadace na současné strategické směřování USA.
Nová obranná strategie znamená i významné změny v amerických vojenských operacích v Pacifiku. Hegseth během své návštěvy Guamu prohlásil, že americké základny v této oblasti budou „hrotem oštěpu“ v případě konfliktu s Čínou. Plán počítá s navýšením počtu ponorek, bombardérů, bezpilotních plavidel a speciálních jednotek v regionu, stejně jako s posílením obrany klíčových amerických vojenských základen.
Současně Spojené státy požadují, aby Tchaj-wan významně zvýšil své obranné výdaje. Prezident Lai Ching-te nedávno oznámil, že Tchaj-wan navýší svůj rozpočet na obranu na více než 3 % HDP, což je výrazný nárůst oproti současným 2,5 %. Čína na tento krok reagovala masivním vysláním vojenských letadel a lodí do blízkosti ostrova, přičemž varovala, že „ti, kdo si hrají s ohněm, se spálí“.
Kromě zaměření na Tchaj-wan dokument klade důraz na obranu amerického území a definuje širší spektrum možných hrozeb v západní polokouli. Zdůrazňuje například strategický význam Grónska a Panamského průplavu. Hegseth ve svém memorandu píše, že „americké síly musí být připraveny bránit americké zájmy kdekoli v naší hemisféře“.
Dalším významným bodem dokumentu je rozšíření role americké armády v boji proti drogové kriminalitě, nelegální migraci a deportacím. Pentagon dostal pokyn, aby se aktivně zapojil do ochrany hranic a potírání obchodování s narkotiky, což jsou úkoly, které tradičně spadají pod ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Tento bod již dříve reportovala americká média, včetně CNN a NBC News.
Součástí nové strategie je také rozšíření jaderných kapacit Spojených států. Trumpova administrativa se snaží urychlit vývoj tzv. „Zlaté kopule“ – ambiciózního projektu komplexní protivzdušné obrany, jehož detaily zatím nejsou veřejně známé.
Důležitým aspektem dokumentu je omezení americké podpory Evropě v případě ruské agrese. Spojené státy podle něj nebudou poskytovat významnější vojenskou pomoc, pokud dojde ke konfliktu v Evropě, protože hlavní prioritou Pentagonu zůstává Asie a obrana amerického území. Washington sice bude pokračovat v jaderném odstrašování Ruska, ale evropské země musí počítat s tím, že v případě konfliktu budou muset spoléhat především na vlastní síly.
Nová strategie tak znamená zásadní posun v prioritách americké zahraniční a obranné politiky. Její zastánci tvrdí, že lépe odráží současnou realitu globálních hrozeb, zatímco kritici varují, že by mohla vést k destabilizaci transatlantických vztahů a oslabení amerického vlivu v dalších regionech.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.