Roman Kafka, bývalý hlavní žalobce v metanolové kauze, skončil v rukou policie. Po deseti dnech na útěku ho dopadli v Chorvatsku. S milionovými dluhy a podezřením ze zpronevěry mohl mít v plánu útěk do země, kde by na něj spravedlnost nedosáhla. Teď ho ale čeká cesta zpět do Česka – a zřejmě i tvrdý účet za jeho finanční machinace.
Roman Kafka, bývalý krajský soudce a hlavní žalobce v metanolové kauze, byl po deseti dnech na útěku zadržen v zahraničí. Informoval server Novinky.cz.
Zmizel 4. března, přičemž rodina jeho pohřešování nahlásila policii až o čtyři dny později. Podle zdrojů měl původně uvádět, že odjíždí za vyšetřováním zločinecké kauzy, avšak existuje podezření, že plánoval útěk do země, odkud by ho české úřady jen obtížně dostaly zpět.
Vyšetřovatelé se nyní zabývají podezřením, že Kafka zpronevěřil miliony korun. „Zatím se mluví o minimálně deseti milionech, ale celková částka se může pohybovat mezi třiceti až padesáti miliony, v krajním případě až dvě stě milionů,“ uvedl zdroj Novinek. Peníze měl údajně získávat od známých na krátkodobé finanční operace s příslibem vysokého zhodnocení. Poškození jsou podle informací roztroušeni napříč republikou, včetně advokátů, soudců i policistů.
Na Kafkovu kauzu bylo uvaleno informační embargo. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) i kroměřížská policie se k případu odmítají vyjádřit. Přestože nikdo z oficiálních zdrojů nepotvrdil, že je Kafka naživu, pohřešování údajně ukončila jeho rodina poté, co se jí sám ozval. V databázi pátrání nicméně stále figuruje jeho osobní automobil, což naznačuje, že hranice překročil právě s ním.
Podle informací Novinek se Kafka v posledních týdnech před zmizením choval neobvykle. Stahoval se z veřejného prostoru, rušil své sociální sítě a postupně přestával vracet půjčené peníze. Ještě těsně před zmizením žádal známé o další půjčky – například jednomu advokátovi poslal e-mail s prosbou o čtvrtmilionovou půjčku, kterou však později odvolal.
Krátce před útěkem Kafka rezignoval na post krajského soudce. Důvodem byly pracovní problémy a kárné řízení, zahájené kvůli průtahům při vyhotovování rozhodnutí. Kancelář prezidenta republiky obdržela jeho oznámení o vzdání se funkce den před jeho zmizením. Podle zdrojů však mohl Kafka vědět, že mu hrozí odhalení jeho finančních machinací, a proto se rozhodl zmizet.
Roman Kafka byl v minulosti znám jako hlavní žalobce v metanolové aféře, kde hlavní viníci dostali doživotní tresty. Jako státní zástupce se podílel i na dopadení lihového bosse Radka Březiny. Po odchodu do soudcovské funkce se ale jeho kariéra zkomplikovala, což vyvrcholilo aktuální kauzou, jejíž podrobnosti nyní vyšetřuje NCOZ.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.