Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Mezi nejradikálnějšími frakcemi Islámské republiky sílí teorie o tichém převratu. Podle nich představitelé, kteří dohodu s Washingtonem podepsali, provádějí měkký puč proti revolučním ideálům. Zastánci tvrdé linie tvrdí, že se vedení země vzdalo a jednalo v rozporu s příkazy nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. Syn a nástupce zesnulého vůdce se však od otcova pohřbu neobjevil na veřejnosti, nepromluvil k národu a podle některých spekulací se skrývá z obavy o život, nebo je zcela neschopen výkonu funkce. Vůdčími tvářemi poválečného Íránu se tak stali Pezeškijan, Araghčí a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf.
Ultrakonzervativci obviňují tuto viditelnou skupinu politiků ze snahy upevnit moc prostřednictvím posílení role Nejvyšší rady národní bezpečnosti na úkor parlamentu a duchovního vůdce. Tvrdé jádro, které tvoří Fronta stability (Džebhe-je Pajdarí), požaduje odplatu za smrt staršího Chameneího a pokračování války. Křehké příměří s USA se navíc tento týden fakticky zhroutilo poté, co Revoluční gardy zaútočily na lodní dopravu v Hormuzském průlivu, což vyvolalo odvetné údery Washingtonu.
Náznaky otevřeného odporu se projevily i v kultuře a politice. Náboženský zpěvák napojený na bezpečnostní složky Mohammad Alí Bachší veřejně pohrozil prezidentovi smrtí, pokud nesplní podmínky vůdce. Na politické scéně se však Ghalibaf a jeho spojenci snaží tyto radikální elementy vytlačit na vedlejší kolej, protože jsou pro systém v nestabilní situaci příliš nákladní. Radikální poslanec Mahmúd Nabavjan, který se dříve pokusil dohodu sabotovat únikem textu do médií, byl v úterý odvolán z parlamentního výboru pro národní bezpečnost.
Přestože jsou tito „superrevolucionáři“ početně malou skupinou, drží vlivné pozice v parlamentu i ve státní televizi IRIB. O síle jejich voličské základny svědčí fakt, že jejich prominentní představitel a bývalý šéf národní bezpečnosti Saíd Džalílí získal v loňských volbách přes 13 milionů hlasů. Podle zahraničních pozorovatelů zůstává íránský režim i přes tyto vnitřní rozkoly jednotný v hlavním cíli, kterým je ukončení války za podmínek, jež přinesou zmírnění sankcí a zachování kontroly nad Hormuzským průlivem. Přetrvávající absence nového vůdce a tlak radikálů však situaci nadále eskalují. Bývalý ministr zahraničí Manúčehr Mottakí v televizi navrhl, aby Írán zaútočil na některou z amerických základen v regionu a zajal tamní vojáky jako rukojmí.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.