Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Mezi nejradikálnějšími frakcemi Islámské republiky sílí teorie o tichém převratu. Podle nich představitelé, kteří dohodu s Washingtonem podepsali, provádějí měkký puč proti revolučním ideálům. Zastánci tvrdé linie tvrdí, že se vedení země vzdalo a jednalo v rozporu s příkazy nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. Syn a nástupce zesnulého vůdce se však od otcova pohřbu neobjevil na veřejnosti, nepromluvil k národu a podle některých spekulací se skrývá z obavy o život, nebo je zcela neschopen výkonu funkce. Vůdčími tvářemi poválečného Íránu se tak stali Pezeškijan, Araghčí a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf.
Ultrakonzervativci obviňují tuto viditelnou skupinu politiků ze snahy upevnit moc prostřednictvím posílení role Nejvyšší rady národní bezpečnosti na úkor parlamentu a duchovního vůdce. Tvrdé jádro, které tvoří Fronta stability (Džebhe-je Pajdarí), požaduje odplatu za smrt staršího Chameneího a pokračování války. Křehké příměří s USA se navíc tento týden fakticky zhroutilo poté, co Revoluční gardy zaútočily na lodní dopravu v Hormuzském průlivu, což vyvolalo odvetné údery Washingtonu.
Náznaky otevřeného odporu se projevily i v kultuře a politice. Náboženský zpěvák napojený na bezpečnostní složky Mohammad Alí Bachší veřejně pohrozil prezidentovi smrtí, pokud nesplní podmínky vůdce. Na politické scéně se však Ghalibaf a jeho spojenci snaží tyto radikální elementy vytlačit na vedlejší kolej, protože jsou pro systém v nestabilní situaci příliš nákladní. Radikální poslanec Mahmúd Nabavjan, který se dříve pokusil dohodu sabotovat únikem textu do médií, byl v úterý odvolán z parlamentního výboru pro národní bezpečnost.
Přestože jsou tito „superrevolucionáři“ početně malou skupinou, drží vlivné pozice v parlamentu i ve státní televizi IRIB. O síle jejich voličské základny svědčí fakt, že jejich prominentní představitel a bývalý šéf národní bezpečnosti Saíd Džalílí získal v loňských volbách přes 13 milionů hlasů. Podle zahraničních pozorovatelů zůstává íránský režim i přes tyto vnitřní rozkoly jednotný v hlavním cíli, kterým je ukončení války za podmínek, jež přinesou zmírnění sankcí a zachování kontroly nad Hormuzským průlivem. Přetrvávající absence nového vůdce a tlak radikálů však situaci nadále eskalují. Bývalý ministr zahraničí Manúčehr Mottakí v televizi navrhl, aby Írán zaútočil na některou z amerických základen v regionu a zajal tamní vojáky jako rukojmí.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.