Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Mezi nejradikálnějšími frakcemi Islámské republiky sílí teorie o tichém převratu. Podle nich představitelé, kteří dohodu s Washingtonem podepsali, provádějí měkký puč proti revolučním ideálům. Zastánci tvrdé linie tvrdí, že se vedení země vzdalo a jednalo v rozporu s příkazy nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. Syn a nástupce zesnulého vůdce se však od otcova pohřbu neobjevil na veřejnosti, nepromluvil k národu a podle některých spekulací se skrývá z obavy o život, nebo je zcela neschopen výkonu funkce. Vůdčími tvářemi poválečného Íránu se tak stali Pezeškijan, Araghčí a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf.
Ultrakonzervativci obviňují tuto viditelnou skupinu politiků ze snahy upevnit moc prostřednictvím posílení role Nejvyšší rady národní bezpečnosti na úkor parlamentu a duchovního vůdce. Tvrdé jádro, které tvoří Fronta stability (Džebhe-je Pajdarí), požaduje odplatu za smrt staršího Chameneího a pokračování války. Křehké příměří s USA se navíc tento týden fakticky zhroutilo poté, co Revoluční gardy zaútočily na lodní dopravu v Hormuzském průlivu, což vyvolalo odvetné údery Washingtonu.
Náznaky otevřeného odporu se projevily i v kultuře a politice. Náboženský zpěvák napojený na bezpečnostní složky Mohammad Alí Bachší veřejně pohrozil prezidentovi smrtí, pokud nesplní podmínky vůdce. Na politické scéně se však Ghalibaf a jeho spojenci snaží tyto radikální elementy vytlačit na vedlejší kolej, protože jsou pro systém v nestabilní situaci příliš nákladní. Radikální poslanec Mahmúd Nabavjan, který se dříve pokusil dohodu sabotovat únikem textu do médií, byl v úterý odvolán z parlamentního výboru pro národní bezpečnost.
Přestože jsou tito „superrevolucionáři“ početně malou skupinou, drží vlivné pozice v parlamentu i ve státní televizi IRIB. O síle jejich voličské základny svědčí fakt, že jejich prominentní představitel a bývalý šéf národní bezpečnosti Saíd Džalílí získal v loňských volbách přes 13 milionů hlasů. Podle zahraničních pozorovatelů zůstává íránský režim i přes tyto vnitřní rozkoly jednotný v hlavním cíli, kterým je ukončení války za podmínek, jež přinesou zmírnění sankcí a zachování kontroly nad Hormuzským průlivem. Přetrvávající absence nového vůdce a tlak radikálů však situaci nadále eskalují. Bývalý ministr zahraničí Manúčehr Mottakí v televizi navrhl, aby Írán zaútočil na některou z amerických základen v regionu a zajal tamní vojáky jako rukojmí.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
