Zatímco se svět potýká s rostoucími teplotami a extrémním počasím, objevuje se méně diskutovaný, avšak závažný zdravotní důsledek klimatických změn: poškození zraku. Vědci i lékaři po celém světě varují, že stoupající teploty, intenzivnější sluneční záření, sucho a znečištění ovzduší zvyšují riziko celé řady očních onemocnění – od běžných zánětů až po vážná poškození čočky oka, jako jsou šedý zákal či záněty rohovky.
Příběh indické dělnice Alky Kambleové ukazuje tuto hrozbu v praxi. Po pěti měsících rozmazaného vidění se díky bezplatnému vyšetření dozvěděla, že potřebuje urgentní operaci šedého zákalu. Dlouholeté vystavování slunečnímu záření bez ochranných pomůcek se na jejím zraku podepsalo natolik, že jí hrozila ztráta vidění. Kambleová, která od mládí pracovala na polích ve státě Maháraštra, upozorňuje, že vlivem klimatických změn jsou nyní vlny veder tak silné, že práce na poli je během léta téměř nemožná.
Podle oftalmoložky Lucíe Echevarríi-Lucasové z nemocnice La Axarquía ve španělské Málaze dochází při přehřátí organismu k narušení obranných mechanismů oka, což vede k hromadění škodlivých molekul zvaných reaktivní formy kyslíku. Ty poškozují bílkoviny v oční čočce, čímž vzniká zákal. Jelikož čočka neumí tyto bílkoviny regenerovat, dlouhodobý pobyt v horku výrazně zvyšuje riziko vzniku šedého zákalu.
Studie, která deset let sledovala obyvatele jižního Španělska, odhalila, že s každým stupněm Celsia navíc v průměrné maximální teplotě přibylo 370 případů šedého zákalu na 100 000 obyvatel. Významný nárůst výskytu byl zaznamenán i mezi mladými lidmi pracujícími v zemědělství.
Dalším rizikovým faktorem je zvýšené vystavení ultrafialovému záření. V některých oblastech, jako je Kalifornie nebo pobřeží Costa del Sol ve Španělsku, dochází vlivem suchých větrů k odpařování vodní páry z atmosféry, která jinak UV záření pohlcuje. Výsledkem je vyšší úroveň záření dopadajícího na oči, což opět urychluje poškození čočky i DNA jejích buněk.
Změny klimatu ale zhoršují i výskyt jiných onemocnění očí. Patří mezi ně keratitida (zánět rohovky), pterygium (přerůstající růžová tkáň přes oční bělmo) a známý zánět spojivek. Studie z čínského města Ürümqi například zjistila, že teploty nad 28,7 °C zvyšují riziko výskytu zánětu spojivek o 16 % oproti dnům s průměrnými teplotami kolem 10 °C.
Klimatické změny rovněž prodlužují pylovou sezónu a podporují růst plísní, což vede k nárůstu alergických zánětů spojivek. Dlouhodobá sucha způsobují potravinovou nejistotu a nutí lidi pít kontaminovanou vodu, což zvyšuje riziko infekcí. Nedostatek důležitých živin, jako je vitamín B12, měď či kyselina listová, pak může poškodit zrakový nerv.
Odborníci upozorňují, že existují způsoby, jak se bránit. Venkovní pracovníci by měli mít k dispozici dostatek stínu, pravidelné přestávky a ochranné prostředky – především kšilty a sluneční brýle s UV filtrem. Nošení čoček z hydrogelu, které propouštějí více kyslíku k rohovce, rovněž pomáhá snížit poškození. Důležitá je i výživa bohatá na vitamíny A, C, E a aminokyselinu tryptofan. Kouření a konzumace alkoholu riziko poškození očí zvyšují.
Z dlouhodobého hlediska je však nezbytné snižovat emise skleníkových plynů a chemikálií narušujících ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před UV zářením. Ani tyto kroky ale nezabrání všem dopadům – lidé jako Kambleová budou i nadále čelit důsledkům extrémního počasí.
Naději představují programy, jako je indický Národní program pro kontrolu slepoty, který zajišťuje bezplatné operace šedého zákalu. Právě tento program Kambleové umožnil operaci a zachránil jí zrak. „Netušila jsem, že může práce na poli mít až takto vážné následky,“ říká dnes pětapadesátiletá žena.
S pokračujícím oteplováním planety se tak péče o zrak stává novou frontou v boji s klimatickými změnami.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.