Zatímco se svět potýká s rostoucími teplotami a extrémním počasím, objevuje se méně diskutovaný, avšak závažný zdravotní důsledek klimatických změn: poškození zraku. Vědci i lékaři po celém světě varují, že stoupající teploty, intenzivnější sluneční záření, sucho a znečištění ovzduší zvyšují riziko celé řady očních onemocnění – od běžných zánětů až po vážná poškození čočky oka, jako jsou šedý zákal či záněty rohovky.
Příběh indické dělnice Alky Kambleové ukazuje tuto hrozbu v praxi. Po pěti měsících rozmazaného vidění se díky bezplatnému vyšetření dozvěděla, že potřebuje urgentní operaci šedého zákalu. Dlouholeté vystavování slunečnímu záření bez ochranných pomůcek se na jejím zraku podepsalo natolik, že jí hrozila ztráta vidění. Kambleová, která od mládí pracovala na polích ve státě Maháraštra, upozorňuje, že vlivem klimatických změn jsou nyní vlny veder tak silné, že práce na poli je během léta téměř nemožná.
Podle oftalmoložky Lucíe Echevarríi-Lucasové z nemocnice La Axarquía ve španělské Málaze dochází při přehřátí organismu k narušení obranných mechanismů oka, což vede k hromadění škodlivých molekul zvaných reaktivní formy kyslíku. Ty poškozují bílkoviny v oční čočce, čímž vzniká zákal. Jelikož čočka neumí tyto bílkoviny regenerovat, dlouhodobý pobyt v horku výrazně zvyšuje riziko vzniku šedého zákalu.
Studie, která deset let sledovala obyvatele jižního Španělska, odhalila, že s každým stupněm Celsia navíc v průměrné maximální teplotě přibylo 370 případů šedého zákalu na 100 000 obyvatel. Významný nárůst výskytu byl zaznamenán i mezi mladými lidmi pracujícími v zemědělství.
Dalším rizikovým faktorem je zvýšené vystavení ultrafialovému záření. V některých oblastech, jako je Kalifornie nebo pobřeží Costa del Sol ve Španělsku, dochází vlivem suchých větrů k odpařování vodní páry z atmosféry, která jinak UV záření pohlcuje. Výsledkem je vyšší úroveň záření dopadajícího na oči, což opět urychluje poškození čočky i DNA jejích buněk.
Změny klimatu ale zhoršují i výskyt jiných onemocnění očí. Patří mezi ně keratitida (zánět rohovky), pterygium (přerůstající růžová tkáň přes oční bělmo) a známý zánět spojivek. Studie z čínského města Ürümqi například zjistila, že teploty nad 28,7 °C zvyšují riziko výskytu zánětu spojivek o 16 % oproti dnům s průměrnými teplotami kolem 10 °C.
Klimatické změny rovněž prodlužují pylovou sezónu a podporují růst plísní, což vede k nárůstu alergických zánětů spojivek. Dlouhodobá sucha způsobují potravinovou nejistotu a nutí lidi pít kontaminovanou vodu, což zvyšuje riziko infekcí. Nedostatek důležitých živin, jako je vitamín B12, měď či kyselina listová, pak může poškodit zrakový nerv.
Odborníci upozorňují, že existují způsoby, jak se bránit. Venkovní pracovníci by měli mít k dispozici dostatek stínu, pravidelné přestávky a ochranné prostředky – především kšilty a sluneční brýle s UV filtrem. Nošení čoček z hydrogelu, které propouštějí více kyslíku k rohovce, rovněž pomáhá snížit poškození. Důležitá je i výživa bohatá na vitamíny A, C, E a aminokyselinu tryptofan. Kouření a konzumace alkoholu riziko poškození očí zvyšují.
Z dlouhodobého hlediska je však nezbytné snižovat emise skleníkových plynů a chemikálií narušujících ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před UV zářením. Ani tyto kroky ale nezabrání všem dopadům – lidé jako Kambleová budou i nadále čelit důsledkům extrémního počasí.
Naději představují programy, jako je indický Národní program pro kontrolu slepoty, který zajišťuje bezplatné operace šedého zákalu. Právě tento program Kambleové umožnil operaci a zachránil jí zrak. „Netušila jsem, že může práce na poli mít až takto vážné následky,“ říká dnes pětapadesátiletá žena.
S pokračujícím oteplováním planety se tak péče o zrak stává novou frontou v boji s klimatickými změnami.
Česko v pondělí místy zasáhnou silné bouřky, které bude doprovázet zejména silný déšť. Může spadnout až 50 milimetrů srážek. Vyplývá to z dnes vydané výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman a herečka Jiřina Bohdalová si navzájem pravidelně přejí k narozeninám, protože jsou dobří přátelé. V uplynulých dnech byl na řadě Zeman, který opět prokázal, jak dobře se umí vyjadřovat.
Sobotní večer v pražském Edenu měl být oslavou fotbalu a dost možná i definitivním potvrzením slávistické cesty za mistrovským titulem. Místo toho se však 9. květen 2026 zapíše do historie české kopané temným písmem. Pro vršovický klub může mít i fatální ekonomické následky.
Válka na Blízkém východě se zřejmě neblíží ke konci, ačkoliv se to americký prezident Donald Trump v posledních dnech snažil lidem namluvit. Vyplývá to z jeho ostré reakce na návrh, který Írán odeslal prostřednictvím Pákistánu.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.