Zatímco se svět potýká s rostoucími teplotami a extrémním počasím, objevuje se méně diskutovaný, avšak závažný zdravotní důsledek klimatických změn: poškození zraku. Vědci i lékaři po celém světě varují, že stoupající teploty, intenzivnější sluneční záření, sucho a znečištění ovzduší zvyšují riziko celé řady očních onemocnění – od běžných zánětů až po vážná poškození čočky oka, jako jsou šedý zákal či záněty rohovky.
Příběh indické dělnice Alky Kambleové ukazuje tuto hrozbu v praxi. Po pěti měsících rozmazaného vidění se díky bezplatnému vyšetření dozvěděla, že potřebuje urgentní operaci šedého zákalu. Dlouholeté vystavování slunečnímu záření bez ochranných pomůcek se na jejím zraku podepsalo natolik, že jí hrozila ztráta vidění. Kambleová, která od mládí pracovala na polích ve státě Maháraštra, upozorňuje, že vlivem klimatických změn jsou nyní vlny veder tak silné, že práce na poli je během léta téměř nemožná.
Podle oftalmoložky Lucíe Echevarríi-Lucasové z nemocnice La Axarquía ve španělské Málaze dochází při přehřátí organismu k narušení obranných mechanismů oka, což vede k hromadění škodlivých molekul zvaných reaktivní formy kyslíku. Ty poškozují bílkoviny v oční čočce, čímž vzniká zákal. Jelikož čočka neumí tyto bílkoviny regenerovat, dlouhodobý pobyt v horku výrazně zvyšuje riziko vzniku šedého zákalu.
Studie, která deset let sledovala obyvatele jižního Španělska, odhalila, že s každým stupněm Celsia navíc v průměrné maximální teplotě přibylo 370 případů šedého zákalu na 100 000 obyvatel. Významný nárůst výskytu byl zaznamenán i mezi mladými lidmi pracujícími v zemědělství.
Dalším rizikovým faktorem je zvýšené vystavení ultrafialovému záření. V některých oblastech, jako je Kalifornie nebo pobřeží Costa del Sol ve Španělsku, dochází vlivem suchých větrů k odpařování vodní páry z atmosféry, která jinak UV záření pohlcuje. Výsledkem je vyšší úroveň záření dopadajícího na oči, což opět urychluje poškození čočky i DNA jejích buněk.
Změny klimatu ale zhoršují i výskyt jiných onemocnění očí. Patří mezi ně keratitida (zánět rohovky), pterygium (přerůstající růžová tkáň přes oční bělmo) a známý zánět spojivek. Studie z čínského města Ürümqi například zjistila, že teploty nad 28,7 °C zvyšují riziko výskytu zánětu spojivek o 16 % oproti dnům s průměrnými teplotami kolem 10 °C.
Klimatické změny rovněž prodlužují pylovou sezónu a podporují růst plísní, což vede k nárůstu alergických zánětů spojivek. Dlouhodobá sucha způsobují potravinovou nejistotu a nutí lidi pít kontaminovanou vodu, což zvyšuje riziko infekcí. Nedostatek důležitých živin, jako je vitamín B12, měď či kyselina listová, pak může poškodit zrakový nerv.
Odborníci upozorňují, že existují způsoby, jak se bránit. Venkovní pracovníci by měli mít k dispozici dostatek stínu, pravidelné přestávky a ochranné prostředky – především kšilty a sluneční brýle s UV filtrem. Nošení čoček z hydrogelu, které propouštějí více kyslíku k rohovce, rovněž pomáhá snížit poškození. Důležitá je i výživa bohatá na vitamíny A, C, E a aminokyselinu tryptofan. Kouření a konzumace alkoholu riziko poškození očí zvyšují.
Z dlouhodobého hlediska je však nezbytné snižovat emise skleníkových plynů a chemikálií narušujících ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před UV zářením. Ani tyto kroky ale nezabrání všem dopadům – lidé jako Kambleová budou i nadále čelit důsledkům extrémního počasí.
Naději představují programy, jako je indický Národní program pro kontrolu slepoty, který zajišťuje bezplatné operace šedého zákalu. Právě tento program Kambleové umožnil operaci a zachránil jí zrak. „Netušila jsem, že může práce na poli mít až takto vážné následky,“ říká dnes pětapadesátiletá žena.
S pokračujícím oteplováním planety se tak péče o zrak stává novou frontou v boji s klimatickými změnami.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
Na světových trzích vládne v posledních hodinách opatrný optimismus smíšený s vysokou mírou nejistoty. Hlavním hybatelem dění je patnáctibodový mírový plán, který americký prezident Donald Trump zaslal do Teheránu. Tato diplomatická aktivita vyvolala naději na ukončení téměř měsíc trvajícího válečného konfliktu, což se okamžitě projevilo na cenách klíčových komodit, zejména ropy.