Zatímco se svět potýká s rostoucími teplotami a extrémním počasím, objevuje se méně diskutovaný, avšak závažný zdravotní důsledek klimatických změn: poškození zraku. Vědci i lékaři po celém světě varují, že stoupající teploty, intenzivnější sluneční záření, sucho a znečištění ovzduší zvyšují riziko celé řady očních onemocnění – od běžných zánětů až po vážná poškození čočky oka, jako jsou šedý zákal či záněty rohovky.
Příběh indické dělnice Alky Kambleové ukazuje tuto hrozbu v praxi. Po pěti měsících rozmazaného vidění se díky bezplatnému vyšetření dozvěděla, že potřebuje urgentní operaci šedého zákalu. Dlouholeté vystavování slunečnímu záření bez ochranných pomůcek se na jejím zraku podepsalo natolik, že jí hrozila ztráta vidění. Kambleová, která od mládí pracovala na polích ve státě Maháraštra, upozorňuje, že vlivem klimatických změn jsou nyní vlny veder tak silné, že práce na poli je během léta téměř nemožná.
Podle oftalmoložky Lucíe Echevarríi-Lucasové z nemocnice La Axarquía ve španělské Málaze dochází při přehřátí organismu k narušení obranných mechanismů oka, což vede k hromadění škodlivých molekul zvaných reaktivní formy kyslíku. Ty poškozují bílkoviny v oční čočce, čímž vzniká zákal. Jelikož čočka neumí tyto bílkoviny regenerovat, dlouhodobý pobyt v horku výrazně zvyšuje riziko vzniku šedého zákalu.
Studie, která deset let sledovala obyvatele jižního Španělska, odhalila, že s každým stupněm Celsia navíc v průměrné maximální teplotě přibylo 370 případů šedého zákalu na 100 000 obyvatel. Významný nárůst výskytu byl zaznamenán i mezi mladými lidmi pracujícími v zemědělství.
Dalším rizikovým faktorem je zvýšené vystavení ultrafialovému záření. V některých oblastech, jako je Kalifornie nebo pobřeží Costa del Sol ve Španělsku, dochází vlivem suchých větrů k odpařování vodní páry z atmosféry, která jinak UV záření pohlcuje. Výsledkem je vyšší úroveň záření dopadajícího na oči, což opět urychluje poškození čočky i DNA jejích buněk.
Změny klimatu ale zhoršují i výskyt jiných onemocnění očí. Patří mezi ně keratitida (zánět rohovky), pterygium (přerůstající růžová tkáň přes oční bělmo) a známý zánět spojivek. Studie z čínského města Ürümqi například zjistila, že teploty nad 28,7 °C zvyšují riziko výskytu zánětu spojivek o 16 % oproti dnům s průměrnými teplotami kolem 10 °C.
Klimatické změny rovněž prodlužují pylovou sezónu a podporují růst plísní, což vede k nárůstu alergických zánětů spojivek. Dlouhodobá sucha způsobují potravinovou nejistotu a nutí lidi pít kontaminovanou vodu, což zvyšuje riziko infekcí. Nedostatek důležitých živin, jako je vitamín B12, měď či kyselina listová, pak může poškodit zrakový nerv.
Odborníci upozorňují, že existují způsoby, jak se bránit. Venkovní pracovníci by měli mít k dispozici dostatek stínu, pravidelné přestávky a ochranné prostředky – především kšilty a sluneční brýle s UV filtrem. Nošení čoček z hydrogelu, které propouštějí více kyslíku k rohovce, rovněž pomáhá snížit poškození. Důležitá je i výživa bohatá na vitamíny A, C, E a aminokyselinu tryptofan. Kouření a konzumace alkoholu riziko poškození očí zvyšují.
Z dlouhodobého hlediska je však nezbytné snižovat emise skleníkových plynů a chemikálií narušujících ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před UV zářením. Ani tyto kroky ale nezabrání všem dopadům – lidé jako Kambleová budou i nadále čelit důsledkům extrémního počasí.
Naději představují programy, jako je indický Národní program pro kontrolu slepoty, který zajišťuje bezplatné operace šedého zákalu. Právě tento program Kambleové umožnil operaci a zachránil jí zrak. „Netušila jsem, že může práce na poli mít až takto vážné následky,“ říká dnes pětapadesátiletá žena.
S pokračujícím oteplováním planety se tak péče o zrak stává novou frontou v boji s klimatickými změnami.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.