Počasí tvrdě dopadá na jednu překvapivou část lidského těla. Lékaři varují před novou globální hrozbou

Příběh indické dělnice Alky Kambleové ukazuje tuto hrozbu v praxi. Po pěti měsících rozmazaného vidění se díky bezplatnému vyšetření dozvěděla, že potřebuje urgentní operaci šedého zákalu. Dlouholeté vystavování slunečnímu záření bez ochranných pomůcek se na jejím zraku podepsalo natolik, že jí hrozila ztráta vidění. Kambleová, která od mládí pracovala na polích ve státě Maháraštra, upozorňuje, že vlivem klimatických změn jsou nyní vlny veder tak silné, že práce na poli je během léta téměř nemožná.

Podle oftalmoložky Lucíe Echevarríi-Lucasové z nemocnice La Axarquía ve španělské Málaze dochází při přehřátí organismu k narušení obranných mechanismů oka, což vede k hromadění škodlivých molekul zvaných reaktivní formy kyslíku. Ty poškozují bílkoviny v oční čočce, čímž vzniká zákal. Jelikož čočka neumí tyto bílkoviny regenerovat, dlouhodobý pobyt v horku výrazně zvyšuje riziko vzniku šedého zákalu.

Studie, která deset let sledovala obyvatele jižního Španělska, odhalila, že s každým stupněm Celsia navíc v průměrné maximální teplotě přibylo 370 případů šedého zákalu na 100 000 obyvatel. Významný nárůst výskytu byl zaznamenán i mezi mladými lidmi pracujícími v zemědělství.

Dalším rizikovým faktorem je zvýšené vystavení ultrafialovému záření. V některých oblastech, jako je Kalifornie nebo pobřeží Costa del Sol ve Španělsku, dochází vlivem suchých větrů k odpařování vodní páry z atmosféry, která jinak UV záření pohlcuje. Výsledkem je vyšší úroveň záření dopadajícího na oči, což opět urychluje poškození čočky i DNA jejích buněk.

Změny klimatu ale zhoršují i výskyt jiných onemocnění očí. Patří mezi ně keratitida (zánět rohovky), pterygium (přerůstající růžová tkáň přes oční bělmo) a známý zánět spojivek. Studie z čínského města Ürümqi například zjistila, že teploty nad 28,7 °C zvyšují riziko výskytu zánětu spojivek o 16 % oproti dnům s průměrnými teplotami kolem 10 °C.

Klimatické změny rovněž prodlužují pylovou sezónu a podporují růst plísní, což vede k nárůstu alergických zánětů spojivek. Dlouhodobá sucha způsobují potravinovou nejistotu a nutí lidi pít kontaminovanou vodu, což zvyšuje riziko infekcí. Nedostatek důležitých živin, jako je vitamín B12, měď či kyselina listová, pak může poškodit zrakový nerv.

Odborníci upozorňují, že existují způsoby, jak se bránit. Venkovní pracovníci by měli mít k dispozici dostatek stínu, pravidelné přestávky a ochranné prostředky – především kšilty a sluneční brýle s UV filtrem. Nošení čoček z hydrogelu, které propouštějí více kyslíku k rohovce, rovněž pomáhá snížit poškození. Důležitá je i výživa bohatá na vitamíny A, C, E a aminokyselinu tryptofan. Kouření a konzumace alkoholu riziko poškození očí zvyšují.

Z dlouhodobého hlediska je však nezbytné snižovat emise skleníkových plynů a chemikálií narušujících ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před UV zářením. Ani tyto kroky ale nezabrání všem dopadům – lidé jako Kambleová budou i nadále čelit důsledkům extrémního počasí.

Naději představují programy, jako je indický Národní program pro kontrolu slepoty, který zajišťuje bezplatné operace šedého zákalu. Právě tento program Kambleové umožnil operaci a zachránil jí zrak. „Netušila jsem, že může práce na poli mít až takto vážné následky,“ říká dnes pětapadesátiletá žena.

S pokračujícím oteplováním planety se tak péče o zrak stává novou frontou v boji s klimatickými změnami.