Podle nové studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil klimatický think-tank Leave It in the Ground Initiative, investovaly britské banky sídlící v londýnském finančním centru více než 100 miliard dolarů (přibližně 75 miliard liber) do firem rozvíjejících takzvané „uhlíkové bomby“ – obří ropné, plynárenské a uhelné projekty, které by mohly dramaticky přispět k překročení mezinárodně dohodnutých klimatických limitů.
Mezi bankami, které se na financování těchto projektů podílely v letech 2016 až 2023, figurují i známé instituce jako HSBC, NatWest, Barclays nebo Lloyds. Podle výzkumníků podpořily společnosti, které stojí za nejméně 117 takovými megaprojekty ve 28 zemích. Pokud budou všechny dokončeny, mohly by produkovat až 420 miliard tun oxidu uhličitého – což odpovídá více než deseti letům současných globálních emisí.
„Přestože Velká Británie prezentuje ambiciózní klimatické plány, je šokující, kolik peněz z britských bank proudí do firem, které připravují nejničivější klimatické projekty,“ uvedla Fatima Eisam-Eldeenová, hlavní analytička think-tanku. „Skutečné klimatické vůdcovství by mělo zahrnovat také finanční regulace, které zastaví tok peněz do těchto destruktivních firem.“
Nová zpráva navazuje na předchozí investigativní práci deníku The Guardian, která odhalila tiché plány největších světových těžařských firem na výstavbu desítek obřích fosilních projektů, jež by mohly zhatit mezinárodní úsilí o udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 °C oproti předindustriální éře.
Zatímco Británie hraje v přímém rozvoji těchto projektů pouze menší roli, jako finanční centrum je klíčová. Podle studie Londýn financuje společnosti zapojené do více než čtvrtiny všech identifikovaných uhlíkových bomb po celém světě.
Ředitelka kampaně Reclaim Finance Lucie Pinsonová uvedla, že britské banky proměnily londýnské City v „evropskou baštu financování fosilního rozmachu“. Podle ní tím podkopávají snahu Spojeného království být lídrem v oblasti klimatického financování.
„Tyto banky se musí rozhodnout, zda chtějí budovat svět Donalda Trumpa, kde bohatí profitují na úkor milionů, nebo svět, kde lídři skutečně podporují ekologickou transformaci,“ dodala.
Studie se opírá o seznam projektů označených jako uhlíkové bomby z výzkumu z roku 2022. Výzkumníci identifikovali firmy, které za nimi stojí, a dále mapovali jejich financování.
Některé banky při oslovení Guardianem zpochybnily metodiku studie – konkrétně připisování všech emisí z konkrétního projektu bance, která pouze financuje celou firmu. Autoři však upozorňují, že právě takové financování umožňuje firmám pokračovat v realizaci těchto projektů.
Největším „hříšníkem“ je podle zprávy banka HSBC, která podle výzkumu podporuje společnosti podílející se na 104 projektech. Spalování fosilních paliv z těchto projektů by vedlo ke vzniku 392 miliard tun emisí CO₂.
Dále se ve studii uvádí, že Standard Chartered financuje firmy u 75 uhlíkových bomb, Barclays u 62, Lloyds u 26 a NatWest u 20 projektů.
HSBC, Lloyds a Standard Chartered odmítly zprávu komentovat. Mluvčí Barclays uvedl, že banka financuje energetický sektor s cílem podpořit energetickou bezpečnost a nízkouhlíkový přechod, přičemž si klade za cíl mobilizovat financování ve výši 1 bilionu dolarů do roku 2030.
NatWest dodala, že od začátku roku 2021 poskytla více než 93 miliard liber na klimatické a udržitelné projekty, přičemž jejich podíl půjček do ropy a plynu nepřesahuje 0,7 % z celkového objemu.
Závěry studie opět podtrhují, že boj proti klimatické změně není pouze otázkou vládních závazků a mezinárodních dohod, ale i odpovědnosti finančního sektoru, který hraje klíčovou roli v tom, zda se tyto závazky podaří naplnit.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.