Podle nové studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil klimatický think-tank Leave It in the Ground Initiative, investovaly britské banky sídlící v londýnském finančním centru více než 100 miliard dolarů (přibližně 75 miliard liber) do firem rozvíjejících takzvané „uhlíkové bomby“ – obří ropné, plynárenské a uhelné projekty, které by mohly dramaticky přispět k překročení mezinárodně dohodnutých klimatických limitů.
Mezi bankami, které se na financování těchto projektů podílely v letech 2016 až 2023, figurují i známé instituce jako HSBC, NatWest, Barclays nebo Lloyds. Podle výzkumníků podpořily společnosti, které stojí za nejméně 117 takovými megaprojekty ve 28 zemích. Pokud budou všechny dokončeny, mohly by produkovat až 420 miliard tun oxidu uhličitého – což odpovídá více než deseti letům současných globálních emisí.
„Přestože Velká Británie prezentuje ambiciózní klimatické plány, je šokující, kolik peněz z britských bank proudí do firem, které připravují nejničivější klimatické projekty,“ uvedla Fatima Eisam-Eldeenová, hlavní analytička think-tanku. „Skutečné klimatické vůdcovství by mělo zahrnovat také finanční regulace, které zastaví tok peněz do těchto destruktivních firem.“
Nová zpráva navazuje na předchozí investigativní práci deníku The Guardian, která odhalila tiché plány největších světových těžařských firem na výstavbu desítek obřích fosilních projektů, jež by mohly zhatit mezinárodní úsilí o udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 °C oproti předindustriální éře.
Zatímco Británie hraje v přímém rozvoji těchto projektů pouze menší roli, jako finanční centrum je klíčová. Podle studie Londýn financuje společnosti zapojené do více než čtvrtiny všech identifikovaných uhlíkových bomb po celém světě.
Ředitelka kampaně Reclaim Finance Lucie Pinsonová uvedla, že britské banky proměnily londýnské City v „evropskou baštu financování fosilního rozmachu“. Podle ní tím podkopávají snahu Spojeného království být lídrem v oblasti klimatického financování.
„Tyto banky se musí rozhodnout, zda chtějí budovat svět Donalda Trumpa, kde bohatí profitují na úkor milionů, nebo svět, kde lídři skutečně podporují ekologickou transformaci,“ dodala.
Studie se opírá o seznam projektů označených jako uhlíkové bomby z výzkumu z roku 2022. Výzkumníci identifikovali firmy, které za nimi stojí, a dále mapovali jejich financování.
Některé banky při oslovení Guardianem zpochybnily metodiku studie – konkrétně připisování všech emisí z konkrétního projektu bance, která pouze financuje celou firmu. Autoři však upozorňují, že právě takové financování umožňuje firmám pokračovat v realizaci těchto projektů.
Největším „hříšníkem“ je podle zprávy banka HSBC, která podle výzkumu podporuje společnosti podílející se na 104 projektech. Spalování fosilních paliv z těchto projektů by vedlo ke vzniku 392 miliard tun emisí CO₂.
Dále se ve studii uvádí, že Standard Chartered financuje firmy u 75 uhlíkových bomb, Barclays u 62, Lloyds u 26 a NatWest u 20 projektů.
HSBC, Lloyds a Standard Chartered odmítly zprávu komentovat. Mluvčí Barclays uvedl, že banka financuje energetický sektor s cílem podpořit energetickou bezpečnost a nízkouhlíkový přechod, přičemž si klade za cíl mobilizovat financování ve výši 1 bilionu dolarů do roku 2030.
NatWest dodala, že od začátku roku 2021 poskytla více než 93 miliard liber na klimatické a udržitelné projekty, přičemž jejich podíl půjček do ropy a plynu nepřesahuje 0,7 % z celkového objemu.
Závěry studie opět podtrhují, že boj proti klimatické změně není pouze otázkou vládních závazků a mezinárodních dohod, ale i odpovědnosti finančního sektoru, který hraje klíčovou roli v tom, zda se tyto závazky podaří naplnit.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.