Počasí schytalo citelnou ránu pěstí: Britské banky nalily miliardy do destruktivních megaprojektů

Znečišťování ovzduší má drtivý dopad na počasí na Zemi
Znečišťování ovzduší má drtivý dopad na počasí na Zemi, foto: Pixabay
Klára Marková 1. května 2025 15:45
Sdílej:

Podle nové studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil klimatický think-tank Leave It in the Ground Initiative, investovaly britské banky sídlící v londýnském finančním centru více než 100 miliard dolarů (přibližně 75 miliard liber) do firem rozvíjejících takzvané „uhlíkové bomby“ – obří ropné, plynárenské a uhelné projekty, které by mohly dramaticky přispět k překročení mezinárodně dohodnutých klimatických limitů.

Mezi bankami, které se na financování těchto projektů podílely v letech 2016 až 2023, figurují i známé instituce jako HSBC, NatWest, Barclays nebo Lloyds. Podle výzkumníků podpořily společnosti, které stojí za nejméně 117 takovými megaprojekty ve 28 zemích. Pokud budou všechny dokončeny, mohly by produkovat až 420 miliard tun oxidu uhličitého – což odpovídá více než deseti letům současných globálních emisí.

„Přestože Velká Británie prezentuje ambiciózní klimatické plány, je šokující, kolik peněz z britských bank proudí do firem, které připravují nejničivější klimatické projekty,“ uvedla Fatima Eisam-Eldeenová, hlavní analytička think-tanku. „Skutečné klimatické vůdcovství by mělo zahrnovat také finanční regulace, které zastaví tok peněz do těchto destruktivních firem.“

Nová zpráva navazuje na předchozí investigativní práci deníku The Guardian, která odhalila tiché plány největších světových těžařských firem na výstavbu desítek obřích fosilních projektů, jež by mohly zhatit mezinárodní úsilí o udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 °C oproti předindustriální éře.

Zatímco Británie hraje v přímém rozvoji těchto projektů pouze menší roli, jako finanční centrum je klíčová. Podle studie Londýn financuje společnosti zapojené do více než čtvrtiny všech identifikovaných uhlíkových bomb po celém světě.

Ředitelka kampaně Reclaim Finance Lucie Pinsonová uvedla, že britské banky proměnily londýnské City v „evropskou baštu financování fosilního rozmachu“. Podle ní tím podkopávají snahu Spojeného království být lídrem v oblasti klimatického financování.

„Tyto banky se musí rozhodnout, zda chtějí budovat svět Donalda Trumpa, kde bohatí profitují na úkor milionů, nebo svět, kde lídři skutečně podporují ekologickou transformaci,“ dodala.

Studie se opírá o seznam projektů označených jako uhlíkové bomby z výzkumu z roku 2022. Výzkumníci identifikovali firmy, které za nimi stojí, a dále mapovali jejich financování.

Některé banky při oslovení Guardianem zpochybnily metodiku studie – konkrétně připisování všech emisí z konkrétního projektu bance, která pouze financuje celou firmu. Autoři však upozorňují, že právě takové financování umožňuje firmám pokračovat v realizaci těchto projektů.

Největším „hříšníkem“ je podle zprávy banka HSBC, která podle výzkumu podporuje společnosti podílející se na 104 projektech. Spalování fosilních paliv z těchto projektů by vedlo ke vzniku 392 miliard tun emisí CO₂.

Dále se ve studii uvádí, že Standard Chartered financuje firmy u 75 uhlíkových bomb, Barclays u 62, Lloyds u 26 a NatWest u 20 projektů.

HSBC, Lloyds a Standard Chartered odmítly zprávu komentovat. Mluvčí Barclays uvedl, že banka financuje energetický sektor s cílem podpořit energetickou bezpečnost a nízkouhlíkový přechod, přičemž si klade za cíl mobilizovat financování ve výši 1 bilionu dolarů do roku 2030.

NatWest dodala, že od začátku roku 2021 poskytla více než 93 miliard liber na klimatické a udržitelné projekty, přičemž jejich podíl půjček do ropy a plynu nepřesahuje 0,7 % z celkového objemu.

Závěry studie opět podtrhují, že boj proti klimatické změně není pouze otázkou vládních závazků a mezinárodních dohod, ale i odpovědnosti finančního sektoru, který hraje klíčovou roli v tom, zda se tyto závazky podaří naplnit. 

Stalo se
Novinky
Pásmo Gazy

Při izraelském náletu na nemocnici v Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga

Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj vyzval Evropu, aby urychleně vybrala vyjednavače pro mírové rozhovory s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.

Novinky
Geran-5

Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudových dronů

Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.

Novinky
Steve Witkoff a Donald Trump

Američtí vyjednavači míří do Moskvy. Chtějí přesvědčit Putina, aby souhlasil s účastí Evropy na mírových jednáních

Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.