Podle nové studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil klimatický think-tank Leave It in the Ground Initiative, investovaly britské banky sídlící v londýnském finančním centru více než 100 miliard dolarů (přibližně 75 miliard liber) do firem rozvíjejících takzvané „uhlíkové bomby“ – obří ropné, plynárenské a uhelné projekty, které by mohly dramaticky přispět k překročení mezinárodně dohodnutých klimatických limitů.
Mezi bankami, které se na financování těchto projektů podílely v letech 2016 až 2023, figurují i známé instituce jako HSBC, NatWest, Barclays nebo Lloyds. Podle výzkumníků podpořily společnosti, které stojí za nejméně 117 takovými megaprojekty ve 28 zemích. Pokud budou všechny dokončeny, mohly by produkovat až 420 miliard tun oxidu uhličitého – což odpovídá více než deseti letům současných globálních emisí.
„Přestože Velká Británie prezentuje ambiciózní klimatické plány, je šokující, kolik peněz z britských bank proudí do firem, které připravují nejničivější klimatické projekty,“ uvedla Fatima Eisam-Eldeenová, hlavní analytička think-tanku. „Skutečné klimatické vůdcovství by mělo zahrnovat také finanční regulace, které zastaví tok peněz do těchto destruktivních firem.“
Nová zpráva navazuje na předchozí investigativní práci deníku The Guardian, která odhalila tiché plány největších světových těžařských firem na výstavbu desítek obřích fosilních projektů, jež by mohly zhatit mezinárodní úsilí o udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 °C oproti předindustriální éře.
Zatímco Británie hraje v přímém rozvoji těchto projektů pouze menší roli, jako finanční centrum je klíčová. Podle studie Londýn financuje společnosti zapojené do více než čtvrtiny všech identifikovaných uhlíkových bomb po celém světě.
Ředitelka kampaně Reclaim Finance Lucie Pinsonová uvedla, že britské banky proměnily londýnské City v „evropskou baštu financování fosilního rozmachu“. Podle ní tím podkopávají snahu Spojeného království být lídrem v oblasti klimatického financování.
„Tyto banky se musí rozhodnout, zda chtějí budovat svět Donalda Trumpa, kde bohatí profitují na úkor milionů, nebo svět, kde lídři skutečně podporují ekologickou transformaci,“ dodala.
Studie se opírá o seznam projektů označených jako uhlíkové bomby z výzkumu z roku 2022. Výzkumníci identifikovali firmy, které za nimi stojí, a dále mapovali jejich financování.
Některé banky při oslovení Guardianem zpochybnily metodiku studie – konkrétně připisování všech emisí z konkrétního projektu bance, která pouze financuje celou firmu. Autoři však upozorňují, že právě takové financování umožňuje firmám pokračovat v realizaci těchto projektů.
Největším „hříšníkem“ je podle zprávy banka HSBC, která podle výzkumu podporuje společnosti podílející se na 104 projektech. Spalování fosilních paliv z těchto projektů by vedlo ke vzniku 392 miliard tun emisí CO₂.
Dále se ve studii uvádí, že Standard Chartered financuje firmy u 75 uhlíkových bomb, Barclays u 62, Lloyds u 26 a NatWest u 20 projektů.
HSBC, Lloyds a Standard Chartered odmítly zprávu komentovat. Mluvčí Barclays uvedl, že banka financuje energetický sektor s cílem podpořit energetickou bezpečnost a nízkouhlíkový přechod, přičemž si klade za cíl mobilizovat financování ve výši 1 bilionu dolarů do roku 2030.
NatWest dodala, že od začátku roku 2021 poskytla více než 93 miliard liber na klimatické a udržitelné projekty, přičemž jejich podíl půjček do ropy a plynu nepřesahuje 0,7 % z celkového objemu.
Závěry studie opět podtrhují, že boj proti klimatické změně není pouze otázkou vládních závazků a mezinárodních dohod, ale i odpovědnosti finančního sektoru, který hraje klíčovou roli v tom, zda se tyto závazky podaří naplnit.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.