Podle nové studie, kterou ve čtvrtek zveřejnil klimatický think-tank Leave It in the Ground Initiative, investovaly britské banky sídlící v londýnském finančním centru více než 100 miliard dolarů (přibližně 75 miliard liber) do firem rozvíjejících takzvané „uhlíkové bomby“ – obří ropné, plynárenské a uhelné projekty, které by mohly dramaticky přispět k překročení mezinárodně dohodnutých klimatických limitů.
Mezi bankami, které se na financování těchto projektů podílely v letech 2016 až 2023, figurují i známé instituce jako HSBC, NatWest, Barclays nebo Lloyds. Podle výzkumníků podpořily společnosti, které stojí za nejméně 117 takovými megaprojekty ve 28 zemích. Pokud budou všechny dokončeny, mohly by produkovat až 420 miliard tun oxidu uhličitého – což odpovídá více než deseti letům současných globálních emisí.
„Přestože Velká Británie prezentuje ambiciózní klimatické plány, je šokující, kolik peněz z britských bank proudí do firem, které připravují nejničivější klimatické projekty,“ uvedla Fatima Eisam-Eldeenová, hlavní analytička think-tanku. „Skutečné klimatické vůdcovství by mělo zahrnovat také finanční regulace, které zastaví tok peněz do těchto destruktivních firem.“
Nová zpráva navazuje na předchozí investigativní práci deníku The Guardian, která odhalila tiché plány největších světových těžařských firem na výstavbu desítek obřích fosilních projektů, jež by mohly zhatit mezinárodní úsilí o udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 °C oproti předindustriální éře.
Zatímco Británie hraje v přímém rozvoji těchto projektů pouze menší roli, jako finanční centrum je klíčová. Podle studie Londýn financuje společnosti zapojené do více než čtvrtiny všech identifikovaných uhlíkových bomb po celém světě.
Ředitelka kampaně Reclaim Finance Lucie Pinsonová uvedla, že britské banky proměnily londýnské City v „evropskou baštu financování fosilního rozmachu“. Podle ní tím podkopávají snahu Spojeného království být lídrem v oblasti klimatického financování.
„Tyto banky se musí rozhodnout, zda chtějí budovat svět Donalda Trumpa, kde bohatí profitují na úkor milionů, nebo svět, kde lídři skutečně podporují ekologickou transformaci,“ dodala.
Studie se opírá o seznam projektů označených jako uhlíkové bomby z výzkumu z roku 2022. Výzkumníci identifikovali firmy, které za nimi stojí, a dále mapovali jejich financování.
Některé banky při oslovení Guardianem zpochybnily metodiku studie – konkrétně připisování všech emisí z konkrétního projektu bance, která pouze financuje celou firmu. Autoři však upozorňují, že právě takové financování umožňuje firmám pokračovat v realizaci těchto projektů.
Největším „hříšníkem“ je podle zprávy banka HSBC, která podle výzkumu podporuje společnosti podílející se na 104 projektech. Spalování fosilních paliv z těchto projektů by vedlo ke vzniku 392 miliard tun emisí CO₂.
Dále se ve studii uvádí, že Standard Chartered financuje firmy u 75 uhlíkových bomb, Barclays u 62, Lloyds u 26 a NatWest u 20 projektů.
HSBC, Lloyds a Standard Chartered odmítly zprávu komentovat. Mluvčí Barclays uvedl, že banka financuje energetický sektor s cílem podpořit energetickou bezpečnost a nízkouhlíkový přechod, přičemž si klade za cíl mobilizovat financování ve výši 1 bilionu dolarů do roku 2030.
NatWest dodala, že od začátku roku 2021 poskytla více než 93 miliard liber na klimatické a udržitelné projekty, přičemž jejich podíl půjček do ropy a plynu nepřesahuje 0,7 % z celkového objemu.
Závěry studie opět podtrhují, že boj proti klimatické změně není pouze otázkou vládních závazků a mezinárodních dohod, ale i odpovědnosti finančního sektoru, který hraje klíčovou roli v tom, zda se tyto závazky podaří naplnit.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.