Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Dalších přibližně 200 lidí zůstává podle vyjádření úředníků stále uvězněno přímo pod troskami budov. Americká geologická služba USGS navíc vydala varování, podle kterého existuje 44% pravděpodobnost, že celková bilance obětí nakonec přesáhne hranici 10 000 mrtvých. Záchranáři prohledávají obrovské hromady suti západně od Caracasu, kam dvě silná zemětřesení o magnitudě 7,2 a 7,5 udeřila ve středu odpoledne v rozmezí pouhých 39 sekund.
Svědci popisují situaci v zasažených oblastech jako scénář z hororového filmu, kde se záchranné složky snaží probojovat troskami, zatímco otřesení přeživší jsou odváženi na nosítkách. Rodiny zoufale pátrají po jakékoliv pomoci pro své blízké, kteří jsou stále zasypaní. Jedna z přeživších, Maria Alejandra, popsala, že musela s ostatními sousedy doslova přelézat trosky, a z celého jednoho bytového domu viděla uniknout pouze jedinou rodinu.
Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila v zemi výjimečný stav poté, co otřesy způsobily masivní zřícení budov v hlavním městě a vynutily si úplné uzavření hlavního mezinárodního letiště. Padesátidvouletý Erick Paul Martínez Santos popsal, že strávil ve svém zříceném domě čtyři hodiny, než ho civilní obrana vyhrabala pomocí vlastních nehtů, protože záchranáři neměli k dispozici potřebné nářadí.
Předseda Národního shromáždění Jorge Rodríguez v televizním vysílání stanice Telesur potvrdil, že jen v regionu La Guaira bylo poškozeno nebo zcela zničeno přibližně 250 budov. Zároveň uvedl, že do země již dorazily specializované záchranné týmy ze Spojených států, Mexika, Španělska, Kataru a také zástupci OSN. Vzhledem k rozsahu škod požádala úřadující prezidentka o vytvoření asistenčního fondu pro nouzovou pomoc ve výši 200 milionů dolarů.
K situaci se vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který na sociální síti Truth Social označil rozsah obou zemětřesení za masivní a počet obětí za zdrcující. Zdůraznil, že Spojené státy jsou připraveny a schopny okamžitě pomoci, a instruoval vládní agentury, aby se rychle mobilizovaly pro pomoc tamním lidem, přičemž dodal, že první zprávy z místa nejsou vůbec dobré.
Tato přírodní katastrofa zasáhla Venezuelu v době, kdy se země již dlouhodobě potýkala s hlubokou ekonomickou a humanitární krizí. Humanitární organizace Oxfam v této souvislosti upozornila, že přibližně 7,9 milionu obyvatel potřebovalo mezinárodní asistenci již na začátku letošního roku. Podle humanitárního manažera organizace Magnuse Corfixena tyto mimořádně silné otřesy, označované za nejhorší v zemi za poslední století, dramaticky zhorší životní podmínky tisíců dalších obyvatel.
Místní partnerské organizace nyní působí přímo v terénu, kde provádějí první vyhodnocení celkového rozsahu škod a snaží se co nejrychleji definovat ty nejnaléhavější potřeby postižených komunit. Mezitím ministr vnitra naléhavě vyzval veřejnost, aby zachovávala maximální možnou opatrnost, protože severní částí země stále otřásají následné dotřesy.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.